Někdy se nejlepší věci rodí z naprostých náhod. Dalo by se tvrdit, že tomu je většinou. Jedním takovým příkladem je i vznik hry Cosca: Ovládni mafii. Její autor Vašek Loufek jednoho dne dostal úkol, aby vymyslel táborovou venkovní hru pro děti. Ta se u jeho svěřenců docela ujala, ale především zaujala grafičku vystupující pod pseudonymem Mahala, která dostala nápad, že by výsledek mohli přetavit do deskovky. A jak už teď můžete z deskoherních obchodů vědět, díky vydavatelství TLAMA games se to nakonec podařilo.
Mafie pro každého
Ačkoliv během své crowdfundingové kampaně hra vyloženě nezářila a vybrala zhruba 150 tisíc korun od 166 lidí, stačilo to, abyste si počeštěnou verzi mohli aktuálně volně koupit. Zpětně nás ale přeci jen trochu mrzí, že projekt na Gamefoundu zapadl, jelikož by si podle nás zasloužil větší pozornost.
Průběh kol i pravidla jsou natolik dostupná, že by se je měl pohodlně naučit téměř každý. Projekt vás vezme do historie, mezi gangstery a gaunery. Každý z hráčů se ujme role mafiánského kápa, který se tamní město snaží ovládnout. Aby nemalý úkol vůbec zvládl, bude potřebovat hromadu zdrojů, ale také pomoc pohůnků.
Stylové téma, které se do herního zážitku propisuje překvapivě hodně, slouží pro herní zážitek, který bych se nebál zařadit do kategorie večírkových projektů. Tomu odpovídá i herní doba, která se pohybuje kolem 30 až 60 minut, podle toho, kolik se vás u stolu sejde a jak moc přemýšliví mafiáni jsou. V herních večerech tak Cosca bude obecně zastupovat roli filleru, za což se rozhodně nemusí stydět. V této kategorii totiž patří mezi to nejlepší.
Mlčení znamená plán
Dohromady se zde kloubí správa zdrojů, kostky, aukce a blafování. Titul se hraje na sedm kol (týden), na jejichž začátku si vezmete kostky a tajně je za svou zástěnou nastavíte na vybrané symboly. Každý symbol patří jedné ze šesti lokací ve městě, které nabízejí vlastní akce. Obecně platí, že skrze ně můžete získat zdroje v podobě peněz (hodnota 1) a zbraní (hodnota 3), případně je směňujete. Zároveň lze jednoho ze svěřenců pozvat na skleničku, čímž u něj máte automaticky slovo v další fázi kola.
Ta se skládá ze získávání přízně u jednotlivých mafiánů zastoupených vyloženými kartami. Během každého kola se jejich řady o jednoho rozšiřují, přičemž nemůžete bojovat o všechny. Abyste to mohli udělat, musíte splňovat jejich podmínku, která je až na šest unikátních kusů zastoupená různou kombinací symbolů na kostkách. To znamená, že při nastavování nesmíte myslet pouze na městské lokace, ale rovněž na mafiány. Tím se vytváří moc příjemné dilema, jež umožňuje tvorbu různorodých přístupů a strategií, častokrát vedoucích k bolehlavu z toho, abyste zvolili správně.
Každopádně boje o jednotlivé pohůnky se vyhodnocují postupně dle jejich pořadí. Každý, kdo splnil podmínku, případně daného svěřence pozval na skleničku, může v tuto chvíli bojovat o přízeň. Všichni účastníci tajně vyberou počet zdrojů (mohou i nabídnout nic) a následně se odhalí, kolik přihodili. Kápo, jenž nabídl nejvíce, vyhrává přízeň a označí si ho ukazatelem. Kdo má takhle na konci ve své moci nejvíce pohůnků, vyhrává celou hru.
Inteligentní jednoduchost
Jde o vysloveně triviální kostru, která je sympatická inteligentními přístupy, mezi něž patří i fakt, že kostkami neházíte, nýbrž je vysloveně nastavujete. Zároveň do rovnice přidává pár triků, jimiž snahu dostatečně oživuje. Sem patří i skutečnost, že gangsteři vám ve dnech/kolech, během nichž pracují (samo o sobě parádní nápad), přidávají kostky, čímž rozšiřují možnosti.
Zároveň se zvyšujícím se počtem pohůnků je náročnější si všechny udržet. Proto je třeba důkladně přemýšlet nad tím, koho si můžete dovolit ztratit, případně o koho bojovat v následujících dnech. A vzhledem k výše zmíněnému mechanismu pracovních dnů jsou tato rozhodnutí ještě dravější.
Zábavnosti přidává i takový „detail“, že začínáte v den, ve kterém právě hrajete. Elegantním způsobem se takhle přidává na variabilitě, jelikož o gangstery budete bojovat vždy rozdílně. Protože ve chvíli, kdy začínáte třeba v neděli a daná postava pracuje jenom v neděli a pondělí, budete ji chtít získat co nejdříve.
Originalita v podobě
Každá partie se tak promění v napínavou bitvu, ve které častokrát není nouze o vyhrožování či blafování na úrovni pokeru. Ve chvíli, kdy se hráči vžijí do svých rolí a nebojí se bodnout kudlu do zad, vytvoří se nezapomenutelné momenty, na něž budete rádi vzpomínat.
Sympatické též je, že se vlastnictví gangsterů mezi hráči stále dynamicky mění a souboje jsou díky aukčnímu systému příjemně nevyzpytatelné. Škoda jen, že se o vítězi většinou rozhoduje až v posledním kole. Proto se jako nejefektivnější taktikou ukázalo postupné hromadění zdrojů a tzv. all-in na konec. Nevyšlo to vždy, ale v konečném důsledku šlo o účinnější metodu než agresivita v průběhu. Zase ale převládá napětí až do konce.
Výše popsaný problém se trochu rozmělňuje ve chvíli, kdy ke stolu usedne větší množství hráčů, než je minimum (tedy 3). Nepředvídatelnost se navýší a do seance přichází větší počet proměnných, vytvářejících příjemnou nejistotu.
Recenze pak samozřejmě nemůže být kompletní bez toho, aniž by se zmínily ilustrace. O ty se postarala mladá ilustrátorka s přezdívkou Mahala, která ze hry udělala svůj školní projekt. Její přístup k vizuálu byl dost neotřelý a výsledné „malůvky“ jsou dílem, kterému se nemůže upřít originalita. Osobně se mi sice výsledná karikaturní „olejnatost“ příliš nelíbí, nicméně plusové body za odvahu.
Samotné Cosca: Ovládni mafii však udělalo radost velikou. Žebříčky nejoblíbenějších her sice přepisovat nebude, ale pokud si ji někdo v okolí bude chtít zahrát, kdykoliv budu souhlasit. Originální deskovka, která svými chytrými přístupy a příjemnými nápady vytváří zábavnou mafiánskou přenici, jež se na stole několikrát ohřeje.