Ceylon

2–4 hráči | 60 minut | Od 10 let | anglicky, bez textu | www.tlamagames.cz

Ceylon je jednou z essenských novinek loňského roku, která na sebe strhla značnou část pozornosti. Po pohledu na rozloženou hru, ale i na samotnou krabici se není čemu divit. Ilustrátorka Laura Bevon se přesně trefila do mého vkusu – obálka krabice připomíná luxusní plechovky s čajem, zatímco herní deska je plná detailů, které nepozornému oku snadno uniknou.

Grafika přitom není přeplácaná, neruší a neodvádí tak pozornost od toho hlavního, tedy pěstování čaje. Ale pokud od Ceylonu něco nemůžete očekávat, pak je to čajový dýchánek. Jde totiž o kompetitivní strategickou hru s neobvyklým tématem, které neslouží jen jako pozlátko, ale logicky zapadá do herních mechanismů.

Hráči se stávají plantážníky, kteří hodlají využít příležitosti prázdných polí Srí Lanky k pěstování čaje. Mapa je rozdělená na čtyři regiony Dimbula, Kandy, Uva a Ruhuna s vlastními radními, jejichž náklonnost byste si v průběhu hry měli dříve či později koupit, jinak k vám na jejím konci vůbec nepřihlédnou.

zdroj: tisková zpráva

Ceylon se totiž hraje na vítězné body, které můžete získávat z mnoha různých zdrojů, jak bývá u her typu euro zvykem. Předně je zde souboj s plantážemi, které se vyplatí mít v každém ze čtyř regionů a zároveň jich mít v každém regionu většinu. Pokud jste nezapomněli pochlebovat zdejšímu radnímu, štědře se vám odmění a zároveň poskytne pasivní schopnost v průběhu hry.

Další možností je technologický růst, respektive nejen prvenství v něm, ale i dostatečná úroveň vám zajistí body, a navíc výzkum nových technologií jde ruku v ruce s dalšími možnostmi, kterým se můžete v průběhu tahu věnovat.

I peníze jsou samozřejmě nedílnou součástí úspěchu každého podnikatele a v cestě za vítězstvím se pravděpodobně nevyhnete plnění kontraktů. K čemu by vám jinak všechen ten vypěstovaný čaj byl, že? Ale, jak ho vlastně vypěstovat…

zdroj: tisková zpráva

Musíme si pomáhat

Ceylon je hra řízená kartami. Ve svém tahu jednoduše zahrajete jednu kartu z ruky, vykonají se akce a hraje další hráč. Zvláštností a asi i největší přednostní Ceylonu je způsob vyhodnocení karet, které obsahují dvě akce. Jednu z nich provedete vy a tu druhou všichni ostatní hráči u stolu. Do hry to vnáší spoustu dilemat.

Nutně potřebujete vytvořit novou plantáž, ale karta, která vám to umožňuje, dá všem ostatním příležitost k prodeji čaje a získání peněz nebo bodů z kontraktu. To se vám samozřejmě nelíbí, tak co takhle sklidit čaj na svém a sousedních polích na mapě a doufat, že soupeři nebudou ochotní utratit pět rupií za postup v technologickém stromě?

Možností je spousta a nikdy přesně nevíte, jak se soupeř zachová, protože kromě dvou akcí je na každé kartě také možnost vzít si dvě rupie nebo se pohnout po mapě. A pohyb je kapitolou sama pro sebe. Ve hře stavíte nová pole na volných prostorách, sklízíte je ve svém okolí, musíte fyzicky navštívit různé kraje, abyste uplatili radní. Skloubit vše dohromady není žádná sranda.

zdroj: tisková zpráva

Sice se můžete spolehnout na to, že mimo svůj tah můžete vydělat pár peněz a pohnout se, kam budete chtít, ale nabídne vám někdo některou z vámi požadovaných akcí? Na to se spolehnout nemůžete. A zahrání jedné jediné akce ve vašem tahu je málo. A proto je zde technologický výzkum.

Ale nečekejte rozvětveného pavouka s novými dovednostmi. Akce technologie zde totiž znamená postup o jedno pole na ukazateli a získání speciálního žetonu (a také možnost získat vítězné body v průběhu i na konci hry). Žeton ve svém tahu odhodíte, abyste vykonali libovolnou z možných akcí ve hře a v podstatě tak zdvojnásobili svůj tah, což může být v jistých situacích klíčové.

Třeba při plnění kontraktů. Jak stavíte pole a získáváte čaje, začnete si dělat zálusk na různě obtížné kontrakty. Obtížnost spočívá v druhu žádaných čajů. Mapa hry je totiž náhodně rozvrstvena do tří úrovní – nížin, kopců a hor. Na každé úrovni se pěstuje jiný čaj, což vás zase nutí dobře promyslet umístění vlastních plantáží. Dobrou zprávou je, že sklízet můžete i cizí plantáže (jsou nevyčerpatelné), špatnou, že jejich vlastníkům dáváte vítězné body.

Nicméně sklidit ve svém tahu kontrakty požadované čaje a čekat na další akci a doufat, že vám někdo jiný kontrakt nevyfoukne, je k zbláznění. Díky žetonu technologie zvládnete obojí v rámci svého jednoho tahu, který je přesto stále velmi svižný a díky mechanizmu nabízení akcí ostatním hráčům jste na tahu prakticky neustále.

zdroj: tisková zpráva

Hraju, hraješ, hrajeme

Nuda tak nedostává prostor, a hlavně v plném počtu hráčů jde opravdu o nervy drásající bitvu. Volných polí je málo, kontraktů v nabídce ještě méně. Balíček se rychle tenčí, plantáže zaplňují mapu a hra spěje rychle ke svému konci a vy máte pocit, že vůbec nic nestíháte. Ne, že byste nebyli schopní uskutečnit svou strategii. Ale svižnost hry je oproti větším a těžším eurům táhnoucích se přes dvě hodiny osvěžující.

Ceylon je v pohodě hratelný i ve dvou, kdy se ale chová úplně jinak. Zatímco v plném počtu hráčů jsem byl rád za dva splněné kontrakty, trochu té technologie a pár převah v provinciích, ve dvou hráčích jsem nevěděl, který kontrakt plnit dřív, dosáhl jsem vrcholu technologické stupnice a vysázel všechny plantáže. Přesto jsem nevyhrál, ale jen o bod! Nutno dodat, že jedinou úpravou pravidel pro dva hráče je vypuštění jedné ze čtyř provincií mapy.

Ve výsledku mě Ceylon mile překvapil. Nejde o hru, ze které by vám vyloženě spadla brada (i když nad vizuálem se stále usmívám od ucha k uchu), ale téma se zde hezky proplétá s mechanizmy, zabere vám kolem té avizované hodinky, a hlavně u ní neexistují prostoje, jelikož hrajete i v tazích všech svých soupeřů. Je to drsný kompetitivní boj, na který je radost pohledět.

zdroj: tisková zpráva

Bohužel se najde i jeden neduh - akce radních, pomocí které si je nakloníte na svou stranu, získáte jejich schopnost a můžete na konci hry v jejich čtvrti soutěžit o největší počet plantáží. Ale zatímco sklízení, sázení, plnění zakázek a růst v technologiích jde opakovat tolikrát, že to za hru leckdy ani nestihnete, akci radního využijete maximálně čtyřikrát, a to ideálně hned na začátku, abyste si do konce hry zvýšili například příjem nebo rychlost cestování po mapě.

Poté jde o mrtvou akci, kterou musíte využít na pohyb nebo zisk rupií. Což na jednu stranu zní dobře, nemusíte se rozmýšlet, jakou jinou akci pro tyto účely oželet. Ale většinou to vypadá tak, že se všichni hráči snaží hrát akce tak, aby svým protihráčům nabídli radního, kterého už všichni mají. Vy tím sice získáte, protože jim seberete možnost silnějších akcí, ale když se to děje často, dostavuje se menší zklamání u všech. Akce radních je v kontextu ostatních akcí po většinu hry zbytečná a hře tak dodává pocit nevyváženosti.

Nicméně nejde o prvek, který by vám zkazil zážitek. Je lepší na něj přistoupit a vytěžit z něj maximum. Ve výsledku mě překvapilo, jak moc se u pěstování čaje na Srí Lance dá zabavit. Ceylon je pravidlově velice jednoduchá hra, která nabízí slušnou míru strategizování skrz jednoduché hraní karet. A už jsem zmínil ten vizuál? Já vím, že zmínil, ale Ceylon prostě po této stránce vyniká.