Možná se tomu budete divit, ale Minecraft: Builders & Biomes není první stolní adaptací slavné videohry, kterou už si vyzkoušelo na 200 milionů lidí. Tou první je nepříliš kladně hodnocená Minecraft Card Game?, které se tu ale nebudeme věnovat. Builders & Biomes je totiž mnohem lepší hrou a zaslouží si proto větší pozornost. Takže na tu první fofrem zapomeňte! Builders & Biomes se u nás navíc dočkala počeštění díky Ravensburgeru, takže by neměl být žádný problém s jejím sehnáním.
Podtitul této deskovky je víc než výstižný. Ve hře totiž nejde o nic jiného než stavění v různých biomech. To znamená, že na neodmyslitelný crafting zbraní s pomocí natěžených surovin bohužel nedojde. Ale kutat kostičky budete o sto šest, akorát si z nich vybudujete pouze spoustu domků na pouštích, v lesích a zamrzlých tundrách, ke kterým připojíte mosty, ohrady s dobytkem a tak podobně.
Zabereme hej hou
Ale vezměme to hezky popořadě. Minecraft: Builders & Biomes je velmi přístupnou hrou, což je vzhledem k mladší cílové skupině videohry jedině dobře. Nezamotá vám hlavu složitými pravidly, pouze omezí váš tah na dvě různé akce z kratičké nabídky – nakutej dvě kostky, postav z nich stavení, pohni se až o dvě pole, bojuj s moby, ukořisti zbraň.
Jak se pohybujete po „herním plánu“ odkrýváte vrchní destičky šestnácti balíčků, které zobrazují buď nepřátele, se kterými můžete posléze bojovat, nebo budovy, které můžete postavit s pomocí nakutaných kostek. Herní plán je v uvozovkách proto, že ve hře vlastně žádný není. Svou postavou se pohybujete po křižovatkách mezi jednotlivými balíčky, což je přehledné jen do té doby, než jednotlivé balíčky zcela vymizí.
Proto jsem hned po první hře zamířil na BoardGameGeek a stáhl si fanoušky vytvořenou herní desku, kterou můžete vidět na přiložených obrázcích. S ní je hraní mnohem pohodlnější a vřele doporučuji její použití. Ale není to tak, že by se bez ní Minecraft nedal hrát, jen si musíte zvyknout na nezvyklou herní mapu.
Komponenty jsou obecně menší slabinou hry. Veškeré kartonové součásti (vesměs vše je z kartonu) jsou příliš tenké a jsou tak náchylnější na poškození, což se okamžitě projevuje na postavách hráčů při jejich vsazování do stojánků, které v nich zanechávají slušné rýhy (nicméně není to tak zlé jako s potvorami v Gloomhavenu…).
Pravým kvalitativním opakem je blok obřích kostek, které jsou až naddimenzované. Ale to není výtka. Náhodně poskládaná krychle z 64 kostek vypadá na stole skvěle, jednotlivé kostky jsou příjemné do ruky a je radost sledovat, jak se celý blok postupně zmenšuje, jak z něj hráči neustále odebírají drahocenné suroviny.
A když je zrovna neodebírají, tak staví z těch, které si už přivlastnili. Nemusíte shánět recepty. Stačí stát na správném místě na plánu, mít u sebe požadované suroviny a destička s budovou je vaše. Poté už následuje jen její umístění na váš soukromý plán, kde se vám začnou rozrůstat jednotlivé biomy. Právě velikost a typ biomů vás zajímá pro první bodování.
Krumpáče, body, vteřiny
Jenže ve hře se boduje celkem třikrát a biomy vás zajímají jen na začátku. Podruhé vás zajímají materiály, ze kterých jsou budovy vyvedené a potřetí typ budov. A pokaždé vás zajímá největší skupina propojených biomů/budov. To znamená, že už při prvotním spojování biomů byste ideálně měli dbát na to, z jakých materiálů a jakých typů jsou budovy na nich vyobrazené.
Záleží ale na vašem přístupu. Hra umožňuje přestavovat jednotlivé destičky, takže se můžete soustředit jen na první bodování a po něm se vrhnout na přestavování. Jen si musíte dát pozor na to, abyste vše stihli. A s tím souvisí mnou obecně oblíbený systém konce kola. To totiž není určené odehráním počtu tahů či postavením určitého počtu budov. Konec kola, a tedy spuštění každého ze tří bodování si hráči určí sami tím, když doberou poslední kostičku z nejvyššího patra dolovací krychle.
Během hry jste proto svědky snahy vyhýbání se kostkám aktuální vrchní úrovně a vyzobávání těch ze spodních pater, aby se bodování co nejvíce oddálilo a každý stihl, co potřebuje. Je to adrenalinová nejistota, nikdy nevíte, kolik vám ještě zbývá času, což platí dvojnásob v plném počtu hráčů.
Ale pokud vám utečou body na koncích kol, můžete to dohnat výstavbou náročnějších budov, které vás v průběhu hraní odmění několika bodíky, ale ještě lepší je vraždit jednoho moba po druhém. Ti totiž přináší okamžité body, ale také body na samotném konci hry za každý určitý typ budov na vašem písečku. Někteří mobové dokonce poskytují tah navíc, čímž trochu vykompenzujete strach z nestíhání.
Hrrr na něěě!
Soubojový systém je triviální. Každý hráč začíná s identickým balíčkem pěti karet, mezi kterými je dřevěný (1 zranění) a železný (2 zranění) meč a tři shnilé brambory. Životy mobů jdou od jedné do šesti a v každém souboji taháte náhodně tři karty ze svého balíčku. Z počátku tedy nemá smysl vrhat se na tužší protivníky, ale ani u těch nejmenších si nikdy nemůžete být jistí, že na ně nevytáhnete tři shnilé brambory.
Zatímco balíček můžete vylepšit (nejde o crafting, jen si vezmete sousedící zbraň) o mocný dynamit, lepší meče, krumpáč garantující vedle zranění i zisk kostky, luk umožňující vytáhnout ještě čtvrtou kartu a zlatou motyku s přínosem dvou bodů, tak brambor se nikdy nijak nezbavíte. Váš balíček je tedy čím dál tím lepší, pokud se budete věnovat jeho vylepšování, ale náhoda vám vždy může přihrát brambory a je po souboji.
Zprvu mi to připadalo jako promarněná nevyužitá šance tvůrce, když by tím mohl do hry vnést víc strategie, ale nakonec jsem přišel na kloub nejistotě, kterou brambory vyvolávají, a která do hry vnáší zábavu. Prohra ale neznamená nic jiného než spálenou akci. V dalším tahu se na Creepera můžete vrhnout znovu, pokud vám ho někdo nevyfouk pod nosem.
Náhodou je deskovka Minecraft: Builders & Biomes protkaná. Kromě čistě náhodného soubojového systému je náhodné, jaké zbraně na své cestě najdete, jaké odkryjete nepřátele a jaké budovy. Může se tedy snadno stát, že váš plán vybudovat horský biom nevyjde jednoduše proto, že nedojde k odkrytí těchto biomů, a to samé platí pro budovy různých materiálů a typů, které mohou být dále obodované specifickými mobky, které ale také nemusejí přijít, nebo vám přijdou, ale pak nepřijdou dané budovy…
Může se to zdát jako až příliš náhody, a snadno se stane, že kvůli tomu prohrajete. Ale kdyby šlo o ryze strategickou hru bez vnějšího zásahu, už by to nebyla taková sranda. Sice vás během hraní téměř nezajímá, co si ostatní budují, ale když dojde na souboje, dojde i na výbuchy smíchu při otočení brambor. A když se vám to stane několikrát po sobě, tak sice prohráváte, ale máte aspoň na co vzpomínat.
Minecraft: Builders & Biomes je pro mě milým překvapením. Ne z hlediska komponent, které jsou až na kostky odbité, ne z hlediska plánu, který vlastně chybí. Ale z jeho okamžitosti vycházející z přístupnosti, díky které máte vysvětleno za pár minut a v průběhu hraní už nedochází k žádným otázkám díky čistým mechanismům.
Náhoda sice dokáže rozhodnout o vašem umístění na konci hry, ale zároveň se stará o dobrou znovuhratelnost a památné momenty. A i když nejde o to nejvěrnější zpracování Minecraftu, díky stylizaci, obrázkům mobů, budov a biomů, a hlavně díky rozebírání krychle z kostek se budete cítit nedaleko předloze.
Každopádně není pochyb o tom, že Minecraft: Builders & Biomes míří na mladší publikum znalé předlohy. Neznamená to, že by se u něj nebavili kostičkami nepolíbení hráči (ozkoušeno), ale pro znalce má dostatek přidané hodnoty a málo prostoru pro zklamání. Je to hra, která bude bavit nic netušící rodiče, stejně jako kluky a holky zakleté ve světě Minecraftu. Druhá adaptace se tedy naštěstí povedla.