OP Games (dříve USAopoly) je americká vydavatelská společnost známá tím, že si dokáže vyběhat slavné značky a vyplodit v nich spoustu produktů pochybných kvalit pro nenáročné Američany. Ne, to není urážka. Jednak je spousta jejich her z řad vědomostních, které zabaví opravdu jen fanoušky dané licence (tedy nám, zkušeným hráčům, toho moc nenabídnou), a jednak se tyto hry ve většině případů obtížně shánějí mimo Ameriku.

Ale nesuďme knihu podle obalu. Stejná společnost se totiž postarala o karetní hru Harry Potter: Hogwarts Battle, která vyjde zkraje příštího roku v češtině. Já jsem s ní měl kdysi tu čest a mohu říct, že jde o výborný karetní deckbuilding, jehož kvality sahají za hranice licence.

zdroj: tisková zpráva

Pak se jednoho dne objevila hra Thanos Rising: Avengers Infinity War. Nebyly na ni vůbec špatné ohlasy, slibovala kooperativní zážitek proti obrovské figurce Thanose a spoustu známých filmových tváří. Nechal jsem si ji před dvěma lety přivézt z veletrhu SPIEL v Essenu a byl jsem překvapený, že skutečně nejde o hloupou hru, která se jen snaží svézt na vlně popularity.

Jednoduchá kostkovka s obrovskou porcí náhody a zajímavými systémy se letos dočkala dalších dvou her z ní odvozených: Star Wars: Dark Side Rising a Harry Potter: Death Eaters Rising. Vznikla nám tak vlastně série her „Rising“, z níž jsou dvě prakticky identické a jedna (ta poslední) prošla mírnou evolucí. Všechny tři se mi sešly v poličce, tak si dáme jejich srovnání.

zdroj: tisková zpráva

Ti hodní proti těm zlým

Ať už sáhnete po libovolné ze tří krabic, čeká vás prakticky totožný průběh hry. Ke stolu mohou zasednout dva až čtyři hráči, kteří hru odstartují za jednu z nabízených frakcí. V praxi to znamená, že máte každý do začátku jednoho vybraného hrdinu z daného univerza, určitou schopnost a házíte danou čtveřicí kostek.

Když se dostanete na tah, nejprve určíte, kam se váš tým hrdinů vydá – uprostřed herní plochy je zloduch, který se může dívat jedním ze tří směrů. Jeden z těchto směrů si vyberte, následně hoďíte kostkou zloducha, která určí, kam se jeho pohled otočí. Pokud na vás, máte problém, protože všichni vaši hrdinové dostanou zranění. Pokud kamkoliv jinam, mají problém hrdinové v dané lokaci.

Ať už to dopadne jakkoliv, následuje jádro hry. Hodíte všemi svými kostkami (čtyřmi základními a dalšími, které vám dávají naverbovaní hrdinové), některé kostky použijete, další přehodíte a takto mrskáte kostkami, dokud nějaké máte.

zdroj: tisková zpráva

Pomocí napadaných symbolů najímáte hrdiny z oblasti, do které jste se vydali, udělujete tamtéž zranění zloduchovým poskokům a aktivujete schopnosti naverbovaných hrdinů. To jsou ve zkratce celá pravidla hráčova tahu.

Vítězství dosáhnete po zneškodnění určitého počtu protivníků, prohru utrpíte po vyřazení určitého počtu hrdinů. V každé hře je pak ještě jedno ohrožení v podobě Hvězdy smrti, Rukavice nekonečna a šíření zla v Harrym Potterovi.

Zloduch si v každém tahu hráče nehází jen na to, kam se bude koukat, ale zároveň postupuje jeho plán (dostavba Hvězdy, hledání kamenů nekonečna, šíření zla). Jakmile se nastřádá dostatek červených žetonků, Thanos nalezne červený kámen nekonečna. Odteď, kdykoliv by měl umístit další červený žetonek, vyhodnotí místo toho efekt kamene, který v tomto případě zabraňuje léčení hrdinů. Hráči prohrají, když jsou nalezeny všechny kameny/dostavěny všechny části Hvězdy smrti.

Harry Potter: Death Eaters Rising

2–4 hráči | 45–90 minut | Od 10 let | anglicky, středně textu

Na konec si nechávám Harryho Pottera, protože se v mnoha věcech od předchozích dvou odlišuje. Osobně jsem měl pocit, jako by se do zavedeného systému dostaly nové, modernější prvky, které mi zážitek ozvláštnily. Jinak by mě potřetí to samé asi unavovalo.

První změna je čistě kosmetická a vlastně na škodu. V předchozích hrách byl herní plán zloducha hranatý s jasně viditelnými sloty pro karty rozdané kolem něj. Uprostřed byla zároveň díra pro figurku zloducha, která ho držela na místě, což pomáhalo s jejím otáčením. Zde je plán kulatý, i když se kolem něj karty vykládají stejným způsobem, a uprostřed není díra, takže Voldemort stojí na kartonu a už to není tak pohodlné.

Ale dobře, to je jen otázka zvyku. Další věcí, které si všimnete, je absence Hvězdy smrti/Rukavice nekonečna. V Death Eaters Rising jsou tři směry u zloducha zároveň lokacemi z Harryho Pottera, na kterých se postupně hromadí zlo. Jakmile se nahromadí dostatek, karta přejde pod kartu Voldemorta (velká novinka, viz níže) a dává mu další schopnosti. Přílišná korupce těchto lokací rovněž znamená vaši prohru.

Další zajímavé novinky jsou už jen pozitivní. Frakce hráčů mají konečně pořádné schopnosti. V předchozích hrách jste čekali, dokud vám v úvodním hodu padnou alespoň čtyři stejné symboly, což se spíš nikdy nestane, než že byste z toho pořádně těžili. V Harrym Potterovi má každý hráč do začátku dvě schopnosti, které vyvolá stejně jako každé jiné – použitím kostek. A tyto schopnosti jsou velice užitečné.

Obecně přibyla obrovská spousta nových možností, jak spolu mohou karty spolupracovat, interagovat, a konečně se objevila i možnost si karty mezi hráči vyměňovat. Často se totiž stávalo, že jeden hráč měl postavu, kterou potřeboval jiný hráč, ale smůla… To už naštěstí neplatí.

A co opravdu vítám s otevřenou náručí, je přítomnost Voldemorta. Jistě, Thanos i Darth Vader byli přítomní i ve svých hrách, ale kromě toho, že se na vás občas otočili a udělili vám zranění, jste o nich vlastně ani nevěděli. Voldemort dělá ze začátku to samé, nicméně v dobíracím balíčku je ukryta i jeho karta a může tedy sám přijít do hry.

zdroj: tisková zpráva

Poprvé tedy není cílem zabíjet pouze kumpány, ale abyste vyhráli, musíte porazit i Voldemorta samotného. Počet mrtvých poskoků udává počet zranění, která můžete Voldemortovi udělit. Abyste ho vyřídili, musíte tedy nejdřív vyřídit několik poskoků a máte tím pádem dvojí potíže. Navíc každá pohlcená lokace mu dodává novou schopnost.

Je tu však jedno velké ALE. Byť to možná zní složitěji, Death Eaters Rising je mnohem lehčí hrou. Thanose jsme nikdy neporazili, v případě Dart Vadera jsme tomu byli opravdu blízko, ale náhoda nám nakonec nepřála. Musíte mít opravdu obrovské štěstí, abyste nad nimi zvítězili a samozřejmě pomáhá znát hru a karty.

Voldemorta jsme porazili s prstem v nose. Naštěstí se dá zvednou obtížnost přidáním životů Voldemortovi, ubráním těch svých a tak podobně. Vysvětluji si to tak, že Harry Potter svým tématem cílí na mladší hráče, ale je to každopádně škoda, protože v těchto kooperačkách vás táhne kupředu touha vyhrát po předchozích prohrách. Nebo jsem jen možná byl až moc dobře seznámený se systémem z předchozích her.

zdroj: tisková zpráva

Každopádně zpracování komponent je prvotřídní. Figurka Voldemorta je bytelná a objevují se nové kostky. Jsou sice menší, ale jejich symboly detailnější a obecně i barevnější. A ani tady nevynechám představení hrdinů a padouchů, kteří jsou opět nafocení z filmů a můžete hrát buď za Fénixův řád, Bradavice, nebo Brumbálovu armádu.

Mezi klaďasy logicky nechybí ústřední trojice Harry, Ron a Hermiona, které doplňuje celá rodina Weasleyových, Lenka Láskorádová, Hagrid, Lupin, Pošuk Moody, Snape, Neville, Dobby nebo třeba Cho Changová. Na straně zla bojuje Draco, Bellatrix, Crabbe a Goyle, Nagini i učitelka roku Dolores.

Galerie

Máme vítěze?

Říct o jedné z her ze série, že je lepší než druhá a třetí, prakticky nejde. Thanos a Dart Vader se odlišují pouze tématem. Voldemort přidává spoustu nových mechanismů, které rozšiřují systém do míst, kde ho jako zkušený hráč mám mnohem radši. Na druhou stranu hra přišla o výzvu.

Chtěl jsem se tomu vyhnout, ale vzhledem k podstatě produktů jednoduše platí, že téma, které je vám bližší, pro vás bude i zábavnější hrou. To neznamená, že by hry na svém zasazení stály a padaly. Podle mě jde o dobře vymyšlený koncept, který bude fungovat s libovolným tématem (a dá se očekávat příchod dalších produktů).

zdroj: tisková zpráva

Nejde rozhodně o hardcore záležitost. Náhody je zde víc než v hospodských kostkách a bude to ona, kdo vás zařízne, nebo vám pomůže k vítězství. Ale pokud vámi vybranou hru budete hrát v partě příznivců daného tématu, je obrovská šance, že se budete bavit a hrůzovládu tyrana zkusíte svrhnout několikrát za večer. Jedna partie se vejde do hodinky a příprava hry vám zabere jen pár minut.

Osobně z těchto tří světů nejvíc tíhnu k Harry Potterovi a i po herní stránce je mi hra svými složitějšími mechanismy bližší. Jen kdyby tam byla stejná výzva jako v těch zbylých dvou…