Na počátku všeho byl Hrdina v kostce z roku 2016 amerického autora Keitha Matejky a jeho vydavatelství Thunderworks Games. Tři roky na to se svou troškou do mlýna přispěl Brazilec Jordy Adan se svou flip-and-write zakreslovačkou Kartografové. Následovalo několik rozšíření. A také několik dalších velkých her ze světa Ulos, který zmíněné i další nezmíněné tituly spojuje. Sice jsme se nedočkali všech česky, ale Hrdiny a Kartografů ano (včetně jejich rozšíření). Práce na lokalizacích se chopili Rexové z Brna a neopomenuli nám přivézt i novinku ze světa červených ještěrů, zelených goblinů, zatuchlých katakomb a smrtících pastí – Architekti Skalistého hřbetu.

Galerie

Není to ale jen další kartografická zapisovačka, nýbrž středně velká rodinná hra, v níž si hráči budují pomocí šestnácti karet svůj vlastní labyrint kreatur, pokladů a pastí. Kdo ho vybuduje nejlépe, tedy získá za všechny propojky, sety a násobiče nejvíce bodů, dostane titul slavného Minotaura. No, možná to píší v pravidlech jinak a já nejsem zdatný Ulosista, ale to nám nebrání vrhnout se na bližší prozkoumání kobek!

Jak navrhnout podzemí

Pod víkem na nové architekty čekají spolu s návodem dvě kartonová plata, ústřední deska a insert s kartami, dřevěnými figurkami a bločkem. Sešit pravidel čítá sice šestnáct stran, ale projdete ho rychle. Dá se říct, že po půl hodině od rozbalení jste schopní hrát! A to se počítá.

Každý hráč dostane do startu partie kartu plánu, která mu říká, kam postaví figurky vchodu a východu. Zobrazená mřížka s podmínkami nabízí zisk bonusových bodů při splnění přítomnosti subjektů a objektů na požadovaných souřadnicích.

zdroj: Vlastní foto autora

Ústředním mechanismem hry je uzavřený draft, tedy hráči si posílají z ruky do ruky množství rozdaných karet, z nichž si vždy jednu vyberou k simultánnímu vyložení. Pak pošlou karty dál. Jakmile hráči vyloží čtyři karty, čímž dokončí řádek, započnou fázi vylepšení. Hráči tedy budují labyrint po řádcích směrem od vchodu tak, aby vždy nová karta sousedila s některou dříve postavenou.

Ve fázi vylepšení si spočítají zlaťáky a truhly, což jim dá zlato pro nákup žetonů na trhu. Co neutratí, to propadne. Hráči se v nakupování střídají, přičemž aktivním je vždy ten nejbohatší. Architekt s plným měšcem si smí koupit žeton z trhu a umístit ho do svého labyrintu tak, aby pomocí něj splnil některou z podmínek pro lepší bodování, nebo může místo nákupu pasovat.

Díky pasování včas si může vybrat dříve než ostatní některou z karet výzev, která láká na další body při splnění dalších podmínek. V neposlední řadě se hráč přesune do nejbližší čelní pozice udávající pořadí hráčů pro další rok, což je výhodné pro rozhodování remíz. Nakonec se uklidí nevyužité žetony trhu, karty trhu a karty výzev, vyloží se nové a hurá na další rok stavění. 

zdroj: Vlastní foto autora

Tak jak se vám stavělo, architekte?

V závěrečném bodování hráč získá či ztratí body za jednotlivé místnosti (karty labyrintu), konečné pořadí podle množství zlaťáků, splnění podmínek společných veřejných karet cílů, osobní karty výzev, splnění podmínek karty plánu z počátku partie a za logicky propojené místnosti s vchodem a podruhé za propojení s východem. Je tedy potřeba si toho během hry pohlídat poměrně dost, abyste si vysloužili titul mistra.

Architekti Skalistého hřbetu se mi opravdu trefili do noty. Je to jednoduchá hra na pravidla, která sice nenabízí nic inovativního, ale zato vše do sebe skvěle zapadá, naučíte se ji rychle a i příprava a sklízení hry zaberou nanejvýš pět minut. Hrdinu v kostce i Kartografy považuji za fajn hry, které mi ale nikdy k srdci nepřirostly. Líbí se mi však, že v tomto novém titulu ze světa většiny her od Thunderworks Games je držená stejná grafika a jsou tu jasné odkazy na předchozí hry ze světa Ulosu.

I přesto že u nás nevyšly tituly zaměřené na přítomné ještěry a gobliny, jako by mi zapadl dílek do skládačky. Při pohledu na svůj postavený labyrint vzpomínám na zlaté časy hry Mysterion z poloviny devadesátých let, která nám dala pocítit velká dobrodružství. A to dávno před importovaným Labyrinthem, byť vyšel o deset let dříve, či nekonečným Proroctvím, které vyšlo o osm let později.

Galerie

Zde se ale nejedná o žádné kobkoidní Člověče, ale odsýpající vykládací bodovačku, která sice připomíná mnohé abstraktní hry, ale přesto je výtečně spojená s tématem. Kdo by nechtěl vybudovat svoje bludiště plné příšer a nástrah? Každá místnost je dělená na čtyři sektory a je jen na vás, zda neobsazené pozice bez předtištěných symbolů obsadíte žetony, nebo necháte prázdné.

Je pro bodování výhodné propojit vchod a východ, ale nezaseknete se na tom. Můžete se zaměřit na plnění osobních úkolů, po očku sledovat veřejné cíle, a tomu všemu uzpůsobit své počínání při draftu. Někdy je přece jen lepší soupeři ztopit jeho kartu, než jít za svým vlastním bodováním. A pak je tu dosud nezmíněný prvek zděných a kamenných místností, který též ovlivňuje, jak karty budete přikládat k sobě. Ústřední mechanismy draftu a budování jednotlivých labyrintů fungují dobře v jakémkoliv počtu hráčů, ale samozřejmě zábavnost draftu roste s počtem hráčů.

Solitérní varianta opírající se o devět karet automy potrápí, ale v tom dobrém slova smyslu. Podle okolností hry a podmínek karet nahrává své vlastní body a hráč ji musí porazit, přičemž je potěšující, že vás ovládání automy nijak neobtěžuje. Každá partie je tak jiná a přitom zůstává zachovaný prožitek z partie jako při klání více živých hráčů.

zdroj: Vlastní foto autora

A hru si lze navíc zpestřit minirozšířením přidávajícím fontány a svatyně. Zatímco fontány umožňují prohazovat žetony na kartách místností, tak díky svatyním prohodíte v labyrintu samotné místnosti.

Architekty Skalistého hřbetu si zkrátka a dobře kdykoliv rád zahraji znovu. Sice vám jako abstraktní barevné hry nedá pocit relaxace, ale za to si můžete lebedit s představou zmasakrovaných nebožáků, kteří zabloudí do vašeho veledíla. Třeba když se chytí do pasti na medvědy a vzápětí na ně bafne rosolová krychle...