Do konce kickstarterové kampaně objemné civilizační strategie Epochs: Course of Cultures od Ice Makes zbývají v době vydání tohoto článku ještě tři dny, podařily se vybrat 3 miliony korun a odemknout nové národy, jednotky, divy, kvalitativní upgrady i nový rychlý režim hry.

Galerie

Jelikož máme se studiem dlouhodobou spolupráci, dostali jsme možnost vyzkoušet si Epochs s předstihem a můžu vám proto říct, že tahle civilizační deskovka má rozhodně čím zaujmout. Předně není tak obrovská a komplikovaná jako můj milovaný Střet civilizací, ale zase není až tak osekaná jako Civilization: Nový úsvit.

Pořád je to velký zážitek na několik hodin, ale čas se začne hezky zkracovat, jak se vám zažijí jednotlivé systémy (a samozřejmě v případě, že nehrajete s příliš přemýšlivými hráči). Celou hru řídí nádherně ilustrované karty rozdělené do tří epoch.

V každé epoše jich zahrajete šest, přičemž můžete měnit karty z ruky s veřejnou nabídkou, kde ale musíte dobře rozmýšlet, jaké karty tímto způsobem poskytnete svým soupeřům. V každé epoše tři karty zahrajete a něco tím vynaleznete, což vám s pravidla poskytne okamžitý a/nebo trvalý bonus (a trochu překvapivě poskytne odměnu i vašemu soupeři po levici, což do partie vnáší hezký prvek „kamarádství“).

zdroj: Vlastní foto autora

Pokud vynalézáte, smíte pak provést jednu akci. Pokud nevynalézáte, smíte provést dvě akce. Nejčastější akcí z počátku hry je rozšiřování se po mapě, která je zprvu skrytá. Ženete se za přírodními zdroji, snažíte se vymlátit bandity a později dojde i na boj mezi hráči, pokud si zúčastněné strany nezvolí pacifistický přístup.

Když se vám podaří obsadit svým národem tři sousedící hexy mapy, můžete do jejich průsečíku postavit město přinášející pořádnou porci vítězných bodů, které v konečném důsledku rozhodnou o vítězi. V cizích městech zase můžete budovat obchodní stanice a zvyšovat si tím příjmy a nechybí tu ani možnost stavět divy a verbovat armádu.

Zrovna armáda je vyřešená opravdu elegantně a jednoduše. Vždy vlastníte jen jednu kartu jednotky na blízko a jednu kartu jednotky na dálku, které mají své útočné hodnoty a případné bonusy v konkrétním typu terénu či proti konkrétnímu typu nepřítele (a obě karty poskytují bonus, pokud tvoří stejnou formaci).

zdroj: Vlastní foto autora

Svou aktuální sílu se všemi bonusy zaznamenáváte na centrální desku boje, takže úplně každý hráč u stolu letmým pohledem zjistí, jak jste silní a jak proti vám zbrojit. V boji si ke své základní síle hodíte jednou kostkou a dalšími kostkami za všechny aplikovatelné výhody, čímž vám vznikne celková síla – pokud hodíte víc než obránce (případně přehodíte číslo neutrálního města/banditů), vítězíte.

V případě vítězství získáte odměny podle typu poraženého soupeře – místo vymlácených banditů si můžete dát svou obsazovací kostičku a neplácat na to tak běžnou akci (a nebýt každé kolo oloupený o zlato); nepřátelské město můžete rovnou nahradit svým městem; a v případě boje mezi hráči získáte tím více odměn, čím větší byl rozdíl ve vašich silách.

Je to svižný, elegantní soubojový systém, v němž vás zaujme například to, že útočník v případě prohry vlastně vůbec nic neriskuje, jelikož se obránce opravdu jen brání, sám v tu chvíli neútočí. Útočit na ostatní národy ale nemůžete jen tak, musíte se nejprve ve svém tahu prohlásit agresorem, díky čemuž můžete sice útočit na kohokoliv u stolu, ale také se sami můžete stát terčem hráče, který není agresorem (a sám tak neriskuje vystavení se útokům ostatních).

zdroj: Vlastní foto autora

Do toho všeho tu ještě řešíte vlastní státní zřízení, které můžete měnit a tím si zajišťovat jiné podpůrné efekty (kupříkladu rychlejší rozšiřování se po mapě) a volíte si, které z unikátních přednostní svého národa si kdy aktivujete.

Epochs: Course of Cultures je rozhodně přístupnější než Střet civilizací, do hry se dostanete snáz a naprostá většina herních možností je přehlednými ikonami zanesená na herní desky. Ale právě s těmi se pojí největší výtka celé hře – v plném počtu hráčů (ale popravdě i menším počtu) potřebujete opravdu pořádný stůl.

Kromě velké herní mapy tu máte desku s nabídkou karet jednotek a monumentů, desku se stromem výzkumu, desku s informacemi o boji, desku nabídky hracích karet, desku na balíčky a k tomu má úplně každý hráč nemalou desku státního zřízení, desku svého národa, desku s přehledem příjmů a akcí a ze začátku i stejně velkou plachtu s přehledem kola.

zdroj: Vlastní foto autora

Pokud se ale s tím vším (a všemi dřevěnými komponenty) na nějaký stůl vlezete, čeká vás velice zábavný zážitek, který je dostatečně jedinečný na to, aby mohl koexistovat v konkurenci jiných civilizačních deskovek.

Na to, že se studio Ice Makes historicky soustředilo primárně na malé, až kapesní hry (s výjimkou asymetrického hororu Terrorscape), se jim jejich první výlet mezi opravdu velké, celovečerní zážitky skutečně povedl.

Ostatně o kvalitách hry jsou dle našich informací přesvědčení i v českém vydavatelství, které si nepřálo být jmenované a které vydání české verze silně zvažuje. Ještě nám ji vyloženě nepotvrdilo, ale zatím to s češtinou vypadá nadějně. Pokud ale nechcete jen doufat a hru jistojistě mít, zamiřte na Kickstarter, případně do našeho předešlého článku, kde rozebíráme, co vše kampaň nabízí. Anglická verze by v každém případě měla dorazit příští rok v červnu.