Charterstone

1–6 hráčů | 45–75 minut | Od 14 let | česky

Charterstone je na náš trh uvedena právě v těchto dnech v rámci pražského festivalu Deskohraní. Já měl tu čest, že se mi do rukou dostala už o prázdninách, což jde ale bohužel ruku v ruce s jednou velkou nevýhodou. Najít v době dovolených stálou skupinu hráčů bylo prakticky nemožné, proto jsme se doma rozhodli podrobit Charterstone párové zkoušce.

Proč dělám z herní skupiny takovou vědu? Charterstone je totiž další z řady takzvaných „legacy“ her, jejichž poznávacím prvkem je vývoj celé hry napříč partiemi. Popisujete herní plán, přelepujete jeho prvky, objevujete nová pravidla. Čeká vás pevně daných 12 her, po kterých je deskovka k nepoznání od původního stavu (nicméně nadále bez ústupků hratelná, což v tomto žánru nebývá obvyklé).

Je proto dobré držet si stálou skupinu hráčů, jinak se zážitek všech začne tříštit. Nicméně nemějte strach. Pokud se jednou někdo ze skupiny nedostaví, můžete ho nahradit systémem umělé inteligence zvané Automa, kterou Jamey zakomponovává do svých her.

Nemá cenu se vykrucovat, Charterstone byl navržen pro šest hráčů, přesto vám hra nedoporučí, abyste ve dvou používali čtyři Automa hráče. Máte si nejdříve zkusit první dvě hry úplně sami a pak zvážit dvě Automy. Zkusili jsme, zvážili jsme, a nakonec pokračovali sami ve dvou. Starat se totiž o dvě AI je velice otravné a snadno na ně zapomenete. Hru jsme si víc užili bez jejich přítomnosti, což je z hlediska pravidel naprosto legitimní přístup.

Vítejte ve Spalničkách

Zelenostružná je krásný kraj na sklonku obrovského rozvoje. Doslova na zelené louce zde vznikají nové osady, ze kterých časem budou malebné vesničky, a jednoho dne možná i prosperující velkoměsta. Jedno takové jsme se rozhodli postavit i my a dali mu název Spalničky. Hned na začátku jsme si ujasnili pár pravidel.

Jde nám o společnou věc – vybudovat vesnici snů. Avšak každý se ujmeme jiné čtvrti a doufáme, že právě ta naše bude nejnavštěvovanější. Charterstone je z hlediska příběhu kooperativní, ale z hlediska herního soupeříte s ostatními hráči o vítězné body. A ty získáváte mnoha a mnoha způsoby.

Hra je v jádru prach obyčejný workerplacement. Ve svém tahu tedy pouze umístíte jednoho ze dvou panáčků na políčko na herním plánu a vykonáte jeho akci. Někde získáte surovinu, jinde ji vyměníte za penízek, za ten následně postavíte novou budovu, která vám umožní najmout nového dělníka. Rovněž se můžete soustředit na úkoly, budovat svou pověst, odvádět desátky, nebo pomocí tajemného kamene Charterstone (kostka na obrázku níže) otevírat desítky bedniček připomínající počítačové lootboxy.

zdroj: tisková zpráva

Spousta těchto akcí má trvalý dopad na hru. Když stavíte budovu, fyzicky odlepíte samolepku z karty a nalepíte kamkoliv do své čtvrti. Klidně tak i přelepíte staré nepotřebné budovy, čímž je natrvalo smažete z historie. Své dělníky pak nemusíte vysílat jen k sobě, ale klidně i do cizích čtvrtí. Každá čtvrť se totiž zaměřuje na něco jiného. Zatímco moje těží uhlí, protější oblast U Hagrida pěstuje dýně, které nutně potřebuji pro postavení další budovy.

Panáčky máte do začátku jen dva a jakmile oba umístíte na plán, musíte celý tah strávit jejich stažením. Proto se mnohem víc vyplatí předvídat tahy soupeře. Figurky se totiž vyhazují z plánu jako v Člověče, nezlob se, přičemž tady to vytváří výhodu. Pokud například potřebujete tři dřeva, vyšlete na něj prvního dělníka, následně druhého, který vyhodí prvního a ten může opět na dřevo, aniž byste ztratili tah svoláváním dříčů na oběd.

Pokrok nezastavíš

Tempo hry si udávají hráči sami. Pouze stavba, plnění úkolů a odemykání bedniček posouvají ukazatel konce hry kupředu. Může se tak stát, že proběhne několik herních kol a hra bude stále na svém začátku. Jindy se ukazatel pohne několikrát po sobě a konec hry nastane až nečekaně rychle. Hru urychlí i vypotřebování vašich žetonů vlivů, které jsou vyžadovány i spousty akcí. Ve dvou hráčích není problém odehrát jednu partii za půl hodiny, nebo ji natáhnout na hodinu. V obou případech tleskám svižnosti.

Čemu už zatleskat nemohu, jsou pravidla. Těm se totiž prvek legacy také nevyhnul. Když ke hře usednete poprvé a nakouknete do pravidel, uvidíte desítky prázdných políček a se tam malý textík, který vám toho moc neřekne. Další důležitá pravidla se do sešitu vlepují postupně, v čemž tkví dva problémy.

Zaprvé, pravidla se vždy musí vejít na jednu kartu a jsou tak velice strohá. Zadruhé se ve výsledné příručce špatně orientuje a dohledat jistou nuanci bylo leckdy o nervy. Nemluvě o čtyřech stranách Často kladených dotazů, které jen dokazují nepraktičnost dávkování základních pravidel tímto způsobem. Možná jsem jen rozmazlený hardcore hráč, ale rád vím, jak se hra hraje ještě před tím, než si ji zahraji.

zdroj: tisková zpráva

Nicméně ostatní legacy prvky se starají o hlavní porci zábavy. Přelepováním budov to začíná, ale není nad pocit otevřít další bedničku, která do hry uvede nové budovy, postavy, figurky, či části příběhu. Narativní složka není bůhví jak originální, ale máte možnost ji svými rozhodnutími ovlivňovat, což vyústí v poslední hře v několik nečekaných momentů.

Je opravdu těžké neprozradit příliš, a přitom zmínit alespoň něco. Charterstone je o vlastním objevování, o vlastním zážitku, který se bude trochu lišit od zážitku jiné herní skupiny. Moc rád bych na tomto místě pronesl něco jako: „Jameymu se to zase povedlo,“ ale tentokrát se nedostavuje podobné nadšení jako u Scythu.

Legacy sem, legacy tam

Když hře vezmete všechny ty originální prvky pramenící z legacy, zůstane vám skoro až nudné euro s workerplacementem. Několikrát jsme se přistihli, jak jen bezmyšlenkovitě posíláme dělníky pro suroviny, abychom pohnuli žetonkem a ukončili tak hru. Změny mezi jednotlivými partiemi jsou leckdy tak malé, že je skoro nezaznamenáte. A jádro hry se po celou dobu prakticky nezmění, jen lehce rozvíjí, takže pořád a pořád dokola děláte prakticky to samé, jen s trošku jiným, mírně silnějším efektem.

Není to zkrátka taková pecka, jakou bych po výborném Scythu čekal. Skoro to vypadá, jako by se Jamey chtěl svézt na vlně úspěchu Pandemic Legacy. Anebo se mi tento žánr až moc rychle zajedl. Možná všechno dohromady. Charterstone je po herní stránce jen lehce nadprůměrnou záležitostí, zatímco po stránce kvality komponent jde o absolutní špičku.

zdroj: tisková zpráva

Krabice je napěchovaná k prasknutí stovkami dřevěných žetonů, krásnými kovovými mincemi, pakli karet, které postupně taháte do hry, krabičkami ukrývající mnohá tajemství, hráčskými bednami, na které si zaznamenáváte úspěchy z jednotlivých her, kapacitu inventáře a odemčené bonusy… Roztomilá grafika završuje opravdu prvotřídní zpracování.

Zkrátka a dobře, Charterstone i bez Kickstarteru vypadá jako hra, která odemkla spoustu stretch goalů. Jamey už s Kickstarterem skončil a Charterstone je důkazem, že vyrobit krásnou hru jde i bez něj. Z herního hlediska ale nenabízí tolik, jako předchozí počiny tvůrce.