Obludárium

2–5 hráčů | 30–45 minut | Od 10 let | česky

Nečekejte žádné literární orgie. Hru provází pouze jednoduchý náčrt zasazení a myšlenky, vše ostatní už vykreslují jen a jen ilustrace na kartách. A vzhledem k tomu, že jsou vynikající, daří se jim navodit příšerně krásný pocit bez větších problémů. Obludárium je karetní hra pro dva až pět hráčů postavená na mechanismu draftu. Což je co?

Draft je už od časů Magic: The Gathering (zkráceně MtG) můj asi nejoblíbenější karetní formát, ale ne že bych v něm byl nějak dobrý. Každopádně na své rozšíření v deskových hrách si musel tenhle systém docela dlouho počkat, až do slavných 7 Divů světa (variantu pro dva hráče jsme představovali zde).

Ale co když vám ani jedna z her nic neříká? Pak vězte, že hráči dostanou do ruky daný počet karet – v Obludáriu je to konkrétně karet osm. Z těchto karet si jednu vyberou, něco s ní provedou a zbylé karty pošlou dál. Takhle rotuje kolem stolu tolik balíčků, kolik lidí u něj sedí. A to až do chvíle, kdy u vás přistane karta jediná, tedy poslední. A teď nějaké ty podrobnosti, které se týkají přímo předváděné obludární deskovky.

zdroj: tisková zpráva

Obludy a ti druzí

Karty, které se vám v ruce ocitají, jsou v zásadě čtyř druhů. Zaprvé kraje, v nichž potvory žijí. Je jich pět druhů plus jedna taková magicky divoká, v podstatě žolík naruby. Následují samozřejmě potvory, které jsou jedné šesti barev jako prostředí, kde lovíte. Na obludy potřebujete mít nasbíráno dost karet krajů, kde je můžete odchytit. Čím silnější potvora, chápejme za více bodů, tím více zdrojů na její polapení potřebujete. Berte to třeba tak, že dá fakt práci vypátrat ty vzácnější bestie a člověk musí prošmejdit světa kraj.

Třetím druhem karet, které při draftování potkáte, jsou pomocníci, kteří mají různé schopnosti. Někteří vám pomáhají krotit divočejší kousky, jiní zas vymáčknou ze zvědavého publika nějaký ten tolárek navíc. No a nemohou chybět ani jednorázové události: okamžitá finanční injekce, nějaký ten bodík k ruce.

Dobře, byl jsem odhalen. Ještě jsem zatajil… tajné úkoly, které během hry skrýváte a body z nich se započítají až na konci hry. Jenže to bychom to vzali, pánové a dámy, příliš hopem. Konec! Ten je zatím v nedohlednu.

zdroj: tisková zpráva

Eskapády s kartami

S vybranou kartou v ruce můžete v zásadě provést jen dvě věci. Vyložit ji před sebe, nebo ji odložit na později, za což je ovšem nutné zaplatit jednu minci. Není tu žádná možnost kartu odhodit. Proč? Protože peníze máte vždycky. Respektive pokud dojdou, není nic snazšího než si vypůjčit tři tolary a přijít na konci hry o pět bodů. Půjčky se na rozdíl od jiných her nedají vrátit. Vynikající mechanismus.

Karty krajů jen vyložíte a hezky uspořádáte před sebou. Podobně události vyhodnotíte a jdou na discard. Pardón, česky je to odhazovací balíček. Personálu zaplatíte vstupní gáži a budou pro vás dřít až do konce hry.

A obludky? Ty vyložíte, ale kraje, které na ně využijete, musíte dát do konce kola stranou a už je nemůžete použít. U tohohle mechanismu se dovolím pozdržet, protože je to další vynikající princip ve hře. Jde totiž o to, že náhoda touhle hrou třese o sto šest a jste trochu odkázaní na to, jaký poměr krajů a oblud se k vám při draftu dostane. Pokud nemáte dost zdrojů, můžou chodit sebelepší příšery, ale vy je prostě nevyložíte.

Naštěstí nedochází k nepříjemnému efektu, kdy nasbíráte například tři karty povětří, hráč před vámi udělá to samé a pak vám vyžírá všechny potvory z béžové krajiny. Ano, první pravděpodobně uzme, ale tím si vyčerpá své větrné možnosti v daném kole a šance, že vás nechá také do povětří sáhnout, je tím pádem velká.

zdroj: tisková zpráva

Čtyři štace a šmytec

Když už jsem tu několikrát zmínil kola, bylo by fajn se na ně mrknout podrobněji. Říká se jim sezóny a ty během hry zažijete přesně čtyři. Během každé z nich pomocí draftu lovíte a vykládáte příšery. Potvory pak předvedete a případně se pokusíte zkrotit ty, které jsou trochu divočejší. Karty oblud odložíte stranou pro finální bodování. Hráči mohou navíc dostat speciální trofej za nejlepšího lovce daného kola v závislosti na kartě trofeje, která se odhalí na začátku sezóny.

Možná to u Richarda Garfielda překvapí, ale nemusíte se hrozit, že by na kartách číhaly dlouhé texty s popisy speciálních efektů. Příšery mají jen efekt líznuté karty nebo zmíněnou divokost. Tu na konci sezóny ze svých vyložených karet sečtete. V krocení může pomoci hod třemi kostkami králových lovčí, žetony klecí, případně najatí lovci. No a pokud se i přesto potvory utrhnou ze řetězu, bude to stát nějaký ten financ, abyste ututlali následky jejich vystoupení.

Varieté končí, brzy na viděnou

No a to je, milí návštěvníci našeho panoptika, téměř vše. Odložené karty, které vás stály jednu minci, můžete kdykoliv vyložit, pokud na to máte peníze nebo kraje v případě oblud. Na konci hry čekají body za předváděné obludy všech čtyř sezón, body za zmíněné úkoly, samozřejmě tržby v podobě mincí a ocenění trofejemi. Kdo má nejvíc, je největší obluda. Tedy pardón, obludář.

Nevím vlastně úplně, proč jsem tak moc spokojený, protože tahle hra je náhodou prošpikovaná jako ementál. Ale nějak mi to nevadí. Neuvěřitelně rychle ji vysvětlíte a her pro pět hráčů, kde byste na svůj tah skoro vůbec nečekali, není jen málo, ale je to ohrožený druh, který se zatím vůbec nerozšířil.

zdroj: tisková zpráva

Mrzké štěstí v úvodním draftu může být docela smrtící, zejména v případě nedostatku krajů před vámi, zatímco se v nich ostatní topí. To umí frustrovat. Ale což, v další partii, ke které to máte dvacet třicet minutek, se to stoprocentně otočí. Navíc hra vás motivuje z omezených zdrojů vyždímat, co to jde. Takže i v horší herní seanci se pořád bavíte.

Tahy hráčů se navzájem ovlivňují relativně minimálně, a pokud někdo u stolu nemá vysoce strategické tendence, kdy potřebuje sledovat vykládání všech protivníků, v podstatě ani není nutné čekat s vyložením karet na ostatní. Občas to způsobuje pořádný chaos, kdo co vlastně už vyložil a z čeho kdo vybírá, ale nejde o nic, co by se během chvilky nedalo urovnat.

Pokud chcete fajnovou hru pro větší počet hráčů, která je zejména v pěti hráčích dost neřiditelná, protože v rámci draftu zapomenete, co kde kdy bylo, chybu s Obludáriem neuděláte. Kovaní hráči zažijí relax, kdy budou muset kousnout svoji snahu o perfektní strategii a spolknout notnou dávku náhody. Rodinky a občasné herní partičky dostanou pohodový kousek, který rozhodně není žádnou blbinou, ale zároveň je nezničí překomplikovanými pravidly.