Psal se rok 2011, když velmi plodný autor Stefan Feld vytvořil jedno ze svých nejlepších děl – The Castles of Burgundy. Tato přístupná, kostkami řízená hra pro 2 až 4 hráče na nějakých 30 až 90 minut se napříč lety dočkala nejen vyloženě kostkové a karetní hry, ale také několika verzí.
Před 13 lety hry vypadaly o dost jinak než dnes, takže jsme se v roce 2019 dočkali nového vydání Hrady v Burgundsku s hezčí grafikou, které v sobě navíc obsahovalo řadu rozšíření a modulů. No a naposledy loni vyšla ještě Special Edition od Awaken Realms, která byla po produkční stránce velice vymazlená, dodala propracovaný sólo mód, a ještě jedno nové rozšíření s vinicemi.
A teprve až loni se tato moderní klasika dočkala českého překladu od Ravensburger, který nesáhl po aktuální speciální edici, ale po verzi z roku 2019. A víte co? Ono to bohatě stačí, protože hra se od úplně původního vydání nijak nezměnila a je pořád skvělá.
Kostky jsou vrženy, království postavena
O celé hře Hrady v Burgundsku platí, že je krásně přístupná, nijak komplikovaná, průběh partie je plynulý a po všech stránkách zábavný. Hraje se celkem 25 kol rozdělených do pěti větších celků, které rozhodují o množství udělovaných vítězných bodů i nabídce nejrůznějších dílků, které si budete přivlastňovat a umisťovat do svého vlastního království.
zdroj:
Vlastní foto autora
V každém kole si každý hráč hodí dvěma svými kostkami a když přijde na řadu, obě je použije. Za jednu kostku si můžete vzít nový dílek z nabídky, a to z takového tržiště, které číslem odpovídá hodnotě kostky.
Jakmile máte dílek u sebe, můžete ho další kostkou umístit na svůj herní plán. I v tomto případě berete v potaz hodnotu kostky, protože vaše království je plné políček s korespondujícími čísly. Zároveň vás ale zajímá i barva dílku, protože kravičky, ovce a prasátka můžete dát jen na zelené pastviny, zatímco lodičky na modrou řeku či rybník.
Třetí možností je prodat nashromážděné zboží, tedy všechny destičky opět odpovídající číslu na vaší kostce. No a poslední možnost je tu proto, abyste si trochu ohnuli náhodu na svou stranu. Dá vám totiž za libovolnou kostku dva dělníky, přičemž každý dělník zvětšuje či zmenšuje kostku o jedna. A ano, klidně můžete z jedničky udělat šestku použitím jediného dělníka.
zdroj:
Vlastní foto autora
Kromě toho se ve hře můžete dostat ještě k mincím, za které si navíc ke svým dvěma akcím pocházejícím z kostek můžete přikoupit další destičku z centrálního černého skladiště, ke kterým se standardně jinak nedostanete.
Není království jako království
Akce jsou tedy velice jednoduché, ale to neznamená, že byste je konali bezmyšlenkovitě. Pořádně záleží na tom, jaké dílky si berete z nabídky a kam je na svém panství umisťujete. Tak například béžové dílky jsou budovy, které vás po svém postavení okamžitě odmění bonusem – mohou vám dát mince, dělníky, umožní vám vzít si další libovolný dílek či jiný rovnou umístit na svůj plán, prodají za vás zboží, abyste na to nemuseli plácat celou kostku a tak podobně.
Modré dílky lodí vám zase dovolí vzít si všechno zboží z jedné nabídky na plánu a ještě vám pomohou hrát dříve než ostatní hráči, tmavě zelené hrady vám dají bonusovou akci navíc, jako byste měli kostku o libovolné hodnotě, šedé doly vám na konci velkých kol přinášejí mince.
Světle zelené dílky se zvířátky jsou čistě bodovací a dávají vám tolik bodů, kolik je na nich nakreslených zvířátek. Zároveň vám dají znovu body za všechna další zvířátka na jedné propojené louce vašeho plánu, ale pozor, když přidáte kravičky, obodujete jen kravičky, když prasátka, tak jen prasátka, takže byť může být z estetického hlediska lákavé mít louku plnou nejrůznějšího skotu a dobytka, bodově se vyplatí soustředit jen na jedno.
No a na konec jsou tu ještě žluté budovy klášterů, kterých je ve hře neskutečných 26 druhů, takže vás minimálně zpočátku čeká nakukování do pravidel, než se vám zažijí ikonky přímo na žetonech (což ostatně platí i o béžových budovách, které navíc nemají žádné ikonky, takže si musíte zažít vyloženě ilustraci).
Pestrobarevné, po funkční stránce velice různorodé žetonky jsou tedy jádrem hry, a kromě toho že každý z nich něco dělá, vám pořádná porce bodů plyne ze samotného zaplňovaní vaší desky. Jakmile totiž zcela vyplníte žetonky jednobarevnou oblast, získáte za ni vítězné body podle aktuálního kola hry a její velikosti.
zdroj:
Vlastní foto autora
Zatímco za oblast o jediném políčku je 1 bod, tak za největší osmipolíčkovou oblast je už 36 bodů. A pokud je zrovna první z pěti kol hry, tak nehledě na velikost oblasti máte 10 bodů navíc, zatímco v posledním kole jen 2.
Hra vás tím chytře vybízí k rychlému uzavírání oblastí v počátku hry, kdy ale samozřejmě není tolik času a možností na uzavření těch úplně největších. Můžete ale rychle poskočit po bodové stupnici a vyvinout tak na své soupeře mírný tlak.
Královský nášup
Z pravidel by to bylo prakticky vše, tedy co se základu týče, protože, jak už zaznělo v úvodu, je součástí této verze i celá řada rozšíření. Může jít jen o pár dodatečných destiček klášterů/budov/zvířat, která jen lehce oživí již dobře známou hru; bílé hrady, které vám umožní hrát i za bílou kostku, která v každém kole jinak rozhoduje jen o tom, kam se umístí zboží; případně hostinec, který funguje jako žolík při umisťování do vašeho panství.
zdroj:
Vlastní foto autora
Partii vám pěkně oživí jiné desky hráčů, můžete si zahrát sami i v týmech na dvou spojených deskách a konečně zakomponovat obchodní cesty, kdy zboží jen tak neprodáváte „do nikam“, ale umisťujete ho na speciální destičky a spouštíte tak dodatečné speciální akce, což celé akci prodeje zboží dodává větší hloubku.
Nutno zdůraznit, že Hrady v Burgundsku jsou už v základu velice robustní hrou s vysokou mírou znovuhratelnosti, ale kdo by odmítl nějaký ten servis navíc? Servis, který je neméně zábavný, hru nedělá nijak zvlášť složitější, ale rozhodně přidá na variabilitě a zajímavosti.
Tři tváře burgundských hradů
Za svou „deskovkovou kariéru“ jsem měl možnost zahrát si všechny tři existující verze Hradů v Burgundsku a byť prapůvodní verze má své kouzlo, přes tu druhou, počeštěnou bych se k ní už nevracel. Je nejen hezčí a barevnost lépe splývá s ilustracemi, přičemž neztrácí nic z funkčnosti, ale předně plnější díky obsaženým rozšířením.
Zároveň jsem ale majitelem i Special Edition a proto vím, jak krásná a ještě o fous lepší může hra ve své vrcholné formě být. Je totiž velká škoda, že se až do speciální edice dostaly pytlíčky na žetonky, které tak nemusí být z druhé strany slepé jako je tomu v počeštěné verzi
Ve speciální edici obsahují na jedné straně popisek svého efektu, což je obrovské vylepšení oproti recenzované verzi, kde si z žetonků musíte udělat zamíchaný komínek nebo hromádku v okolí hrací desky a jejich efekty – než si je zažijete – hledáte v pravidlech.
Ale je to jen o rozmazlenosti. Special Edition kromě vizuálu a nového rozšíření s propracovanějším sólem nedělá herně nic vyloženě jinak a nemůžeme přehlížet fakt, že za cenu jedné speciální edice si můžete koupit celou řadu těch „normálních“.
zdroj:
Vlastní foto autora
Moderní, nestárnoucí klasika
Ve výsledku jsou tak Hrady v Burgundsku od Ravensburgeru tou nejlepší edicí, když vezmeme v potaz poměr ceny a výkonu. Oproti původní hře je hezčí a obsahuje spoustu obsahu navíc, oproti speciální edici není materiálově a vizuálně tak propracovaná, ale zase vám nezruinuje peněženku.
Za své peníze tady dostanete opravdu štědrou porci vyloženě kvalitní zábavy, která ani po 13 letech neztrácí nic ze svého přístupného, tak akorát složitého kouzla. Je to prvotřídní zábava do rodin i mezi zkušené hráče, kterou budete objevovat ještě po desítkách partiích díky mnoha rozšířením i obecné variabilitě.
Tahle hra se vám zkrátka jen tak neohraje a já jsem strašně rád, že jsme se jí konečně dočkali v češtině. Ukazuje nám, jak skvělé kousky před těmi dávnými lety vycházely. Kousky, které stále s klidem zastíní i značnou část dnešní produkce.
Pokud chcete nesložitou deskovou hru s tak akorát vlivem náhody, mnoha možnostmi, plynulým průběhem, která navíc dobře vypadá a téměř každým vaším tahem vám dělá radost, nehledejte více. Hrady v Burgundsku se o vás postarají.