Bossin‘ Space
1–5 hráčů | 45 minut | od 10 let | česky, bez textu
Kdo by neznal hru Space Invaders – jednu z prvních pořádných videoher, která se nesmazatelně zapsala do historie. I dnes, po 42 letech, její odkaz stále žije. Možná se s ní nesetkáváme v počítačových hrách, ale zato mezi stolními hrami bychom pár adaptací našli. A jednou z nich je i česká deskovka Bossin’ Space od Petra Vojtěcha a Jindřicha Pavláska.
Že vám první jméno není cizí? No to by taky nemělo být, když jde o našeho externího kolegu, který pro vás připravuje své boží videorecenze stolních her. Ale nebojte, v textu níže se tímto faktem nenechám nijak ovlivnit, a pokud si to jeho druhá deskovka (první byla Velryby ničí svět) zaslouží, řádně ji ztrestám!
Společně do vesmíru
Bossin’ Space je převážně karetní hra s nepředvídatelným plánování akcí, s jejichž pomocí se jako skupinka snažíte udržet svou malou raketku ve vzduchu a ubránit se postupně sestupujícím vetřelcům z vesmíru.
Představte si to jako takové tahové Space Invaders. Pohybujete se od sloupce ke sloupci, pálíte po prvních emzácích na ráně, čelíte jejich odplatě a vylepšujete svou loď. To, co dělá ze hry výzvu, je ukryto v samotné kooperaci přísedících hráčů.
V každém jednotlivém kole přesně víte, jaké čtyři efekty z náhodně tažených karet nastanou na straně nepřátel – někdo se někam pohne, někdo zaútočí, další provede svou speciální schopnost a následně se v každém sloupci zjeví nový mimozemšťan, který posune všechny pod sebou směrem k vám, a učiní tak situaci zničehonic mnohem nebezpečnější.
Vy na to ale můžete reagovat. Jako skupina totiž zahrajete dohromady čtyři karty, které se na střídačku vyhodnotí s kartami efektů nepřátel. Můžete tedy zabít vetřelce dřív, než sám stihne vystřelit. Můžete se pohnout do vedlejšího sloupce a tím se vyhnout jeho střele. Případě můžete jeho akci zcela zrušit.
Jako bych měl v puse roubík, nebo co
Je to na vás a vaší (ne)domluvě. Vy si totiž nemůžete říct, co kdo z vás zahraje. To se prostě nesmí. Jste podivná sebranka kosmonautů, která chce ze všeho nejvíc pomoct jeden druhému, aniž byste si vyloženě řekli, jak přesně…
Můžete nahlas říct: „Bylo by fakt dobré nestát v cestě tý obludě, co nás sundá na polovinu zdraví a už bychom vážně měli dorazit támhletoho bídáka, ať z něj kápnou lahodná XP,“ ale kdo pro to udělá jaké kroky, už diskutovat nesmíte.
V praxi to vypadá tak, že chcete mít mezi čtyřmi kartami nějaký útok, nějaký pohyb, nějaký counter. Ale dost možná útok nezahraje nikdo a vy budete jen zběsile poletovat sem a tam, nebo naopak nikdo nezahraje pohyb a vy sice vystřílíte vše, co máte zrovna v cestě, ale pár dalších výstřelů zamíří do vzduchoprázdna.
Emzácká párty
Bossin’ Space je proto v tomto ohledu tak trochu párty hrou. Pokud se rozhodnete brát ji vážně a rýpat se v tom, co se podle pravidel ještě smí diskutovat a co už ne, bude to nuda. Stejně jako každá párty hra je i tato hra závislá na uvolněnosti herní skupiny.
Tvůrci udělali vše pro to, aby eliminovali takzvaného dominantního hráče, který se v kooperativních deskovkách může objevit a zkazit hru ostatním tím, že ji sám řídí. Tady k tomu prakticky nemůže dojít, protože každý hráč hraje alespoň jednu kartu a nikomu neříká, jakou. Je čistě na jeho úsudku, jak přispěje a nikdo ho nemůže nijak nutit k opaku. Hráči se navíc neustále střídají v roli vůdce, který má svá další privilegia.
Bossin’ Space vám hlavu nezavaří, protože je docela na náhodě, co se v každém kole stane. Ale ve většině případů máte co vymyslet se zahranými kartami. Jen výjimečně se od hráčů sejde taková skvadra karet, že nemáte co dělat a dostanete po čuni. Je to oddychová deskovka, kterou si dle mého názoru užijí jak dospělí ostřílení hráči, tak rodinky s dětmi. A funguje skvěle i v jednom hráči, kde se jedná mnohem víc o takový puzzle.
Design inspirovaný videohrami
Obsahu je ve hře víc než dost, takže se nemusíte bát její trvanlivosti. Vedle několika různých bossů jsou zde módy pro nižší a vyšší obtížnost a pak také vylepšování vaší lodi, které nikdy nebude úplně stejné – jednou pojedete na víc životů, jindy upřednostníte počty raket nebo sílu laserů. Zároveň hraje každý z hráčů za jinou postavu, která mu garantuje další výhodu.
Je to zkrátka fajnový, zábavný balíček a skvěle zpracovaná inspirace jednou z nejstarších videoher. Vizuální stránku nechám na vašem posouzení, ale mně se tato lowpoly grafika zastupující moderní pojetí pixelů líbí a rád bych se s ní v deskovkách setkával častěji.
Bossin’ Space se zkrátka povedla po všech stránkách a jediné, s čím můžete narazit, je její kompatibilita s vaší hráčskou skupinou – když vám nesedne systém omezených informací a nebudete ho dodržovat, zábavnost degradujete na nudný kalkul postrádající výzvu. Takže to nedělejte!