Myšák si nás jednou koupí všechny! Než se tak stane, mohou si fanoušci Disneyho napříč všemi věkovými kategoriemi užívat záplavu všemožných pohádek a animovaných filmů. Tím spíš teď, když společnost vlastní i legendární Pixar. A vzhledem k tomu, že jde většinou o značky, které zná drtivá většina lidí, logicky se z nich musí tvořit odvozené produkty, stolní hry nevyjímaje.

Galerie

I když se častokrát v této oblasti jedná spíš o doplňky, jejichž samostatnou existenci člověk kolikrát nedokáže ospravedlnit, najdou se i takové případy, které se zdrojovým materiálem pracují nápaditě, zajímavě, a především zábavně. Což je příklad i právě recenzované bojovky Disney Sorcerer's Arena: Epické aliance postavené na známé mobilní videohře.

Pohádky na ostří nože

Původně ji na trh v roce 2022 uvedlo vydavatelství The Op (expert na hry s licencovanou značkou), zatímco u nás ji letos vydal Blackfire. Kromě základu jsou v ČR rovnou dostupná i dvě dodatečná rozšíření, kde každé přidává tři další postavy. Ty ovšem pro účely recenze poskytnuté nebyly, proto se text věnuje pouze základní sadě, s níž si stejně užijete dost legrace.

V pohledné a docela skladné krabici, která je vyhotovená ve stylu lootboxu ze zmíněné digitální předlohy, se skrývá celkově osm unikátních postav sebraných napříč nejrůznějšími filmy i seriály. Dočkáte se proto maskota Mickeyho ve stylu Čarodějova učně, načančaného Gastona, odhodlaného Aladina, nesmlouvavé Zloby, nádherné Ariel, zákeřného doktora Faciliera, huňatého dobráka Sullyho a agresivní Demony.

zdroj: Vlastní

Všechny postavy mají svůj unikátní balíček karet schopností, odlišné statistiky a dodatečné dovednosti, s nimiž se vydají bojovat do místní arény v duchu nenáročné skirmishovky. Ta je v zásadě určená pro dva hráče, kteří většinu času ovládají tým tří vybraných postav.

V případě zájmu však existuje i režim pro čtyři, kdy se hráči rozdělí do dvou týmů a každý z nich ovládá dvě postavy. Jedná se o trochu frenetičtější variantu, leč obě jsou zcela legitimním a zábavným způsobem, jak se do bitev pustit. Osobně jsem však upřednostňoval čisté duely.

Přehledný a přístupný chaos

Jakmile si vyberete herní režim a hrdiny, odstartuje hlavní „masíčko“ celého titulu – šarvátky. Jejich průběh je velice podrobně rozepsaný v jedněch z nejlépe vytvořených pravidlech, které jsem kdy četl (překlad se vydařil víc než dobře). Text je perfektně strukturovaný, označený a rozdělený do čtyř kapitol, představující čtyři úrovně komplexnosti.

zdroj: Vlastní

A i když hlavní způsob, jak Epické aliance hrát, je ten nejkomplexnější, tak každá z nich v podstatě funguje jako samostatně hratelný režim, díky kterému si bojování užijí i menší děti nebo sváteční hráči. Což je velmi sympatické.

Pro účely recenze nicméně pracuji s variantou, která využívá všech dostupných komponent a možností. A i tak se jedná o přístupný zážitek, jehož alfou a omegou jsou zmíněné karty schopností. Po výběru postav si vezmete všechny jejich karty a smícháte je dohromady, současně si vezmete přehledové karty a destičky.

Přehledové karty vám ukazují dodatečné dovednosti, základní statistiky a další možnosti, zatímco destičky určují pořadí aktivace jednotlivých postav v daném kole. Seřazení funguje jednoduše tak, že si hráči z destiček vytvoří komínek, porovnají číslo postavy na jeho vrcholu a poté desky umístí na střídačku vedle arény, čímž se tvoří pořadí.

Galerie

Každá z postav se v daném kole aktivuje jednou a může udělat jeden pohyb a jednu akci. Přesně v tento moment přichází na řadu karty schopností, které jsou rozdělené na pohybové, akční a obojetné. Pokud zrovna na ruce máte karty pro právě aktivovanou postavu, můžete použít jednu a jednu (pokud popis netvrdí něco jiného), případně lze využít standardního pohybu a útoku, jehož základní hodnota je většinou 2 (pohyb o dvě políčka, útok za dvě poškození – podle postavy se může lišit) bez toho, aniž byste použili kartu.

Tímto způsobem na sebe jednotlivé postavy útočí do té doby, než jedna ze stran nezíská alespoň dvacet vítězných bodů (primárně tím, že průběžně poráží soupeřovy postavy) nebo jí nedojde zásoba karet v balíčku. Jakmile tato podmínka nastane, dohraje se celé jedno kolo (tedy se aktivují všechny postavy) a kdo má v tu chvíli více vítězných bodů, vyhrává. Tato podmínka je důležitá kvůli tomu, že vítězem se ještě nemusí nutně stát ten, kdo jako první dosáhne na požadovanou metu.

V rovnováze je síla

Disney Sorcerer's Arena: Epické aliance je v podstatě klasická tahová šarvátka, která vyloženě ničím nevyčnívá, ale na druhou stranu funguje zcela přirozeně a hladce. Navíc přináší bohatou variabilitu, o níž se starají velké odlišnosti jednotlivých postav. Pokud bychom opravdu chtěli, čistě teoreticky je lze rozdělit do klasických herních tříd, jako je tank, útočník a podpora.

zdroj: Vlastní

Každá je svými akcemi zaměřená trochu odlišně a minimálně v základní sadě mi nepřišlo, že by existovala nějaká konkrétní sestava, která by vždycky vyhrála. Všechna složení jsou s lehkou dávkou štěstí i dostatečnou porcí rozmyslu zcela bez problémů hratelná.

Zmíněný jev je potřeba ocenit hlavně díky tomu, že schopnosti každého jednotlivce jsou opravdu dost odlišné. Například Gaston své protivníky rád izoluje, aby si to s nimi mohl díky své síle vyříkat hezky v samostatném duelu, kde má velkou výhodu, zatímco Demona je se svým raketometem ráda, když se protivníci nachází pospolu.

Mezitím Ariel se raději zaměřuje na dálkovou podporu, zatímco Sully se rád obětuje a nechá si uštědřit většinu poškození, které ho tolik nebolí, protože má hodně životů a slušnou odolnost. Je zde zkrátka poznat, že na vybalancování jednotlivých postav padlo nemalé množství času a kombinovat jejich síly je vyloženě radost.

zdroj: Vlastní

Navíc do soubojů promlouvá několik dalších proměnných, jako jsou různé stavové efekty posilňující, či naopak oslabující postavy; zlatá políčka, kde získáváte dodatečné vítězné body; zmíněné dovednosti jednotlivých hrdinů, které lze aktivovat při splnění podmínek; případně získávání materiálů, kterými si v průběhu hraní vylepšujete postavy a odemykáte si tak alternativní dovednosti výrazně ovlivňující celý průběh. Všechny tyto prvky se docela bezpečně starají o to, aby byla každá šarvátka do jisté míry odlišná a příliš rychle nenastala únava z opakujících se tendencí a snah.

Ideální vstupenka

I přes to všechno si však dovolím tvrdit, že mi při zápolení něco málo chybělo. Nezlobil bych se, kdyby se třeba herní deska využívala trochu víc – například nějaké dodatečné nástrahy, pasti či něco, co by hratelnost povzneslo ještě o úroveň výš. Též by mi nevadilo, kdyby se přidaly reakční útoky, případně jiná obdoba systému, jenž by hráče trestal při nerozvážných krocích.

Na druhou stranu je nutné přiznat, že se Disney Sorcerer's Arena: Epické aliance přece jen snaží cílit na menší či svátečnější publikum, které by s těmito prvky mohlo zbytečně zápolit. Tohle je zkrátka opravdu spíš vstupenka do světa skirmishových her, která je příjemná natolik, že zvládne oslovit i trochu zkušenější publikum. Nic víc, nic míň.

Galerie

K tomu si ještě připočtěte povedené zpracování, které nehýří přemírou komponent a raději se zaměřuje na herní zážitek. Tím však rozhodně nechci tvrdit, že by nešlo o vábný produkt. Ilustrace, logicky vycházející ze známých předloh, jsou velmi povedené. Současně všechny komponenty jsou dostatečně přehledné a informace předávají intuitivně.

Snad jedinou výtku bych měl na ukazatele životů zabudované do základen postaviček, jejichž otočný mechanismus je sice pro obsluhu příjemný, jenom člověk občas musí hledat, mžourat a ptát se, aby zjistil, kolik daná postavička zatím utržila zranění. Rovněž mají otočné kroužky při neopatrné manipulaci tendenci vypadávat, což třeba pro hraní s dětmi není vyloženě ideální.

Naopak ale musím pochválit využití akrylových figurek. Jedná se dle mého názoru o příjemný kompromis mezi kartonem a 3D modelem, který krásně vypadá. Oboustranný potisk se navíc skrývá mezi dvěma destičkami, tudíž je dost pravděpodobné, že se jen tak neopotřebí.

zdroj: Vlastní

Jenom musím upozornit, že základny i postavičky jsou z obou stran opatřené fólií, kterou je dobré před prvním hraním odstranit. A to – zcela upřímně – není žádná legrace a pár minut to zabere. Tím spíš, když nemáte moc šikovné prsty a příliš dlouhé nehty...

Jakmile tuhle překážku zvládnete překonat, otevře se před vámi možná až překvapivě zábavný titul, který naprosto pohodlně zastiňuje svou pofidérní předlohu a na stůl přináší zážitek, za jehož vlastnictví se nebude stydět žádný hráč deskovek.