Loděnice je v pořadí druhou hrou českého designéra Vladimíra Suchého, která vyšla již v roce 2009, tedy před dlouhými patnácti lety. Můžeme ji proto myslím dnes považovat za klasiku. A protože v té době ještě hry nebyly tak rozšířené jako dnes a spousta dnešních hráčů o Loděnici možná vůbec neslyšela, a protože je dnes jméno autora ve světě dobře známé a jeho hry patří každý rok k těm nejočekávanějším, dává mi naprostý smysl představit dnešnímu publiku jeho starší počin v nové formě.
Loděnice se tedy vrátila ve své druhé edici, kterou Suchý vydal po vypršení vydavatelských práv u společnosti Czech Games Edition v anglické verzi (která je předmětem recenze) ve své vlastním vydavatelství Delicious Games, zatímco o českou verzi se postaralo vydavatelství TLAMA games.
Na poměry autorovy dnešní tvorby se jedná o lehčí strategickou euro hru, která je postavená na chytrém výběru akcí, s jejichž pomocí tu budete velice tematicky budovat vlastní lodě a testovat je v sérii vodních kanálů.
Tak kolik jich dneska vyrobíme?
Loděnice je ve své podstatě opravdu jednoduchá hra. Ve svém tahu si jednoduše vyberete některou z dostupných akcí zastoupených destičkami v řadě, označíte si ji svou kostičkou, dostanete peníze za každou akci označenou jiným hráčem, která je napravo od vámi zvolené akce a vykonáte zvolenou akci, přičemž boháči ještě mohou zaplatit šest peněz a provést jednu bonusovou akci.
zdroj:
Vlastní foto autora
Nikdy nemůžete dělat akci, kterou jste dělali v předchozím kole. Její destičku posunete na úplný začátek řady akcí a musíte si vybrat některou z dalších, kterou zároveň nedělal jiný hráč před vámi. Tím se výběr značně omezuje, díky čemuž se tu nemusíte rozhodovat mezi všemi osmi akcemi najednou, ale třeba jen z jejich poloviny.
To samozřejmě znamená, že v Loděnici se chtě nechtě stává, že jakmile se dostanete na tah, nebudete schopní provést vámi vytouženou akci. Od toho tu ale je již zmíněná bonusová akce, na kterou si stačí našetřit, což jde poměrně snadno, když si volíte ty méně chtěné akce na konci řady, za jejichž výběr jste odměnění mincemi za lákavější akce zvolené hráči před vámi.
Jedna akce vám umožní vzít si dvě mince, druhá dílek s komoditami a máte hotovo. S další si pronajmete část kanálu, tedy vezmete si destičku kanálu z nabídky (a případně zaplatíte) a postupně si před sebou budujete svůj vlastní systém kanálů sloužící k otestování vašich lodí.
zdroj:
Vlastní foto autora
Budování lodi je další akcí. Ve hře je velká nabídka dílků rozdělených na přídě, zádě a střední části, které si najednou můžete pořídit až tři a dle libosti z nich na své vlastní desce tvořit lodě. Jednu loď musí tvořit alespoň jeden dílek od každého typu a její maximální délka smí být až devět dílků.
Vaše loděnice má ale omezenou kapacitu, takže si musíte dobře rozmyslet, kolik lodí budete najednou stavět a jak velkých. Jednou umístěné dílky už nemůžete nijak přeskládat, takže si musíte dát dobrý pozor, aby vaše loď ve vymezeném prostoru vůbec šla postavit.
Zbylé čtyři akce se týkají pozoruhodného kola na jedné z herních desek. To v sobě ukrývá rovnou čtyři rondely najednou, každý s jiným účelem, každý s jednou označovací kostičkou, s níž všichni hráči neustále běhají dokola a čerpají bonusy.
Když to vezmeme od vnějšího po vnitřní kruh, tak můžete najímat zaměstnance pro vaši továrnu, kteří vám vylepší nejrůznější akce; dále můžete prodávat komodity za uvedené ceny; vyrobit vybavení vašich lodí (komíny, plachty, jeřáby a děla); a konečně najmout posádku (kapitány, byznysmeny, vojáky, topiče). Vždy musíte pohnout kostičkou po daném kruhu o jedno pole a případně si další posun připlatit a vybrat si tak svou odměnu.
Kapitáne, vyplouváme!
Všechny tyto věci si dáváte do svého skladiště, kde čekají do chvíle, než dostavíte jednu ze svých lodí. Pokud na konci svého kola nemáte žádnou dostavenou, může ihned hrát další hráč. V opačném případě musíte svým soupeřům předvést majestátní plavbu vašeho nového plavidla.
Hotovou loď osadíte posádkou (kromě kapitána potřebují všichni kabiny) a vyrobeným vybavením, které se ale dá namontovat jen na specifické úchyty paluby. Takže už při výběru dílků z nabídky pro váš koráb berete ohled jak na to, jaké z těchto prvků jsou na jeho palubě znázorněné, tak na to, co z posádky a výbavy už vlastníte, případně dokážete ještě do vyplutí pořídit.
zdroj:
Vlastní foto autora
Jakmile je totiž loď dokončená, okamžitě vyplouvá a když v tu chvíli nemáte kapitána, tak jste naprosto selhali a vysloužili si rovných 0 bodů. Máte kapitána? Pak je potřeba určit celkovou rychlost vaší lodi.
Pokud máte alespoň jeden komín a jednoho topiče, je základní rychlost 4, jinak 1. Další komíny, plachty a topiči přidávají k rychlosti po jednom bodu. No a na celkovou rychlost musíte mít dostatečně dlouhý kanál, kterým musí vaše loď fyzicky projet.
Pokud se vám všechno tohle podaří splnit, získáte za svůj výtvor vítězné body – za rychlost, každého člena posádky a vybavení. Zároveň v kanálech můžete projet poli, která dodatečně hodnotí jak tyto prvky, tak i třeba počet záchranných kruhů, člunů a luceren na lodi, které tedy na dílcích lodi nemají jen estetický účel.
zdroj:
Vlastní foto autora
Po celém této zatěžkávací zkoušce si můžete pogratulovat a směle se pustit do tvorby další lodi, výroby její výbavy, najímání posádky a prokopávání vodního kanálu. Po předem daném počtu kol nastane konec hry, kdy má každý hráč k dobru ještě jednu libovolnou akci a smí dostavit jednu loď, načež se přejde k bodování, do kterého promluví ještě vládní kontrakty.
Každý na začátku hry obdržel určitý počet kontraktů, které musí v průběhu hry zredukovat a až na konci hry odhalí, jaké oblasti hry dodatečně oboduje. Tyto úkoly mohou hráče pověřit stavbou malých či velkých lodí, různorodými loděmi i jejich specifickou výbavou.
Moderní klasika?
Na tomto místě se hodí přiznat, že jsem původní Loděnici nehrál, ale dlouhodobě se řadím k fanouškům tvorby Vladimíra Suchého, který mě nikdy nezklamal. Na jeden jeho z nejstarších výtvorů jsem byl proto náležitě zvědavý a k mojí radosti si mi i nová Loděnice trefila do vkusu.
I dnešnímu hráči má pořád hodně co nabídnout. Přestože je dle mého přístupnější než současná autorova tvorba, bez plánu a promyšlení budoucích kroků se to neobejde. Akce jsou ale tak jednoduché, že tah každého hráče velice příjemně odsýpá.
Až tedy na momenty, kdy si daný hráč musí vyřešit plavbu dokončené lodi, což jsou ale ty nejvíc vzrušující chvíle. Všichni u stolu bedlivě sledují, co daný hráč dokázal a jak moc poskočí na počítadle bodů a v některých skupinách si hráči vyloženě drželi palce a přáli svému soupeři, aby se mu plavba povedla, protože sami věděli, jak moc je to příjemný pocit.
Loděnice je proto silně tematická hra i díky tomu, že váš výsledný výtvor skvěle vypadá (no kdo by si nechtěl vytvořit vlastní Titanic, který se navíc při první plavbě nepotopí?). V základní hře si tedy musíte vystačit jen s kartonovými žetony pro vybavení lodí a posádku, které ale díky ilustracím hezky dotvářejí palubu lodi.
zdroj:
Vlastní foto autora
Nicméně ještě o fous hezčí je zapojení dodatečně prodávaných dřevěných komponent nahrazujících ty kartonové, díky nimž lodě skutečně vyniknou a cítíte tak jejich mohutnost. Běžně na takové doplňky příliš nedám, ale vzhledem k tematičnosti hry má podle mě smysl o upgradu alespoň uvažovat.
Avšak druhé vydání je už v základu pořádným posunem oproti předešlé hře. Kompletně se proměnila grafika a ilustrace hry, dle mého k lepšímu. Lehce odlišně jsou zpracované například rondely a odpočet konce hry je tu vytvořený vyloženě zábavným způsobem.
Na začátku svého tahu musíte vzít destičku vámi dříve zvolené akce a přesunout ji na začátek řady akcí, čímž nevyhnutelně dojde k fyzickému otočení ozubeného kola, které má v sobě zabudovanou zdířku s kostičkou.
zdroj:
Vlastní foto autora
Ta v jistý moment zapadne do výřezu v desce a nedovolí dále otočit kolem, což hráče krásně upozorní na konec jednoho velkého kola. Kostička se následně odstraní a vloží se místo ní nová ze zásoby a jakmile se takto dotočí poslední kostička, nastane konec hry. Elegantní a hravý systém, jehož předvídatelnost je potřeba se trochu naučit, ale funguje skvěle.
Zároveň je hra o něco přívětivější k nováčkům, kdy můžete sáhnout po dané skladbě zaměstnanců a kontraktů, než se odhodláte využít původních pravidel s větší náhodou v těchto prvcích.
Hru jsem si víceméně užil stejně ve všech počtech hráčů. Není tu totiž přímé škození, hráči se jen neustále ovlivňují vzájemným „vyžíráním“ nejrůznějších prvků z nabídek a točením se na rondelech.
Novinkou je fajnový sólo mód s velmi jednoduchou zprávou vašeho virtuálního protivníka, který umí udělat přesně to, co jste chtěli udělat vy těsně tu vteřinu před vámi, takže jsem chvílemi měl pocit, že mi opravdu cíleně škodí a chtěl jsem ho zaškrtit…
A pak jsou tu ještě vychytávky v oblasti pohodlnosti. Všech těch 104 dílků lodí máte nově vyskládané ve sloupcích v tematickém pořadači a všechny ty členy posádky a vybavení paluby zase přechováváte ve vlastním uzavíratelném pořadači, takže hru můžete v klidu ukládat do police na výšku.
Obojí si navíc sestavíte sami z prostého kartonu a celá hra se tak obešla bez plastů. Dokonce jsou tu pomyslné dvouvrstvé desky, kdy si nejen na desky hráčů s pomocí lepítek připevníte obvodové rantlíky, aby vám komponenty nelítaly po stole. Skvělý nápad.
zdroj:
Vlastní foto autora
Ve výsledku budete mít možná trochu problém to vše ve složeném stavu dostat zpátky do krabice, ale vejde se to a odmění se vám to pocitem, že tady jste za své peníze opravdu nedostali ani centimetr krychlový vzduchu. Krabice je doslova vrchovatě naplněná kvalitní zábavou.
Zážitková plavba do historie
Druhé vydání Loděnice je zkrátka poctivý kus deskovky. Na jedné straně za to může opravdu pořádná porce komponent se skvělými pořadači a velmi slušnou znovuhratelností nejen díky mnoha kontraktům, ale i různě poskládaným kanálům a lodím.
Na straně druhé je solidní hratelnost, která za těch 15 let ani náhodou nezestárla. Je to velmi zábavná strategická hra se skvěle zpracovaným mechanismem výběru akcí a nesložitým zakomponováním čtyř rondelů.
zdroj:
Vlastní foto autora
Celé to podtrhuje fakt, že téma tu hraje hlavní roli, nikoliv druhé housle. Opravdu tu stavíte lodě a snažíte se, aby byly co nejlepší, správně vybavené, plné cestujících a projeli kanálem přesně podle vašich představ.
Hra se vám za mistrné zvládnutí všech jejích aspektů odmění nejen takovou porcí bodů, že z toho bude ostatním hráčům rozum stát, ale hlavně skvělým pocitem, jak se to vaše krásně vypadající plavidlo v ostrém provozu předvedlo.
Zkrátka a dobře, fanoušci Vládi Suchého, které původní Loděnice minula, nemají moc co řešit a každý, koho alespoň trochu zaujalo téma a při slově „euro hra“ se mu nedělají osypky, by měl také pořádně zvážit, zda náhodou to jedno volné místečko v poličce nemá zaplnit právě Loděnice.