Útěk z vězení

2–6 hráčů | 45 minut | od 14 let | česky

Hele kémo, pokud seš útlocitnej, chybí ti smyslák pro humor, a to jako černočernej, a nemáš správný kámoše, co ti uměj pohlídat záda, nastavit nohu nebo rovnou bodnout kudlu do zad, tak asi je zcela bezpředmětný, abys tuhle récenzi vůbec čítal!

Pojnta hry Útěk z vězení, neboli to, o co se snažíte, je dost jednoduchá. Cílem je bejt první, komu se podaří z tohohle prokletýho kriminálu zdrhnout. Nebudu se tu hned na začátku pihňat v detailech typu, jaký máte akce, co všechno můžete dělat a rejpat se v pravidlech jak prstem v nose. Naopak se pustím rovnou do shrnutí toho, vo co vlastně kráčí.

Připravte se na veselou taškařici, kterou v odbornejch kruzích nazývaj „párty hra“. To znamená, že se sejde partička kámošů a kámošek, který mají chuť si ve svojí fantazii navlíknout vězeňskej mundůr. Budete se ploužit po různejch částech basy za jediným prostým účelem. Nasbírat či sflikovat nějaký šikovný vybavení, pomocí nějž vyrýpnete dostatečnou porci drnů a hlíny tak, abyste prorazili tunel vedoucí za zeď kriminálu. Podstatný je protáhnout se tou dírou jako první, než se to podaří někomu jinýmu, protože pak už bude ostraha bachařů tak krutopřísná, že jim neuteče ani myš, natož nějakej další mukl.

zdroj: Vlastní foto autora

Problém je samozřejmě v tom, že ven se chce dostat každej, a tak není moc času nazbyt. Nesmíte se štítit ničeho. Útlocitný postavy začnou krádežema lžic v jídelně a budou se prohrabávat ven jak hrabě Monte Cristo. Akorát to do konce svýho života nestihnou.

Na druhou stranu nemusí bejt od věci bejt trochu shánčivej a nastřádat si nějakej ten majeteček. Tudle prošmejdit, jestli někdo něco nezapomněl ve sprchách, jestli uklízečka zamkla kamrlík, nebo někomu prohrábnout celu, když si zajde na dvůr na vybijku a zapomene za sebou zavřít.

Pokud nejste násilný typy, doporučuju bejt dóst opatrnej, protože týpků, který si myslí, že lopata nebo krumpáč se vyrobí tak, že vám daj přes držku, tak takovejch v krimu není málo. Když není zbytí, můžete taky požádat maminku, aby vám dovalila kartáč cigár, protože to je taková místní měna. Za cigára pořídíte ledacos.

Ale buď jak buď, ať už se k tý lopatě, krumpáčovi nebo lžícovi dostaneš jakkoliv, nakonec ti nezbejvá než vyhrnout rukáv a kopat. Když budeš nejrychlejší, cesta na svobodu je jen a jen tvoje.

zdroj: Vlastní foto autora

Atmosféra, která by se kudlou dala krájet

Někomu může připadat předchozí text až příliš expresivní, pravdou ale je, že hra dokáže neuvěřitelným způsobem vyčarovat vězeňskou atmosféru plnou nadsázky a drsného humoru. Pokud máte u stolu správně naladěné spoluhráče, kteří si jdou především užít společnou zábavu a drsnější humor je neurazí, vklouznou všichni do rolí vězňů dřív, než si to sami uvědomí.

Překvapivě vydařený mix se skládá z několika ingrediencí, jednoduchých pravidel pro akce, které pěkně korespondují s představou toho, co se asi tak dá ve vězení dělat. Do toho většině lidí naskočí klišé ze zhlédnutých filmů či seriálů z vězeňského prostředí. Třeba Kriminál se Stallonem nebo pro ty mladší Prison Break.

Finální dokreslení představ má na svědomí skvělá a v dobrém smyslu přestřelená ilustrace od Mihajla Dimitrievského. Ten se v deskoherním světě už slušně zabydlel například díky sérii ze Západního království (Nájezdníci ze severu či Architekti, Paladinové a Vikomti Západního království).

Představovat nějak zevrubněji pravidla nemá valný smysl, protože jsou opravdu kraťounká. Hráč ve svém tahu zahraje 2 akce a je to. Na řadě je další kriminálník. Vedle pohybu se dají sbírat karty předmětů, měnit je za cigára, nebo naopak za cigarety pořizovat další užitečné věci, které jsou šikovné jak pro kopání tunelu, tak pro šikanování spoluvězňů. Můžete se stavit štípnout lžíci v jídelně, někoho slušně zpracovat a tím ho o nějaké karty připravit.

V horším případně se doplazíte na marodku a dáte se do kupy po nakládačce, kterou jste dostali. Případně můžete nasyslené předměty použít jako vstupenku do některého ze šesti gangů, abyste pobyt ve vězení měli trochu snazší. A neměl bych zapomenout ani na akci kopání, kterou sice spotřebujete a zničíte použitý nástroj, ale dostanete se tím o kousek blíž k úniku, a tedy vítězství.

zdroj: Vlastní foto autora

Jediná výtka směřuje k nešťastné volbě figurek ve hře. Všechny postavy mají oranžový vězeňský mundůr a docela pravidelně docházelo při hře k tomu, že hráč táhl s jinou figurkou než svojí, protože odlišit je, zejména v rozjařené atmosféře, je někdy svízelný úkol. Možná se ale autoři snažili implementovat filozofický prvek, že člověk může ve vězení snadno přijít o svoji identitu...

Díky trivialitě jednotlivých akcí hra pěkně odsýpá a nemusíte se bát se do ní pustit ani ve větším počtu hráčů. Dokonce takových pět hráčů z šesti maximálních mi přijde optimální z pohledu herní doby i frmolu a chaosu, který hráči na plánu vytváří.

Nicméně i pokud jste jenom dva nebo tři, můžete zkusit alternativní pravidla s Michelem, což je vězeň ovládaný hrou a částečně samotnými hráči. Ten vám bude pobyt ve vězení ztrpčovat podobně, jako by to dělalo větší množství protivníků u stolu. Zmínit můžeme i týmovou variantu, která ale přidává o nějaké to pravidlo navíc a je to asi záležitost až na některou z dalších partií potom, co už máte standardní pravidla zažitá.

Upřímně je pro mě Útěk z vězení velkým překvapením. Hra, od které nikdo nic nečekal, prvotina od neznámého studia Bamman Games, v češtině vydaná pod značkou Blackfire. Hledáte do sbírky hru, která dokáže přes svou jednoduchost vyčarovat pěknou atmosféru a hráče napasovat do rolí vězňů tak přirozeně, až je to samotné překvapí? Pak jste na správné adrese.