Kategorie kreslicích party her se na našem trhu pozvolna rozrůstá. Jen za poslední dobu se dočkala několika přírůstků, které slušně zabodovaly, respektive jejichž kvalita je překvapivě vysoká. Z děravé paměti na mě volají názvy jako Pošli to dál, Poslední zpráva či Co to čmáráš? A právě k poslední jmenované teď čerstvě přichází zdánlivě zrychlený příbuzný s názvem Co to čmáráš? Expres.

Galerie

Nenechte se však zmást názvem, nejde o verzi od stejného autora s přídavkem časového tlaku. To se jen v Albi rozhodli hry skrz název virtuálně spojit. Také nutno dodat, že časový tlak je i v původní verzi – jeho zdrojem jsou přesýpací hodiny, v Expres variantě je to zase rychlost ostatních hráčů.

Této hry (s původním názvem Doodle Dash) jsem si všiml již na veletrhu v Essenu v roce 2021 a celkem mě zaujala, tedy prezentující na stánku ji uměl dobře představit. Jenže nakonec jsem na ni pod tíhou složitějších her zapomněl a vzpomínky se vrátily až s recenzním kouskem, který se mi dostal do rukou.

Čmárací výbava

V krabici se hrou najdeme přesně to, co by se dalo očekávat u kreslicí hry: fixy s mazátkem, lakované tabulky na kreslení z tlustého kartonu, hromadu karet se zadáním a pár desítek bodových žetonů. Kromě toho na vás vykouknou ještě dva méně očekávatelné prvky: tlustý dřevěný totem a kostka s pěti prázdnými a jednou plnou stěnou.

zdroj: Vlastní foto autora

Partii nachystáte přibližně za 37 sekund (změřeno!) a můžete se vrhnout do víru párty zážitku. Ke stolu posadíte až 7 lidí, minimum jsou však 3 hráči. Hráli jsme ve všech počtech a musím říct, že i ve třech hra překvapivě dobře funguje, ale platí tu typická vlastnost party her: čím víc hráčů, tím víc Adidas… ehm, tedy, tím víc zábavy! Na partii si vyhraďte okolo 20 minut, ale není problém si délku hry zkrátit, či naopak nastavit, míra flexibility je tu velká.

Co to čmáráš? Expres se hraje kompetitivně a hráči se snaží co nejrychleji nakreslit obrázek, podle kterého jeden z hráčů (tato role se střídá) musí rozpoznat zadané slovo. Hádající hráč zavře oči a řekne číslo od 1 do 7. Tím označí slovo z karty, kterou mezitím některý z ostatních hráčů otočil, jenž bude zadáním pro dané kolo.

Hráči začnou okamžitě kreslit a v tu chvíli se dostávají k nejzábavnějšímu dilematu celé hry. Rozhodují se totiž mezi tím, zda nakreslí obrázek co nejprecizněji, ale za dlouho a dostanou se na řadu mezi posledními, a tím, že rychle načmárají něco, co se zadání alespoň trochu podobá a budou doufat, že jim přední pozice při hádání zajistí okamžitý úspěch.

zdroj: Vlastní foto autora

Jakmile některý z kresličů sezná, že již načmáral dostatečně rozpoznatelné dílo, čapne totem a otočí svoji tabulku lícem dolů. Druhý kreslič, který je hotov, se chopí kostky, začne s ní freneticky házet a jakmile mu padne stěna se značkou, s chutí zakřičí „Stop!“ a tím donutí ostatní kresliče ukončit jejich snažení.

Vždyť je to přece jasnej tobogán!

Tím započne druhá fáze každého kola, kdy hráči postupně odhalují své tabulky a hádač se snaží uhodnout dané slovo. Pokud se mu to povede u první tabulky, dostane on i její autor žeton s 1 bodem a dál už se nehádá! A tím máme na světě zápletku celé hry. V každém kole tedy vážíte mezi kvalitou kresby (pokud jste jí vůbec schopní ovlivňovat...) a rychlostí jejího provedení.

Časový nátlak si vytváříte spolu s ostatními hráči a upřímně řečeno, je to vážně sranda. Snažíte se nakreslit svůj obrázek co nejdřív a všem rozvážným umělcům stopnout jejich rozšafné plány. Zároveň musíte počítat s tím, že být první s patlaninou taky není úplně nejlepší volba. Prostě tu nechybí hezké dilema a vy se jím můžete bavit.

Galerie

Karet je ve hře dostatečné množství, na každé z nich je 7 různých zadání, slova (či sousloví) jsou různorodě náročná, což příjemně mění výši nároků na hádače i kreslíře mezi jednotlivými koly. Stereotypu se bát nemusíte, délka jedné partie je tak akorát a díky naprosté jednoduchosti se ani nebudete zbytečně zdržovat vysvětlováním pravidel.

Vypadá to tedy na správný mix, jaký má každá party hra mít. Je však nutné si uvědomit, že zábavnost podobného kousku stojí a padá s náladou skupiny. Pokud se umíte vzájemně hezky vyhecovat, rádi se zasmějete a nebojíte se si takříkajíc vyhrnout rukávy a něco vytvořit, budete se bavit. Pokud vám však nesedí rychlé tempo a nutnost spěchat a dostat se lehce pod stres, tohle nebude kousek pro vás.

Když však dáte Co to čmáráš? Expres šanci, zjistíte, že mít podobný kousek ve sbírce se hodí, ať už pro deskoherně nepolíbené návštěvy, nebo třeba pro dětskou skupinu, kterou chcete zabavit, aniž by se navzájem dětičky pozabíjely. Obecně se nám hra osvědčila při hraní s dětmi a nehráči, musel jsem ale – jako kovaný eurohráč – uznat, že i na takovém druhu zábavy něco je.

zdroj: Vlastní foto autora

Hra nám hezky zpříjemnila hluchou hodinku na rodinné oslavě a děti i dospělí byli nadšení. Navíc oceňuji, že tlak na sebe vyvíjí hráči a nechat se vyhecovat od kamarádů je o kus lepší, než se nechat šikanovat přesýpacími hodinami. Hlavní výtka ke hře by pak byla, že postupem času budete mít černou fixku všude po komponentech, ale to je už úděl her se smazatelnými tabulkami (rychlému opotřebení se vyhnete tak, že budete tabulky mazat papírovým ubrouskem/kapesníčkem, případně můžete rovnou kreslit na obyčejný papír třeba pastelkami, jen ho spotřebujete fakt hodně).