Naprostá většina her umožňuje hraní ve dvou hráčích, ale co si budeme povídat, často to bývá o něco slabší zážitek než ve větším počtu. Proto bývá rozumnější obrátit se na deskovky, které jsou od samého začátku vytvářené pro dva hráče – Sky Team, Blitzkrieg!, Jaipur, Radlands…
Nyní se do tohoto užšího kruhu vyvolených chce zařadit i novinka Kočkombat od studia Lumberjacks, kterou na náš trh přináší vydavatelství TLAMA games. Na rozdíl od výše zmíněných her vám ale její dohrání nepotrvá ani tu půlhodinku, protože budete hotoví spíš za 10 až 15 minut. A to s přípravou i vysvětlením pravidel novému soupeři.
Ta by totiž snad nemohla být jednodušší. Před vámi se rozprostírá plocha 25 skrytých destiček a jakmile se dostanete na tah, jednoduše si jednu vyberete, otočíte a podle toho, co na ní je, ji musíte prohodit s jinou destičkou na herním plánu. A hraje soupeř!
Kostra je opravdu takhle jednoduchá, ale pro plné pochopení hratelnosti jsou samozřejmě zapotřebí detaily. Jako například, že mezi všemi destičkami je pět koček vašeho klanu a pět koček klanu soupeře, deset destiček s kořistí a pět psů. Všechno rozložené po stole čekající na své odhalení.
zdroj:
Vlastní foto autora
Hra skončí po odhalení poslední destičky, a i váš cíl je veskrze jednoduchý. Kořist přináší body, ale jen tomu hráči, který má v jejím sousedství kočky o větší hodnotě. Jenže pokud v tu chvíli na nějakou kočku vrčí jeden ze psů, žádná kořist ji v tu chvíli nezajímá a radši si zachrání vlastní kožich tím, že vezme svých devět životů na ramena.
Když máte tyto informace, tak je úplně každé odhalení každé destičky napínavým hlavolamem. Zpočátku se Kočkombat může zdát být náhodný – otáčíte destičky jen tak nazdařbůh, přesouváte je sem a tam a za deset minut dostanete nějaké body.
Ano, odhalování je náhodné, ale čím dál jste v partii, tím snáz si můžete dopočítat, co ještě odhalené nebylo a jaké vám to poskytuje možnosti. A jakmile odhalíte dílek, tak vše, co s ním uděláte, už náhodě nepodléhá a věřte mi, že se vám tu hlava bude vařit.
zdroj:
Vlastní foto autora
Škatulata hejbejte se
Když totiž odhalíte kořist, musíte ji vyměnit s jedním z osmi dílků, které ji obklopují. A už jen tento prostý pohyb o jedna může zásadně změnit situaci na plánu. Jelikož se jedná o výměnu s jiným dílkem, řešíte najednou konečnou pozici slušného množství dílků.
Kořist si jednoduše můžete přihrát k vlastní kočce, abyste ji na konci zabodovali. Můžete díky ní od jiné kořisti odsunout soupeřovu kočku, stejně jako tím poštvat psa proti soupeřově kočce a svou si tak zachránit před závěrečným zahnáním.
Ale když odhalíte kočku, tak nejenže ji můžete prohodit s něčím až do vzdálenosti dvou polí, ale vaše uvažování o provedení tahu bude úplně jiné, když odhalíte svou kočku a když kočku soupeře – sobě se logicky snažíte co nejvíc pomoct a soupeři co nejvíc uškodit.
Se psem je to zdánlivě nejjednodušší, když ho jednoduše chcete nasměrovat na soupeřovu kočku. Jenže destičku nesmíte otáčet a ten prevít se umí v jednom směru „teleportovat“ na libovolnou vzdálenost, a protože tím na své původní místo vyšle nahrazovaný dílek, opět se vám tím otevírá celá řada možností, jak zamíchat herním plánem a celkovou situací.
Celá partie je tak naplněná očekáváním, co dalšího ve svém tahu odhalíte a následným vymýšlením, jak nejlépe s tím naložit. Nicméně až do samotného konce si jen tak něčím nemůžete být jistí, destičky neustále mění pozici, v jednu chvíli vaše kočky kontrolují většinu kořisti, v další se rvou alespoň o drobky.
Ne, Kočkombat nikdy není vyloženě strategickou hrou, kde si něco propočítáte a do puntíku vám to vyjde, ale ani není tak náhodou, aby u ní nemělo smysl se zamyslet. Budete přemýšlet nad úplně každým tahem a ke konci partie budete mnohem víc kalkulovat s tím, jaké dílky ještě zbývá odhalit.
zdroj:
Vlastní foto autora
V této oblasti si český vydavatel zaslouží velkou pochvalu za to, že dostal na přehledovou kartu seznam všech komponent a vy tak v každém momentu víte, co na vás na stole ještě čeká (a je nepochopitelné, že něco takového v původní hře vůbec není…).
Není kočka jako mačka
Základ hry je velice solidní a zábavný, ale skutečným esem v rukávu Kočkombatu jsou jednotlivé kočičí klany. Těch je v kompaktní krabičce vhodné na cesty rovnou sedm a za každý se hraje docela jinak.
Pokud chcete, můžete hrát zcela vyváženou hru při použití klanů Labužčíči a Mňauketýři, jelikož hodnoty jejich koček jsou stejné – od 1 do 5. Ostatně je doporučeno dát si tímto způsobem první partii, abyste si zažili základní mechanismus, než přejdete k té opravdu lahodné konzervě plné asymetrie.
zdroj:
Vlastní foto autora
Další klany už totiž mohou mít jinak číslované kočky (a čísla, připomínám, slouží ke kořistění myšek, kde platí, že kořistí silnější kočka) a úplně každý klan pak má dvě speciální schopnosti – jednu plošnou a druhou týkající se jedné konkrétní kočky.
A jsou to právě tyto schopnosti spojené s hodnotami koček, které dělají z každého duelu svěží zápas. Díky tomu váš čeká spousta partií naplněných jen testováním různých klanů proti sobě, hledání toho svého oblíbeného a jeho následné ovládnutí.
Speciální schopnosti různými zábavnými způsoby porušují zavedená pravidla. Kupříkladu takové Superkočky se umí prohazovat s dílky i diagonálně, zatímco všichni ostatní mohou jen vodorovně a svisle.
Tento klan vás překvapí tím, že čtyři jeho kočky mají hodnotu pouze 1, s čímž toho moc nechytí. Jsou to koťátka, která si na superhrdiny jen hrají. Zato skutečný kočičí superhrdina má hodnotu 9 a uloví tak prakticky cokoliv. Navíc se na konci hry přesune odkudkoliv na plánu do jeho středu, což vám definuje vaši strategii – potřebujete veškerou kořist nahnat kolem středu, abyste si na ní na konci hry smlsli.
Hrou pořádným způsobem zamíchají Fantomačky, které sice mají obecně nižší hodnoty, ale jejich trvalá schopnost jim tom plně vynahradí. Kdykoliv totiž odhalíte kořist, můžete ji nechat, kde je a odehrát tah prohození s jakoukoliv jinou kořistí na plánu.
Tento klan tak jako jediný ve hře umožňuje povážlivým způsobem manipulovat s kouty mapy, kam se dle běžných pravidel už nikdo nedostane a nic před ním není v bezpečí. Mimochodem, právě tento klan je exkluzivním prvkem prvního vydání hry, takže pokud tyto řádky čtete ve chvíli, kdy je na trhu už druhé vydání, pak ho v něm bohužel nenajdete.
zdroj:
Vlastní foto autora
Každopádně úplně každý klan má nějaká svá úskalí, přednosti a originální způsoby, jimiž okořeňuje solidně položené základy a z každé partie tak dělá zábavný duel plný očekávání, překvapení, škození a rychle se blížícího konce. Konce, po kterém jen těžko zůstane u jediné partie.
Kočkombat překvapuje. Nenápadná malá hra pro dva hráče, která obsahuje tak akorát náhody, tak akorát voleb, tak akorát přemýšlení a poctivé množství obsahu. Zabaví na spousty partií a vždy poslouží k vyplnění času, když ho zrovna nebudete mít mnoho. Nečekal jsem mnoho a odcházím příjemně spokojený.