Mariposas

2–5 hráčů | 45–75 minut | od 14 let | česky

Deskovky mě nepřestávají překvapovat. Protože jsou to často právě ony, kdo mě seznámí s něčím, co mi do té doby unikalo. Vezměte si třeba motýly monarchy a jejich děsivě krásný výlet po severní Americe. Miliony jich na jaře vzlétnou z Mexika s cílem dostat se do Kanady a miliony se na podzim zase vrátí k přezimování.

Je v tom ale docela smutný háček – nikdo z nich nezvládne cestu tam a zpět. Jedná se o mezigenerační let dokazující krátkost, ale důležitost života jednoho motýla. A přesně to simuluje nová deskovka Mariposas od autorky fenomenální hry Na křídlech.

Mít za sebou takovou celosvětově úspěšnou hru je poměrně nebezpečné pro další tvorbu. Hráči mají jistá těžko překonatelná očekávání – jméno Elizabeth Hargrave může upevnit svou pozici v herních kruzích, ale stejně tak se může ukázat, že šlo jen o jednorázový hit. Chcete rovnou odpověď? Mariposas není žádný z těchto extrémů, ale vaši pozornost si zaslouží.

Spanilý závod

Herní smyčka by snad nemohla být jednodušší. Ve své podstatě jde jen o jakýsi závod v rozmnožování, který řídíte hraním karet. V ruce máte dvě, zahrajete jednu a pohnete motýlem či motýly podle počtu šipek. Pokaždé, když motýl dosedne, obdaruje vás jednou z rostlinek, a když se stane, že usedl na klejichu a vy máte dostatek stejných (či ještě víc různých) květin k rozmnožení, rázem nemáte jednoho, ale dva motýly.

Z jedničkového se vám „narodí“ dvojkový, z dvojkového trojkový, z trojkového čtyřkový a nakonec si z jednoho čtyřkového můžete udělat ještě dva. Vaším cílem je rozletět se jak splašení po herním plánu a propracovat se k motýlům čtyřkové hodnoty, protože jen ty má smysl ke konci hry vrátit do startovního Mexika. Protože jen ti vám přinesou vítězné body.

zdroj: Vlastní foto autora

To do hry vnáší jedno velmi příjemné dilema – jak daleko s motýly letět. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že se s nimi ještě musíte stihnout vrátit, začne napínavé vypočítávání potřebných pohybů a rozhodování, kdo z vaší letky si ještě může dovolit letět víc na sever s tím, že se odtamtud už nikdy nevrátí, a kdo rovnou udělá obrat o 180 stupňů a započne „sestup“ po herním plánu.

Zaúkolovaní motýli

Teď si možná říkáte, proč se vůbec namáhat letět na sever. Proč nezůstat kousek nad Mexikem, tam se postupně nevylevelovat na požadovanou čtyřku a hurá domů? Upřímně, jde to, ale na severu jsou další vítězné body. A ty taky potřebujete.

Mariposas se hraje na tři velká kola, v nichž má každý hráč postupně čtyři, pět a nakonec šest tahů, jak se prostřídá jaro, léto a podzim. A v každém z těchto období se budou udělovat body většinou za to, kde se nacházejí vaši motýlové (kteří s příchodem nového ročního období nezemřeli). Některé úkoly po vás chtějí, abyste je všechny dostali nad úroveň určitého města, jiné vás budou hnát na konkrétně zbarvená políčka.

zdroj: Vlastní foto autora

Kdyby to náhodou byla slabá motivace, jsou tu ještě města skrývající zprvu neznámou odměnu. Ve městech můžete najít speciální pohybové karty či některou kartu ze tří sad. Karty samotné nic nedělají, kromě přínosu jednoho vítězného bodu, ale jakmile nasbíráte celou sadu, odemknete si nový bonus, ať už jde o formu dodatečného bodování, nebo další pomoc během hraní.

Severní Amerika je krutá

Dobré je, že ve hře jsou vždy všechny žetony, a je tedy jistota, že sety karet jdou posbírat. Špatné je, že jsou do měst rozmístěné náhodně a ještě skrytě, což do hry vnáší až příliš velkou míru nepředvídatelnosti.

Chcete se předně rozmnožovat, k čemuž potřebujete sbírat květiny, ideálně totožné. Přistání ve městě vám nedá květinu žádnou, pokud tedy nejste prvním hráčem, který dané město navštíví. V takovém případě si hodíte kostkou, která určí, jakou kytku dostanete. Ale tento bonus nedokáže vyvážit fakt, že je pro prvního odvážlivce odměna z města zcela náhodná. Tím pádem hra moc nevybízí k odhalování měst, a tudíž sbírání sad.

První hráč svou odvahou navíc jedině pomůžete ostatním hráčům, kterým se postupně odhalují efekty jednotlivých měst, a oni tak mohou lépe plánovat své akce. A co je ještě horší, kromě karet do sady jsou tu i jiné odměny, které ale vesměs vůbec nechcete – o trochu lepší karta pohybu, která vás nevytrhne, a zisk libovolné květiny. Když se ženete za kolekcemi karet, tak prostě nechcete náhodně otočit zisk kytky, což je efekt, který umí zcela standardní karta pohybu, která vám během jedné partie projde rukama několikrát.

Nemohl jsem se zbavit pocitu, že by bylo lepší, kdyby se tyto žetony odměn namíchaly na plán odkrytě, aby každý od začátku věděl, kde se nachází jaká odměna a mohl podle toho plánovat kompletování sad, což není za oficiálních pravidel moc možné. Zejména v nižším počtu hráčů je odkrytí odměn vlivem menšího počtu motýlů na plánu ještě náročnější.

Motýly do (každé?) rodiny

Je to v podstatě má jediná výtka. Sice není malá, ale ve výsledku se jí naštěstí nepodařilo zkazit mi zážitek z nevídaného putování malých tvorečků schopných za den uletět víc, než já ujdu pěšky (40 kilometrů!). Jakmile jsem přistoupil na to, že se nejedná o strategickou hru, začal jsem si ji užívat.

Mariposas je v porovnání s Na křídlech mnohem jednodušší hrou, což ji ještě víc řadí k adeptům na rodinné hraní. S motýly se jednoduše rozletíte do všech stran, nasbíráte kytičky, s jejich pomocí se rozmnožíte, pokusíte se vyhovět podmínkám bodovacích karet, navštívíte pár měst, a vytvoříte tak sady karet, a nakonec se vrátíte domů a zabodujete ještě několik motýlů, s nimiž se kruh uzavře.

zdroj: Vlastní foto autora

Je to milé, střídmá grafika se stará o skvělou přehlednost herního plánu, dřevění potištění motýli hře dodávají na pocitu prémiovosti a se zhruba hodinovou délkou jde o moc příjemnou rodinnou záležitost. Ze hry budou naopak rozmrzelí hráči hledající strategické možnosti deskovky Na křídlech, kterým brání v rozletu přílišná náhodnost v zakrytých žetonech měst.

Ne, Mariposas není taková pecka jako Na křídlech, ale nedá se vyloženě říct, že by autorka zklamala. Opět nám ukázala velmi zajímavé biologické téma v dosti originálním mechanickém i vizuálním zpracování ve hře, která sice nebude aspirovat na ocenění, ale rozhodně vás neurazí.