Dnes se podíváme na hutné euro Dominant Species: Mořská říše plné intrik a zlovolností, které v sobě skrývá hodiny a hodiny zábavy pro silnější povahy. Jedná se o mořskou variaci snad nejúspěšnějšího titulu Američana Chada Jensena – Dominant Species z roku 2010. Ještě než se vrhl na pole evoluce, věnoval se převážně zákopům druhé světové války. Jeho ceněným titulem byla tehdy žetonkovka Combat Commander: Europe z roku 2006.
Hra Dominant Species i přes svou komplexitu a herní slovník opírající se o biologické termíny získávala jedno ocenění za druhým, z nichž zmiňme alespoň Golden Geek Best Strategy Board Game Winner za rok 2011. O její popularitě svědčí i fakt, že za víc než desetiletí šla do tisku rovnou šestkrát. No a na tuto evoluční brutalitu se Chad rozhodl navázat v mořské variantě, která se sice vrací k původním mechanismům, ale vše je v ní plynulejší a podpořené i lepší grafikou. Na té se autor sám podílel společně se Španělem Chechu Nietem.
Bohužel sám Chad Jensen se vydání této hry v roce 2021 nedožil. Jak mi prozradila vývojářka Kai Jensen z GMT, Chad viděl první výtvarné návrhy a byl z Nietovy práce opět nadšený (ten se totiž podílel již i na předchozím titulu Dominant Species). Avšak v listopadu roku 2019 Chad Jensen prohrál svůj boj s rakovinou.
Nyní, po čtyřech letech od amerického vydání pod hlavičkou GMT, se sami můžeme pustit do podmořského boje o místo na Zemi díky vydavatelství Fox in the Box. V Dominant Species: Mořská říše si sice nezahraje až šest hráčů, pouze čtyři, ale za to je vše sevřeno ještě víc a hra skvěle funguje v jakémkoliv počtu, tedy i jako duelové klání.
Evoluce není pro slabé povahy
Pojďme se už seznámit s principy, a pouze principy hry, protože pravidla jako taková si zde vážně nevysvětlíme. Zatímco v předchozím Dominantu se hráči chopili role savců, plazů, ptáků, obojživelníků, pavoukovců a hmyzu, tak v současné variantě se střetnou korýši, hlavonožci, ryby a plazi. Hráči se jako tyto čtyři skupiny živočichů snaží postupně rozrůstat po mapě složené z různého prostředí (hexové destičky terénu), adaptovat se na elementy (kulaté žetony potravy), ovlivňovat dění pomocí karet evoluce, občas se některé konkurence zbavit, získávat brzy výhodné pozice a především je stihnout včas obodovat. Dochází zde k vyhynutí druhů a jejich přežití, k proměnám podloží na hydrotermální vývěry a celé velké snažení o dominanci pod mořskou hladinou ukončí karta Asteroidu.
Všechno dění se odvíjí od tabulky v pravé části herního plánu. Každý řádek znamená jinou akci a ta nejsilnější pole jsou označená zvláštní figurkou, bez které je neaktivujete. Hráči disponují svou deskou, kde je vše stručně popsané a kam si umisťují žetony potravy, na kterou se adaptovali. K tomu mají zásobu kostiček ke značení vlivu na mapě, tedy svoje druhy živočichů, a své akční figurky pro spouštění akcí. Ve svém tahu umístíte buď akční figurku, nebo si všechny figurky z tabulky vrátíte do své zásoby. Umístit však svou další figurku můžete pouze na políčka následující od vaší poslední umístěné figurky. Je tu jasná hierarchie postupu zleva doprava, ze shora dolů.
V tom tkví podstata hry. Jedná se totiž o závod hráčů za co nejsilnějšími akcemi. Figurka soupeře překáží té vaší na konkrétním políčku akce. Ale klidně můžete zvolit akci na jiném předešlém řádku, pokud jste zahráli přechozí tah na vyšší stupnici. Hráči se snaží spěchat ze shora dolů pomalu, aby si připravili prostředí a nabili si na silné akce. Zároveň se snaží spěchat dolů o sto šest, aby to byli oni, kdo se dostane k exkluzivnímu políčku, uškodí soupeři kompeticí, kdy odstraněné druhy nejdou hráčům zpět na desku do genofondu, ale nenávratně do krabice, nebo kdy oni spustí dominanci.
A jak vypadá to prostředí mořského dna? Každý hexový dílek terénu má jiné vlastnosti. Tato tři sousedící prostředí jsou vždy spojena jedním ze šesti druhů elementů, které tvoří slunce, mnohoštětinatci, plankton, plži, houbovci a řasy. Jak vidíte, z původního Dominantu slunce zůstalo, zbytek byl logicky nahrazen. V suchozemském klání zvířata soupeřila ještě o trávu, ponravu, maso, semena a vodu. Přestože se toho zde děje hodně, zkusme si shrnout zásadní dění.
Doslova boj o život
Adaptací si hráči z moře odebírají elementy na svou desku o šesti slotech. To jim pomáhá být adaptabilní. Ve hře hraje roli to, zda jsou vaše druhy (kostičky) prosperující (sousedící s elementem, kterému přivykly), nebo ohrožené. Takzvanou speciací dostanete své druhy na mapu. Objevováním mapu transformujete vyložením nového hexu a smíte si na něj přesunout své druhy ze sousedství. Obdoba přesunů za méně striktních podmínek probíhá i během migrace.
Při evoluci se zase rozhodnete obodovat konkrétní dílek na planetě, kdy hráč s nejvíce přítomnými druhy získá nejvíce bodů, ale body se udělují i za další místa. Následně hráč spustí vybranou kartu evoluce z těch, na které dosáhne díky zvolené síle akce evoluce (umístěním své figurky). Poslední akcí je dominance, kdy si hráč zvolí jeden ze šesti elementů, kterému dominuje, díky čemuž získá body i zvláštní akční figurku spojenou s oním elementem. A to opravdu chcete, protože bez jedné či dvou zvláštních figurek, které během hry mění majitele, toho moc nezmůžete. Kromě aktivování silných akcí s ní můžete kdykoliv z běžného políčka vyšoupnout běžnou figurku soupeře.
Dominanci vyhodnotíte následovně: Sečtete symboly zvoleného elementu na své desce a toto číslo vynásobí počtem hexů, na kterých se nachází jeho druhy (kostičky) i žeton daného elementu (v rohu spojující tři hexy). Pokud je toto číslo vyšší než pozice žetonu elementu na stupnici (tedy je vaše dominance větší než dominance posledního hráče), stáváte se alespoň pro tento okamžik dominátorem.
Závěrem ještě zmiňme karty evoluce. Ty kromě konkrétních efektů nesou i symbol vyhynutí a přežití. Při vyhynutí jsou odstraněny ohrožené druhy a při přežití dojde k udělování bonusových bodů. Během jisté konstelace na přehledu potravního řetězce dochází ke spuštění události Nový život, kdy se posouvají žetony prostředí a elementů po tabulce akcí, jiné se odstraňují a nahrazují, čímž dochází k částečnému restartu, obměně a vývoji hry.
To chce dovolenou...
Co jiného dodat, než že jsem z Dominant Species: Mořská říše nadšený. Pravidla jsou sice GMT standard, tedy pořádně hutný, ale pořád jsou ve srovnání s jinými velkými válečnými hrami psaná srozumitelně a dobře strukturovaně. Nejprve vás zmůže záplava odborných termínů, které si musíte pospojovat s akcemi a komponenty v hráčské mysli, ale pak vše do sebe zapadne a hrajete. Příprava hry je tak na deset minut maximálně. Ostatně, když rozbalíte krabici poprvé, komponenty připravíte během dvaceti minut.
Ale nastudovat ona pravidla je mnohem náročnější a pár hodin to skutečně zabere. Hodně času totiž trávíte právě přemýšlením nad oněmi termíny. Většina akcí je přímočarých, jen je třeba přivyknout slovníku hry. Velmi chválím přehlednost akcí – i když jsem původně žehral na málo obrazových příkladů, tak když jsem pravidla četl podruhé již se zažitou terminologií, vše bylo jasné a bezchybné. Mimochodem komponenty jsou vážně skvělé, sice jednoduché kostičky, válce, žetony a destičky, ale vše pevné, krásné a je radost se s nimi ponořit do příběhu o přežití.
Samotná hra je překvapivě jednoduchá a v termínech logická. Ano, budete se trápit, co kdy udělat a nadávat soupeřům, jak vám vypálili rybník, ale to vše již v plynulosti zábavy. Proto lze Dominant Species: Mořská říše poměrně rychle vysvětlit nováčkovi tohoto titulu (ne her obecně!) a v řádu dvaceti-třiceti minut se pustit do hraní i s ním.
A tak by šlo pokračovat ještě dlouho
Některé akce jsem nakousl, jiné vůbec nezmínil. Ani to, že bodování probíhá během vícero akcí a tak si lze postupně pomálu nahrabat tu i tam. Napravím to alespoň v detailu, jak designér přemýšlel nad hrou, byť zcela stejný princip najdete i v předešlém Dominantu. Ve hře platí hierarchie podle tabulky potravního řetězce. Zatímco hru začínají ti nejmenší a tahy tak jdou od korýšů přes ryby a hlavonožce až k plazům, ostatně jakož i život klíčí od malých organismů po ty velké, tak remízy jsou kompenzačně a opět zcela podle skutečnosti řešeny ve prospěch nejsilnějšího, tedy plaz sežere hlavonožce, ten rybu a ona korýše.
Těch nuancí ohledně hydrotermálních vývěrů, efektů karet evoluce či pojmenování akcí je tu hodně. A všemu vévodí geniální matice dominance, kdy je třeba stále víc a víc překonávat limity nahrané předchozími hráči. Právě dominance je oproti původní hře zjednodušená a přepracovaná, stále ale zábavná.
Variabilita hry se skrývá i v kartách vlastností, které si hráči rozlosují na začátku partie. A chtějí-li být ultra silní, budou hrát s více kartami. Počtem karet evoluce si zase lze určit délku partie, od které se odvíjí strategie. Při dlouhé partii je totiž třeba nevysázet na planetu příliš brzy veškerý svůj genofond, protože byste pak nemohli nasazovat na mapu druhy během akcí. A když se setkají dva veteráni, mohou každý hrát za dvě skupiny zvířat, které jsou si ale navzájem nepřátelské. Prosperitu svých dvou skupin je třeba balancovat, neboť dochází k bodování podle Knizii, tedy při závěrečném vyhodnocení se hráči počítají body za tu méně zdatnou skupinu.
Dominant Species: Mořská říše je zkrátka fantastickým počinem pro opravdu náročné, soutěživé deskovkáře, kteří se nezaleknou hutných pravidel a odborných termínů. Jakmile do hry proniknete, odhalí se vám vytříbené euro, s nímž si plnými doušky užijete úplně každý moment. Pokud ale deskovky ještě nemáte tolik vryté pod kůži, doporučuji v obdobném tématu sáhnout po něčem přístupnějším, jako je třeba mnou recenzovaná hra Ecos: První kontinent, která je svým tématem sice blíž původnímu Dominant Species, ale kdo by se v otázce evoluce zlobil na nějakou různorodost...