Loni vzniklo vydavatelství TTGames a přineslo nám hned dvě lokalizované hry: Abyss a Zahradní říše. Zkraje nového roku se jejich zástup rozrostl o další dva kousky ArcheOlogic a Ecos: První kontinent a my se dnes podíváme na poslední jmenovaný. Hráči v něm utváří nově vznikající kontinent a zajišťují co nejpříznivější podmínky pro přežití svých druhů zvířat.
Autorem Ecosu z roku 2019 je Američan John D. Clair, od něhož jsme se nedávno dočkali i sázkařské párty hry z prostředí dostihů Sázky, prosím! Pojďme se však podívat na dosud v našich končinách opomíjený Ecos, neboť je to hra snadná a zábavná a už teď mohu prozradit, že by byla škoda, kdybychom se časem nedočkali počeštěného rozšíření Ecos: New Horizon.
Ve hře Ecos 2 až 6 hráčů ztvárňuje přírodní síly, které formují první kontinent. Kdo dá přednost jakému terénu a uzpůsobí podmínky tak, aby se dařilo jím vybraným druhům zvířat?
Jak se tvoří kontinent
Partie Ecosu se hraje do dosažení či překonání hranice 80 bodů ve chvíli, kdy je z váčku tažený žolíkový kámen – divoký element. Pro rychlejší odehrání lze hranici snížit na 60 bodů. Body hráči získávají tím, že podle svých představ a karet, které jim to umožňují, vytváří a mění tvar a charakter krajiny, jakož i druh populace, která rozrůstající se končiny obývá.
zdroj:
Vlastní foto autora
Na počátku partie každý hráč obdrží balíček 12 karet, z nichž si 3 základní vyloží před sebe pro snadnější rozjezd hry. Zbylých 9 karet mu zůstane na ruce. Karty na ruce lze v průběhu hry doplňovat o další karty, ať již hnědé, které pomáhají budovat a měnit kontinent, tak modré, které tyto snahy obodují při splnění požadavku či při vhodné příležitosti.
Ve hře hrají hráči simultánně. Určený hráč se stane zvěstovatelem, který z váčku s různou pravděpodobností tahá kameny s elementy. Hráč ve svém tahu položí jednu z kostiček na právě vytažený symbol na jedné ze svých již vyložených karet nebo pootočí o 90 stupňů svou pomocnou kartou posunu.
Pootáčením karty posunu se hráč může dostat ke třem věcem, které mu pomohou a mezi kterými vždy volí. Buď si z balíčků hnědých a modrých karet dobere dvě karty a z nich si jednu na ruce ponechá, nebo nějakou kartu z ruky vyloží před sebe, nebo získá novou kostičku pro označování elementů. Jakmile hráč zaplní všechny symboly jedné ze svých karet, zvolá Eco! Ve směru od zvěstovatele pak všichni volající provedou své vyhodnocující tahy karty či karet.
zdroj:
Vlastní foto autora
Pro malé i velké
Ecos: První kontinent je skvělá, zábavná hra, kterou si kdykoliv rád zahraji znovu. Zaujme nezkušené deskovkáře i ty, kteří hledají neotřelý, jednoduchý titul, jenž mohou hrát se sobě rovnými i s nově příchozími.
Hra má výborně napsaná česká pravidla, kde jsou vyjasněné všechny zádrhely z anglické verze. Pravidlový rámec je přehledný a celou hru vysvětlíte během pár vět a minut. Hru rychle připravíte, ale sklízení trvá déle. Anebo obráceně. To záleží na tom, jak skladujete karty jednotlivých balíčků.
Komponenty jsou kvalitní a kartonové pořadače na žetony, které si hráči sestaví sami, fungují bezvadně. Trochu zmatečná je pouze upravená příprava pro dva hráče, kdy studující musí listovat mezi přípravou hry standardní na začátku pravidel a změnami duelovky na poslední stránce sešitu.
Ve hře by mohla být též pomocná přehledová karta či vše podstatné shrnuté na zadní straně sešitu pravidel. Tedy, kdy a kam je možné umístit strom a jak hory ovlivňují poušť, jak to je s přesouváním zvířat napříč terény, jak to je s plněním dílků zvířaty či zdůraznění rozdílu mezi získáním a zahráním karty. Je to pár jednoduchých pravidel, která si po druhé třetí partii zapamatujete, ale pro nově příchozí by se jednalo o vítaný souhrn.
Vysoká variability hry je daná přítomností 12 předpřipravených balíčků karet, které během partie kombinujete s neutrálními kartami modrého a hnědého balíčku. Zkušenější hráči se v přípravě hry mohou spolehnout na draft namísto předpřipravených balíčků. A jakmile je vše přichystané, můžete začít stavět.
Hra má po stránce efektů co nabídnout, ale záleží pouze na vaší trpělivosti, kdy se toho hapticky přejíte, neboť drtivou většinu času děláte pouze tři úkony – taháte jako zvěstovatel kameny z váčku, pokládáte kostičky na karty a karty samotné pootáčíte po každém jejich použití. Některé jsou jednorázové, jiné můžete zahrát až čtyřikrát.
zdroj:
Vlastní foto autora
Každopádně koho neodradí zdánlivý a hře vyčítaný efekt binga, má se na co těšit. Sice je pravda, že aby hráč mohl pokládat kostičku za každý tažený kámen s elementem, musí je mít nejdříve na co položit, ovšem to už je záležitost strategie hráče, jak s tím naloží, neboť symboly na svých kartách zná a pravděpodobnost tažení konkrétního elementu též. A síla této hry se skrývá právě v kartách.
Mapa vypadá příliš jednoduše a hra je v tomto směru možná trochu podprodukovaná. Nicméně alespoň vystihuje atmosféru prázdného světa, který je nejprve potřeba zabydlet. A krása žetonů zvířat a pořadníky svědčí o tom, že tvůrci nad vším přemýšleli. Vzpomínám si, jak jsem sňal víko krabice a vykoukla na mě plata krásně malovaných žetonů od Sabriny Miramon. A pod tím vším čekají dřevěné stromy a hory, které utváří plasticitu krajiny a opodstatňují, proč žetony se zvířaty nejsou větší.
Hra je skvělá v tom, že hráč ví hned z počátku, co má dělat a k čemu mu to bude dobré. A jakmile si postaví engine v podobě několika propojených karet a zvolá Eco!, dostane se mu pořádné satisfakce v záplavě viditelného vlivu na mapu, zisku bodů a spuštění další karty či karet. Čekání na mnohočetná vyhodnocení může být otravné pro neaktivní soupeře zejména ve hře 4 až 6 hráčů, nicméně ti si zavolají Eco! zase jindy.
zdroj:
Vlastní foto autora
A větší počet hráčů přispívá napětí a proměnlivosti krajiny. Koneckonců je tu při větší konkurenci větší přítomnost škození. A není nic uspokojivějšího, než když hráč sám pro sebe plánovitě zahustí mapu populací zvířat a tu poté nechá požrat žralokem či gepardem. Snad jedině to, když mapu zahustí soupeř za účelem bodování své populace a než se dostane znovu na tah, tak se vy už jen oblizujete.
Potkáte tu strategie opírající se o rozšiřování hor pro gorily, stromů pro levharty, migraci antilopích stád, které loví lev, občas na vás z vody vykoukne kapustňák nebo létáte sem a tam jako čáp. Balíčky karet by mohly být na první pohled sevřenější a cílit na prosazování jednoho druhu, jenomže vy nehrajete za druh zvířete.
Spíše se jako přírodní síla snažíte prosadit dobře se doplňující druhy dvou-tří-čtyř zvířat a vytvořit jim pro život příznivé podmínky. Hráč se tak může v rámci svého základního balíčku dobře přizpůsobit strategii konkurenčních druhů, neboť v balíčku jsou vždy alespoň tři cesty, jak hrát a na co se zaměřit.
zdroj:
Vlastní foto autora
Primitivní princip binga nabírá na smysluplnosti s možností uplatnit tah na pootočení karty posunu a rozhodnutí, jak silný efekt si z karty vezmu a tím i kartu restartuji. Vyzkoušené předpřipravené balíčky pak umožňují rozehrát hru, která má smysl a někam směřuje. To samé lze zakusit díky draftu. Hráč tu zkrátka není vydaný napospas čiré náhodě rozdání tažených karet, z nichž mohou benefitovat jiné zvířecí druhy a biotopy.
Ecos: První kontinent je psaný od 14 let, ale od 10 let ji zvládnete s přehledem. Jediným negativem je oproti uvedenému času delší hrací doba u hráčů, kteří ji hrají poprvé a musí se nejen seznámit s kartami, ale i skrze praxi si osvojit chování hry a propojení efektů karet. Protože bez znalosti karet, když si jen sednete ke stolu, se těžko odhaduje, co, proč a kdy dělat.
Možná by pro snadnější pochopení mohl být přítomný stručný průvodce. Nicméně dle našich zkušeností se nováčci již během první partie chytali a při dalších partiích šlo již vše jako po másle.