Kanban EV

1–4 hráči | 60–180 minut | od 14 let | česky, bez textu

Vital Lacerda je blázen. Tento portugalský designér tvoří jedny z nejkomplikovanějších strategických her (deskovkářským žargonem „eurovky“), se kterými se můžete setkat. Naučit se jejich pravidla může být několikahodinové úsilí. Vysvětlit jejich pravidla ostatním zabere klidně další hodinu. Odehrání partie může být delší než film Irčan… Zkrátka jde o materiál pro otrlé, zkušené, nebojácné hráče a jejich stejně založené kamarády. A Kanban EV není výjimkou.

V této náročné, na první pohled velmi nepřehledné strategii se stanete zaměstnanci fabriky na elektrická vozidla (EV) a zjistíte, že dostat auto na trh není žádná legrace. Potřebujete designy z rýsovacích prken, součástky ze skladu, vecpat auto robotům na běžícím pásu a ještě ho pak otestovat, než se pod něj můžete konečně podepsat. Je to dlouhý a komplikovaný proces plný překážek a chamtivých kolegů, nemluvě o peskující vedoucí Sáře, která vás bude dobrou polovinu hry pěkně štvát.

Moje denní rutina

Kanban EV je přitom ve svém jádru velice jednoduchou hrou. Jedná se o poměrně tradiční worker placement, kde má každý hráč jediného pracanta, a to sebe. V každém tahu musíte změnit pracoviště a vykonat akce. Nic víc, dalo by se říct. Ale protože jste na všechno sami a protože není každé stanoviště vždy volné, jde o nemilosrdnou přetahovanou se soupeři.

Čtyři stanoviště spolu s jedním žolíkovým tvoří jakousi uličku s políčky pro vaše pracanty, přičemž každé stanoviště pojme jen dva z vás. Na začátku dne se postupně odshora dolů každý z dělníků přesune na nové stanoviště, což znamená, že hráč nejvýše je omezený pozicemi hráčů pod sebou z předchozího kola a zároveň svým přesunem uvolňuje své pole pro hráče za ním.

Tento zdánlivě nevinný systém je hlavním zdrojem bolehlavu v Kanbanu EV. Neustále musíte myslet minimálně jedno kolo dopředu a uvědomovat si, jakým způsobem se dělníci mohou přeskládat. V plném počtu je to ten největší masakr a hra je zároveň nejzábavnější, ale o to víc v ní musíte koukat do budoucnosti, chcete-li něčeho dosáhnout.

zdroj: Vlastní foto autora

Kromě toho, že dumáte, která stanoviště vám budou v příštím kole dostupná, řešíte i to, na kterém ze dvou jeho polí zakotvíte. Jedno totiž poskytuje tři akce v daném stanovišti, druhé jen dvě. A to, které poskytuje dvě, přijde na řadu jako první. Takže spekulování, zda po tomto stanovišti touží i jiný z hráčů, vás bude pronásledovat celou hrou.

Protože můžete sice mít tři akce, ale pokud si někdo stoupne před vás, tak vám vyfoukne například vytoužené součástky. Naopak, pokud si budete chtít zajistit prvenství a nikdo jiný do vašeho stanoviště nezavítá, zbytečně se tím připravíte o možnost třetí akce.

Nesnáším svoji šéfovou!

Teď je ještě potřeba pobavit se o vaší vedoucí – přísné Sandře. Jak já ji nenávidím! Řeknu vám, snad nikdy jsem necítil takovou zlost vůči kousku růžového dřeva. Ale Sandra je ten nejoriginálnější a nejzajímavější prvek celého Kanbanu. Jedná se totiž o umělou inteligencí řízeného dělníka, který stejně jako vy chodí od stanoviště ke stanovišti.

Ale Sandra jde hezky odshora dolů a v každém stanovišti kontroluje, jak si jednotliví hráči vedou. Vy se totiž kromě výroby součástek, kreslení designů a montování a testování samotných aut můžete i školit v jednotlivých stanovištích utrácením tamějších akcí, čímž si můžete u každého stanoviště odemknout dodatečný bonus a časem si třeba i přijít na suroviny zdarma a balík vítězných bodů.

zdroj: Vlastní foto autora

Sandru zajímá právě to, jak jste v dané činnosti proškolení. A zajímají ji jen hříšníci, kteří se na nějaké školení vyprdli. Pouze u nich si zkontroluje, kolik už nakreslili designů, vyrobili součástek či otestovali aut, a pokud nebudou splňovat její normy, bude se kárat. Jednoduše vám klesnou body. Všichni hráči začínají na patnácti a není neobvyklé, že vám prvních několik kol body klesají, místo aby se zvyšovaly.

Jakmile Sandra projde všemi odděleními, skončí pracovní týden, rozdají se vítězné body (spíše takové drobky, aby se neřeklo) a začne nový týden, kdy si tahle nafoukaná mrcha dá to samé kolečko odshora dolů. Nicméně vy na ni můžete vyzrát.

Ve chvíli, kdy se má Sandra přesunout do dalšího stanoviště, ale už je tam plno, zkrátka ho přeskočí. To znamená, že tam nebude evaluovat ani vykonávat žádné akce. Na druhou stranu jste tím výrazně urychlili hru, jelikož s každým dalším týdnem se blíží konec výrobního cyklu, tedy vaší partie.

Zase další meeting? To abych se vytáhl

U konce se rovnou pozastavme, protože je tím nejzvláštnějším na celé hře. Je totiž podivně neurčitý, silně proměnlivý mezi jednotlivými partiemi a často velmi nečekaný. Konec nastane ve chvíli, kdy budete mít za sebou alespoň dva týdny a tři meetingy nebo naopak. Jak skončí týden, už víte, ale co meetingy?

Meeting se svolá pokaždé, když se otestuje určitý počet vozidel v závislosti na počtu hráčů. Ještě jednou připomenu, o jak složitý proces jde – musíte mít výkres daného auta (akce v jednom stanovišti), musíte mít součástky (akce druhého stanoviště), musíte auto vytlačit z výrobního pásu (třetí stanoviště) a následně ho konečně uzmout z testovacího okruhu (akce posledního stanoviště).

zdroj: Vlastní foto autora

Třetí krok se dá často přeskočit, když dané auto ostatní hráči vytlačí z výrobní linky za vás, a i součástky se dají sehnat jiným způsobem, ale běžně vám to zabere spoustu dílčích tahů.

Jednou ale na meeting dojde a tehdy se běžná hra na konci pracovního dne (kola) pozastaví. Po celou dobu vidíte, jaké čtyři segmenty bude Sandra chtít probrat. Mohou ji zajímat například vyrobené automobily, jejich upgrady, vaše školení a tak podobně.

Hráči v průběhu hry získávají mimo jiné hlasy, které jim umožňují na těchto setkáních prezentovat vlastní výsledky, které jim přinášejí vítězné body podle toho, jak moc splňují požadavky (čím víc máte otestovaných aut, tím víc bodů dostanete, budete-li o nich „hovořit“).

zdroj: Vlastní foto autora

Ježíš, to je jako ze života!

Pokud si to během partie neuvědomíte, tak při meetinzích už vám to zcela jistě docvakne: Kanban EV je až děsivě přesná simulace skutečného fungování fabriky. Od výrobních procesů přes peskující vedoucí a střídání směn, dnů a týdnů po rivalitu mezi zaměstnanci, lezení do zadku šéfům a právě tyto meetingy, kde se každý snaží předvést.

Hru jsem hrál s hráči, kteří sami pracovali v takové fabrice a odstavec výše by mi potvrdili. Byla to pro ně humorná zkušenost, kdy se ze všeho nejvíc snažili vyhýbat vedoucí a zahálet. Ano, nevyhráli, ale náramně se bavili při roleplayování fungování skutečné fabriky. Kanban jsem hrál i s hráči, kterým toto téma vůbec nic neříká, nebaví je, ale i tak byli ze hry nadšení díky jejím komplexním, propracovaným a vzájemně provázaným mechanismům.

A baví i mě, milovníka aut, který není zastáncem elektrických vozidel a práci ve fabrice nikdy nezakusil, ale její ztvárnění v této hře je pro mě opravdu fantastickým zážitkem (hádám, že mnohem zábavnějším než ve skutečnosti).

Kanban EV má obrovskou hloubku, mnoho a mnoho malých systémů, o kterých se zde radši ani nebudu podrobněji rozepisovat, abych vám jimi příliš nezamotal hlavu a nezdvojnásobil délku recenze (jde třeba o vylepšování aut, pracování přesčas, recyklování součástek, používání voucherů a knih, několikero variant hry včetně hodné Sandry…).

Hlavně kvůli provázanosti herních systémů (což zjistíte už při čtení pravidel, která se točí v kruhu a odkazují se k něčemu, co ještě neznáte, a pletou vám tak hlavu) jde o velice náročnou deskovku, kterou nemůžu doporučit nikomu jinému než opravdu zkušeným hráčům vyhledávajícím náročné, originální strategie.

Těm by zároveň nemělo vadit dát za tuto objemnou krabici vyšší cenu, protože budou dost možná zvyklí z předešlé tvorby autora. Hra jako taková prostě stojí za to, ale vy neplatíte jen za herní mechanismy a věhlasné jméno Vitala Lacerdy. Dostáváte totiž luxusní zboží s přehnanou, ale poctivou produkční stránkou.

zdroj: Vlastní foto autora

Extrémně bytelnou krabicí to začíná, pokračuje to přes obsažené misky pro komponenty, dvouvrstvý karton a masivní dřevěné žetony a končí u jednoho kovového autíčka a potištěných dřevěných aut, panáčků, součástek a dalších komponent (byť v některých případech je potisk nepochopitelně jen z jedné strany).

Kanban EV zkrátka není pro každého, což dává najevo jak svou náročností, tak luxusností s patřičnou cenovou nálepkou. Ale má své publikum, do kterého se s hrdostí řadím. Nejnovějšímu kousku, který pravda není zas tak nový (vychází ze šest let starého Kanbanu s normálními auty), nemůžu jinak než dát plný počet bodů.