Kypersko-řecké vydavatelství Fantasia Games se v loňském roce pustilo po stopách Freuda a ti, co minuli kampaň na Kickstarteru, se té snové výpravy mohou zúčastnit nyní díky TLAMA games. Dnes se však nepodíváme na onu velkou eurohru, nýbrž na její karetní přívěšek. Jonny Pac, jeden ze čtveřice autorů Cesty do nevědomí, jejíž recenzi si můžete přečíst zde, totiž připravil karetní hru Krajina snů pracující se stejným tématem a ilustracemi, které do původní eurovky obstarali Andrew Bosley, Vincent Dutrait a Yoma (další z autorů velké hry). Není bez zajímavosti, že tato karetka se ucházela o podporu na konkurenční platformě, tedy Gamefoundu.
I zde jste jedním z Freudových následovníků zabývajícím se teoriemi o nevědomí a je vaším cílem pomoci klientům od psychických traumat. Terapii každého klienta podpoříte tím, že budete analyzovat symboliku jeho snu. Tedy něco takového se píše v pravidlech, ovšem na nás čeká hra zcela abstraktní, postavená na číslech. Opírá se sice o ilustrace prapodivných snů z euroanalýzy, ale ty nás do děje nakonec nevtáhly a to nehledě na jejich individuální náboj. Ovšem abstraktní hra neznamená špatná hra. Pojďme se na ní podívat blíže.
Jak na psychoterapii
Cílem Krajiny snů je efektivně hrát karty tak, aby tvořily co největší interval k další kartě zahrané soupeři. Díky bodové hodnotě tohoto intervalu si hráči odbourají žetony terapie a kdo se jich zbaví jako první, je největší terapeut mezi vídeňskými analytiky.
Každý z hráčů si před sebe na stůl vyloží kartu jednoho profesora a žetony terapie sestaví do určeného schématu. Do středu stolu se vyloží do sloupce karty klientů a pod ně i samotný Sigmund Freud. Přestože tu čtveřici profesorů tvoří Carl Jung, Sabina Spielreinová, Alfred Adler a Margarete Hilferdingová, jejich specifický otisk tu nenaleznete. Proto můžete v žetonové podobě hrát namísto nich s jejich mazlíčky.
Na šestici klientů jsou náhodně rozlosované destičky léčby – vždy jedna denní a druhá noční stranou. Hráčům se rozdají karty a mohou se již pustit do zápolení o klientovo duševní zdraví.
Partie se hraje maximálně na 14 kol, kdy v každém se bude hrát v jednom půlřádku, od shora dolů, zleva doprava. Kolo má jednoduchou strukturu – vyložení karty, určení výsledku a kontrolu konce hry. Hráči souběžně zvolí každý tajně svou jednu kartu a pak je společně odhalí a přiřadí do půl řádku se svým žetonem.
Pokaždé jsou karty řazené vzestupně zleva doprava, tedy v levé půlce herního prostoru rostou směrem ke klientovi, zatímco v části pravé rostou směrem od klienta. V případě, že hráč užil kartu profesora, zhodnotí rozložení čísel soupeřů a teprve nyní místo karty profesora zahraje svou číselnou kartu snu.
Při určení výsledku se postupuje vždy od hráče/karty nejdál od klienta směrem k němu (středu herního prostoru). Každý hráč si určí, zda chce bodovat, či si namísto toho dobrat kartu na ruku. Karty snů jsou tří barev a o bodování se v daném kole mohou ucházet pouze ti hráči, kteří zahráli kartu s aktuální barvou (určenou klientem v aktuálním půlřádku).
Rozdíl v hodnotě hráčovy karty a karty následující je bodová hodnota, kterou smí hráč uplatnit. V této hodnotě si ze svého schématu žetonů odstraní žetony terapie. Pokud tedy zahraji kartu s trojkou a další je sedmička, má bodová hodnota jsou čtyři a smím z žetonů terapie odstranit žeton čtyřkový, či trojkový a jedničkový, nebo dva dvojkové. Je třeba vždy postupovat zprava doleva. Žetony terapií otočíte na rubovou stranu a získáte hodnotu +1, s níž lze zvýšit svou bodovací hodnotu další karty.
Snahou hráče je odstranit pokud možno všechny žetony terapie ze svého prostoru. Komu se to podaří, vítězí, neboť jeho terapie je nejefektivnější. V případě, že tato situace nenastane, zvítězí ten s nejméně žetony terapie. Pokud hráč neboduje, ale dobírá kartu, smí si vybrat mezi svou ležící kartou profesora a jakoukoliv dříve odhozenou kartou snu.
Krajinu snů si lze zahrát i solitérně. Stačí připravit hru pro dva hráče a automě zvané tematicky „id“ přiřadit 6 srdíček žetonů terapie, které se bot snaží odbourat. Ten navíc nehraje na barvu karet pro kvalifikaci na bodování, ale pouze na hodnotu karet. Id tak smí vždy bodovat nehledě na barvu. Pokud id neodboural všech 6 srdíček, jejichž hodnotou si hráč nastavuje obtížnost soupeře v počátku partie, hraje se dál.
Jde to, ale...
Krajina snů je abstraktkou, ve které se snažíte odhadnout, co zahrají soupeři. Pokud chcete bodovat, musíte hrát podle aktuální barvy. Symboly slunce a měsíce pouze určují pořadí karet pro hodnotovou remízu v půlřádku. Avšak vše jsou jen dohady a odhady, není se čeho chytit. Ono to docela zabaví a postupem hry a docházením karet si začnete dělat představu o tom, jaký typ karet by asi mohl ještě ve hře být.
Ve hře dvou hráčů, kdy je v půlřádku přítomná i třetí náhodná karta, se lze nějak soustředit na soupeřovy kroky, byť má šanci 50 %, že mu přišlo či přijde do ruky to, co bude potřebovat. Ve více hráčích je to jen tipovací chaos. Sólo funguje dobře a je vpravdě geniálně jednoduché.
Pro zpestření herních seancí a odpočinek může Krajina snů zabavit svou neobvyklostí, ale moc se na tom herně nevyřádíte. Přeci jen jde o skrytou aukci, kdy se není moc podle čeho orientovat. Ilustrace téma sice podporují, ale celkovou abstraktnost a náhodnost hry bohužel neschovají.