Lords of Ragnarok je „duchovním“ pokračováním hry Lords of Hellas (recenze zde) od slovutných Awaken Realms a uznávaného designéra Adama Kwapińskiho, které si obě můžete zahrát v češtině díky Albi. Obě jsou úspěšné, populární a opravdu obrovské deskovky, kde si Ragnarok vypůjčil z Hellasu herní mechaniky a velké, detailní figurky.
Ale dle tvůrců to není jenom výměna figurek, tématu a přejmenování – Ragnarok má přinést i svoje vlastní, nové mechaniky. Osobně to bohužel nemůžu porovnat, jelikož jsem Lords of Hellas akorát párkrát viděl hrát lidi na různých akcích, ale nikdy jsem se k vlastnímu hraní pro jeho až zastrašujcí velikost nedostal. Berte proto následující text jako pohled hráče na novinku, kterému se řecká mytologie vyhnula.
Ale mám zkušenost s jinou hrou od Adama Kwapińského – Nemesis, která je v mnoha kruzích považovaná za jednu z nejlepších deskovek, které crowdfunding kdy přinesl. A která mi, když se člověk oprostil od pozlátka pěkné herní desky a modelů, přišla prostě jako další generická variace na Vetřelce, která toho po herní stránce nepřináší mnoho nového, a za mě si proto moc neospravedlňuje tu slávu, které se jí dostává. Neberte mě špatně, Nemesis je zábavná hra, ale rozhodně bych ji nenominoval na hru roku. A podobný pocit mám i z Ragnaroku.
Jednoduchost klame tělem
Ve svém jádru je Lords of Ragnarok na první pohled vlastně docela jednoduchá hra. Každý z hráčů (který může být i jeden v sólo módu nebo až čtyři v běžné hře) se ujme role hrdiny, který obsazuje na mapě vesnice, pomocí kterých verbuje svoje armády, aby bojoval se soupeřovými vojáky či monstry pobíhajícími po mapě.
Jenže každá akce má nějakou podakci, spouští minihru nebo reakci a hráči hodně rychle zjistí, že to, co na první pohled zní jednoduše, když má hra jen pět akcí, je ve výsledku poměrně komplexní. A kromě hýbání a bojování s hrdinou či armádou ještě sbíráte runy a artefakty, vysíláte kněze, stavíte chrámy a monumenty severským bohům (ztvárněným opravdu nádhernými figurkami) a snažíte se plnit kritéria výhry, kterých je hned několik.
Což je samo o sobě hezká mechanika, která zabraňuje tomu, aby se hra dostala do nějakého mrtvého bodu, kdy se hráči zakopají a bojí se riskovat. Tady hra končí, když první hráč zcela ovládne tři regiony na mapě, postaví pět chrámů nebo zabije arcinestvůru (která je v základní hře vždy jen Loki, ale jako každá obrovská crowdfundovaná hra má i Ragnarok hromadu expanzí).
A pokud náhodou nic z toho nenastane včas, tak nadejde onen titulní Ragnarok, který se aktivuje po splnění předem určené události. Následně mají hráči jen jedno další kolo na to, aby splnili výherní předpoklady, jinak vyhraje jednoduše hráč, který ovládá nejvíce políček ve středu herní desky.
Díky tomu je hra neustále napínavá a nikdy pořádně nevíte, kdo vlastně vede, protože reálně mohou být v čele klidně všichni čtyři hráči, jen v jiné kategorii a výhra je čistě jenom o tom, kdo to nakonec dotáhne první do cíle, který si sám vytyčil.
Partie trvá dohrát dle údajů na krabici 90+ minut, ale reálně jsou to spíš 2 až 3 hodiny. A počítal bych i navíc s tak půl hodinou na vysvětlení pravidel nováčkům a možná i trošku déle na nachystání hromady komponent. Tedy, je to velká hra na celý herní večer, která může s přípravou i vysvětlením zabrat bez problémů přes 4 hodiny.
Herní komponenty jsou kvalitativně na vysoké úrovni. Miniatury mají krásné a ostré detaily a můžu s klidným svědomím říct, že patří k tomu nejlepšímu, co jde na trhu pořídit. Platí to i o kartonu a žetonech. Navíc má hráčská deska perforované díry pro žetony, což je svým způsobem maličkost, ale suprová vychytávka. A celkový styl „techno Vikingů“ docela funguje a vizuálnímu stylu hry není co vytknout.
Neoriginální zábava
Herní mechaniky ale nejsou nic světoborného či nějak převratně originálního. Reálně se Lords of Ragnarok hraje a tak nějak chová podobně jako třeba Cthulhu Wars či trilogie od CMON s Blood Rage / Rising Sun / Ankh: Bohové Egypta. Hýbete vojáčky po mapě, zabíráte políčka, za která stavíte více vojáků, do toho pár extra věcí a to pořád dokola, dokud někdo nevyhraje. Někdy je hra akční, jindy je to spíš zákopová „studená válka“ podle toho, jací jsou vaši spoluhráči.
Ale i když základní mechaniky nejsou nic extra těžkého na pochopení či naučení, je tu spousta různých mini pravidel a mini mechanik či detailů, takže to opět není úplně snadná hra na naučení či vysvětlování spoluhráčům.
Ostatně za vše mluví fakt, že každý hráč dostane rovnou tři oboustranné karty s vysvětlivkami, jak fungují základní mechanismy hry a probíhá kolo hráče. Což už z podstaty věci značí komplexnost hry a množství věcí, které musí hráči sledovat a nejlépe si i zapamatovat, aby dohledávání nezdržovalo hru.
Vzato kolem a kolem je Lords of Ragnarok zábavná hra, pokud jste fanoušky žánru. Jako snad u všech titulů od Awaken Realms má onen pořádný WOW efekt díky nadupanému obsahu krabice a je jenom na vás, jestli chcete doma další obří deskovku s hromadou modelů, která je sama o sobě na celé odpoledne a nějakou dobu vám zabere ji vůbec rozchodit.
Pokud s tím nemáte problém, budete se pravděpodobně dobře bavit. Ne vyloženě skvěle, prostě jen dobře. To je totiž Ragnarok v kostce, když se oprostíme od té hromady figurek a komponentů – fajn hra, ze které vám ale brada nespadne. A jedna malá výhoda české verze nakonec: Dostanete k ní extra hrdinku Valkýru, která jinak byla exkluzivní crowdfundingové kampani.