Darwinovy cesty – recenze bádací hry s komplexitou samotné evoluce
Recenze zdroj: Vlastní foto autora

Darwinovy cesty – recenze bádací hry s komplexitou samotné evoluce

Název:
Darwinovy cesty
Počet hráčů:
1-4
Herní doba:
60-120 min.
Čeština:
ano
Věk:
14+
Detail hry

31. 12. 2024 17:00 | Deskovky | autor: Radek Rath Malý |

„Obzor není nic než modrá linka dělící moře od oblohy. Vtom se vynoří silueta pobřeží a vy vykřiknete vzrušením z dobrodružství, která vás čekají. Vyrazili jste na průzkum Galapág, magického místa neuvěřitelné krásy a nekonečné přírodní rozmanitosti, kde hodláte sbírat vzorky různých druhů a rozšiřovat své znalosti přírodních věd. Po mnoha hodinách strávených inspirativním studiem vedoucím k převratným závěrům odpočíváte pod hvězdným nebem, obdivujíce se úchvatné složitosti živočišné říše.“

S koncem roku pamatovali v Mindoku i na zkušené stratégy, kteří si rádi zavaří hlavu plánováním akcí a naplňováním kombinací s cílem odvést co nejlepší výkon – dočkali jsme se výkvětu loňského Essenu i u nás. A světe div se, nepodíváme se na Mars, ale na Galapágy. Darwinovy cesty jsou postavené na tradičních mechanismech, tedy na umisťování pracovníků, pohybu z bodu do bodu, sbírání sad a plnění kontraktů.

Pod hrou je podepsaná dvojice autorů Simone Luciani a Nestore Mangone, kterou v českých vodách můžete znát díky titulu Newton. Pokud ale na chvíli opomeneme Mangoneho, tak čeští hráči mohou znát hromadu her, na kterých se Luciani spoluautorsky podílel – Tzolk'in, Marco Polo, Přehrada, Krysy z Wistaru či Nukleum, případně dosud opomíjenou pecku Grand Austria Hotel. Ilustrace k Darwinovým cestám obstaral italský grafik Paolo Voto.

Pravidla evoluce

Partie se hraje na pět kol, přičemž kolo trvá do té doby, dokud hráč nepasuje, tedy neupotřebí všechny své figurky vědců. Hráči se chopí role badatelů, kteří chtějí přispět k publikování nových přírodních poznatků. Ze své desky vysílají vědce na akční políčka, zprvu na ta označená velkou kulatou lupou. Tak se mohou pohnout svým průzkumníkem po ostrově, aby byli prvním, kdo objeví nové zvíře či zašlou fosilii.

Darwinovy cesty zdroj: Vlastní foto autora

Mohou také pohnout svou lodí ve snaze dohnat HMS Beagle pro průběžné bodování a zároveň tak jako první vysadit svého průzkumníka na novém ostrově, napsat domů dopis, aby sponzoři poslali další zdroje pro expediční zdar či si dobrat barevnou pečeť z akademie pro vylepšení kvalifikace jednoho z vědců. Ti totiž mohou chodit pouze na akční pole, pro která mají dostatečný počet barevných pečetí ve svém řádku na desce hráče.

V pozdější fázi hry hráči mohou objevovat nová akční pole a zpřístupnit sobě i druhým silné akce, či dostatečnou kvalifikací svých vědců využívat silnější akce základních polí. Co se týká průzkumníků na ostrově, prvenství v objevu má vždy jediný hráč, ovšem skrze další efekty si i jeho soupeři mohou na své desce tento objev odškrtnout jako svůj vlastní.

Co se stane na Galapágách, tam také zůstane. Proto je třeba dané objevy publikovat a teprve ten, kdo o svých objevech podá zprávu jako první, získá uznání akademické obce. Celá hra je proto závodem, v němž je někdy třeba spěchat pomalu, protože ten, kdo utratí všechny své peníze, se na několik tahů zaseká. Řešením je vzít si jedině další úkol, který se může i nemusí hodit.

Ještě další pravidla evoluce

A tím zdaleka nekončíme. Za posílání dopisů hráči platí poštovními známkami ze své desky a při jejich vyhodnocení získá dány zdroj ten hráč, který má většinu. Jakmile si zcela uvolnil jedno políčko známek na desce, získává navíc bonus. Součástí hry je i lišta evoluční teorie, která hráčům nabízí řadu multiplikátorů pro znásobení jejich poznatků zjištěných během průzkumů ostrova.

Hráč se též musí rozhodnout, zda bude zkoumat jeden ostrov pořádně, či se posouvat i lodí, neboť zaostávání za Beaglem hráče postihuje ztrátou bodů během průběžného bodování. Na ostrově i mořské trase pak často může volit kratší či delší cestu. Delší cesta ho vzdaluje od Beagla či dalšího exempláře, ale naopak mu zpřístupňuje vzorky exemplářů na odlehlých či těžko přístupných cestách. V neposlední řadě na těchto stezkách narazí i na možnost postavit si stan. Během partie díky různým bonusům smí aktivovat svá obsazená tábořiště a napakovat se tak dodatečně na zdrojích.

Kvůli ušetření akce se hráči vyplatí posečkat a později publikovat dva objevy najednou, nicméně ho soupeři v patách mohou předstihnout a získat tak nejen slávu, ale i mince a posun po liště evoluční teorie. Proto nemusí být vůbec špatný nápad někdy spěchat s odesláním jediného exempláře do muzea. Pokud se hráčům daří plnit stříbrné a zlaté cíle, smí si jimi zalepit jedno bonusové pole na své desce a získat tak další výhodu.

A samozřejmě úkoly cílí na objevování vzorků na ostrovech, potažmo muzejní zásilky. Každý hráč navíc na začátku partie obdržel tři karty s vlastními úkoly, které umí motivovat určitým směrem. Je toho zkrátka hodně a až po několika partiích si hráč může hrdě nechat růst plnovous stařičkého přírodovědce.

Odborné posouzení evoluce

Darwinovy cesty jsou komplexní euro čtyřkového stupně obtížnosti. Idylickou dovolenou v odlehlém ráji kazí nápor na mozkovnu, co dřív kde udělat, tolik možností, tolik stresu, tolik kroků k vytouženému cíli... Nechápejte mě špatně, hra je to vynikající, jednotlivé postupy dávají smysl a jsou skvěle spjaté s tématem Darwina a posíláním vzorků a publikováním.

Základní akce a kroky se naučíte snadno během první partie, ale zakomponovat do hráčova myšlení pokročilé akce v podobě lup, které je třeba nejprve objevit, či efektivně vršit a využívat bonusy napříč herním plánem a deskou hráče, to chvíli trvá.

Darwinovy cesty zdroj: Vlastní foto autora

Hra je odměňující a postupně se vaše možnosti rozrůstají s vylepšováním vědců pomocí pečetí. Vše funguje skvěle v jakémkoliv počtu hráčů, ale čím více badatelů, tím větší tlak a stres v závodě za evolučními poznatky. Zkrátka a dobře další povedený titul pro milovníky velmi komplexních eurovek.

Název:
Darwinovy cesty
Počet hráčů:
1-4
Herní doba:
60-120 min.
Čeština:
ano
Věk:
14+
Detail hry

Verdikt:

Středně těžké euro, kde jsou mechanismy dobře spjaté s tématem. Estetické pojetí připomíná staré svitky, ale sytě zelených pralesů a rozmilých zvířat se nedočkáte. Mechanicky ale vše šlape, jak má a komu nevadí při bádání i závodit se soupeři o zdroje a prvenství v odeslání exemplářů do muzea, ten se v Darwinových cestách najde. Na první pohled jsou akce logické a odvoditelné od tématu, nalezení té správné cesty kombinací vám však vyudí uši.

Nejnovější články