Král je mrtev
2–4 hráčů | 30–45 minut | Od 14 let | česky
Středověkou Británií zmítají rozepře mezi třemi frakcemi, protože král je mrtev a každý si chce ukrojit co největší kus koláče. Přesně v téhle situaci se ocitáte jako šlechtici a mocipáni v druhé edici převahové deskové hry Král je mrtev od Peera Sylvestera. I když se první edice nedočkala české verze, tu druhou naštěstí už zařídilo vydavatelství Fox in the Box, které vydalo od stejného autora i další hru se středověkým tématem, Brian Boru.
Co je ještě zajímavé: Ani první verze této deskovky v podstatě není původním nápadem. Stojí totiž na základech hry King of Siam, v níž Peer Sylvester původně zvolil zasazení do starého Siamu, což je oblast dnešního Thajska. Má vybrané prostředí staré Británie na hru nějaký vliv? A je vůbec tenhle simulátor politické tahanice zábavný?
Královská krása
První, co vás na hře zaujme, je dozajista její vizuální styl a ilustrace vycházející ze středověkých iluminací a maleb. Zasazení do středověké Británie je sice jen pozlátko a možná pokus o přístupnější téma pro západní svět, ale jak na jednotlivých kartách, tak na herním plánu se nebudete moci vynadívat na nekonečné množství detailů.
Jsou tu rytíři na koních, hašteřící se politici nebo celá řada proplétajících se ornamentů. Na herní mapě pak budete obdivovat všechny hrady a náznaky lodních cest. A jako třešničku na dortu dostanete zlatou barvu s parciálním lakem a budete si připadat, že listujete nějakým starým kodexem.
O trošku horší dojem dělají další herní komponenty – malé dřevěné kostičky představující stoupence tří frakcí, které vám vypadnou z ruky, ani nebudete vědět jak. Rozdílnost frakcí je navíc vyjádřena pouze barvou, takže lehce sklouznete k označování stoupenců jen pomocí barvy namísto jména dané skupiny. Středověká atmosféra se může lehce vytratit a hra je degradována na válku mezi červenými a žlutými. Ale vzhledem k relativně nižší cenovce je tento tah pochopitelný.
Politikaření pro každého
I když vám po prvním přečtení pravidel Krále půjde hlava kolem, určitě se nenechte odradit. Ani nejde o to, že by byla pravidla špatně napsaná – kromě pár detailů a nějaké té nekonzistence názvů karet – ale samotný hlavní herní mechanismus je tak hutný, že se nejlépe pochopí až při první hře. Při té sice ze začátku taky nebudete vědět, která bije, ale po pár tazích všechno zaklapne na své místo.
Partie jsou přes svou zdánlivou komplexnost a velmi malou porci náhody svižné a s trochou trpělivosti skousnutelné pro svátečního deskovkáře. Sólo hráče však nepotěší, protože chybí jakýkoliv solitérní mód. Na druhou stranu, pro hru tohoto typu by se takový mód dělal opravdu těžko a možná by potřeboval aplikaci, která by vypočítávala tahy umělé inteligence.
Ve hře se ujmete role mocichtivého aristokrata, který touží po rozhrkaném britském trůnu. Ten získá jenom tehdy, pokud si získá důvěru některé ze tří znesvářených frakcí – Angličanů, Velšanů a Skotů. Přitom sami přímo za žádnou frakci nehrajete a jen popotahujete za nitky sporů, přesouváte síly z jednoho území na druhé a získáváte stoupence různých frakcí na svůj dvůr.
Herní plán v podobě mapy staré Británie a okolí je rozdělen na 8 regionů, o které se budou postupně vést mocenské boje. Pořadí těchto konfliktů je určené kartami regionů náhodně vyloženými kolem mapy. Na regiony se také náhodně umístí po čtyřech stoupencích – dřevěných kostičkách – všech tří frakcí.
Každý hráč dostane na začátku 8 karet akcí, jimiž může ovlivňovat počet stoupenců dané frakce v regionech, přidávat nové souputníky nebo je posouvat z jedné části do druhé. Jedna z těchto karet vám umožní i změnit pořadí regionů, o které se zrovna bojuje. Tento balíček je pro všechny hráče stejný a je finální. Žádné karty se nedobírají. Každý šlechtic má tak k dispozici pouze 8 tahů.
Tah se může vyvíjet dvěma směry. V prvním případě vynesete jednu z osmi karet, provedete akci a vezmete si libovolnou kostičku jakékoliv frakce z herního plánu do svého dvora – prostoru na stole před každým hráčem. Tím získáváte kladné body u jednotlivých frakcí a počet stoupenců ve vašem dvoře na konci hry bude udávat, který hráč vyhrál. V druhém případě můžete svůj tah přeskočit a pasovat. Pokud všichni hráči v jednom kole pasují, strhne se o daný region, určený pořadím karet vedle herního plánu, mocenský boj.
Mocenský boj se vyhodnocuje pomocí počtu stoupenců všech tří frakcí v daném regionu. Kdo má přítomných nejvíc přisluhovačů, je vítězem, není to však vítězství žádného z hráčů, ale jedné z herních frakcí. Po vyhodnocení boje se na vybojované území umístí žeton, všichni stoupenci se uloží do společné zásoby a další poskoky již na toto místo není možné vkládat nebo přesouvat. Pokud mocenský boj skončí remízou, přijdou na řadu Francouzi, kteří čekají v koutu mapy a zaberou region pomocí černého žetonu.
Král je mrtev má dvě možná zakončení. Hra končí, pokud proběhly mocenské boje ve všech osmi regionech a nastává korunovace vítěze, nebo když Francouzi zabrali právě tři regiony a začali invazi do Británie. Při korunovaci se stane vítězem hráč s nejvyšším počtem stoupenců frakce, která ukořistila nejvíc území. Pokud dojde k francouzské invazi, vyhrává hráč s nejvyšším počtem sad stoupenců – tedy kdo má nejvíc trojic Angličanů, Skotů a Velšanů. Často se stává, že dochází k remízám, ale na to je hra připravena a má několik mechanismů, které plichty intuitivně řeší.
Veselé zrady a tišší společníci
Pro rozšíření a posunutí už tak intenzivního zážitku z bratrovražedného boje a politikaření má hra v rukávu dva ještě krvelačnější módy, které se mohou bez problému kombinovat.
První z nich přidává do hry speciální karty akcí – takzvané lstivé karty. Ty skýtají opravdu nepříjemné efekty, jimiž zakvedláte svému soupeři dýkou v otevřené ráně a vmžiku si například můžete obměnit svůj dvůr, i když jste většinu hry předstírali, že podporujete úplně někoho jiného. Tyto pekelné karty jsou navíc tajné a hráči navzájem neví, jaké kdo dostal do balíčku. Počet karet i možných akčních tahů je však stále osm.
Druhý styl hraní můžete vyzkoušet pouze za předpokladu, že se kolem stolu sejdou přesně čtyři hráči. Pak se partie rozdělí na dva týmy, v nichž budou hráči usilovat o nadvládu nad Británií společně. Geniálním nápadem a pravidlem pro tuto verzi je, že se spoluhráči mezi sebou nesmí jakýmkoliv způsobem domlouvat.
Často tak vznikají vtipně trýznivé situace, kdy chcete svého spoluhráče něčím praštit, protože dělá na první pohled naprosto nesmyslný tah. Ve skutečnosti má však v rukávu tajný plán, jak vyhrát celou hru. Bohužel ho nemá jak svému spojenci komunikovat a musí spoléhat na to, že jeho úmysly pochopí.
Hraní ve čtyřech hráčích má jen jednu nevýhodu, a to potenciální nepříjemné a nudné prodlužování herní doby kvůli možnosti opětovného pasování. Když hráč totiž přeskočí svůj tah, v příštím tahu může opět hrát, a oddálit tak mocenský boj. Může se lehce stát, že si budete dělat naschvály ve stylu, že tři hráči pasují a vždy čtvrtý v pořadí vyloží kartu. Sice to nemůže díky omezenému balíčku trvat donekonečna, ale i tak to umí zhoršit náladu na bojišti.
Kandidát na korunovaci
Král je mrtev je komplexní, ale překvapivě přístupná hra v menší a lehce přepravitelné krabici, kde každá partie může mít naprosto jiný průběh, který není až tak markantně ovlivněný náhodou. Hra má navíc rychlý spád a úžasnou atmosféru, kdy často do poslední chvíle nevíte, kterou z frakcí bude váš protihráč nakonec přednostně podporovat. Společně s nádhernou grafikou a středověkým tématem je to jasná volba do každé domácnosti, kde čas od času zazní nějaká ta loutna, píšťaly nebo nabádání k pokusu o převrat.