Stezky tukanů
1–8 hráčů | 15 minut | od 8 let | česky, bez textu
Žánr „něco & write“ je poměrně mladým a dosti specifickým segmentem stolních her, které k hraní využívají psací potřeby. Nejedná se přitom o hry typu legacy, jelikož zde není žádná kampaň, žádný vývoj, jen dílčí partie, během nichž tvoříte s pomocí tužky či propisky. Může se jednat o roll & write, tedy kombinaci kostek a kreslení, nebo třeba flip & write jako v případě Stezek tukanů, kdy se ke kreslení přidává balíček karet.
Stezky tukanů jsou moc příjemnou a velmi svižnou hrou nehledě na počet hráčů. Ať už hrajete sami, nebo v plném počtu osmi lidí, neměli byste výrazněji přesáhnout hranici 15 minut. Krabice obsahuje osm tužek, ale když seženete vlastní, můžete hrát prakticky v libovolném počtu hráčů a jediné, co vás bude omezovat kromě velikosti stolu a místnosti, je počet přiložených hracích archů (za běžných okolností vám ale vydrží na mnoho desítek partií).
Tukani, tukani, dobrodruzi jedou
Z trhacího bloku jednoduše rozdáte každému hráči identický plán ostrova, který bude prozkoumávat, rozdáte tužky, zamícháte balíček karet a vyložíte cíle pro získání bodů navíc, které zároveň slouží jako motivace dosáhnout něčeho první. Pravidla vysvětlíte během minutky a jde se hrát!
Herní náplň je tak jednoduchá, že ji snad pochopí i vaše babička. Vždy se otočí dvě karty z balíčku, na kterých je obrázek jednoho z biomů. Dvě karty = dva biomy, které musíte kdekoliv na svém vlastním herním plánku propojit přímkou hezky ze středu na střed. Tímto způsobem se snažíte utvořit souvislou cestičku od různých monumentů rozházených po krajině k vesnicím rozesetým po obvodu ostrova.
zdroj:
Vlastní foto autora
Hraje se na dvě či tři protočení celého balíčku podle zvolené varianty, propojené atrakce s vesnicemi bodujete po každém protočení balíčku, zatímco propojené vesnice až na konci hry. Komu se ale podaří vytvořit spojení mezi vesnicemi jako prvnímu, ten či ta si uzme prémiové body z bonusových karet nastíněných o pár odstavců výše. Hotovo.
Stezky tukanů jsou opravdu velice svižnou hrou, která je sice kompletně založená na náhodě v otáčení karet a vytváření dvojiček biomů, ale přesně to je na ní nejzábavnější. Když usilujete o cestu z jednoho místa do druhého a doufáte, že vám karty konečně nahrají, místy skoro ani nedýcháte.
Ano, náhoda vás může zradit, ale není to tak, že byste přišli o možnosti. Vždy můžete zakreslit novou čáru a prakticky není možné soustředit se jen na jediný cíl. Rozehrajete několik možných variant a doufáte, že alespoň některé z nich časem dotáhnete do konce.
zdroj:
Vlastní foto autora
Popravdě se ve hře i přes její náhodu dá snadno docílit téměř všeho, co si během partie zamanete a kolikrát se mi stalo, že jsem si za ztrátu bodů mohl jedině já sám, protože jsem na husté mapě plné šestiúhelníků přehlédl dokonalou spojnici. Zbrklost se holt nevyplácí, ale zároveň zde není moc prostoru pro vyložené zdržování, takže hra odsýpá neskutečným tempem, mapa se plní čárami, odemykáte atrakce a body se jen hrnou.
Žádné stesky tukanů
O vítězi se rozhodne až v samotném závěru hry, protože i poslední tažená dvojice karet vám může zachránit zadek a spustit lavinu vítězných bodů. Každý symbol je totiž na mapě dvakrát a když se vám i druhý podaří propojit s vesnicí, získáte zakreslení cesty zdarma. Tímto zakreslením snáz dokončíte další cestu ke druhému symbolu, čímž získáte další bonusovou cestu a tak dále. Zdánlivě marná situace se najednou promění v něco vzrušujícího a vrátí vás do hry, ne-li rovnou na bednu vítězů.
V úvodu jsem lehce zmínil možné varianty, kterých je ve hře opravdu požehnaně. Standardně hrajete na mapě menšího ostrova se dvěma atrakcemi každého typu, ale z druhé strany každého archu je větší mapa s jiným rozložením políček a větším počtem atrakcí, která se nehraje na dvě, ale na tři kola, a je tudíž o něco delší.
zdroj:
Vlastní foto autora
Zároveň nehrají všichni hráči na úplně stejných mapách. Bloček archů sice obsahuje zcela identické ostrovy, ale hráči si v rámci přípravy zapisují, kde na svém plánu mají konkrétní vesnice označené písmeny A-E. Je zde možnost mít zcela identické mapy, ale standardně má každý hráč vesnice jinde, čímž odpadá možnost „opisovat“ od ostatních.
Dále můžete do hry přidat ještě další bonusové úkoly odměňující hráče za propojování stejných atrakcí mezi sebou, k čemuž běžně nemáte žádný důvod. A pak je tu ještě mód jednoho hráče, kde se snažíte pokořit předpřipravené skóre. No je toho prostě hromada.
Díky jednoduchosti a svižnosti Stezek tukanů dáte snadno a rádi několik partií za sebou a jediné, co vás bude trochu trápit, je docházející arch herních plánků. Pokud hru budete mastit o sto šest, tak vám nevyhnutelně dojdou, což ale není konec světa. Máte dvě možnosti – z oficiálních stránek českého distributora stáhnout a vytisknout další listy, nebo si archy zalaminovat a přejít na mazatelné fixy.
zdroj:
Vlastní foto autora
Věřte mi, že jedno či druhé vám dříve či později skutečně hrozí, protože Stezky tukanů jsou skvělou odpočinkovou zábavou, kterou si zahrajete prakticky s kýmkoliv a budete po ní sahat i jako po příjemném filleru mezi velkými hrami.
Pravidla vysvětlíte jednou a už je nikdy a nikdo u stolu nezapomene, hře nechybí napětí, jelikož každý čeká na konkrétní dvojičku karet, která ne a ne přijít a samotné kreslení má své jedinečné kouzlo.
Neustále vám něco vzniká pod rukama, je to okamžitě vidět, máte s trochou nadsázky být na co hrdí. Tento aspekt tu sice není tak silný jako třeba v sérii Railroad Ink, kde se mnohem víc projeví váš „talent“, ale vyvažuje to vědomí, že svůj výtvor po hře nemůžete smazat, je trvalý, a pokud ho hned nevyhodíte (nebo nepřistoupíte na fígl s laminovačkou), zůstane vám už navždy v krabici spolu s desítkami dalších popsaných archů, nejlepší vizitkou kvalit této hry.