Frank Miller patří mezi důležité legendy komiksu. Během své dlouholeté kariéry vytvořil hned několik ikonických děl, jež se nesmazatelně zaryla do historie grafických románů (a nejen těch). Mezi jeho „zlaté knihy“ pak přirozeně patří i Batman: Návrat temného rytíře – ponurý příběh postaršího netopýřího muže, který se vydává na svou poslední misi, aby se pokusil zachránit chřadnoucí Gotham, v němž mají zločinci větší práva než ti, kteří se s nimi snaží bojovat.
O zlomové dílo se jednalo proto, že výrazným způsobem proměnilo ikonického hrdinu do jeho drsnější, nekompromisnější a zároveň trochu zahořklé verze. Navíc se v knize nachází různé paralely ke skutečnému světu, jež stylově reflektují i dnešní situaci.
Zkrátka byl román natolik přelomový, že se k němu odkazuje a vrací i artefakty z jiných odvětví populární kultury, a to včetně deskových her. Aktuálně recenzovaná Batman: Návrat temného rytíře – Desková hra je posléze přímou adaptací od Cryptozoic Entertainment, která se pokusila tenhle kult věrně převést do herní podoby. A je nutné uznat, že se to povedlo více než dobře.
Komiks na stole
Designéři Daryl Andrews a Morgan Dontanville se společně se studiem dohodli na tom, že půjde o sólovou hru. Tohle rozhodnutí by se mohlo zdát trochu riskantní, jelikož sólovky stále ještě mívají menší komerční potenciál než tituly pro více lidí (i když hlad po nich v poslední době roste). Když se však ohlédneme za zdrojovým materiálem, je to rozhodnutí, jež dává naprostý smysl. Jen těžko byste zachytili atmosféru zmaru, ve které jeden člověk stojí proti všem, pokud by se na plánu pohybovalo více hráčů. Nicméně v sólu se to daří více než bravurně.
zdroj:
Vlastní
I když Batman není na boj úplně sám, jelikož má k ruce několik spojenců, kam patří věrný komisař Gordon nebo Robin, drtivá většina města stojí proti němu. Což se skvěle daří přenést i na hráče, jelikož je to právě on proti „světu“. Může se spolehnou pouze na sebe, na svá rozhodnutí, dovednosti a nástroje, které získal za dobu své dlouholeté kariéry. A od úspěchu ho dělí pouze jeho schopnosti (dobře, i trochu náhody).
Tuhle reprodukci zkrátka tvůrci zvládli na výbornou. Stejně tomu je i u vizuálu, který se snaží být maximálně věrný Millerovo ilustracím. Věrnost v něm má však poněkud oboustranné ostří. Na jednu stranu fanoušci budou slintat blahem nad tím, jak moc se povedlo přenést stránky komiksu do podoby deskovky. Na stranu druhou může nepolíbeným hráčům připadat grafická stránka už poněkud zastaralá, snad až ošklivá. A já tomu zcela rozumím. Tahle podoba rozhodně nebude vyhovovat každému. A určitě ne lidem trpícím na různé druhy barvosleposti, protože orientace na herním plánu díky zvoleným barvám dokáže být velkým trnem v oku.
Sakra dlouhá noc
Posledních několik vět z předchozího odstavce se dá svým způsobem přenést i na samotné hraní. Vzhledem k ceně i velikosti krabice by se dalo možná očekávat, že člověk dostane opravdu hutnou a vrstevnatou hru s mnoha systémy, které si bude muset chvíli osvojovat. Takové tvrzení je svým způsobem pravda, ale především kvůli trochu nešťastně sepsaným pravidlům, v nichž se špatně orientuje a je třeba se na ně opravdu, ale opravdu soustředit. Ale jakmile odehrajete svůj první scénář, zjistíte, že je Batman: Návrat temného rytíře – Desková hra ve skutečnosti hodně přístupným a docela jednoduchým titulem.
zdroj:
Vlastní
V krabici se nachází celkově čtyři scénáře. Každý z nich si můžete dát samostatně, ale hlavní „masíčko“ spočívá v možnosti je propojit do jednolité kampaně, která trvá asi 7 hodin a funguje na bázi roguelike videoher. Znamená to, že po splnění scénáře se vám většina věcí přenáší do dalšího, a to včetně získaných vylepšení či odemknutých nových cest, ale také zranění a nepřátelé. Tenhle princip dělá z netopýřího dobrodružství věru tuhou zábavu, na jejíž úplný konec se podíváte až po několika pokusech, protože neúspěch/smrt znamená úplný restart (případně od začátku daného scénáře, pokud jste si dobře uložili pozici a zaznamenali potřebné informace).
Vím, že mnohým tenhle systém nemusí vyhovovat. Ostatně znám hned několik lidí, kteří kvůli němu posílají do věčných lovišť Tainted Grail: Pád Avalonu. Jenomže to je extrém, od něhož se Batman výrazně liší. Čtyři scénáře jsou ideálním počtem, díky němuž vám neúspěch neudělá takové vrásky na obličeji. Nezdar vám navíc vždy dá cenné zkušenosti, které vám umožní další průběh udělat efektivnější. Jednoduše se neustále se hrou seznamujete, přemýšlíte nad těmi nejlepšími cestami a zkoušíte se dostat k tomu největšímu možnému úspěchu.
Též nesmírně cením, že všechny scénáře jsou díky unikátním efektům, bossům i podmínkám výrazně odlišné a vyžadují rozličné přístupy. A i když postupem ztrácíte síly, zároveň dostáváte nová udělátka, parťáky a další množnosti posilnění. A jakmile se vám podaří dojít až na úplný konec, jste sice vyčerpaní, ale budete mít v sobě hřejivý pocit neskonalého úspěchu.
Kostkami po tlamě
Tohle umocňují i samotné herní prvky, které neustále balancují mezi pozitivními a negativními efekty pro hráče. Svým způsobem je Batman: Návrat temného rytíře – Desková hra optimalizační hra, kde se snažíte najít funkční průchod tím, že neustále vyvažujete dostupné zdroje a volíte menší zlo pro dané situace. Aktivita, kterou vám občas dokáže narušit nešťastně tažená karta či hod kostkami.
Herní kolo je složené ze tří hlavních fází. V první si sestavíte balíček akčních karet pro dané kolo i balíček událostí. Všeobecně platí, že zvolené akční karty vám nabízí nezanedbatelné výhody, zatímco události přichází s negativními efekty. Následně si ještě určíte počet nepřátel, jež se budou během tahů v kole objevovat. Jakmile si tohle všechno odbudete, přejdete do hlavní fáze, kde máte 4 tahy. Během nich se posouváte po herním plánu rozděleném do lokací se třemi políčky, jež spadají pod čtvrtě, zatímco čtvrtě jsou rozdělené do tří oblastí.
Po pohybu vás čekají akce. Nejdříve si vyberete dostupného spojence, který se posune a vykoná svou akci, případně vás posílí. Pokud se následně nachází Batman na políčku s nepřítelem, můžete se rozhodnout s ním bojovat, případně se kolem něho proplížit (posune se na jiné prázdné políčko v lokaci). Boj funguje na jednoduchém principu házení kostek. Každá ze soupeřících stran má svůj vlastní set s různými efekty, které se většinou skládají z úderu (POW), méně úspěšného úderu (RAM), obrany (BLOCK), prázdné strany či unikátních efektů podle scénáře či typu nepřítele.
Kostkami házíte do doby, než porazíte nepřítele, nebo dokud se nerozhodnete z boje utéct. Podle vaší úspěšnosti se každopádně odvíjí to, kolik nepřátel z herního plánu odstraníte, což může stejně jako samotné hody ještě ovlivnit efekt akčních karet. Z tohohle pohledu je docela příjemné, že se zde dá upravovat náhoda a pokud nad souboji trochu přemýšlíte, nevyskytují se tolik situace, kdy byste odešli s prázdnou kvůli špatnému hodu. Nicméně musím říct, že souboje nemají úplně moc šťávy a občas se mohou zvrhnout do bezhlavého a nudného házení do chvíle, než se vám konečně povede dosáhnout kýženého výsledku. Takže v tomhle ohledu žádná sláva.
Hlavně to nevzdat!
Jakmile se vám povede nepřítele porazit, nebo se kolem něho proplížit, můžete vyhodnotit akční pole, na němž se zrovna nacházíte. Efekty jsou různorodé, ale většinou se točí kolem toho, že si vyléčíte jeden ze tří ukazatelů životů (kuráž, zdraví, příčetnost), odeberete z plánu nepřítele, případně posunete dozadu Hodiny soudného dne, protože jakmile se ty dostanou na 12, prohráváte (stejně jako v případě, že neporazíte bosse ve scénáři do konce čtvrtého kola či vám klesne jeden z ukazatelů životů na nulu). Jakmile tohle všechno uděláte, přidáte ještě na desku nepřátele, posunete ukazatel tahu a všechno ještě třikrát zopakujete.
Poté přichází na řadu třetí fáze, během níž se umisťují nepokoje na plné lokace, což vám poněkud zkomplikuje snažení i tím, že po položení posledního dostupného nepokoje opět prohráváte. Zároveň si smazatelným fixem zakreslíte novou cestu, čímž si vytváříte zkratky do jednotlivých čtvrtí i oblastí, což vám značně pomůže. A samozřejmě ještě musíte posunout ukazatel Hodin soudného dne dopředu.
Tohle všechno pak opakujete, dokud se vám nepodaří splnit podmínka scénáře (zabít bosse) či neodehrajete svůj poslední 16. tah. Pokud uspějete, uděláte krátký úklid, kde do krabice dáte zpět scénářové komponenty, připravíte plochu podle pravidel pro další a směle pokračujete ve snažení. Případně si postup uložíte a pokračovat budete někdy v budoucnu. Volba už je na vás.
Nebudu zastírat, že jsem od hry čekal trochu více. Její mechanismy většinově fungují dobře (až na to házení kostek), avšak přál bych si, aby to celé bylo trochu hutnější. Jistě, můžete se kromě hlavního úkolu pokoušet plnit i několik vedlejších, což vás odmění vylepšením nebo třeba i vozidly, ale celá ta smyčka se mi relativně rychle zajedla. Je fungující, zábavná, ale nenabízí vyloženě nic, o čem by se mi chtělo tzv. psát domů. I když uznávám, že ono zapisování do herního plánu je opravdu fajn.
Velká zodpovědnost, velká hra
Když jsem o hře mluvil jako o sólovce, svým způsobem jsem trochu lhal. Ačkoliv je primárně zaměřená na jednoho hráče, můžete si zahrát i Vs. režim, kde jeden hráč ovládá hrdinu, zatímco druhý monstra. Je příjemné, že tvůrci takovou variantu zahrnuli, leč je bohužel pravdou, že pokud neovládáte Batmana, budete se většinu času spíše nudit. A osobně bych snad doporučil spíše to, že budete ve dvou rozhodovat o krocích hlavního hrdiny.
zdroj:
Vlastní
Vydavatelství Asmodee Czech Republic se navíc rozhodlo, že u nás vydá deluxe edici. To znamená, že se můžete rozhodnout, jestli budete hrát s kartonovými komponenty, nebo je vystřídáte moc pěknými figurkami. Za tohle společnost chválím, leč to znamená, že doporučená cenovka přelezla hranici 2 500 korun. Takový obnos je nemalou investicí, za kterou můžete získat větší a pravděpodobně i zajímavější hry. Je proto na vás, jestli jste takovými milovníky netopýřího muže, aby vám těch peněz nebylo líto.
Zároveň se přiznám, že nejsem velkým fanouškem naddimenzovaných her. A bohužel Batman: Návrat temného rytíře – Desková hra k nim rozhodně patří. Plán je obří a titul vám při hraní zabere slušné množství místa, stejně jako samotná krabice, která se vám asi nebude skladovat úplně snadno. Sice rozumím rozhodnutí tvůrců udělat ji takhle velkou, ale živě si dovedu představit, že tomu takhle být úplně nemuselo. A ty obří rozměry sešitu pravidel jsou opravdu zločin proti lidskosti...
Dárek s pár ale
Občasný přešlap lze nalézt i v samotném překladu, který skrývá nejednu chybu. Většinou jde spíše o překlepy, ale občas se na kartách objevují i nesmysly, které mění vyznění dané podmínky. Naopak ale zase musím kvitovat rozhodnutí Asmodee u nás hru vůbec vydat. Věřím, že šlo o docela velký risk.
O to více jsem vděčnější za to, že jsem si mohl českou verzi vůbec zahrát. I když asi úplně nesplnila má očekávání, stejně mi udělala radost. Jde totiž o unikátní projekt, který na stoly přináší jeden z nejdůležitějších komiksů historie a dělá to věrně i s láskou. Rozhodně není dokonalý, ale jako dárek pro milovníky ikonického hrdiny funguje moc hezky. Pokud vám tedy za tu cenu stojí.