Lords of Hellas

1–4 hráči | 60–90 minut | Od 14 let | česky, minimum textu

Ne, nedělám si legraci a ne, není to úplná hloupost. Na český trh se v těchto dnech dostává čerstvá novinka Lords of Hellas, která vypráví trochu pozměněnou mytologii Olympu a jeho okolí. Po pádu mykénské civilizace nastaly temné časy, které daly vzniknout legendárním hrdinům. Odysseus, Achilles, Helena, Hérakles, Perseus. Ti všichni tu jsou a pomáhají Heladě vrátit její slávu.

Jenže moc je nebezpečná partnerka. Snadno se jednomu zavrtá do mozku a začne panovat. Z hrdinů se tak stávají padouši, kterým nezáleží na blahobytu prostých lidí, ale jen a pouze na jejich vlastní slávě. V tom z nebes sestoupí mocné bytosti, které nehodlají nic řešit, ale poskytnou prostředky k řešení. Zeus, Athéna a Hermés obdarují tyto „hrdiny“ mocnými hračkami z budoucnosti a nechají se za to uctívat. Jako bozi.

zdroj: tisková zpráva

Životní křižovatky

Alespoň tak zní příběhové pozadí velké deskovky Lords of Hellas, která před rokem zaznamenala úctyhodný úspěch na Kickstarteru a nyní vás díky vydavatelství Albi láká v češtině ke své nehomérovské epice. To vy, hráči, se stáváte zmodernizovanými hrdiny a svedete mezi sebou závod, na jehož konci jen jeden přetne pomyslnou pásku.

Cest k vítězství je hned několik a ne všechny vyžadují konflikt. Slávu si zajistíte jako vojevůdce, lovec monster, kapitalista či papež. Jakožto svobodní hrdinové nezranitelně pobíháte po herním plánu a snažíte se dosáhnout jednoho z cílů dříve než ostatní.

Obyvatelé Helady si za svého miláčka vyberou toho, kdo jim dokáže poskytnout půdu k životu, vystaví chrámy k modlení se k novým bohům, vybuduje monument jednoho z návštěvníků z cizích světů nebo jim pomůže od brutálních nestvůr. A když je řeč o nestvůrách, bohové při svém obdarovávání nedělali výjimky, takže si dejte pozor na robotického Kerbera, oheň plivající chiméru či medúzu.

Vyhrát je jednoduché, ale…

Každý z cílů vyžaduje jiný přístup ke hře. Například snaha ovládnout území se neobejde bez armády hoplítů pod vaším velením a logicky i přímým střetem se soupeři. Při kosení monster se sice nesetkáte s jinými hrdiny (pokud vám trofej nevyfouknou), ale zase byste se před tím měli pořádně nabušit. A nemyslete si, že vám plány do puntíku vyjdou. Soupeři jsou mazaní a rádi strkají nos tam, kam nemají.

Často tak sledujete sebe i ostatní, jak v půlce hry zcela mění strategii a nezřídka se stává, že vítěz vyhraje překvapivým tahem, který nikdo nečekal. Ono sledovat každého hráče a kontrolovat u něj všechny možné cesty k vítězství není nic jednoduchého. A to je překvapivě dobře. Hráči se soustředí spíš na sebe a po ostatních jen hází očkem, díky čemuž hra slušně odsýpá a její hraní vás nevyčerpá.

Co se obtížnosti hry týče, nemáte se čeho obávat. Pravidla na první pohled sice působí složitě, a když hru budete vysvětlovat spoluhráčům, půjde jim z toho všeho hlava kolem. Jenže pak se do toho naplno ponoříte a zjistíte, jak triviální jednotlivé kroky jsou.

zdroj: tisková zpráva

Hráči se klasicky střídají v tazích, ve kterých mohou udělat několik běžných akcí (pohyb hrdinou, hoplíty, modlit se k bohům a použít artefakty) a následně musí vykonat jednu z hlavních akcí. Mezi ty patří například výstavba chrámu, boj s monstrem, nábor hoplítů atd.

Vtip je v tom, že každou z těchto celkem sedmi akcí můžete použít pouze jednou za kolo, které přitom nemá pevně stanovenou dobu trvání. Kolo jednoduše skončí ve chvíli, kdy si některý z hráčů jako svou akci zvolí stavbu monumentu jednoho z bohů, čímž obnoví všechny akce všem hráčům, přečte se nová událost a zaútočí monstra.

Pokud hráči chtějí, může každým jejich tahem skončit herní kolo, čímž dochází k rychlejší výstavbě monumentů a častějším vpádům monster. A jde to i obráceně. Tento poměrně netradiční mechanismus v sobě skrývá až překvapivou míru strategie, související především s odhadnutím kdo a kdy sáhne po stavbě monumentu a uvolní tak posty kněží modlících se k bohům.

zdroj: tisková zpráva

Souboj titánů

Kdybych měl za sebe vyzdvihnout jen jeden prvek, bude to určitě souboj s monstry. Každá bytost má na svém těle několik míst, která musíte „trefit“ zahráním odpovídající bojové karty. K těm se dostáváte různými způsoby v průběhu hry a není nutné (a často ani možné) mít předem všechny potřebné zbraně.

Souboj totiž probíhá dokola, kdy vy udílíte libovolný počet zranění a následně se zbylými kartami v ruce bráníte útoku monstra. Následně si na základě úspěšnosti vaší obrany doberete nové karty a jedete od začátku. Díky tomuto systému můžete porazit i tu nejsilnější bytost s malým počtem bojových karet za předpokladu, že je štěstěna na vaší straně.

Souboje mezi hráči probíhají trochu jinak s použitím figurek hoplítů. Hráči se střídají v hraní bojových karet, dokud chtějí, následně přičtou jejich hodnoty k počtu zúčastněných hoplítů a poražený se stáhne z oblasti se ztrátami. Souboje většinou nejsou fatální, co se mrtvol týče, ale přijít o klíčové území může rozhodnout hru.

zdroj: tisková zpráva

Řecká krása

Nezbývá mi už nic jiného, než se pozastavit u produkční stránky hry Lords of Hellas. Předně figurky. Na produkty Cool Mini or Not tvůrci z Awaken Realms sice nedosahují, ale už se nemůžu dočkat, až si najdu čas na jejich nabarvení. Plánu samozřejmě vévodí postupně budované monumenty bohů, které se skládají z pěti částí a v plné síle dosahují zhruba 15 centimetrů (pro srovnání figurky hrdinů mají standardní 3–4 cm).

Oko zkrátka plesá, když se plán začne hemžit armádami hoplítů, prohání se po něm šestihlavá hydra a hrdinové stojí ve stínu Diova elektrického biče. Proto zamrzí, když doprostřed toho plácnete opravdu nehezký bílý karton s obrázkem na podstavečku. Proč? Protože Kickstarter, kde je běžné poskytovat svým podporovatelům „DLCčka“.

V případě Lords of Hellas to znamená, že pokud chcete mít desku ještě o fous hezčí, musíte zainvestovat do malého rozšíření. To kromě hezkých plastových chrámů obsahuje i plastová města pro figurky, která rozmístíte po herním plánu a budete tak mít lepší přehled o situaci na stole (jinak se totiž snadno stane, že si neuvědomíte přítomnost figurky opevněné ve městě vytištěném na mapě a připravíte se tak o výhodu).

Druhou a poslední výtku musím směřovat do úložných prostor krabice. Každá figurka sice má své pevně dané místo, což už bohužel neplatí o ostatních komponentech. Naskládat vše zpátky zkrátka úplně nejde, takže se smiřte s ne úplně dosednutým víkem. Nemluvě o terénním rozšíření, které vyloženě musíte držet mimo krabici se hrou. Ale dokud jsou problémy jen v úložných prostorách a ne v hratelnosti, tak se prakticky nic neděje.

zdroj: tisková zpráva

Další velké překvapení

K Lords of Hellas jsem přistupoval opatrně. Kickstarterová kampaň mě totiž dostatečně nezaujala (jsem už nějaký přefigurkovaný), na druhou stranu po Scythe a This War of Mine jsem neměl jediný důvod nevěřit Albi ve výběru své vlajkové lodi pro první polovinu letošního roku. Spletl jsem se v sobě, ne v nich.

Lords of Hellas je opravdu příjemným překvapením. Pravidla se vám vryjí pod kůži hned po první partii, takže vám nic nebrání v experimentování s různými cestami k vítězství. Hra vás přímo vybízí blafovat – například rozlézat se po mapě s očividným cílem zabírat území, ale kromě toho sem tam kuchnout jedno monstrum. Než se hráči nadějí, ukončujete jejich snažení a trápení třemi trofejemi.

Hra nabízí velkou znovuhratelnost. Ne vždy potkáte ta samá monstra a na těch samých místech, do vínku dostanete jiná požehnání (permanentní bonusy za stavbu chrámů), jiné artefakty, za každého hrdinu se hraje trošku jinak, uctívání každého z bohů nese jiné výhody… Ke hře se zkrátka musíte a chcete vracet, abyste odhalili všechny její kvality.

Lords of Hellas jsme se věnovali i v prvním dílu našeho BoardGame Clubu

Dokonce se myslelo na vlky samotáře. V základní krabici naleznete samostatná pravidla pro hru jednoho hráče, která se odehrává na druhé straně herního plánu a rozprostírá se na dvou příběhových kampaních, ve kterých čelíte perské invazi do Řecka. O samotě jsem se ke hře bohužel ještě nedostal, takže kampaň už si musíte objevit sami.

Když hře odpustíte kartonové chrámy (jakože byste měli, i tak už tam máte tunu plastu), tak si domů nepořídíte jen krabici plnou krásných figurek, ale také solidní strategickou hru s mnoha cestami za vítězstvím, snadno zapamatovatelnými pravidly, velkou znovuhratelností a obecně epický zážitek. Albi zkrátka beze strachu proplouvá vodami hráčských her, které si zaslouží místo na našich a vašich stolech a policích.