Není to poprvé, co se někdo pokouší převést Assassin’s Creed do stolní podoby. A než začnete s nadšením hledat, dodám: bohužel. Čtyři roky stará Arena dělá videoherní sérii ostudu. Stala se obětí společnosti Cryptozoic Entertainment, která tou dobou skupovala licence a vydávala podprůměrné hry. Chystaná novinka Assassin’s Creed – Brotherhood of Venice je však od zkušeného týmu a slibuje odpovídající adaptaci.

Martin Wallace je leviatanem deskovkářského světa, který si zarputile razí svojí vlastní cestu hráčskými vodami. Jeho duševní autorská dílna už naše stoly zaplavila hrůzným množstvím titulů, jejichž datum zrození sahá daleko do devadesátek. Nemůžu říct, že by některá z jeho her našla zamilované místo v mém srdci, nebo bych ji vyloženě adoroval. Přesto jeho počiny kolem mne vyplouvají s železnou pravidelností a podmaňují si mě svým leckdy neotřelým přístupem či snahou o originální použití zavedených mechanismů.

Svět je plný úchvatných počítačových her, což je pro nás, hráče, samozřejmě požehnání – ale vážou se s tím i určité problémy, zvlášť pro profesionální novináře, kteří by se měli orientovat v pokud možno co největším počtu různých titulů. Není tak úplně záhodno nechat si jediným žroutem času pohltit tisíc hodin ročně, i kdyby to byla ta nejlepší hra všech dob. A tak jsem si kombinací introspekce a sebeovládání musel pět her, které bych jinak hrál 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, dočista zakázat.

Hola, hola, škola volá! Málokdo školou povinný uslyší tato slova rád, ale co se takhle trochu „proškolit“ ve stolních hrách? To snad ještě nikomu neublížilo (peněženky nepočítáme). Patrik s Alladjexem se popáté vracejí, aby se spolu s hostem Opčíkem pobavili o novinkách a zajímavostech ze světa deskovek.

Hodiny dějepisu v leckom zanechají pocit, že renesance je sladké období, které sebou přiválo kulturní a uměleckou obrodu. Rozkvět vědy a nových směrů filosofického i teologického myšlení, rozpuk kapitalismu, svobody těla i ducha. Jenže tyhle romantické představy z červené knihovny historie krutě kontrastují s realitou čtrnáctého až šestnáctého století. Stále ještě temná realita středověku je protkaná brutalitou vojenských tažení, krvavě potlačovaných rolnických povstání i zrůdnou inkvizicí. Do jaké míry renesance rezonuje klidem a mírem můžete sami zažít prostřednictvím Pax Renaissance. Název, který vám na konci partie bude možná připadat až krutě ironický.

Deskové hry jsou opravdu zvláštní. U stolu sedí partička, která se evidentně dobře baví. Mezi sebou má rozložená kvanta potištěného papíru, figurky, žetony, ilustrované karty. Celé to vypadá jak výkladní skříň obchůdku se suvenýry v lunaparku. Do toho se ozývají podivná prohlášení: „Dostanu tři kvíky.“ Postáváte u stolu, ale pokud neznáte pravidla, pravděpodobně to celé nedává smysl. Za chvilku už si připadáte jako při sledování záznamu z léčebny pro duševně choré. Jenže tohle všechno je v pohodě proti tomu, jak bizarně působí partie novinky The Mind, kterou někteří označují za ultimátní deskovou hru a jiní za totální blbost.

Zatímco s očekáváním vyhlížím letošní festival Spiel, který se každoročně uskutečňuje v říjnu v německém Essenu a slouží k představení a často i prvnímu vydání stolních novinek, v americkém státě Indiana ve městě Indianapolis právě probíhá obdobná akce zvaná Gen Con. Vydavatelství zde ještě před Essenem odtajňují své žhavé novinky, a i tentokrát se bohudík (pro peněženku bohužel) máme na co těšit.

V americkém Indianapolis právě probíhá deskoherní festival Gen Con, který je pro zdejší trh (ale i svět) stejně významný, jako pro Evropu Essen Spiel. Na záplavu v těchto dnech oznamovaných novinek se podívám zítra v samostatném článku, protože teď se zaměřím na digitální deskovky. Steam při příležitosti Gen Conu zlevnil plejádu digitálních verzí více či méně profláknutých stolních her.

Na Kickstarteru se dnes a denně objevují desítky nových, více či méně zajímavých deskovek slibujících unikátní zážitky. V poslední době se začínají opakovat případy, kdy tyto z počátku neznámé tituly těžce hledající důvěru mezi podporovateli jsou nakonec tím nejlepším druhem zábavy. Přesně to je i případ atmosférické adventurní deskovky The 7th Continent, která momentálně zaujímá 11. místo v prestižním žebříčku BoardGameGeek.

Všichni asi znáte letní herní sucho. Jenže tím trpí jen videohry. Deskovek vychází stále dost a my nevíme, kam dřív skočit. Proto i ve čtvrtém dílu pořadu BoardGame Club bude novinkové okénko narvané k prasknutí. Tentokrát nás vedle již prozkoumaných her čekají hned tři unboxingy, podrobně se podíváme na náročné přežívání na Marsu, a nebude chybět host.

Vydavatelský gigant Cool Mini Or Not (Zombicide, Blood Rage, Kmotr) už zase boduje na Kickstarteru s další monstrozitou Cthulhu: Death May Die, ale není to tak dávno, kdy si společnost získala spoustu příznivců projektem Rising Sun od hry plodícího autora Erica M. Langa. Už během kampaně se objevila zpráva od českého vydavatelství Blackfire, že si zájemci mohou počkat na českou verzi. A právě té se teď spolu s Alladjexem podíváme na zoubek.

Po měsíci se již tradičně hlásíme s dalším dílem našeho podcastu o deskových hrách. I když se většina naší pozornosti upírala k největšímu svátku nadšenců do videoher (E3), i na poli deskovek bylo živo. Jakmile si klasicky projdeme nová oznámení, vrhneme se na téma, které je jako vždy úzce spjaté s naším hostem. Tentokrát si posvítíme na nezastavitelný vlak jménem Kickstarter.

Výborně inovované domino

Ponořit se šest let nazpátek a vytáhnout z minulosti deskoherní poklad není zas tak velké retro, jak by se mohlo videohernímu nadšenci zdát. Deskové hry nemají krátkodobou životnost. Jsou to spíš takové sušenky zábavního průmyslu. Dobré deskovky budou dobré i za několik let. A přesně to je případ Lords of Waterdeep.

Starověké Řecko snad nikdy nepřestane lákat svými hrdiny, bohy, polobohy a obecně krásnou kulturou. I proto není těžké se s ním setkat při hraní deskovek. Ale co když už toho máte po krk? Už vás nebaví poslouchat ty samé pohádky pořád dokola. Chce to změnu. Co takhle Odyssea s plazmovou puškou?