Ex Libris
1–4 hráči | 45 minut | Od 10 let | česky, středně textu
Extrémní žehlení a další magie pro domácnost. Čárky, aneb Prokletá interpunkce. Hrobařův průvodce po galaxii. Další návrat krále. Daňové doklady na kradené poklady. To je jen opravdu malý zlomek názvů knih, se kterými ve hře Ex Libris přicházíte neustále do styku. Ve skutečnosti jsou jich tu stovky, jedna vtipnější než druhá.
Než tedy přejdeme k herním principům, musím zde smeknout před tvůrci hry, ale hlavně i českým vydavatelstvím Rexhry, jejichž překladatel si s tímto kouskem opravdu vyhrál a vám se tak dostává do ruky opravdu humorná hra, i když rozhodně nepatří na párty.
Nějaký učený knihovník z nebe určitě spadl
Ex Libris je totiž nefalšované euro, ve kterém vysíláte své tři dřevěné panáčky na různá místa plnit nejrůznější úkoly. Děláte to proto, že starosta vašeho města vyhlásil nábor nového Velkého knihovníka a nezajímají ho vaše znalosti ze světa knih, ale vaše osobní sbírka.
Začíná tak soutěž mezi jednotlivými hráči o to, komu se podaří nasbírat ty nejzajímavější kusy, kdo se vyvaruje zakázané literatuře a u koho nebude hrozit, že by se mu knihovna sesypala na hlavu. Vaši pomocníci vám tak nosí jednu knihu za druhou a vám se postupně plní police.
Knihy jsou zde zastoupeny kartami s policemi, které vykládáte před sebe do sousedství vašich již postavených polic a postupně tak vzniká vaše vlastní knihovna plná titulů s nejroztodivnějšími názvy.
Nepokradeš, nepoliješ, nespálíš…
Při stavbě knihovny byste měli dbát na velkou spoustu faktorů. Správný knihovník má své knihy poskládané podle abecedy, to je snad jasná věc. I když je předčítání názvů knih ostatním hráčům velmi zábavné (a hru to mírně zdržuje), nemusíte mhouřit oči při snaze rozluštit, kam do abecedy spadá právě tahle karta. Velké písmeno v levém horním rohu karty a číselné pořadí pod ním vám skvěle napoví.
Rovněž nemusíte řešit barvu samotných knih, protože symboly v horní části karty vám okamžitě prozradí, do jakých kategorií knihy spadají. Kategorií je celkem šest a při přípravě hry náhoda rozhodne, jaké knihy budou patřit do zakázané literatury, jaké do žádané a zbylé se tajně rozdají mezi hráče, kteří se je snaží sbírat pro zisk vítězných bodů.
Kromě zajištění abecedního pořadí, vyhnutí se společností zavrhovaným knížkám, posbírání význačných děl a děl z vlastního zaměření, si ještě musíte dát pozor na stabilitu polic. Knihovna se vám tedy nesesype, ale čím úhlednější čtyřstěn vytvoříte, tím víc si šplhnete u inspektora, který na konci hry navštíví každého hráče.
A poslední věc, na kterou si musíte dát pozor, je pestrost knihovny. Vaším cílem není zaujmout jen příručkami příšer. Chcete svým zákazníkům nabídnout i černou magii, fantastické romány a další čtivo. Pro vaše vítězství to znamená, že od inspektora dostanete pouze tolik bodů, kolik máte knih ve vámi nejméně zastoupené kategorii.
Inspektor instruktorem
Už jsem zde několikrát zmínil inspektora, který pracuje pro starostu. Této role se na konci hry zhostí jeden hráč, vezme si přibalenou fixu a inspekční formulář, do kterého zapíše výše zmíněné údaje o knihovně každého hráče.
Nejprve proběhne kontrola abecedního pořadí, následně zápis počtu knih v jednotlivých kategoriích a následně se rozdají body. Velkým knihovníkem se logicky stane hráč s nejvyšším počtem vítězných bodů.
Nyní už víte, na co všechno musíte při stavění knihovny myslet, teď ještě jak toho docílit. Jak už padlo v úvodu, Ex Libris je poměrně klasický worker placement, i když s jedním zajímavým principem. Akční desky, na které vysíláte své dělníky, se neustále mění.
Hra jich obsahuje téměř dvě desítky a na začátku hry jich je na stole stejně jako hráčů. Tedy hráčů u stolu. Po odehrání každého kola, ve kterém všichni hráči vyšlou své tři dělníky pro knihy, se všechny akční desky až na jednu odhodí a vyloží se tolik nových desek, kolik je hráčů. Tím pádem máte s každým dalším kolem víc a víc možností, kam posílat své dělníky.
Výpis z rejstříku pravidel, část první z tisíce
Zajištěná variabilita je sice skvělá, ale zároveň mám v této oblasti jedinou výtku k celé hře. Akce na deskách obsahují opravdu hodně textu, který by v mnoha případech šel vyřešit symboly. Sice má každý hráč k ruce přehled všech akcí ve hře, ale stále jde o spoustu textu, který si musíte v každém kole přečíst, protože zapamatovat si akce všech desek je otázkou mnoha a mnoha partií.
Jednotlivé akce vám pak umožňují brát karty z nabídky, vyměňovat je, přeskládat si police v knihovně, vzít karty protihráčům a tak podobně. Kromě těchto společných desek má každý hráč i svou vlastní akční desku, kam může vysílat dělníky.
Její akce je pro všechny hráče totožná – buď si doberete kartu z balíčku, nebo zahrajete kartu z ruky do knihovny. Taková jistota ve hře. Nikdy nevíte, jaké desky budou v dalším kole k dispozici, ale tyto akce nikdy nezmizí.
Každá hráčská deska jde ruku v ruce s unikátním dělníkem (jedním z vašich tří), který má speciální schopnost. Například Sklepení hlubokého zamyšlení vám dá k dispozici Rosolovou krychli (jediná plastová „figurka“ ve hře), která když je na desce akce, kam dává svého dělníka jiný hráč, dá tomuto hráči na výběr: buď vám dá svou kartu, nebo vám dovolí provést obě vaše základní akce. Jde o další nemalý stupeň variability, díky kterému se vám Ex Libris jen tak neohraje.
Jednu Bazilišku Bystroušku, prosím
Ex Libris je dílo, ve kterém všechny aspekty zapadly perfektně do sebe. Knižní téma zpracovává výborně jak po stránce mechanické, tak i vizuální. Každá komponenta ve hře na vás dýchá kvalitou, ať už jde o vtipné názvy knih, stylizaci akčních desek, použité materiály, nebo roztomilé dřevěné figurky mnoha barev a tvarů.
U hry se budete bavit, i když úplně vypustíte přítomnost humoru. Z herního hlediska jde o výbornou strategickou hru s mnoha a mnoha možnostmi, které vám pořádně zavaří hlavu. Hru si proto užijí jak přemýšliví hráči, tak i naprostí pohodáři, kteří mají méně než hodinu času a chtějí si zahrát něco pěkného, vtipného a rozhodně ne hloupého. Ex Libris je jednou z nejlepších, letos dosud vydaných her a divil bych se, kdyby na konci roku neskončila v mých osobních top deseti.