Lepší počasí jsem si nemohl přát. Slunce je pod mrakem, ale teplo je dostatečné, aby ohřálo trať a mé pneumatiky k ní dokonale přilnuly. Sedí se mi pohodlně a vše mám dobře nastavené. Srdce mi tluče normálně, dech je kontrolovaný a mé oči spočinou na velkém semaforu, kde svítí červená světla. Za moment začíná závod o velkou cenu Itálie. Bleskne mi hlavou: Má šestá cena? Od myšlenky mě odtrhne jasně zelená barva a výstřel. Neváhám ani na vteřinu a sešlapuji pedál…
A je to tu! Na můj herní stůl pokládám novou hru. Název je jednoduchý – HEAT – a nemám tucha, co od ní čekat. Jedno je však na první pohled jasné: Heat mě zavede do 60. let 20. století, do světa benzínu, motorů a nervydrásajících zážitků.
Už při rozbalování hry je vám jasné, že máte v ruce opravdu čistokrevnou závodní hru, a že se vše bude točit kolem hracích karet. Taky jich v balení naleznete přes 300 kusů a kromě nich jsou v krabici ještě čtyři závodní tratě (dvě oboustranné herní mapy), šest formulí v různých barvách, šest hráčských desek korespondujících s barvou formule a pár herních žetonů.
Firma Days of Wonder je známá svou kvalitou a u Heatu tomu není jinak. Do oka mi padnou malé detaily jako čísla na formulích, pevný karton žetonů a velmi povedená grafika, která dotváří atmosféru závodů. Obzvlášť obrázky na kartách, které hráči hrají během závodu, jsou nádherné a úplně z nich cítíte rychlost a pozitivní atmosféru, která závody provázela.
Dokonce i vnitřní insert mi udělal velkou radost, protože se do něj vejdou obalené karty a obaly se neohýbají. Tohle je velký palec nahoru. Jediná drobnost, která mohla být lepší, jsou hráčské archy, které místo lesklého papíru mohly být kartonové.
Srdcem hry jsou karty. Nebo přehřátý motor?
Klíčem k hraní Heatu jsou karty a hráčova deska. Ta má místo jak pro dobírací, tak i pro odkládací balíček, ale nejdůležitější místo je pro karty HEATu (tepla). Ty reprezentují „stav“ vašeho motoru a díky těmto kartám hráč může jet rychleji, ostřeji řezat zatáčky, nebo zběsile řadit rychlosti.
To vás pokaždé stojí zmíněnou kartu heatu, kterou z motoru (desky hráče) musíte přesunout do odhazovacího balíku, odkud se později dostanou do vaší ruky. Tímto mechanismem je krásně zobrazeno, jak vaše formule jede víc a víc na hraně svých možností a hrozí přehřátí motoru nebo vylétnutí ze zatáčky. A co si budeme povídat, takové ztráty pak těžko doženete.
Na začátku kola si všichni hráči zařadí rychlost svého vozidla a dle zvolené rychlosti musí zahrát přesný počet karet z ruky. Následně podle pořadí na trati hráči hrají své tahy, kdy aktivní hráč odhalí své karty, sečte jejich hodnoty, posune své vozidlo o příslušný počet polí a pak vyhodnocuje efekty na kartách. Může tak využít chlazení motoru, zbavování se různých karet z ruky nebo třeba využívat vzduchového vaku pro předjetí soupeře. Tahy jsou zde tak rychlé, že plný počet hráčů nijak nezpomaluje zážitek z hraní.
Na konci svého tahu můžete z ruky odhodit libovolné množství karet rychlosti, ale ne karty tepla, které vám v průběhu závodu doslova plevelí ruku. Musíte proto myslet na chlazení motoru – mechanismus, kterým tyto karty dostanete z ruky do zásoby na své desce, odkud si je časem zasete vezmete.
Dalo by se tedy říct, že chytrý a šikovný závodník ví, kdy si může dovolit motor potrápit a kdy mu naopak ulevit. A právě takové hraní dává hře opravdový nádech závodu a navozuje pocit, že sedíte ve svém voze a cítíte každý úsek trati. Jedná se opravdu o nádhernou myšlenku, jak elegantně zapojit opotřebení vozu do hry.
Zatáčky, nervy i sponzoři
Jet na maximum po rovince umí opravdu každý, ale mistra dělají zatáčky. A ve hře tomu není jinak. Jejich zvládnutím se odděluje zrno od plev. Každá zatáčka je označena maximální hodnotou rychlosti, se kterou se dá projet, aniž by vám to nějak uškodilo. Ale to byste nebyli závodníci, kdyby nebyla chuť do ní vletět pod plynem a získat tak výhodu nad protivníkem.
Musíte si ale dát pozor na svůj vůz, protože každé překročení rychlosti vám pěkně potrápí motor a může se stát, že vaše vozidlo to nezvládne a vyletíte ze zatáčky. Tím nejen že ztratíte čas, ale také vás to pěkně rozhodí – váš balíček se rozšíří o kartu nervozity.
Hráči začínají hru se třemi kartami nervozity v balíčku, které stejně jako karty tepla nemůžete jen tak vyhodit z ruky. Musíte je zahrát, jinak vám překáží v ruce. A jak to u nervozity chodí, nikdy nemáte tušení, jak to dopadne, což je ve hře simulováno náhodným efektem. Ale nebojte, pokud máte své vozidlo pevně v rukou, nervozita vás neohrozí.
Karty, které vám naopak pomohou, jsou ty od sponzorů. Jde sice o přídavný modul, který najdete v pokročilých pravidlech spolu s dalšími (počasí, podmínky na trati, automatizovaní závodníci, tuning), ale osobně si myslím, že ho lze zapojit už po prvním zahrání. Každá trať má totiž místo, kde se hromadí fotografové. Pokud jim ukážete, jak perfektně zvládáte průjezd, tak sponzor na sebe nenechá dlouho čekat. Obdaří vás lepším křídlem nebo pneumatikami, které vám pomohou závod vyhrát, ale nic netrvá věčně a po použití musíte kartu odhodit.
Třešnička na dortu? Vlastní úprava vozu
Mohl bych tu básnit o hře opravdu dlouho, protože každý jednotlivý aspekt hry Heat je opravdu povedený. Co ale opravdu nechci vynechat, je úprava vozu. A že toho k úpravě je hromada. Pneumatiky, spoilery, chladící systémy, brzdy a další... Vše je reprezentované opět kartami, které si hráči před závodem přidají do balíku.
Tyto karty jsou opravdu různorodé a každá úprava vám pomůže v určitých částech závodu. Třeba lepší pneumatiky vám dovolí řezat zatáčky rychleji, zatímco s přidaným chlazením se hned snáze zbavujete přehřátí motoru.
Ne každá úprava vozu je zadarmo, a tak vám třeba turbodmychadlo sice umožní vystřelit jako blesk, ale motor se tím pořádně zahřeje a vy tak musíte víc myslet na chlazení. Jak vidíte, je toho opravdu mnoho a nějaké ohrání hry tu opravdu jen tak nehrozí.
Zařaďme nejvyšší rychlost, šampionát je tu!
Ve zkratce bych mohl říct, že pokud něco mohlo povýšit hru ještě výše, tak je to právě obsažený šampionát. v něm hráči odehrají sérii závodů, ve kterých sbírají body dle umístění, průběžně si vylepšují formule a snaží se co nejvíc zabodovat u sponzorů. Do šampionátu přicházejí také události jako třeba bezpečnostní omezení, stávky pilotů, zrušení omezení motorů atd.
A jak šampionát plyne, hráči sbírají za své umístění body a na závěr se jeden z nich stane mistr volantu. Vůbec bych se nedivil, kdyby v našich hernách vznikaly různé turnaje a závody, protože Heat je na to naprosto připravený.
Vyhlášení velké ceny
Občas potkáte na stole hru, která má duši, se kterou si naprosto rozumíte. Poznáte to tak, že děláte nějakou jinou činnost a najednou myslíte na hru, co vás ohromila.
Těšíte se na další hraní, nemůžete to vydržet a pořád o ní mluvíte. Často pak slýchám otázku, co se mi na hře nelíbí, komu bych ji nedoporučil a na co by si měl zájemce dát pozor.
V případě Heatu mě napadá jen to, že se nemusí zalíbit lidem, kteří prostě nemají rádi závodní hry. Nikdo jiný mě nenapadá, protože hra se opravdu povedla a nebál bych se říct, že o ní uslyšíme velmi často.