Téměř v každé deskoherní skupince nastane chvíle, kdy se večer chýlí ke konci, na větší hru už není energie, chuť, ani čas, ale ukončit večer by bylo ještě předčasné. Někdo už už sahá po party hře či karetce, ale vy chcete něco strategičtějšího, chcete něco vybudovat a vidět plody své práce na herním stole. A taky máte třeba dost rádi hexové dílky. Pokud jste se v textu výše našli, máte v poslední době poměrně dost velké štěstí, protože si můžete pořídit povedené kousky jako Moře a souš, Akropolis a nyní i Boj o Řím od Blackfire.

Galerie

Rozděluj, spojuj, boduj

V Boji o Řím se až pět hráčů bude snažit vybudovat vlastní minipanství z krajinek a budov na nich, s cílem dosáhnout co nejlepší symbiózy mezi políčky, budovami a drahými kameny. V krabici se hrou je překvapivě hodně materiálu, v němž hrají prim hexové dílky krajiny a dřevěné domečky budov. Ty jsou mimochodem opravdu pěkně detailní, což hře dodává nečekanou atraktivitu při rozehrané partii.

Kromě toho vás ještě nadchnou průhledné plastové modré krystalky, které doprovází zástěny v barvách hráčů, dvojice hlasovacích karet pro každého hráče, ukazatele směru hry, bodovací zápisník a karty budov. Příprava partie zabere pár minut, stejně jako vysvětlení pravidel. Jsou jednoduchá a přímočará, což přesně sedí k zaměření a úrovni náročnosti hry.

V podstatě vám je můžu popsat v pár řádcích, což s radostí udělám. Nejprve však příprava hry: Každý hráč si vezme hexové dílky s rubovou stranou ve svojí barvě, zástěnu, 4 krystaly a kartu budov, na kterou si nachystá odpovídající budovy. V každém ze 4 kol všichni hráči současně odhalí pět hexových dílků ze své zásoby a na první dva umístí budovy z karty budov dle odpovídajícího řádku (celkem 4 řádky budov = 4 herní kola).

zdroj: Vlastní foto autora

Tím se okolo stolu vytvoří nabídka hexů a budov na nich, přičemž každého hráče zajímá vždy pouze to, co má před sebou on a jeho soused – v lichých kolech soused po levici, v sudých po pravici. Poté se všichni uchýlí za své zástěny a rozdělí daných 5 hexů na dvě hromádky. Budovy se nesmí hnout z hexů, na které byly vylosované, jinak je dovoleno vše. K jedné z hromádek, té s méně hexy, přidá hráč ze zásoby jeden krystal, aby tak vyvážil výhodnost obou hromádek.

Poté se nabídky hráčů odhalí a začne fáze, v níž si vybíráte hromádku od hráče vedle sebe. Činíte tak tajnou volbou jedné z hlasovacích karet (jedna zobrazuje větší hromádku, druhá tu menší) a opět tak činí všichni současně. U svých dvou hromádek teď jen čekáte na to, která vám zbyde, přičemž o tom rozhodne soused! Po odhalení hlasovacích karet změní hromádky majitele a každý hráč tak získá dvě hromádky: Jednu, kterou si vybral, druhou, která mu zbyla po výběru souseda.

Hexy si přidáte do své hráčské oblasti, která je všem hráčům na očích. S budovami nesmíte hýbat, jinak lze hexy přikládat tak, aby na sebe navazovaly. Cílem je sestavovat oblasti, v nichž spolu sousedí hexy jedné barvy s co největším počtem budov odpovídající barvy. Barev/typů oblastí je ve hře celkem pět (sady, vinohrady, pole, kamenolomy a města), stejně tak i budov.

zdroj: Vlastní foto autora

Po posledním ze 4 kol dojde k bodování, přičemž je velmi podobné třeba tomu z Kingdomina. Body získáváte za budovy, každá budova přinese tolik bodů, kolik hexů odpovídající barvy sousedí s tím, na kterém tato budova stojí (počítá se i hex, na kterém stojí, má-li odpovídající barvu). Pak ještě podle tabulky přičtete body za případné krystaly a výsledné skóre je na světě!

Tenhle Řím taky nepostavili za den

Celá hra vám zabere kolem 30 minut a vězte, že to bude vážně příjemná půlhodinka! Všechny fáze hry jsou zábavné, simultánní průběh partií dodává parádní svižnost, zatímco systém přípravy a následného výběru hromádek nastavuje ideální míru interakce.

Hra se dá hrát různými způsoby, lze taktizovat, koukat (legálně) k sousedům, abyste vytušili, po čem prahnou a poté jim hromádku nachystat tak, aby i na vás zbylo, co se vám víc hodí. Stejně tak se lze víc soustředit na sebe, zaměřit se na některé budovy a k tomu třeba krystaly a hrát si víc na svém písečku. Nebo se můžete nechat unášet tempem hry a prostě si odpočinout a přitom mimoděk vybudovat římské panství.

Galerie

Boj o Řím sice není bůhvíjak originální počin, když si bere osvědčené principy, ale spojuje je do jednoho celku tak šikovně, že působí jako skvěle namazaný stroj. Znovuhratelnost zlepšuje přítomnost náhody v podobě dílků losovaných spolu s budovami, tajná volba hromádky přidává prvek napětí a možnost zaměřit se na některou strategii zase uspokojí náročnější hráče.

Pro ty bych ještě rád zmínil, že hromádky jednotlivých hráčů jsou totožné a je tedy zaručené, že všechny druhy území jsou v partii zastoupené rovnoměrně, stejně tak mix budov je viditelný už od začátku partie. Veškerá nevyzpytatelnost tak vyplývá pouze z hráčských rozhodnutí, což hru dělá implicitně spravedlivější.

Pro bábu, mámu, dědu i strejdu

Při testování hra zaznamenala úspěch úplně na všech frontách: U méně zkušených kolegů v kanceláři, při hraní v rodině, ale skvěle posloužila i jako startovní či výplňová hra pro větší hráčské večery s náročnějšími kousky. Dost často taky nezůstalo u jedné partie, což osobně považuji za vrcholnou pochvalu pro každou hru, protože je jasné, že v daném hráči zanechala příjemnou stopu. Navíc, když je občas problém dostat hráče ke stolu, je nedocenitelné mít po ruce hru, která sama vybízí k hraní.

zdroj: Vlastní foto autora

Díky tomu, že hrají všichni hráči současně, není šance, aby se dostavily prostoje či slabé chvilky. Obecně si Boj o Řím za vtažení do hry ode mě zaslouží další kolo potlesku. Ať se snažím sebevíc, dělá mi problém vypíchnout něco vyloženě negativního, v čem má třeba hra mezery.

Velmi dobrá je totiž i produkční stránka, která spolu s cenovkou okolo 7 či 8 stovek ze hry dělá koupi doporučitelnou do každé rodiny. Velkou výhodu vidím i v širokém rozpětí počtu hráčů, v pěti je totiž pořád skvěle svižná, ve dvou zase více přemýšlivá a šachoidní. Pro svoji cílovku plní hra všechny úkoly, které byste po ní mohli chtít.