Když odvážní osadníci krotili divoké severní kraje, nečekali, že by je potkalo něco jiného než divoká zvěř. V lesích, jeskyních a bažinách se však skrývají vražedné Bestie, snažící se lidi z těchto končin vyhnat.
Svět deskové hry Bestie je drsný a ponurý. Lidé se zde vydali osídlit sever a poté, co vykáceli mýtiny a postavili osady, začala se příroda bránit. Respektive útočit nazpět v podobě mocné mýtické příšery. Té se ujme jeden z hráčů a bude se tajně pohybovat po rozsáhlé mapě, zatímco se jej ostatní hráči (jeden až tři) snaží zastavit. Tento nelítostný lov trvá jednu až dvě hodiny v závislosti na počtu hráčů.
Taje severní tajgy
Ačkoliv příběh hry Bestie pojednávající o přírodě bránící se kolonistům připomíná nejvíce Princeznu Mononoke, graficky je hra stylizovaná spíše směrem ke germánským či nordickým mýtům. Veškeré ilustrace hry kombinují fantaskní motivy s chladností a surovostí, od počáteční ilustrace na krabici po poslední kartičku. Tohle není žádná pohádka.
Ale vezmeme to postupně, protože v krabici najdete spoustu věcí. První je tady velký, šestidílný herní plán, který představuje mapu severních krajů. Jednotlivá políčka lokací jsou propojená cestičkami, které vypadají jako z kamínků a díky speciální úpravě povrchu se lesknou a vystupují tak z pozadí. I když slovo „pozadí“ je dosti nepatřičné k popisu krásně ilustrované krajiny, která jako by vypadla z epické fantasy knížky.
Vrcholem komponent jsou však za mě desky bestií. Ilustrace zlověstně vyhlížejících monster zabírají půlku dvouvrstvých kartonových desek a budí respekt. Desky lovců jsou o něco menší, avšak se stejně štědrým prostorem pro ilustrace jednotlivých postav a také jsou dvouvrstvé, aby se do nich stejně jako v případě desek bestie daly bezpečně zasunout drobné dřevěné špalíčky označující zakoupená vylepšení.
Poslední vymazlenou kartonovou komponentou je malá mapka se zástěnou pro hráče bestie. Ano jsou tu ještě jednovrstvé desky smluv, žetony a kartonové figurky pro hráčské postavy, ale to nikoho ze židle nezvedne. Avšak u všech komponent, i u žetonů je vidět smysl pro tematický detail – například každá z šesti bestií má vlastní žetony lišící se tvarem stopy.
Co ale zase vystupuje nad rámec běžné produkce, jsou dřevěné figurky pro zvířata a osadníky. Nejenže mají nestandardní tvar, ale jsou dokonce i s potiskem, jehož žluté linky dokreslují detaily figurek. Nejhezčí jsou za mě figurky medvědů, naopak figurky divočáků spíše připomínají morčata žvýkající stéblo trávy… Celkový dojem však toto svérázné umělecké ztvárnění naštěstí nijak nekazí.
Poslední a klíčovou komponentou hry jsou karty. I na nich dostávají nejvíce prostoru tematické ilustrace, tedy až na drobné karty určené pro pohyb bestie, které jsou koncipované prakticky a nejvýraznější věcí na nich je směrová růžice kompasu.
Z grafického a materiálního provedení hry jsem doslova nadšený. Ilustrace se mi trefily do vkusu a lépe by téma evokovat nemohly. A také je svěží změnou narazit na hru bez plastových figurek, která však s papírem a dřevem pracuje takhle hezky a vytváří pocit luxusu, které by jí krabice plné plastu mohly závidět.
Avšak nic není dokonalé. Některé žetony se díky tloušťce kartonu a svým nepravidelným tvarům měly tendence při vylupování třepit a u papírových figurek vypadávaly podstavce, ale to není nic, co by nespravila trocha lepidla. Druhý produkční problémek vidím v insertu krabice, kde sice je místo na všechny komponenty, ale třeba místo pro desky bestií je větší než desky samotné a ty tak v krabici létají ze strany na stranu. Stejně tak není kam bezpečně ukotvit herní plán, a tak se strachuju, že při častějším přenášení se tyhle hezké komponenty nehezky omlátí…
Jak se loví bestie?
Než se vydáte na lov, je třeba vybrat správnou stranu mapy podle počtu hráčů a vybrat smlouvu. Deska smlouvy určuje podmínky vítězství pro obě strany, dílčí úkoly a také speciální setup. Poté osadíte herní pán dřevěnými figurkami zvířat a osadníků a vyberete si, jaká bestie bude stát proti kterým lovcům. V obou případech máte na výběr z šesti možností, které se liší schopnostmi na herních deskách a hlavně kartami dovedností.
Pak se bestie pohne o dvě pole ze své poslední známé lokace ve středu plánu a lovci se umístí do libovolných vesnic a lov může začít. Dle vybrané smlouvy to bude trvat tři nebo čtyři dny (tedy herní kola), přičemž cílem bestie je většinou zabít určitý počet osadníků a lovci se jí v tom snaží zabránit buď ochranou osadníku po určený počet dní, nebo jednoduše tím, že ji sami zabijí.
Za úsvitu dne si hráči nadraftují dvanáct z šestnácti akčních karet. Každý dostane čtyři, vybere si jednu z nich a zbytek pošle dál po směru hry. Lovci mají tu výhodu, že se mohou radit, jakou kartu si kdo z nich nechá a kterou pošle dál, kdežto bestie je ve výběru sama a má také omezenější možnosti plánování.
Jakmile se všechny karty rozeberou, nastává hlavní fáze dne, kdy hráči hrají jednotlivé karty. Můžou hrát jak právě nadraftované akční karty, tak karty svých dovedností či předmětů nebo bestiální moci, které získali dříve. Jako první začíná s hraním bestie a stejně jako jakýkoliv jiný hráč může hrát až dvě karty, případně se může zdržet tahu.
To ale hráč za bestii asi dělat hned nechce, protože jakmile se všichni hráči po sobě vzdají tahu, končí kolo a jde se do fáze noci. V noci zahodíte zbylé akční karty, naberete zpět své karty dovedností, získáte odměny za splněné úkoly a po obnovení nabídky předmětů a mocí se můžete vrhnout do dalšího dne.
Do hlubokých hvozdů
Tato jednoduchá kostra má však na sobě velkou porci masa. První flák je skrytý pohyb bestie. Pokaždé, když se bestie pohne, vybere si z tlustého balíku kartiček jednu označující, kterým směrem se vydá – na východ, západ, sever či jih a položí ji lícem dolů do rohu herního plánu. Dokonce se při provedení pohybu ani nemusí hnout z místa, stejně jako položit kartu říkající, že se ani nehnula. Takže lovci tuší, kam maximálně mohla bestie dojít, ale to je žalostně málo a tak pátrají po stopách.
Bestie po sobě zanechává stopy, a tak když lovec dojde na lokaci kudy bestie prošla, umístí se na ní žeton stopy. Samotná bestie umisťuje stopy ve chvíli, kdy přijde na lokaci s lovcem nebo s osadníkem. Ano, to, že víte, že ta bestie je přímo u vás, nestačí k tomu, abyste s ní bojovali. Je třeba ji odhalit pomocí karty Lov, kterou má každý lovec k dispozici. Ta dá bestii rovnou jedno zranění.
Z tohohle popisu se zdá, že je skoro nemožné bestii najít a možná by tomu i tak bylo, kdyby nebyla nucená se čas od času ukázat. Jak jsem už říkal, jejím hlavním cílem je zabíjet osadníky a vedlejším pak zabíjet zvěř. No a při každém útoku se musí odhalit, takže hon začíná na novo.
Hra Bestie je řízená kartami a udělat můžete jen to, co vám karty dovolí. Takže pokud nemáte k dispozici kartu útoku, tak si nezaútočíte, ani když si se svým nepřítelem koukáte z očí do očí. Jediné, co můžete udělat bez ohledu na to, co karta říká, je zahodit ji a pohnout se o jedno pole. To je ale velice neefektivní věc, kterou provádíte jen v zoufalých situacích.
Karty vám totiž většinou dovolí mnohem rychlejší pohyb. Kromě pohybů a útoků, které jsou jádrem všech akcí, je zde samozřejmě spousta dalších zajímavých možností. Brát si další zahrané či odhozené karty, zahodit kartu soupeři, vyvolat zlé zplozence, teleportovat se přes celou mapu, získávat žetony prastaré síly… Samostatnou kapitolou je pak získávání předmětů a bestiálních mocí.
Předměty a bestiální moci jsou silné karty na jedno použití. Lovci dokáží pomocí předmětů stavět věže, které odhalují stopy v širokém okolí, nebo klást pasti, které dokážou bestii nehezky ublížit, pokud je odhalena na specifickém typu terénu. V předmětech lze také nalézt zbraně umožňující další útok, léčivé rostliny či další možnosti teleportu. Bestiální moci nenabízí hráči Bestie žádné speciální nové triky, ale spíše rozšiřují arzenál o další útoky či aktivace jejích zlých zplozenců.
Posledním karetním trikem jsou karty dovedností. Každý lovec má k dispozici vždy dovednostní karty lovu a stopování a také jednu speciální dovednost, jako třeba odhalení karty pohybu bestie, možnost zadarmo získat a nastražit past, nebo pohnout jiným lovcem či osadníkem. Bestie má čtyři základní karty dovedností a ty jí umožňují útočit, hýbat se a vyvolávat splozence. Avšak je vždy vázaná na jeden ze tří typů terénu, na kterém se musí nacházet, aby její karty správně fungovaly.
Je tu ještě jedna velice zajímavá věc, kterou jsem dosud více nezmiňoval, a tou jsou schopnosti hráčů. Jak lovci, tak bestie si mohou na konci každého dne odemknout jednu nebo více ze svých schopností. Ty pak poskytují buď pasivní vylepšení do konce hry, nebo jednorázový bonus. K odemčení těchto schopností potřebují hráči žetony záště. Bestie je získává za zabíjení zvířat a osadníků, lovci pak za hraní karet, které jsou nejefektivnější, když je více lovců u sebe. Případně lze zášť získat i za plnění dílčích úkolů. Získávání zášti může být v rozporu s vaším hlavním cílem a tak máte před sebou další zajímavé rozhodnutí.
Lovecké trofeje
Zajímavá a dost často i bolestivá rozhodnutí budete muset dělat po většinu hry. Nejen při draftu karet, ale také při výběru toho, kdy jakou zahrát, kdy využít které výhody. Vlastně dokonce už při přípravě hry výběr jednotlivých lovců a to, v jakém pořadí budou hrát, dokáže hodně ovlivnit, jak se hra bude vyvíjet.
Tohohle úvodního rozhodování vás v první hře pravidla ušetří, abyste toho neměli tolik, takže vám nabídnou, jaké postavy si vybrat a také jaké jim přidělit startovní karty místo prvního draftu. Bohužel v pravidlech je chyba a jedna z uvedených karet má špatně napsané jméno, což mě zmátlo a až při přepočítání karet a vydedukování, která má být ta zamýšlená, jsem byl schopen správně nastavit setup. Každopádně tuto zjednodušenou přípravu doporučuji využít, přece jen i tak budete mít rozhodování dost a principy hry vám lépe přejdou do krve.
Bestie rozhodně není jednoduchá hra. Je zde spousta věcí, které je třeba při hraní držet na paměti. Zejména to, že veškeré vaše akce jsou vázané na karty. To, že víte, kde bestie je, vám nepomůže, pokud ji neodhalíte kartou lovu, nebo i když je odhalená, tak jí nic neuděláte, pokud nemáte kartu dávající zranění. Tenhle herní koncept je poměrně neintuitivní, stejně jako fakt, že veškeré schopnosti a výhody, které získáváte, se zdají být drobné až marginální nebo extrémně situační. Avšak to jen do doby, než se naučíte, jak je používat a zjistíte, jak vám malá výhoda dokáže vyhrát hru.
V partii Bestie jste totiž stále pod tlakem. Lovci jsou vždy kousíček od bestie, a pokud si nedá pozor, zvládnou ji pár ranami vyřídit. Pokud teda zvládnou odhadnout správně pohyby. Je zde blafování, taktizování a dedukování ze střípků informací, a hlavně vymýšlení, jak dosáhnout toho, co chcete s limitovanými možnostmi, které vám dávají karty na ruce. A skvělé je, že vy o možnostech nepřátelské strany víte, protože všechny až na jednu kartu jste jim poslali vy. Musím říct, že intenzivnější zážitek jsem u žádné hry se skrytým pohybem ještě nezažil.
Teda, pokud hra zrovna funguje, jak má. Což se mi nestalo v případě 4 hráčů skoro nikdy. Na velké mapě má bestie dost prostoru k manévrování, a tak když se lovci shluknou, má větší šanci uniknout. A pokud se rozprostřou tak většinou aspoň jeden z nich je natolik vzdálený akci, že nemá moc co vymýšlet a z příjemného tlaku se stane jen nehezká frustrace. Menší mapa pro 2-3 hráče tímto netrpí, ale zase hraní jenom ve dvou znamená, že hráč za lovce ovládá dvě postavy, což mi také nepřijde jako nejlepší zážitek.
To, že se takto hra může rozpadnout, je za mě takové typické pro hry se skrytým pohybem. Stejně jako u dalšího neduhu, i zde mi připadne zábavnější hrát za bestii než za lovce. Ale je pravda, že hraní za lovce je zde zábavnější než v mnoha jiných hrách právě díky možnostem a také díky tomu, že tady se mnohem lépe sžijete s vaší vybranou postavou.
Celkově je Bestie velice zajímavý herní počin, který dokáže nabídnout unikátní herní zážitek. Avšak požaduje od hráčů hodně a trpí ne úplně zanedbatelnými problémy. Proto ji nemohu s klidným srdcem doporučit všem. Ale pokud máte rádi výzvy stejně jako hry se skrytým pohybem, může být výlet do krutých severských krajů pro vás jako stvořený.