Stroganov

1–4 hráči | 90 minut | Od 12 let | česky, bez textu

Pokud nejste zrovna nadšenci do historie, jméno Stroganov ve vás nejspíš vyvolá sbíhání slin a chuť hovězího na špičce jazyka. Žádná hra o stolování nebo přípravě jídla se však nekoná. V této eurohře, kterou do Česka dostalo vydavatelství Tlama Games, se totiž stanete členem jednoho z nejbohatších rodů, které kdy v minulosti brázdily a dobývaly ruské dálavy. Vítejte v carském Rusku 16. století!

Galerie

Hromada kožešin a možností

I když se na váš stůl nedostane deluxe edice této deskovky, najdete v krabici kvalitní nálož herních komponent včetně mohutné desky. Ta je rozdělena na několik oblastí reprezentujících části Sibiře. Do nich vysíláte každý rok svou figurku kozáka, který putuje vždy jasně danou cestou ze západu na východ.

Váš kozák je takový středobod vesmíru a jeho lokace udává, jaké akce daný tah můžete provádět. Herní oblasti se pak dělí na krajiny, ve kterých lovíte místní faunu, vesnice a jurty domorodců a kočovníků. K tomu všemu si stavíte po všech čertech své lovecké boudy a dále máte k dispozici sadu carských příkazů, jejichž splněním získáváte nejen přízeň mocného ruského panovníka, ale i různé trvalé efekty.

Každý hráč operuje se svojí stájí koní, která pomáhá vašemu kozákovi se dostat do každého koutu herních oblastí nebo ulovit vzácnější zvěř. Nesmí chybět ani peníze, za které si koupíte skoro cokoliv, tedy v kombinaci se získanými kožešinami. A nakonec při svých výpravách získáváte celou řadu složených a sepsaných písní a příběhů, které vyprávějí o vašich dobrodružstvích na mrazivém východě.

zdroj: Vlastní foto autora

A cíl hry? Jednoduchý! Nahrabat si a získat pro sebe co nejvíc vítězných bodů za čtyři roky. Vždy vyrážíte se svým kozákem na jaře a v zimě se vracíte zpátky do základního tábora a nabíráte síly. Další rok tak vždy začínáte na začáteční herní oblasti. Repetitivnosti se však nemusíte bát, protože vždy na začátku roku se herní plán trochu přeskládá.

Vítězné body získáváte prakticky za vše, co na herním plánu najdete. Ale co si z té bohaté nabídky přivlastnit a podrobit nejdříve? Zabírat krajiny pro slávu impéria? Potěšit jeho carstvo plněním jeho vůle? Nebo kšeftařit s místními? Tady může být zakopaný pes – v pozitivním slova smyslu, protože odpověď není jednoznačná.

Kozákovy nesnadné první krůčky

Pokud jste z nástinu průběhu hry trochu zmatení, nezoufejte. V mém případě byla skoro celá první partie řízená náhodnými rozhodnutími, neboť jsem vůbec neměl tušení, jakou strategii zvolit. Je lepší zabírat krajiny? Plnit carské příkazy? Jak moc často mám lovit? A co to jsou ty příběhy a písně? Cože? To už je zima?

zdroj: Vlastní foto autora

Ke konci však došlo k zacvaknutí různých akcí do sebe a vše začalo dávat smysl. I na dalších partiích bylo velmi náročné precizní hlídání pravidel a kontrola akcí všech hráčů. Pravidla se vám pod kůži zarývají postupně a zpočátku bude nutné do nich často nahlížet.

Jednotlivé herní akce jsou ale veskrze jednoduché a intuitivní. Celá komplexita hry totiž tkví ve velkém množství možností, v jakých kombinacích akce provádět. Navíc, jako u správné strategické eurohry, za každé špatné rozhodnutí a tah si vždy můžete sami. Náhodu zde můžete potkat maximálně při rozdělování carských příkazů nebo dalších herních komponent. Postará se tedy spíše o čerstvost každé partie a nehází žádnému hráči klacky pod nohy.

Podrážení může nastávat jedině navzájem mezi hráči, a to stejně jen nepřímo. Míra škození také záleží hodně na počtu hráčů: Při sólové hře nebo ve dvou soupeřích si tolik do zelí lézt nebudete. Zato ve více než třech lidech už budete mít šanci být svědky občasného zaklení a bouchnutí do stolu.

Zmíněná možnost sólové hry se moc neliší od hry dvou hráčů. Proti vám totiž stane automatický soupeř Ivan, který nabízí rovnou několik obtížností. Vzhledem k tomu, že si s Ivanem až tak často nebudete škodit, jde hlavně o závod v získávání vítězných bodů.

Galerie

Ikony, které toho moc neřeknou

Stroganov má všehovšudy jedinou výraznou slabinu, nutnost neustálého brejlení do sešitu s pravidly. To způsobuje hlavně nejednoznačná a někdy i zmatečná ikonografie. Chápu snahu o to, aby byl herní plán jazykově nezávislý, stejně jako všechny herní komponenty. Ideální varianta to ale není.

Za přátelštější řešení bych považoval třeba jednu menší desku pro každého hráče se všemi možnými akcemi, které mohou v různých fázích tahu využít, než luštění nejasných a složitých spojení ikon a obrázků po celém herním plánu. Nakonec se chtě nechtě uchýlíte zpět k herním pravidlům, abyste si ověřili, jestli ikonu „čtete“ správně.

Ukázkovým příkladem zmatení může být obyčejná ikona koně, která je sice nakreslená podle figurky z dražší edice hry, ale v dvojrozměrném pojetí vypadá jako něco mezi rozplácnutou mouchou a Rorschachovým testem. 

zdroj: Vlastní foto autora

Podej mi tu balalajku

Co bych chtěl výsostně pochválit, je skvělé propojení tématu s herními mechanismy. S mými spoluhráči jsme se snadno stali soupeřivými a hašteřivými příbuznými, kteří si před nosem kradli potřebné úlovky nebo brakovali kočovníky i jejich jurty. Všechno to zabírání, lovení a shromažďování se zkrátka perfektně hodí na dobývání Sibiře spolu s rodinnými příslušníky, kteří mezi sebou soupeří, kdo bude ten lepší.

Pokud při deskovkách máte rádi roleplay, je pro vás ve Stroganovu ideální prostor, i když je to svou podstatou ryzí eurohra. Pro ještě lepší doplnění atmosféry doporučuji vyhledání melodií ruských balalejek nebo hrdelních zpěvů sibiřských kočovníků.

Závan sibiřských planin, lesů a stepí zaručeně ucítíte z podmanivých ilustrací Macieje Janika. Loveckou akční scénu si užijete sice jen na krabici a sešitu herních pravidel, o to víc však můžete obdivovat krajiny, po kterých se budete na herním plánu prohánět. O něco méně si užijete ilustrace na žetonech kožešin. Kvůli jejich titěrnosti můžete mít problém na delší vzdálenost rozeznat vyobrazené zvíře. Na druhou stranu herně lze kožešiny lehce rozpoznat díky přiděleným číslům.

zdroj: Vlastní foto autora

Kozáci pro skoro celou rodinu

Stroganov určitě není žádná rodinná hra a při prvních partiích se vám lehce zavaří mozek z přemíry akcí, které můžete vykonávat. Pak se vám ale rychle rozsvítí, všechno do sebe zaklapne a vy můžete vymýšlet kopu různorodých strategií včetně lehkého škádlení protivníků nebo nezřízeného hromadění surovin. Nemusíte se však bát, že byste hru nerozhýbali, protože komplexita hry nespočívá v náročnosti jejích mechanismů, spíš v jejich počtu a uhlídání. Stroganov si tak užijí i méně zkušení hráči.