Lords of Waterdeep

2–5 hráčů | 60–120 minut| Od 12 let | anglicky

„Posbírat na ulici tu největší chamraď zas tak moc času nezabralo. Tři mlátičky, vopelichanýho flaňďáka se zbytkama kdovíčeho zaschlejma ve vousech a chmatáka, kterej by zapíchnul i vlastního fotra. Partička, která Morlina provede temnými rožky Hlubiny a vysvětlí mu, že by tu moh snadno ztratit hlavu... ruce i nohy.“

V roce 2012 vydali Wizards of the Coast – známí to výrobci a dealeři Magic the Gathering – hru zasazenou do světa Dungeons and Dragons. Fanoušci Baldur's Gate už dávno vědí, že Waterdeep není hluboká voda, ale název města ze světa Forgotten Realms. Česky se mu říká Hlubina a právě tam se jako vážení lordi podíváte.

zdroj: tisková zpráva

RPG na baterky

Jestli se někdo cpe na začátek fronty a chce prožít epickou zábavu na hrdiny, ten si koupí lístky na špatný koncert. Lords of Waterdeep je strategická hra. Žádné procházení podzemím ověšeni zbraněmi jako vánoční stromečky z železářství. Žádné levelování. Zapomeňte na dobré a zlé přesvědčení. Tady se rozehrávají politické pletichy, dobré skutky ve jménu vyššího blaha, hrabošení financí a najímání pochybných existencí na ještě pochybnější úkoly.

Panáci a sviňáci mohou být hodně rozvolněné překlady slov Lords a Scoundrels z názvu hry a jejího rozšíření, ke kterému se později vrátím. Ale také kondenzovaný popis dvou základních stavebních kamenů celé hry. Umisťování panáků a hraní svinicích akčních karet. Pojďme to rozvést podrobněji.

Hra trvá osm kol. V každém kole má hráč k dispozici několik emisarů – figurek, které posílá na různé lokace herního plánu, aby tam vykonaly nějakou bohulibou činnost. Najímají válečníky, hledají zajímavé úkoly, získávají finance do pokladnice. Úkoly, které hráč přijme, si vykládá před sebe a čeká, až bude moci splnit podmínky pro jejich vyřešení.

zdroj: tisková zpráva

Trpělivě shromažďujete pohůnky (zloděje, válečníky, kouzelníky a kněze), které v dostatečném počtu a zaopatřené případnou finanční dotací vysíláte řešit questy. Každý problém vyžaduje jiné zdroje. Ovšem pokud ho hráč rozlouskne, přinese mu odměnu. Ta se porůznu sestává z peněz, nových lidských zdrojů, ale především vítězných bodů.

Všechny karty s úkoly jsou vybaveny obrázky a výpravnými textíky, které sice na hru nemají přímý vliv, ale příjemně dokreslují atmosféru Hlubiny. Navíc má člověk co číst a prohlížet, pokud čeká na tah ostatních. Na druhou stranu hra nabízí svižné tempo a i když nejste na řadě, pořád můžete koumat, co zahrajete, až na vás dojde. Člověk musí být neustále ve střehu. Hra očí, přemlouvání a vyhrožování jsou nástroje, kterými se rozhodně doporučuji vybavit. Můžete mít všechny zkoušky na Matfyzu za jedna, ale pokud postrádáte sociálně-komunikační skill, běda vám.

Americký pejsek s evropskou kočičkou

Deskovky, v nichž se umisťují paňáci a přesunují různobarevné kostičky k hráči a zpátky do zásoby, se honosně nazývají Worker Placement a Resource Management. Kdyby se Lords of Waterdeep omezila pouze na tyto mechanismy, musela by poskakovat hodně vysoko, aby si ji někdo všiml v davu jí podobných.

zdroj: tisková zpráva

Američané naštěstí přilili trochu toho svého. Jedna z důležitých možností, kterou hráči ve hře mají, je získávání karet intrik, ale především jejich hraní. Na jednu stranu není možné kartu vytáhnout jen tak z ruky. Hráč musí vyslat svého pajduláka do přístavu v Hlubině. Figurky v přístavu ale nejsou zcela ztracené; vypotácí se odtud v závěru kola a hráči si je mohou nasadit na doposud neobsazená akční políčka na plánu. Hra tak přímo vybízí k vykládání karet intrik. O interakci – často nehezkou – mezi hráči nouze rozhodně není.

Přestože hra působí velkolepě a velikost krabice, téma i kvalita zpracování by mohli zavánět komplikovanými pravidly a otravně dlouhou herní dobou, skutečnost hopsá na druhé straně hřiště. Jádro pravidel se rozvaluje po ubohých čtyřech stránkách. Celkem mají sice stran víc, ale k popisu mechanizmů se připojuje jen přehled komponent, popis budov a drobná doplnění. Na hracím plánu a kartách je většina akcí názorně a přehledně vyobrazena pomocí ikonek.

Mimochodem, když už jsem to nakousl… Budovy jsou další z jemných, leč výrazných příměsí. Každá stavba, pokud ji některý z hráčů postaví, se objeví na plánu jako nové políčko, kam mohou hráči vysílat své figurky. Budov je ve hře velké množství a jejich efekty jsou rozdílné. Každá partie má díky nim zcela jiný rytmus a tempo. Pokud například hráči staví málo, mohou ke konci hry rychle docházet zajímavá místa, kam vyslat své dřevěné panáčky. Hra ovšem fikaně podporuje výstavbu. Hráč si postavenou budovu označí a pokud ji vyžije někdo jiný, dostane majitel bonus. Tu penízek, onde zloděje zdarma.

zdroj: tisková zpráva

Sviňáci z Lebkounova

K základní hře vyšlo rozšíření s podtitulem Scoundrels of Skullport. Možná existují lidé, kteří si ho zkusili a přesto se stále vrací k hraní pouze základu. Ale já je neznám. Nejenže rozšíření přidává šestého hráče, pro kterého už je dávno místo na původním herním plánu. Nejenže přibudou budovy a nové úkoly s odměnami jak z Alibabovy jeskyně.

Hlavně jsou k dispozici nové karty intrik, zlejší a interaktivnější. Ale především nové desky, které pracují s lebkami a systémem korupce. Musíte podplácet, abyste mohli rychleji konat dobré skutky, hlavně ty vlastní. Na druhou stranu se musíte modrých korupčních lebek začít včas zbavovat, protože jinak vás v závěrečném bodování mohou zruinovat.

Už podruhé jsem se ochomítl okolo vítězných bodů, a tak můžu prozradit, že vítězem hry se stává ten, kdo jich má nejvíc. V průběhu hry se bodují splněné úkoly a někdy karty intrik. V závěru se započítají zbylé peníze, válečníci, zlodějíčci, kouzelníci a kněží. Každý lord má navíc tajný cíl, který určuje, za co na konci hry získá body. Za každou budovu, kterou vlastní nebo častěji za každý úkol daného typu. Odkrytí této tajné informace může s finálním bodováním dostatečně zamávat.

zdroj: tisková zpráva

Na sto procent

Někdy je obtížné přesvědčit se k sepsání recenze hry, která vás opravdu baví. Cítíte, že by to chtělo ještě aspoň jednu dvě hry, než byste odhalili byť jen procento toho, co nabízí. Ale u Lords of Waterdeep všechny tyhle obavy rychle padají. Málokterý deskoherní počin jsem hrál tolikrát. K málokterému se tak rád vracím.

Pokud vezmu základní hru i s rozšířením, nenapadá mě nic, co bych vytkl. Jednoduchá pravidla, proměnlivý herní plán díky velkému počtu budov, strategie pro šest hráčů s herní dobou okolo dvou hodin. Grafické zpracování nemá chybu a výborně podkresluje lehce drsnější fantasy motiv.

Osobně hru nevyhledávám ve dvou hráčích; některé karty intrik a především permanentních úkolů mohou být pro protivníka smrtící. Ale i v tomto počtu je hra hratelná. Pro někoho by mohla být překážkou angličtina, které se na kartách úkolů a intrik nedá vyhnout. Naštěstí komunitní překlad na Zatrolených hrách řeší i tento problém. Přestože jde o relativně konfliktní záležitost, paradoxně si ji užívají i mírnější povahy. Možná proto, že je systém intrik tak dobře zakomponován.

Shrnuto a podtrženo, kdybych byl fetišista, který si libuje v číslíčkách, dostali by Lordi se Scoundrely nálepku 100 %, 10 z 10 nebo 5 z 5.