Citrusy

1 hráč | 10 minut | od 8 let | česky, minimum textu

Jedním z nejnovějších trendů v posledních letech na poli deskových her (schválně v tomto případě neříkám „společenských“) je hraní sólo. Obzvláště s příchodem covidu se tento kdysi obskurní žánr začal pořádně rozpínat, když jsme se ocitli uvěznění ve svých domovech bez možnosti zahrát si oblíbené hry s přáteli.

A tak se čím dál tím častěji začaly objevovat hry, které nebyly jen pro 2–4 hráče, ale i pro jednoho. Někdy hraní takových her v sólu dávalo větší, jindy menší smysl podle toho, jak dobře byla zpracovaná umělá inteligence.

zdroj: Vlastní foto autora

Takových her je dnes přehršel, ale čistě sólových her, tedy her, které si ve dvou a více hráčích nezahrajete, stále není tolik. Alespoň ne v českém rybníčku, kde se vydavatelství teprve smiřují s faktem, že „společenské“ hry mohou být i zcela nespolečenské a že jejich fanoušci přibývají rychleji než nové hry na naše stoly, o čemž svědčí facebooková skupina Sólohráči, k níž se za pouhý jeden rok připojilo na 2 700 lidí.

Tlama Games je po Mindoku a jeho Nebi v plamenech jedním z prvních vydavatelství, které se odhodlalo přinést na náš trh čistě sólovou hru, a tou hrou je kapesní krabička nazvaná Citrusy.

Galerie

Netvař se tak kysele

Jedná se o přístupnou karetní hru, kterou snadno sbalíte na cesty a bez problému si ji zahrajete i na miniaturním stolečku ve vlaku. Rovnou tedy předesílám, že Citrusy jsou ideálním kandidátem pro každého z vás, kdo tu a tam o samotě někam cestuje a nechce nebo nemůže s sebou tahat objemnější krabice, natožpak se hrou trávit i několik hodin.

V nezvykle vysunovací krabičce Citrusů naleznete všehovšudy 18 karet, 15 barevných kostiček a dvě dřevěné figurky ztělesňující veverku a kolečko (stavební, nikoliv salámu).

Princip hry je pak vyloženě triviální. Z 18 karet použijete pouze devět, z nichž utvoříte dobírací balíček. Jednu kartu dáte doprostřed stolu, dvě si doberete a jde se hrát. Na každé kartě je šest polí, jedno vždy prázdné a zbylé obsahující jeden či dva pomeranče, citrony či limetky.

zdroj: Vlastní foto autora

I ovoce má svá pravidla

Vaším úkolem je hraní karet částečně přes sebe tak, aby se vzájemně překrývaly stejné plodiny. Jakmile jednu zelenou limetku překryjete kartou se dvěma zelenými limetkami, získáte tři zelené limetky! Tuto skutečnost zaznamenáte položením zelené kostky o hodnotě tři na dané políčko. Takže ne, pokud vás náhodou kostky vyděsily, tak vězte, že si s nimi jedinkrát nehodíte. Alespoň tedy ne za účelem výhry v této hře, možná leda tak ve vzteku z prohry jimi mrštíte po nevinném sousedíčkovi…

Jednou položenou kostku smíte dále překrývat další identickou plodinou, přičítat citrusy, a nadále tak zvyšovat hodnotu kostky. Ta přitom nekončí šestkou. Když se vám podaří překročit tuto hranici, otočíte ji na stranu s košíkem o hodnotě 10 a ve výjimečných případech, kdy překročíte i tuto hranici, ji nahradíte již zmíněným kolečkem představujícím hromadu 15 citrusů.

zdroj: Vlastní foto autora

S tímto systémem se pojí moje jediná výtka. Když totiž překrýváte spoustu symbolů najednou, musíte upravit či teprve vytvořit několik kostek různých barev naráz. A protože karty nejsou průhledné, musíte si vyhotovené kostky připravit bokem, než karty překryjete a zcela ztratíte přehled, jaká barva o jaké hodnotě překryla kterou. Je to trochu krkolomné, ale zase nic, co by vám vyloženě bránilo si hru užít.

A co ta zmíněná veverka? To je pěkná uličnice. Veverka vám jedinkrát za hru dovolí překrýt citron pomerančem, pomeranč limetkou, zkrátka dvě různá políčka přes sebe. Ale nemusí se vám to vyplatit, protože sama veverka je za mínusový bod, a pokud se na s ní sousedících políčkách nacházejí kostky, pak za ně také inkasujete penalizaci. Do hry to vnáší příjemné dilema, kdy veverku použít a zda vůbec.

Galerie

Pomeranč nepadá daleko od pomeranče

Celá partie je neskutečným bolehlavem. Zahrajete všehovšudy devět karet, které musíte vyskládat do křivolakého obrazce (sadu) postupně se plnícího kostkami dávajícími vám na konci hry body podle své hodnoty. Herní náplň je o hledání ideální kombinace, kdy položení nové karty překryje co nejvíc identických citrusů na herním plánu, a vám tak jediným tahem poskočí 3, 4 a ze všeho nejlíp 5 kostek na vyšší úroveň.

Není nad to, když se vám podaří objevit skutečně perfektní kombinaci. Ale není to vůbec samozřejmé. Hra si pořádně pohraje s vaší představivostí, karty budete nad plánem neustále otáčet a zkoumat, kdy do sebe jednotlivá políčka bezchybně zapadnou. Každá partie je pak díky náhodnému dobírání karet a použití jen půlky balíčku úplně jiná, i když tu je jistá křivka učení.

Netrvalo dlouho a začínal jsem celkem pravidelně inkasovat body jdoucí za stupnici kontroly vašeho úspěchu. A v ten moment je nejvyšší čas se vrátit do miniaturní příručky pravidel a dozvědět se, proč jsou na druhé straně všech osmnácti karet obrázky receptů výrobků z citrusů, nějaká čísla a texty.

zdroj: Vlastní foto autora   zdroj: Vlastní foto autora

Tak co si dneska vymačkáme?

Hru Citrusy si totiž můžete pořádně okořenit. Zatím jsem vám popsal jen základní pravidla, v nichž chcete dosáhnout co nejvíce bodů. Jakmile v nich ale budete excelovat, vyplatí se do hry zakomponovat recepty. Hra se hraje pořád stejně s jediným malým rozdílem, kdy před partií, která mimochodem netrvá déle než 10 minut, vyberete náhodně dvě karty, které vyložíte na stůl recepty vzhůru.

Každý z receptů vám dává dodatečné možnosti bodování. Může vám nabídnout body za to, že v prvním tahu vytvoříte konkrétní kostku nebo že se vám podaří dostat na plán všech 15 kostek, případně zdvojnásobí body za vaše nejméně hodnotné ovoce. 

Tyto dvě karty zároveň obsahují čísla, jejichž součet určuje skóre, jehož je potřeba dosáhnout pro vítězství. V tuto chvíli se Citrusy již hodně blíží jiné kapesní a vynikající hře Sprawlopolis, v níž rovněž hrajete karty přes sebe, získáváte body z dodatečných úkolů a snažíte se docílit skóre daného součtem hodnot na úkolech. Přesto se jedná o naprosto odlišné zážitky a dle mého názoru mají obě hry své místo ve sbírce jednoho hráče inklinujícího k solitérnímu hraní (byť Sprawlopolis je už v základu i pro čtyři hráče).

zdroj: Vlastní foto autora

Nežli kousnout do citronu, dej si partičku Citrusů

Citrusy s recepty jsou o poznání náročnější výzvou než základní hra a zároveň jde o prvek zásadně podporující znovuhratelnost, když z osmnácti receptů vždy použijete jen dva v dříve neprožité kombinaci.

Ještě než Citrusy vyšly v české edici, už se o nich ve zmíněné facebookové skupině vedly vášnivé konverzace. A já myslím, že celkem oprávněně. Jedná se o chytrý puzzle mechanismus, nad kterým si coby sadař dychtící po ještě větší úrodě budete zcela dobrovolně a rádi lámat hlavu (proto ten Cimrmanův sadista v titulku).

Hra je krásně zpracovaná, těch pár komponent je opravdu velmi kvalitních, vše se vejde do vskutku miniaturní krabičky (karty i v obalech, byť jen tak tak), kterou s sebou vezmete kamkoliv a herní doba, která je kratší než příprava snad většiny her na trhu, je víc než sympatická. Citrusy fungují, zabaví, představují výzvu a víc než kdy jindy u nich platí, že málo může být opravdu hodně.