Kouzlo digitálních deskovek vidím právě v jejich přenositelnosti, v možnosti zahrát si je naprosto kdekoliv a téměř kdykoliv. „Téměř“ proto, že zrovna Switch neumožňuje hraní online mimo sítě wi-fi, takže nějaké pražské metro není takovému hraní nakloněno.
Ale doma v posteli před spaním, v práci při obědové pauze, nebo – přiznejme si, že nejčastěji – při osamělé chvilce na záchodě jde o výbornou zábavu. Pokud tedy sáhnete po výborné hře a zároveň výborném portu. A tím obojím je Minutová říše.
Pozn.: Digitální verze není na rozdíl od té fyzické počeštěná, ale je mi příjemnější ji nazývat českým názvem.
Malá velká hra
Jméno Ryan Laukat dnes zná spousta deskovkářů. Tento designér solí jeden parádní kousek za druhým, většinu z nich v úchvatné grafice. Minutová říše je jednou z jeho prvních her, která ho značně proslavila. Měla dokonce svou první verzi, která ale nebyla tak dokonalá jako její mnohem lepší pokračování Minutová říše: Legendy.
Hráči se ve hře stávají osadníky a v jednoduchosti se dá říct, že jde o velkou hru v malém provedení. Nenáročný karetní systém vám umožní obsazovat nová území, zbavovat se nepřátel, těžit suroviny, budovat osady.
Zvláštností hry jsou finance. Hru začínáte s několika mincemi, které nejprve utratíte v sázce na začínajícího hráče a následně si se zbytkem musíte vystačit celou hru. Není zde žádný příjem a peníze utrácíte pouze za karty, které vám umožní provádět akce.
První karta v pořadí je zdarma, další dvě v nabídce za minci, další dvě za dvě mince a poslední za tři. Je na vás, zda se spokojíte s levnou akcí, kterou třeba nepotřebujete tolik, nebo se rozšoupnete pro drahou akci, ale možná se tím zazdíte pro příští tahy. Ty méně chtěné akce se shlukují vlevo a čekají, až se nad nimi někdo slituje.
Cílem hry je jednoduše ovládat oblasti mapy, to znamená mít v ní víc vojáků než soupeři. Kdo zároveň ovládá nejvíc oblastí na každém z ostrovů, dostává další vítězné body. A komu se podaří nakumulovat z nakoupených karet daný počet surovin, dostává další body.
Minutová říše je opravdu jednoduchá hra, do které se dostanete prakticky okamžitě a za nějakých 15 minut máte hotovo. Ale přitom je zde spousta prostoru pro strategizování, nechybí interakce mezi hráči (vraždy, přebírání území) a také napětí v nabídce karet, která se značně obmění, než se dostanete znovu na tah.
Fyzická vs. digitální verze
Původní Minutová říše je už léty prověřená. Dnes bych se k ní sice nevracel, ale mám ji opravdu rád a dá se jednoznačně doporučit hráčům s dětmi ve věku kolem deseti let. Jde o fantasy, je zde jistá míra interakce, dá se za večer otočit několikrát (a rozhodnout tak o ultimátním vítězi) a snadno ji sbalíte na dovču.
Tohle všechno platí i o verzi na Switch. Ta je navíc kompletní, což znamená, že obsahuje všechna dříve vydaná DLC – rozšíření s horami a celkem sedm map.
Vyzdvihnout musím zpracování. Hra se příjemně ovládá, a to jak páčkami a čudlíky, tak i dotykovou obrazovkou, na což moc her na Switchi nemyslí. Uživatelské rozhraní je přehledné, responzivní a naštěstí není titěrné. Graficky nejde o žádný zázrak, ale to platilo i o původní hře. To sice není výmluva, tvůrci se zde vážně mohli víc rozdovádět, ale hra je zase přehledná a funkční.
Co se herních módů týče, máte na výběr jen ze dvou. Vždy je vám k dispozici lokální hra, ve které si nastavíte počet živých hráčů, počet AI hráčů a jejich obtížnost. Ve hře není žádná skrytá informace, takže nemusíte čekat na zatmavení obrazovky a až pak předat Switch kamarádovi. Partie tak hezky odsýpá a do deseti minut je znám vítěz (hra skončí po daném počtu kol).
Druhou možností je samozřejmě multiplayer, ale zde se bohužel ukazuje slabá základna hry nejen na Switchi. Podle SteamCharts to totiž není žádná sláva ani na Steamu: jeden hráč online. Jeden. Na Switchi je to velmi podobné, i když se mi jednou podařilo zahlédnout i tři… Informace o tom, že můžete vytvořit synchronní i asynchronní multiplayer s různými pravidly, je vám tedy k užitku pouze tehdy, když do hry zlanaříte kamarády.
Je to škoda, protože Minutová říše je opravdu dobrá hra a její digitální verze je kvalitním portem. Je proto také škoda, že nenabízí nějakou příběhovou kampaň pro jednoho hráče s předpřipravenými situacemi na různých mapách.
Pokud tedy máte hráče kolem sebe a z nějakého důvodu nechcete vlastnit fyzickou hru (třeba nemáte místo ve skříni, třeba nemáte místo na stole), pak se Eight-Minute Empire ve vaší knihovničce na Switchi neztratí. V opačném případě vás umělá inteligence zabaví na hodinu, možná dvě, ale pak už před vámi nebude žádná výzva.