Kypersko-řecké vydavatelství Fantasia Games se loni rozhodlo potěšit všechny příznivce psychoanalýzy, kteří své splíny léčí deskovkami. Někdo stihl kickstarterovou kampaň hry Cesta do nevědomí, jiný se jí dočkal díky lokalizaci vydavatelství TLAMA games. Tým Mirka Tlamichy připravil i dvě velká rozšíření a nezávislou karetku Krajina snů, jejíž recenzi rovněž chystáme. Dnes se ale podíváme na základ. Ono je toho i tak dost a dost.

Galerie

Asi jako když si lehnete na pohovku s vidinou čisté mysli a odpočinku a náhle vám podvědomí vyplaví vše, čím jste se nechtěli už roky zabývat. Stejně tak je nacpaná textem, kvalitními komponenty a mini insertem a vše se to na vás vyvalí, jen co sejmete víko. Titul má na svědomí čtveřice autorů Laskas, Jonny Pac, Yoma a Antonio Zax, z nichž je v českých končinách nejznámější druhý jmenovaný díky titulu Sierra West a svému spoluautorství na Zátoce obchodníků či rozšířeních Věčné zimy. Ilustracemi hru doprovodili Andrew Bosley a Vincent Dutrait. 

Hra mapuje počátky psychoanalýzy Sigmunda Freuda a vídeňské společnosti, která se každou středu scházela a sdílela poznatky z hlubin svých klientů. Jako člen tohoto psychoanalytického hnutí se snažíte formulovat nové terapeutické techniky, rozšiřovat svou klientelu a publikovat pojednání, jen abyste se stali nejvýraznějším Freudovým současníkem. 

V mysli autorů

Cesta do nevědomí je velkou euro hrou obtížnosti 4 z 5, kde vítězí ten nejúspěšnější psychoanalytik. Musí vykouřit nejvíc doutníků, vypít nejvíce kávy a především nahrabat co nejvíce bodů. Hra zabere požehnaně prostoru a možná vám na ni nebudou stačit ani všechny stoly, co doma máte. Pokud tedy hrajete v plném počtu čtyř hráčů. Počítejte s plochou 100 x 70 cm pro karty klientů, mapu města, destičky lokací, desku Středeční společnosti a vše ostatní. Prostor jednoho hráče zabere zhruba 65 x 35 cm.

zdroj: Vlastní foto autora

Body hráči získávají průběžně i v závěrečném vyhodnocení a počet kol není předem znám, protože se odvíjí od postupu Freudova ukazatele po stupnici pověsti. Stupnice pověsti vyniká tím, že kdykoliv hráč získá bod reputace, posune si ukazatel Freuda. Ten se tak hráčům postupně vzdaluje a přibližuje závěr partie. Při postupu získáte body či kávu podle přilehlé horní lišty ke stupnici a bonus z Freudova ukazatele směřujícího k bonusům lišty spodní. Kouření doutníků byl sice fór, ale bez kávy se vážně neobejdete. Tu používáte při práci s porozuměním a smíte ji směnit i za další efekty či suroviny.

Kruh porozumění tvoří společně s deskou hráče a ordinací váš herní prostor. Kruh porozumění je taková Petriho miska, kde vytváříte a kultivujete zdroje, kterými následně platíte. Hra je silně tematická a i slovník pravidel tomu odpovídá, což někdy může být matoucí, viz různé pojmy spojené s porozuměním. Ale pod všemi kamínky, kalamáři a melancholiemi v podobě plastových překryvných karet klientů se jedná o zakuklené euro plné zdrojů, kombinování, posouvání a skórování.   

Předkládání nápadů

Vaši desku tvoří zejména prostor pro sběr poznámek (destiček). S každým zaplněným sloupcem či řádkem si odemykáte další žetony porozumění pro zmíněný kruh a tím i odkrýváte další efekty k aktivaci. Ve svém tahu předkládáte nápady, stahujete je, či se rozhodnete pro léčbu klienta. 

zdroj: Vlastní foto autora

Při předkládání nápadů použijete své dřevěné workery v podobě bublin myšlenek či bystré nápady v podobě kartonových žárovek. Ty položíte na desku Středeční společnosti k nějaké akci, kterou vykonáte. Lze tak získávat destičky poznámek i karty výzkumů tří barev, které lze později směňovat za bodovací destičky publikování, jež vám navíc dají další symbol k dispozici do konce partie. Navíc, tyto destičky podložené kartami výzkumu mohou ostatní hráči citovat.

Nejenže to majiteli původní publikace přihraje body, ale je to mechanické sepětí s tématem jako blázen. Po stránce praktické to už taková sláva není, neboť karty lítají sem a tam mezi destičkou a stolem. Pokud by se jednalo o vícevrstvý karton s kapsami na karty, bylo by to příhodnější, ale z hlediska tématu si mohu chrotat do šálku.

Vedle Freudova ukazatele na stupnici pověsti tu máme i samotného Sigmunda, který se toulá Vídní. A není sám, činí tak i figurky profesorů jednotlivých hráčů, a to na základě spuštěného akčního pole ze Středeční společnosti. Každá lokace nabízí několik efektů a hráči je smí aktivovat v množství dle přítomných figurek na lokaci, či dle různých symbolů ve svých hráčských oblastí, které sbírají na pojednáních, kartách klientů a destičkách lokací (sedm destiček lokací jsou kontrakty, které získá vždy nejrychlejší hráč).

Galerie

Jakmile dokončíte vyhodnocení efektů spojených s akčním polem Středeční společnosti, pohnete kalamářem na své desce v základu o jedno až čtyři pole. Tím si aktivujete efekty v příslušném řádku, aktivujete efekty na lištách při stupnici pověsti, či dokonce získáte nový žeton nápadu, čímž si též odemknete sloupec pro nové destičky poznámek (a tedy posílíte řetěz efektů pro budoucí pohyb kalamářem). Podobnou práci s mřížkou a efekty jsme nedávno viděli v Darwinových cestách, zde mi to celé ale přijde jednodušší a víc odpovídající tématu.

Stažení nápadů a léčba klienta

Workery získáte zpět z desky Středeční společnosti jejich stažením, což vám přihraje i nějakou tu kávu. Ale kromě tohoto kroku můžete ještě léčit své klienty, což není alternativní strategie, ale i podmínka pro zpřístupnění některých dříve uvedených míst a akcí. U klientů je třeba soustavnou péčí snižovat jejich body terapie a odstranit jejich melancholii a nakonec je zcela uzdravit, což vám přihraje bonusy i body z karty klienta i z překryvné melancholie.

Ke snižování bodů terapie dochází díky práci se sny. Jinými slovy hráč zaplatí žetony porozumění potřebného typu a množství a označí si to na stupnici příslušné místnosti ordinace. Vyléčeného klienta si dáte do svého herního prostoru a nadále z něj čerpáte bonusy i v příštích tazích. Tedy pokud jde o klienta běžného, protože vážný klient nabízí body v závěru partie při splnění dané podmínky. Prostě euro.

zdroj: Vlastní foto autora

Máme doléčeno

Ve hře Cesta do nevědomí se toho skrývá samozřejmě mnohem víc a variabilita hry je nepřeberná právě co do přítomnosti různých destiček a karet. Neřekli jsme si ani vše k práci s latentními a manifestními sny či souvislost snu a melancholie. Ale i tak se můžeme vrhnout na konečné zhodnocení.

Téma mi je velmi blízké a jsem nadšený, že ho někdo převedl do podoby deskové hry. Ta je komplexní, složitá a zabere vám několik hodin ji rozjet (i se čtením pravidel). Proto doporučuji podívat se na videonávod od Erzebet či Braňa. Zároveň tu nechybí sólo mód, na němž určitě shledávám pozitivním to, že je třeba porazit automu, nejde tu tedy o překonávání svého vlastního skóre. A automa si ujíždí na kávě...

Vraťme se ale k našemu pojednání pro více hráčů. Z mechanismu publikování pojednání či pohybu kalamářem a celkově akčním pojetí desky Středeční společnosti jsem nadšený, léčení klientů je snadné a přidá na dobrém pocitu. Práce s porozuměním mě tolik nenadchla, ale chápu, že někde se ty zdroje brát musí.

zdroj: Vlastní foto autora

Stejně tak množství všech přítomných destiček a drobných žetonů je nejen peklem pro přípravu a sklízení, ale alespoň u mě vyvolalo skeptickou reakci, jestli to nebude jen zbytečně těžký abstraktní hon za body. Sice je třeba dávka trpělivosti, ale pak se to na zážitku ze hry vrátí! Přítomnost historických postav dobu před sto lety přibližuje a možnost hrát za velikány Junga, Spielreinovou, Adlera a Hilferdingovou potěší též. Je zkrátka fajn hrát v dobovém kontextu a ne za fiktivní postavy v takto propracované deskovce, která prostě a jednoduše udělá radost každému milovníkovi hutných a silně tematických eur.