Kompromat

2 hráči | 30 minut | od 8 let | česky, minimum textu na několika kartách

Přestože je na trhu her jako Kompromat víc než dost, dělá tento konkrétní kousek dost svého a originálního na to, aby si zasloužil stanout mezi těmi nejlepšími v oboru. Kdo by to byl řekl, že klasická číselná přetahovaná dvou hráčů o středové karty může být tak neskutečně zábavná, když se do ní přimíchá blackjack?

V nenápadné a skladné retro krabičce se ukrývá vskutku vzrušující karetní hra čistě pro dva hráče – špióny, kteří překvapivě nebudou soupeřit jen s protivníkem sedícím na druhé straně stolu, ale tak trochu i sami se sebou. To samozřejmě vzápětí vysvětlím, až si v jednoduchosti projdeme základní pravidla.

V Kompromatu má každý z hráčů svůj vlastní balíček obsahující číselné karty s hodnotami od 1 do 11, přičemž právě jednička a jedenáctka se nacházejí na jedné kartě, která tak funguje jako klasické Eso. Tyto karty přikládáte ke čtyřem odměnám uprostřed stolu, o něž se se soupeřem perete.

zdroj: Vlastní foto autora

Obrázky pořízené z anglické verze

Hráč na tahu vždy vybere jednu ze středových odměn a ze svého balíčku k ní na svou stranu přiloží lícem nahoru vrchní kartu. Vy i soupeř tak znáte hodnotu jedné z karet u dané odměny. A dál už je to jen na vás a vaší paměti, která je tím překvapivým druhým soupeřem ve hře pro dva.

Stejně jako v blackjacku – či v oko bere nebo jednadváce, jak chcete – si sami diktujete, zda ještě chcete pokračovat v přikládání karet, nebo už máte dost. Další karty ale přikládáte lícem dolů, takže jejich složení je soupeři zatajeno.

A tady také přichází ke slovu poker face (blackjack face?). Když totiž součet vámi přidaných karet k jedné odměně překoná 21, automaticky se připravujete o možnost odměnu získat. Ale soupeři byste něco takového neměli dát najevo, takže naopak velmi spokojeným hlasem řeknete: „Jo, to mi úplně přesně stačí.“

Hráči se střídají v tazích, dokud každý nepřiloží jednu sadu ke každé ze čtyř odměn uprostřed stolu a jde se vyhodnocovat. Jednoduše se postupně odkrývají karty u odměn, sčítají se jejich hodnoty, ty se porovnávají u obou hráčů a hráč s lepším výsledkem bere odměnu.

zdroj: Vlastní foto autora

Jak už zaznělo, součet vyšší než 21 vás okamžitě diskvalifikuje z možnosti danou odměnu získat, ale navíc vás obdaruje jedním žetonem proslulosti. Ten vám sice dává vítězný bod do konce hry, ale pokud takových bodů nasbíráte devět, okamžitě prohráváte.

Je to jeden ze skvělých systémů hry Kompromat. Chvíli vám nevadí dělat chyby, vlastně tím body získáváte, ale jakmile začne jít do tuhého a nemůžete si další chyby dovolit, nervy začnou téct proudem. Zároveň se k některým kartám odměn přikládá pevně daný zisk proslulosti, takže si musíte dobře rozmyslet, zda takovou odměnu chcete skutečně vyhrát. Oproti tomu zaskórování bájného součtu 21 vás opravňuje k odstranění jednoho žetonu proslulosti, a tedy vytvoření prostoru pro nadechnutí.

Není to ale jen o čistých součtech, v nichž dokáže pěkné situace vytvářet už jen karta s hodnotou 0,5, kterou jsem vám zatajil. „Ha, mám 20, tak se ukaž, jestli máš tu jednadvácu,“ říká mi pyšně soupeř, na což odvětím: „No, to nemám, ale 20,5 mi bohatě postačí…“

Odměny, o které se perete, jsou pak buď čistě bodovací karty, nebo vychytávky, které vám dále pomohou s ukořistěním dalších odměn, a narušují tak čistotu sčítání. Kupříkladu vám upraví součet o +/- 1, soupeři z řady odstraní jednu kartu či vám umožní nahlédnout na vrchních pět karet vašeho balíčku, tedy do budoucnosti.

zdroj: Vlastní foto autora

Jakmile si rozeberete čtyři odměny, rozdáte novou sadu, své balíčky zamícháte a jede se nanovo. A takto šestkrát, aby se zabojovalo o úplně všechny odměny ve hře, a je konec. Vyhraje hráč s nejvíce body. Hotovo, dvacet. Nebo radši dvacet jedna...

Váš balíček je kapitola sama pro sebe. Kompromat se při první partii může jevit jako naprosto náhodná hra. Jen taháte karty z vršku svého balíčku a snažíte se nepřeskočit 21. Jenže skladbu karet svého balíčku znáte a ten, kdo karty takzvaně počítá, má velkou šanci svého soupeře porazit.

Když totiž víte, jaké karty už vám balíček vydal, odtušíte, jaké na vás ještě čekají. Znáte i počet karet v balíčku, takže si můžete zjistit, s jakou pravděpodobností vám přijde jediná karta schopná překazit vaše snažení. A to je hazard schopný vyvolat husinu. S něčím podobným se v deskových hrách moc často nesetkávám a je to škoda, protože Kompromat je příkladem, že to může fungovat naprosto skvěle.

Protože se nesmíte koukat na již zahrané karty, využijete při hraní Kompromatu i svou paměť. A to může být pro někoho odrazujícím prvkem. Pokud vám paměť příliš neslouží, dělá vám problém zapamatovat si 10 čísel, pak na vás čeká o něco náhodnější zážitek s nevýhodou oproti hráči, který přesně ví, co a kam zahrál.

zdroj: Vlastní foto autora

Pro mě osobně je ovšem Kompromat nečekaně skvělou hrou pro dva, která se vší grácií propojuje tři docela běžné prvky v neobyčejný celek – hry pracující s pamětí, hry jako Skol ty Skoty s přetahováním se o středové odměny a vzrušující hazard, zde v podobě blackjacku.

Výsledkem je svěží záležitost odehraná do půl hodinky a okamžitě vybízející k odvetné partii. Minimalistický umělecký styl sedí k špiónskému tématu, které ale nepřekvapivě skrze hru k hráčům nijak nepromlouvá a nevadí to. Nejste tady kvůli příběhu a grafika není rušivá, ale funkční.

Jedinou vadou na kráse Kompromatu je nepohlídaný český překlad, kde se podařilo udělat pár zbytečných chyb způsobujících zmatení v prvních partiích. Ale není to nic, co by vám vyloženě zkazilo zážitek a mělo vás od hry odradit. Pokud hledáte chytrou, rychlou, navzdory obyčejnosti jednotlivých prvků velmi originální a chytlavou hru, Kompromat rozhodně zvažte.