Dnes se v minirecenzi podíváme na karetku Jungo, jež je počinem japonského autora Toshikiho Araa a ilustrátorky Laury Michaud. Ta vyšla pod křídly francouzských Cocktail Games a do češtiny nám ji přeložili v Rexhrách. Jedna partie trvá několik málo minut a cílem je se zbavit všech dvojhlavých karet na ruce.
A jak na to?
Ve třech hráčích se rozdá po 10 kartách, ve čtyřech či pěti hráčích po 8. Karty šustí sem tam a vše se to obejde bez kartonu, dřeva, 3D blbin a jakéhokoliv příběhu, kdy si opička běží pralesem za banánem. Úkol zní jasně: zastavit opičku s banánovou slupkou!
Hráči si rozdané karty v ruce nesmí nijak upravovat a prohazovat, čili nijak rovnat. Je tu proto stejný princip jako ve hře Scoutu (Cirkusu), který slavil mezinárodní úspěchy před pár lety. Ve svém tahu hráč vyloží kartu či kombinaci karet, přičemž tyto karty musí mít stejnou hodnotu, sousedit spolu v hráčově ruce a tvořit silnější kombinaci k přebití té stávající na stole.
Vedle karet s pevnou hodnotou tu najdeme i karty, u nichž si hráč hodnotu vybírá ze dvou možností. Podíváte-li se na obrázek níže, tak kombinaci dvou dvojek lze přebít dvěma trojkami či třemi jedničkami. Kombinace tří trojek ani dvou čtyřek možné nejsou, protože dosud neexistují pro nesousedění požadovaných karet.
zdroj:
Vlastní foto autora
Jakmile je kombinace přebitá, hráč se rozhodne buď přebité karty odhodit, či rozebrat a jakkoliv do ruky rozmístit karty z ní. Pokud nechce či nemůže vyložit žádnou silnější kombinaci, musí si dobrat kartu z balíčku. Tu si buď dá kamkoliv do ruky, odhodí ji, nebo ji vyloží samotnou či v kombinaci s jinými kartami tak, aby přebil onu kombinaci na stole. A nesmí u toho zapomenout zvolat Jungo! Tedy, když zapomene, žádný postih se nekoná, ale jistě si umíte představit, že je to přece jen větší švanda. Pokud kombinaci nikdo nepřebil a kolo uběhlo zpět k hráči, který ji vyložil, tak ji odhodí a vyloží novou kombinaci.
A co na to konkurence?
Jungo je jednoduchá hra, jak je zřejmé. Je i chytrá a zábavná a doporučuji ji komukoliv na doma i na cesty, zejména tehdy, nemáte-li zkušenost s jinými karetními hrami tohoto typu. Minimálně na českém trhu co do principu můžete narazit na Cirkus a Odina, tak si o nich pojďme něco povědět.
Jungo se od Cirkusu liší v tom, že zde hráči, kteří nejsou schopní přebít kombinaci na stole, ji neoslabují rozebíráním, ale dobírají si kartu z balíčku, což vnáší prvek náhody a nevyzpytatelnosti rozšiřujících se možností hráčů. V Cirkuse je vše sevřené rozdanými kartami a šachuje se pouze s nimi. Herně tam nalezneme i další vrstvu bodování a akcí skrze žetony a samozřejmě přítomnost dělených karet odlišných hodnot.
zdroj:
Vlastní foto autora
Jungo je v tomto zcela přímočaré. Je to zábava se přebíjet a rozvažovat, kdy vyložit tři, čtyři či pět karet, přestože bych silnější kombinaci utvořil i s pouhou dvojicí či trojicí. Stejně tak kdy je lepší si dobrat z balíčku karet a doufat v Jungo. Je tu jasná taktika zprvu čistit ruku od samostatných karet narušujících rozdělené kombinace na ruce, vyložené kombinace o více kartách na ruku dobírat a postupně se po několika protočeních dostat k velkým setům, s nimiž se dá uzavřít partie. Hru bych ale doporučil pouze těm, kteří nepochopí Cirkus, tedy rodinám s dětmi kolem šesti až osmi let či opravdu starým seniorům. Starší děti by Cirkus již měly být schopné zvládnout.
A pak je tu samozřejmě karetka Odin pro děti od sedmi či osmi let. V té se snažíte opět přebíjet kombinaci na stole, ale z číselných karet shodné barvy na ruce skládáte silnější víceciferná čísla, tedy 3, 2, 1 tvoří číslo 321 či vykládáte karty shodné hodnoty napříč barvami. Více vrstev rozhodování vede i k tomu, že zatímco Odina či Cirkus si zahrajete i ve dvou hráčích, byť ve více hráčích je to teprve zábava, tak Jungo funguje až od tří hráčů výš. Přitom chcete-li Jungo polopatě vysvětlit, je dobré právě zde tvořené kombinace přirovnat k cifrám a skládání čísel, tedy třeba že 888 je osm set osmdesát osm, což je více než 88 nebo 777.
Jungo tak doporučuji jako chytrou karetku na cesty pro rodiny, hráče začátečníky či hraní se seniory. Rád si ji kdykoliv zahraji s rodiči či prarodiči, ale na trhu se musí poprat s nepopiratelně chytřejší a komplexnější konkurencí, kterou rád vytáhnu se svou ženou a přáteli.