Mini Express
1–5 hráčů | 30–45 minut | od 15 let | česky, bez textu
Nebudeme zde rozebírat, proč jsou vláčkové hry obecně tak populární a skvělé. Berme to jako prostý fakt. Vždyť nejpřístupnější z nich – Jízdenky, prosím (Ticket to Ride) – prodala celosvětově miliony kopií a ty nejsložitější zase mají celou svou vlastní kategorii. Jsou pro vás hry ze série Jízdenek moc jednoduché, a naopak hry ze série 18xx moc složité? Mini Express od BoardBros je zlatou střední cestou.
Na jedné straně tu máte systém akcií, který má ale daleko k simulaci tvrdého byznysu. Na druhé straně stavbu tratí, kde se ale neřeší tvary dílů a návaznosti zakroucených železnic. Nejde ani o náročnou, ani o vyloženě rodinnou hru, pokud si tedy v rodině nejdete rádi po krku.
Jelikož tu jde o akcie, znamená to, že se nestáváte mašinfírou svého vláčku a neprojedete s ním transsibiřskou magistrálu. Jste podnikatelé, zámožní byznysmeni, kteří investují do společností, a podporují tak jejich rozvoj a zároveň si v těchto společnostech kupují podíly, aby se jim veškeré snahy na konci hry vyplatily. Ne v penězích, ale bodech.
V jádru je Mini Express skutečně velice jednoduchou hrou. Hráči se střídají v tazích, v nichž provedou jen jednu ze dvou možností – koupí si akcii vybrané společnosti, nebo jí vybudují novou trať. A to vše bez jakékoliv přítomnosti peněz.
Stavba trati se provádí jednoduše tak, že vezmete dostupné vlaky jedné ze čtyř společností a uděláte z nich souvislou cestičku do vybraného města, která bude napojená na již existující železniční síť stejné společnosti. Hodnota této společnosti se následně zvýší o počet polí krajiny, jimiž nová trať vede, a váš vliv se zvýší ve dvou společnostech, které udává žeton v dosaženém městě.
Nákup akcie je ještě jednodušší. Jen si vezmete destičku akcie a snížíte svůj vliv ve společnosti o hodnotu počtu jí momentálně dostupných vlaků. Nakonec rozšíříte nabídku dostupných vlaků dané společnosti o tři, nikdy jich však nebude najednou k dispozici víc než pět, a tedy nová trať může vést do maximálně pět polí vzdáleného města.
Je zde přímý vztah mezi stavbou tratí a nákupem akcií. Čím víc se za jednu společnost staví, tedy se tenčí zásoba jejích vlaků a roste vliv hráčů ve společnostech, tím je nákup jejích akcií levnější, tedy stojí vás méně těžce nabytého vlivu.
V praxi jde o závod a neustálé odkládání nevyhnutelného do nejzazšího možného bodu. Svým tahem totiž přímo ovlivňujete všechny hráče za vámi – když postavíte velkou trať, zlevníte akcii společnosti na minimum, klidně i na nulu. Ale abyste měli vliv na nákup akcií, musíte stavět tratě do měst, která vám daný vliv zvedají.
Při hraní Mini Expressu jste na začátku poměrně v klidu, ale s postupem času začne pořádně přituhovat a z původně milé vláčkové hry se stane vyloženě šachová partie, kde do detailu promýšlíte důsledky každé své možnosti, než si konečně zvolíte svůj výsledný tah.
Systém je dokonce navržený tak, že můžete tu a tam ovládat tahy protihráčů. Stačí, když jim připravíte tak lukrativní nabídku, že jednoduše nebudou moct odmítnout vzít si akcii zadarmo, i když se jim to vůbec nehodí do jejich celkového plánu.
Je to až neuvěřitelně interaktivní systém, který nutí všechny hráče u stolu neustále sledovat situaci. Na druhou stranu je prakticky nemožné plánovat tahy dopředu. Než na vás přijde řada, nabídka akcií, dostupných vlaků a situace na mapě se dost promění, a vy tak můžete začít přemýšlet o svých možnostech až ve svém tahu, což začne hru prodlužovat.
Osobně tento systém vyzdvihuji pro jeho jednoduchost, svázanost a fakt, že vaše rozhodnutí má přímý dopad na hráče za vámi, a nejde proto ani náhodou o solitérní zážitek pro více hráčů. Je ale pravda, že nad hrou nemáte moc velkou kontrolu, což hráčům navyklým na dopočitatelné euro hry moc sedět nebude.
Plyne to z výše řečeného. Plánovat se tu moc nedá, ve svém tahu zvážíte všechny aktuální možnosti a vyberete tu nejlepší. Ale pro mě je to vzrušují zážitek, zejména pak ke konci hry, kdy hráči činí ohavné úskoky a vymýšlejí, jak svým tahem co nejméně pomoct ostatním. Hra totiž skončí ve chvíli, kdy dojdou akcie dvou společností, tedy sami hráči rozhodnou o tom, kdy se přejde k bodování. Jedni se to mohou snažit urychlit vykupováním akcií, druzí oddálit jejich zdražováním. Zdražuje se tu vedením nové trati po již existujících tratích, kdy dotčené společnosti dostávají „kompenzační“ vlak do zásoby, což je další „podrazový“ prvek.
Jak už zaznělo výše, Mini Express je v podstatě závod, kdy o hodnotě vašich akcií rozhoduje kombinace hodnoty společnosti a váš vliv ve firmě, tedy akcie jedné společnosti mají pro každého hráče jinou hodnotu. Čím vyšší vliv máte v oranžové společnosti, tím víc vám oranžové akcie vynesou bodů.
A tím se dostáváme k druhému přímému vztahu ve hře – nákup akcie vás stojí vliv ve společnosti, ale hodnota dané akcie je přímo úměrná vašemu vlivu ve společnosti v porovnání s ostatními hráči. V partii proto nezbytně nastane moment, kdy už bude lepší přestat s nakupováním dalších akcií a soustředit se jen na stavbu tratí zvyšujících hodnotu společností a váš vliv v nich.
Na tomto systému je velmi příjemné to, že vůbec nezáleží na množství vašeho vlivu ve společnosti. Stačí, když jste byť o jediný bod výše než všichni ostatní hráči, a berete plný počet. Díky tomu jste v průběhu seance svědky nesčetného střídání hráčů ve vedoucích pozicích a jste jako na trní, kde nakonec skončí váš ukazatel vlivu.
Mini Express je lítým bojem železničních magnátů, vypjatou šachovou partií, nad níž ale překvapivě nemáte až takovou kontrolu. Přesto je důvod se zamyslet, pořádně zvážit následky svých rozhodnutí a počítat nejen to, kolik a na co potřebujete vliv, ale i kam všude a kudy můžete vést trať.
Aby toho nebylo málo, kompaktní krabička obsahuje dvě mapy a dva moduly spolu s režimem pro jednoho hráče. Zatímco na mapě Evropy začínají společnosti v rozích a chvíli trvá, než se poprvé potkají, v USA se jede od jednoho pobřeží k druhému, a železnice jsou tak neustále v těsném kontaktu. Plynou z toho dva docela odlišné zážitky.
Evropský modul přidává přístavy, díky kterým se hnědá společnost vyrážející z Londýna zničehonic zjeví v Athénách v zádech bílé společnosti a začne jí tam lézt do zelí. Na americkém kontinentu zase budujete transkontinentální železnici. Oba moduly mapy příjemně okořeňují a rozšiřují znovuhratelnost.
Co se týče hraní v jednom člověku, rozdáte si to se samotným Mašinfírou, který je důstojným protivníkem. Jeho pravidla vám rychle přejdou do krve a už během první hry nebudete vůbec nakukovat do příručky pro upřesnění nejasností (jakmile si zažijete způsob výstavby trati Mašinfírou podle několika kritérií).
Mašinfíru zároveň použijete při prvních hrách ve dvou hráčích, než přejdete na samostatná pravidla pro zkušenější dvojici. Zcela plnohodnotně si tedy zahrajete až od tří hráčů výš a měli byste mít hotovo do jedné hodinky.
Vzato kolem a kolem, Mini Express je nabouchaným balíčkem s velmi příjemnou, odsýpající hrou, v níž se budete nervovat při předbíhání ostatních ve vlivu a vyčkávání, zda zrovna na vás vyjde ten tah, kterým jinému hráči značně usnadníte rozhodování, či zda takovou možnost sami dostanete. Milovníci vláčků nemají co řešit, hráči odrostlí na Ticket to Ride mají čím pokračovat a pro vyznavače osmnáctkových brutalit může jít o příjemně oddychový filler.