Kronika zločinu

1–4 hráči | 60–90 minut | Od 12 let | česky, hodně textu

„Mladá krásná modelka zmizela a ve městě řádí sériový vrah. Zvládnete vyřešit případ a uklidnit vystrašené město?“ Tak s takovými problémy se potýká detektivní kancelář Scotland Yard operující v centru Londýna, kde dochází k opravdu hrůzným událostem. Nejde jenom o vraždy, ale i krádeže, podvody a zhůvěřilosti, na které je lepší vůbec nemyslet.

Ale vy na ně budete myslet, budete přemýšlet, přemítat, dumat, hledat souvislosti, sčítat a odčítat, dokud se nedoberete výsledku. Ne, nečekají vás obyčejné případy, které vyřešíte lusknutím prstu. Ano, budete řešit pitvy, testovat vzorky a hackovat zařízení. Vaši protivníci jsou pořádně mazaní, ale i ten nejprotřelejší parchant zanechá stopu. To, že si jí nevšimnete, je už jenom váš problém.

Když s málem uděláte hodně

Jakmile se pustíte do rozbalování krabice detektivky Kronika zločinu, pravděpodobně budete trochu zaskočení. Moc tam toho totiž nenajdete. Jeden menší herní plán, dva balíčky s kartami, několikero karet lokací a čtyři karty postav. Za ty navíc nebudete hrát. Nejste totiž vědečtí pracovníci, ale detektivové, kteří mají tyto specialisty k dispozici po celou dobu řešení případu.

Málo komponent rozhodně neznamená málo zábavy. Jistě vám neunikne podivný černobílý čtverec v rohu každé komponenty ve hře. Tento takzvaný QR kód naznačuje, že fyzické komponenty nejsou jediným obsahem hry. Zbytek totiž najdete v mobilním zařízení v aplikaci Chronicles of Crime.

Ale ještě než vycouváte při představě spojení deskovky s mobilem, vydržte. Tohle je totiž jeden z těch mála případů, kdy to dává absolutní smysl. Nedá se říct, že by komponenty na stole byly zbytečné, stejně jako se nedá říct, že by aplikace byla zbytečná. Jen díky jejich spojení vzniká unikátní detektivní zážitek.

zdroj: Archiv

Detektiv vs. kriminálník vs. čas

Většina případů začíná na vašem velitelství, kde se od svého nadřízeného dozvíte podrobnosti o vašem dalším vyšetřování. To vše probíhá v mobilu, kde k vám skrze text promlouvá podobizna „skutečného“ člověka, která vám zároveň napovídá, jaké lokace se vám zpřístupňují a které postavy se v nich případně nacházejí.

Většina fyzických komponent neobsahuje texty. Podobizny svědků, podezřelých a provinilců nemají ani jména, abyste si kupříkladu mohli tvořit vlastní scénáře a jména. To, co leží před vámi na stole, je vlastně paměť, která uchovává informace jen a pouze o výskytu osob. Zároveň je to mapa města, po kterém cestujete, a k tomu všemu jde o síť kontaktů, na které se můžete odkazovat.

Mezi lokacemi se pohybujete jednoduchým naskenováním QR kódu cílové lokace, což vám ubere několik minut z drahocenného času. Stejně tak rozhovory s lidmi nějakou dobu trvají. Čas přitom neběží neustále, ale posouvá se až s vašimi činy.

Jen málokdy budete vědět, kdy vám hoří koudel u zadele. Když vás někdo požádá o výkupné do půlnoci, víte přesně, na čem jste, ale ve většině případů jen děláte, co můžete a doufáte, že se vám nerozezvoní telefon s rozzuřeným šéfem, který vám oznámí, že zatímco se marně pídíte po pachateli, našla se další oběť v úplně jiné části Londýna.

zdroj: tisková zpráva

Kde jste byl včera v noci?

Rozhovory s rozličnými postavami probíhají originálním způsobem. Aplikace vám nedá na výběr dialogové možnosti ani do ní nemusíte nic psát. Představte si realitu – máte podezřelého, máte fotografii zavražděné modelky. Co uděláte? Ukážete mu ji a zeptáte se, jestli ji náhodou nezná.

V Kronice zločinu to probíhá tak, že se s dotyčným dáte do řeči po naskenování jeho QR kódu a následně naskenujete kód jiné postavy, na kterou se chcete dotázat. Odpověď vás nemusí uspokojit, ale i tak vás bude stát drahocenný čas. Ptát se proto každého na všechno nemá smysl, ale i ze záporné odpovědi si můžete leccos vyvodit.

Nemusíte se ptát jen na osoby, ale i předměty doličné. Ty jsou opět zastoupené kartami s generickými názvy jako otisky a stopy, potraviny, krev a tkáně, kapaliny a tak dále. A jak se k těmto důkazním materiálům vůbec dostanete? Musíte se vydat na místo činu, kde vaše vyšetřování z logiky věci začíná.

zdroj: tisková zpráva

I zde je využita aplikace tím nejlepším možným způsobem. Když se nacházíte v oblasti místa činu, můžete na mobilu spustit průzkum okolí. V tu chvíli se na obrazovce objevíte například uprostřed místnosti, ve které se můžete svobodně rozhlížet. Máte na to jen půl minuty a je dobré nahlas říkat ostatním, co v místnosti vidíte a oni dané věci hledají v balíčku předmětů.

Sebemenší detail – vylité víno, rozházené papíry, obraz pověšený nakřivo – může hrát roli. Pokud máte doma brýle pro mobilní virtuální realitu, můžete si zážitek ještě zpříjemnit a rozhlížet se po virtuální místnosti fyzickým otáčením hlavou.

Brýle bohužel nejsou součástí základní verze hry, ale jsou jedním z možných rozšíření do budoucna. Nicméně k plnohodnotnému hraní je naštěstí nepotřebujete, stačí vám koukat se na obrazovku telefonu a otáčet se pomocí tahů prstem.

Jakmile máte místo činu prozkoumané, je načase zjistit, jaké z nalezených předmětů jsou pro případ relevantní. Ano, opět vstupuje na scénu skenování. Následně není od věci využít některého z dostupných expertů. Ajťákovi zavoláte, když naleznete zamčený telefon, lékaře se zeptáte na příčinu smrti oběti, analytička vám prozradí něco o otiscích a kriminolog zase o nátuře pachatele.

Případ pro Sherocka Holmese

Co je důležité zdůraznit, Kronika zločinu nemá žádný nápovědný systém. Díky tomu se v každé partii budete cítit jako skuteční detektivové. Budete bezradní, budete triumfovat. Budete tápat, chodit od jednoho podezřelého ke druhému bez výsledků, stát na mrtvém bodě, než si někdo ze skupiny dá dvě a dvě dohromady a případ rozlouskne.

Pokud to sami nevymyslíte, nikdo to za vás neudělá. Nikdo vám neřekne, kam by bylo dobré směřovat další kroky. Nikdo vám předem neprozradí svou denní rutinu, takže se klidně může stát, že se rozhodnete podruhé navštívit jednu postavu, ale ta mezitím odešla třeba do práce. Budete ztrácet čas, poteče vám do bot, potečou vám nervy… A budete se cítit skvěle. Jako při sledování či čtení detektivky.

zdroj: tisková zpráva

Mobilní aplikace a její systém dotazování vám dává absolutní svobodu, která bude vaším největším parťákem a nepřítelem zároveň. Nějaké nápady budou zcela zcestné, ale dovolíte si je nezkusit? Co když má váš kolega detektiv pravdu? Je přitom docela jedno, v kolika hráčích hrajete. Můžete klidně i sami, ale víc hlav má víc nápadů.

Dokonce vás jen tak někdo nepřinutí skončit. Když už si myslíte, že víte vše potřebné, stačí prostě zavolat na velitelství a podat zprávu. Aplikace se vás v takovém případě dotáže na pachatele, jeho motiv, vražednou zbraň a další podobné otázky. Na základě vašich odpovědí (naskenování osob/věcí) vyhodnotí vaše snažení.

zdroj: Archiv

Kroniku zločinu jsme pořádně probrali v posledním BoardGame Clubu v čase 1:03:55

Neopakovatelný zážitek

Scénáře Kroniky zločinu nejsou variabilní. Jejich opakování má smysl pouze v případě, že se vám například nepodařilo správně určit vražednou zbraň a vy toužíte po absolutním hodnocení. Případ bude nicméně stejný, jen se třeba můžete vyptat stejných postav na jiné postavy a předměty.

V základní krabici najdete jeden výukový scénář, dva samostatné scénáře a jeden delší scénář složený ze tří her. Stačí to. Ke hře sice existují již dvě velká rozšíření a spousta dodatečných scénářů, ale jejich česká budoucnost je momentálně ve hvězdách.

Avšak i se základem zažijete něco unikátního a na rozdíl od deskovky Detektiv: Po stopách zločinu si Kroniku můžete zahrát i s jinými skupinami hráčů (až na zmíněný obsáhlejší scénář, kde je dobré znát předchozí události).

zdroj: tisková zpráva

Krabička je připravená na rozšíření

K hraní stačí jeden chytrý telefon (víc jich ani použít nelze), jedna deska a pár kartiček, takže nepotřebujete tolik místa na stole. Jde totiž především o silně debatní hru, ve které s přáteli neustále řešíte možné motivy, ukazujete prstem na „přece úplně jasného pachatele“, dohadujete se o dalších krocích a hlavně v závěru řešíte, jak do sebe vše zapadá.

U hry nestrávíte celý večer, ale jen něco málo přes hodinku. Tělo pak bude volat po přídavku, ale vy si uvědomíte, že nechcete hned přebít jeden zážitek z vyšetřování nějakým dalším. Počkáte radši do druhého dne, abyste si stihli vyčistit hlavu a uvolnili tak prostor dalšímu složitému případu.

Kronika zločinu je pro mě jedním z největších překvapení posledních let a momentálně bych ji s klidem zařadil do Top 3 nejlepších her, které jsem měl tu čest hrát. Zároveň jde o ojedinělý důkaz toho, že mobily si s deskovkami opravdu mohou rozumět.