Zátoka obchodníků

1–4 hráči | 60–90 minut | od 12 let | česky

Opět nastává to úžasné období roka, kdy se do naší zátoky nahrnou turisté a zákazníci z celého světa, aby si pořídili naše vyhlášené elixíry, meče ostré jako kari, brnění, jímž nepronikne žádné kopí nepřítele i nejrůznější předměty vyňaté z přediva času, z dob dávno minulých i vzdáleně budoucích. Je to čas nás, čas obchodníků. A není času nazbyt – rozžhavte pece, podpalte pod kotli, vyplujte za poklady a vyrazte napříč časem. Závod o největší výdělek začíná!

V deskové hře Zátoka obchodníků se stanete jedním ze specialistů na výrobu či shánění zboží, po kterém je mezi připlouvajícími zákazníky poptávka. Každá z profesí na to jde docela jinak, ale na konci jde každému jen o jedno – vydělat co nejvíc peněz, ideálně ještě víc než konkurence, aby se nedalo zpochybnit, čí zboží bylo nejžádanější.

zdroj: Vlastní foto autora

Zátoka obchodníků je po herní stránce velmi unikátní hra, zatímco stránka grafická vám jistě bude povědomá, pokud jste někdy hráli hry z trilogie Západního království, které na náš trh přineslo stejné vydavatelství Tlama Games.

Svérázné obrázky a grafika totiž patří autorsky velmi plodnému ilustrátorovi Mihajlovi Dimitrievskimu přezdívanému Mico, jehož styl se mi ve zmíněné trilogii a dalších hrách začal zajídat, aby mě znovu uchvátil právě v Zátoce obchodníků. Z nějakého důvodu mi sem jeho malba sedí tak nějak perfektně.

Každý jsme jiný...

Grafická stránka ale pravděpodobně nebude tím, proč se k Zátoce obchodníků budete pořád vracet. Důvodem bude již zmíněná unikátnost pramenící z výborně vytvořené asymetričnosti. Jak už zaznělo, každý z hráčů se stane obchodníkem specializujícím se na jiné řemeslo. V základní krabici můžete být kovářem, alchymistou, kapitánkou či chronomágem a za každou z těchto postav se hraje úplně jinak.

Zatímco kovář si hraje s kostkami a v pecích jejich hodnoty spéká dohromady, aby tak ukul meče a zbroje, kapitánka ovládá čtveřici lodí, s nimiž vyplouvá na moře pro živočišné úlovky a honí se za poklady.

zdroj: Vlastní foto autora

Alchymistka zase pracuje s pestrobarevnými kuličkami přísad, které se jí kutálejí po zkumavce a z nichž v kotlích míchá nejrůznější lektvary. A nakonec chronomág spolu se svým asistentem skáče z portálu do portálu a vytahuje z nich nejrůznější předměty.

Každý dělá něco skutečně jiného. Každá z profesí se točí okolo jiného herního mechanismu, hráč u něj musí přemýšlet jinak a je velmi zábavné každou z postav poprvé objevovat, načež nastává další fáze snahy za danou postavu excelovat.

zdroj: Vlastní foto autora

...ale přitom tolik podobní

Co se mi na celé té asymetričnosti líbí ze všeho nejvíc, je to, co mají obchodníci vlastně společného. V každém případě máte před sebou jednu dvouvrstvou desku s plastovou figurkou, s níž skáčete po akčních polích své desky, přičemž akce platíte časem.

V každém případě je na konci složitého výrobního procesu výstup v podobě zboží, které se tematicky sice liší, ale herně jde prakticky o totéž. Nezáleží na tom, zda vyrábíte meče, nebo lovíte mušle. Výsledkem je například malý modrý předmět či velký žlutý předmět a o velikosti a barvy tu jde především.

Díky tomu, že výstup je pro každou ze základních profesí prakticky totožný, je Zátoka obchodníků mnohonásobně přístupnější hrou než třeba takový Root, kde máte během první hry co dělat, abyste vůbec pochopili svoji roli, natož sledovali, co dělají ostatní.

zdroj: Vlastní foto autora

Tady nemusíte sledovat, co dělají ostatní. Bohatě postačí se tu a tam podívat na jejich poličku a předměty v ní vystavené. Stačí vám vědět, že má někdo spoustu zelených předmětů, které pravděpodobně bude chtít prodat a vzhledem k tomu, jak prodej funguje, je budete chtít prodat taky (viz dále).

Nevím, co děláš, ale děláš to dobře!

Je to opravdu elegantní systém. Rozličnost postav zajišťuje hře větší znovuhratelnost a velmi příjemný pocit objevování nového, ale přitom hru nijak zvlášť nečiní složitější (maximálně pro hráče vysvětlujícího hru ostatním, kdy je potřeba každému objasnit, jak má za svou postavu hrát, pokud je tedy nechcete nechat přečíst si pamflet dané postavy, a svěřit jim tak čtení pravidel).

S každou postavou se pak pojí jinak zpracovaná náhoda, která do strategicky založené hry vnáší velmi vítané napětí a nedopočitatelnost tahů. Kovář si tu a tam hodí kostkami, které potom kombinuje. Alchymistka tahá kouličky přísad z pytlíku a rozsypává je do zkumavky. Kapitánka předem neví, jaký poklad v moři najde. A chronomág sice ví, na čem je, ale na rozdíl od ostatních nikdy nemá k dispozici všechny možnosti, a musí tak nahlížet ještě více do budoucnosti tahů.

Vzhledem k odlišnosti postav se samozřejmě může stát, že si některé oblíbíte víc a některé míň. Za některé je snazší naučit se hrát, za jiné složitější. Během partií jsem ale nepozoroval, že by se některé z postav pravidelně dařilo o poznání lépe než jiné, a když už to někomu nešlo, tak vlivem špatného rozhodnutí či vyloženě nepřející náhody, ale prakticky se nestává, že byste byli zahnaní do kouta. Vždy je co dělat, co vyrobit, co prodat.

zdroj: Vlastní foto autora

Ryyyby, ryby, ryby. Čeeeerstvé rybyyy

A jak se tedy prodává? Během všehovšudy tří kol do Zátoky obchodníků zavítají zákazníci, nad nimiž mají hráči jistou míru kontroly vnášející do solitérního vyrábění (každý si jede na svém písečku neovlivněn ostatními) pěknou dávku strategie a interakce.

Zákazníci postupně zaplňují krásné kartonové lodě, které – po úplném zalidnění – zakotví na jednom ze tří prodejních mol. Zákazníci se sice tahají náhodně z pytlíku a svou barvou odpovídají barvám vyrobených předmětů, ale na lodě je umisťují sami hráči, a mají tak ve svých rukách složení posádky každé lodi i to, u kterého mola loď zakotví.

Zakotvená loď vypustí na molo všechny pasažéry, jejichž složení udává hodnotu předmětů. Respektive, každý předmět ve hře má pevně danou hodnotu, ale malou zelenou věc s hodnotou 3 prodáte na molu, kde jsou čtyři zelení zákazníci, za 12 peněz. Tedy hodnota předmětu je násobena počtem zákazníků na molu, kde prodáváte. A všichni můžete prodat vše těm samým zákazníkům, tedy nikdo z mola neodejde s jediným předmětem, důvěřiví zákazníci si koupí vše od všech.

zdroj: Vlastní foto autora

Takže zatímco všichni u stolu horlivě vyrábějí předměty, zároveň sledují, jací zákazníci se k nim plaví. Někdy se stane, že budou zákazníci mezi barvy rozdrobení, jindy bude obrovská poptávka po červených a po žlutých nikdo ani neštěkne.

Ale nikdy to nebude jednoduché přesně odhadnout. Mola jsou totiž tři, zakotvit u nich mohou čtyři lodě (u jednoho dvě) a lodí je šest. Dvě tedy nezakotví a figurky z nich se uchýlí do takzvaných cechovních domů, které jsou dalším způsobem, jak se dostat k penězům. Tedy nezajímá vás jen to, kdo a kde zakotví, ale i to, kdo nezakotví a rozšíří některý z cechů.

zdroj: Vlastní foto autora

A aby toho stále nebylo málo, vyskytují se mezi zákazníky i lotři, kteří hodnotu zboží nenavyšují a na lodích zabírají tak akorát místo. Zároveň je s nimi spojený mechanismus odečtu peněz na konci hry za všechny vámi nasbírané lebky, kterými vás hra obdarovává při provádění nejrůznějších akcí.

Chcete-li, můžete (a měli byste) lotrům při přípravě hry vylosovat kartičku s dodatečnými pravidly, a udělat z nich tak za cenu ztráty peněz například žolíky při prodeji jakéhokoliv zboží. Kartiček je v základu sice málo, ale mají opravdu zásadní vliv na hru.

Tik tak, tik tak, tik tak

Nad rámec výroby předmětů, jejich prodeje a kolektivní tvorby poptávky po vašem zboží je toho v Zátoce obchodníků ještě poměrně dost. Můžete si kupovat karty občanů, které mají jednorázový efekt, bodování na konci hry a možnost spustit trojici speciálních efektů každé jednotlivé hráčské postavy.

A pak je tu ještě centrální mechanismus času. Ten má podobu hodin a jak si možná vzpomínáte, výše jsem prozradil, že hráči provádějí akce své postavy výměnou za čas. Něco stojí jednu hodinu, něco dvě a je to další z náročných dilemat, kterým budete ve hře čelit.

Každé ze tří kol má dvanáct hodin a nikdy se nezbavíte pocitu, že toho za jeden půlden stihnete zoufale málo. Uděláte akci, posunete se po hodinách a vždy je na řadě hráč, který je úplně poslední, časově nejúspornější.

zdroj: Vlastní foto autora

Snadno se tak může stát, že budete hrát i několikrát za sebou, než na tah pustíte někoho dalšího, a v plném počtu čtyř hráčů proto není neobvyklé, že než se dostanete znovu na řadu, může proběhnout dalších šest, sedm a v extrémních případech i více tahů. To znamená poměrně dlouhé čekání na tah, ale tahy naštěstí obecně netrvají příliš dlouho, takže to nakonec neshledávám jako výtku. Aspoň máte čas se pořádně seznámit s ostatními postavami.

Kolo času je ještě mnohem složitější a nebudeme si ho tu popisovat celé, ale musím uznat, že se jedná o výborně zpracovaný mechanismus, kterému podřizujete své akce, nutí vás myslet několik tahů dopředu a v pozdějších kolech nabízí ještě větší hloubku s možností prodloužení času za cenu ztráty peněz.

zdroj: Vlastní foto autora

Vy máte málo? No tak si pořádně naložte, je toho tu dost!

Ve výsledku je Zátoka obchodníků skvěle poskládaným mixem mnoha mechanismů, ať už je řeč o jednotlivých asymetrických systémech postav, společném ovlivňování míry poptávky po zboží, začlenění karet, které vůbec nepůsobí nadbytečně, přihlížení k cechům, či že se vše točí okolo mechanismu času, který neustále kvapí kupředu a dělá divy s hráčskými tahy. Je to velmi komplexní, ale přitom se nejedná o náročnou nepřístupnou hru.

Přiznám se, že jsem do Zátoky obchodníků vplouval naslepo bez pořádného vědomí, co na mě čeká a hra mě uchvátila natolik, že jsem si hned po první partii běžel pro všechna dostupná rozšíření, která zhodnotíme až v budoucnu (a už se nemůžu dočkat dalších rozšíření, která se v době psaní recenze financují na Kickstarteru a měli bychom se jich dočkat i v češtině).

Vězte ale, že tři z nich obsahují další obchodníky fungující na ještě odlišnějších principech – hostinský nic nevyrábí, jen ubytovává zákazníky, vědma odhaduje nabídku a poptávku s pomocí mechanismu roll & write a matka draků zase pracuje s rozšiřováním pytlíku a vychovává dráčky.

Čtvrté rozšíření Tajná skrýš přidává obecně spoustu nových možností, modulů a karet, jimiž obohacuje základní zážitek spolu s 12 scénáři pro sólovou hru. A když už je řeč o sólu, tak to musím jen a pouze vyzdvihnout.

zdroj: Vlastní foto autora

Osamělý obchodník v divoké zátoce

Zátoka obchodníků se hraje skvěle ve dvou, třech i čtyřech hráčích, přičemž ji zahrajete od jedné do dvou hodin, zřídkakdy o něco déle. Ale úplně nejradši jsem ke hře usedal sám. Jednak proto, že je tu velmi dobře zpracovaná umělá inteligence s vlastním unikátním systémem hraní akcí, a jednak proto, že díky asymetričnosti postav vás při hraní sólo postupně čekají čtyři naprosto odlišné zkušenosti, než každého z obchodníků poznáte. A to vzrušení se dá jen sotva s něčím srovnávat – je to jako čtyři hry v jedné, s rozšířeními ještě více.

Je tedy pravda, že se mi poměrně rychle začalo proti umělému hráči dařit a výzva se vytratila, ale právě od toho je tu zmíněné rozšíření Tajná skrýš, které hru dále komplikuje, rozšiřuje a sólo vylepšuje.

Nemohu jinak než Zátoku obchodníků doporučit všemi prsty, jimiž jsem byl obdařen (není jich abnormální počet, kdyby to někoho napadlo). Pro mě osobně jde o jednu z nejzajímavějších a nejoriginálnějších her, jaké jsem měl letos možnost vyzkoušet a fakt, že jsem si k ní hned přikoupil všechna rozšíření, což jsem udělal jen párkrát za život, je toho důkazem.

zdroj: Vlastní foto autora

Nejradši bych ji hrál pořád a pořád dokola, s ostatními hráči v libovolném počtu, ale ještě lépe úplně sám. Nemohl jsem se dočkat okamžiku, kdy budu mít recenzi hotovou, „úkol“ splněný a konečně se budu moct poprvé ponořit do rozšíření, která jsem si slíbil až za odměnu (byl to pořádný test mé disciplíny, ale neselhal jsem!).

Pokud hledáte unikátní hru, která vás nadchne asymetričností a překvapivou přístupností, ilustracemi, velmi kvalitním zpracováním komponent, výborně provázanými mechanismy, obecnou plností a komplexností a naprosto famózním sólem, nehledejte více. Zátoka obchodníků je fantastická a bude to jedna z těch her, na které se prostě nezapomíná.