Mechanismus deckbuildingu (ve smyslu budování balíčku v rámci partie hry, které je nedílnou součástí samotného zážitku) je podle mě jeden z nejlepších vynálezů historie deskoherního designu. Je zábavný, univerzální, dá se dobře kombinovat s dalšími mechanismy a dokáže fungovat i sám o sobě. V praotci žánru, Dominionu, k sobě doprovodnou kapelu vůbec nepotřeboval, v jiných kouscích hrál prim (např. ve starší karetce Ve stínu pyramid, kde mu sekundovalo sbírání sad), v dalších si zase rozdělil hlavní roli půl napůl třeba s worker placementem (Duna: Impérium, Ztracený ostrov Arnak).

Galerie

Dokáže najít jednodušší využití v kompetitivním přímočarém závodě Heat, ale i v náročnějším kooperativním Konci věků. Já ho však nejvíce oceňuji v jiném závodě, a to když karty slouží k pohybu po mapě. Po starším kousku Quest for El Dorado (který má mimochodem příští rok vyjít v češtině) se mi moje tužby pokouší splnit i nový rodinný kousek od vydavatelství Blackfire, Lovci relikvií.

Vzhůru do neznámých krajin!

V této rodinné hře s ústředním mechanismem deckbuildingu se až čtyři hráči (k dispozici je případně i sólo mód) snaží poskládat skupinku průzkumníků a pomocníků, která jim pomůže se co nejrychleji dostat do hlubin neznámé země a najít tam dvě relikvie. Budou tak činit primárně prostřednictvím pořizování nových karet do balíčku, tvorbou komb a efektivním protáčením balíčku. Kromě toho ale mohou své balíčky i čistit od slabších karet.

Základem hry je pohyb po mapě složené z hexů prostřednictvím hraní karet. Vydáváte se na expedici po jednotlivých polích, které jsou odstupňované podle úrovní – ty poblíž startu jsou jednodušší, zatímco na opačné straně mapy se zapotíte už jen ve chvíli, kdy se na hex teprve pokoušíte vstoupit, natož pak při snaze vykopat na něm relikvii.

zdroj: Vlastní foto autora

Karty mají celkem 6 různých schopností, které umožňují dělat akce. Pomocí pohybu se vaše figurka hýbe po mapě, přičemž z počátku hry objevuje jednotlivé hexy, na kterých jsou buď okamžité bonusy pro objevitele, nebo nové možnosti využití hexu. Další schopností je možnost vykopat (= vytěžit) daný hex a získat tak právě ony výše zmíněné nové možnosti, jako třeba pohyb navíc nebo možnost vzít si z balíčku určitý počet nových karet do ruky.

Třetí variantou akce je zisk peněz, za které si lze pořizovat nové karty, čtvrtou pak čištění balíčku od nežádoucích slabších karet, pátou již zmíněné dobírání karet do ruky. To jsou zatím poměrně standardní akce známé každému zkušenému deckbuilderovi. Lovci relikvií ale nabízí ještě šestou akci, kterou je návrat karet z odkládací hromádky zpět dospodu dobíracího balíčku.

Proč byste to měli dělat? Vaše snažení totiž po každém tahu můžete ukončit, vrátit se na počáteční hex do tábora a obnovit tak všechny své karty, tedy vlastně nechat vydechnout pomocníky, kterým už nezbývají síly. Karty se totiž do dobíracího balíčku nevrací automaticky, pouze návratem do tábora nebo odpočinkem! Pomocí akce odpočinek můžete výpravu ještě o chvilku prodloužit a získat tak třeba kolo navíc, dostat se dál, objevit o jeden hex víc a doufat v pěkný bonus.

zdroj: Vlastní foto autora

Nezaletěl bys s námi na lov relikvií, jeřábe?

Jen tehdy, když se vrátíte do tábora, můžete získávat nové karty a tím zvyšovat sílu i výdrž vašich dalších expedic. Karty pořizujete za peníze a na výběr máte vždy čtyři různé karty z nabídky a k tomu jednu konkrétní, která je k dispozici vždy. V této části hry se skrývá největší důraz na strategii. Můžete skládat univerzální balíček, který umí od každého něco nebo třeba úzce specializovanou sestavu pomocníků, kteří vás umí dostat velmi rychle na druhý konec mapy, ale s dobíráním karet a vracením odložených karet zpět do dobíracího balíčku nijak nepomohou.

Nebo si můžete poskládat skupinku expertů na dané terény, která bude citlivá na pořadí, v jakém vám karty přijdou, ale při troše štěstí projedete mapou a jejími nástrahami jako nůž máslem. Další možností je pak využít karty, které vám na každý tah přidají třeba 4 další karty oproti standardním 5 a vy tak sice budete muset v každém druhém až třetím kole zpět do tábora, nicméně v mezičase zvládnete pořádnou hromadu akcí.

Fantazii se meze nekladou a hra je v tomto příjemně volná a hráče nesvazuje. Nicméně nese to s sebou riziko, že si méně zkušený hráč poskládá nesmyslný balíček a bude zbytek partie trpět, protože jednodušší hexy na začátku trasy sice projde v pohodě, ale na těch obtížnějších si vyláme zuby.

Galerie

Ani taková situace ale naštěstí není osudová a pár špatných či chybějících nákupů lze v průběhu hry napravit. V tomto aspektu jste i hodně závislí na tom, jaké karty přijdou do nabídky: zažili jsme velmi odlišné partie, kdy se karty s jedním druhem schopností buď dlouho neobjevovaly, nebo se naopak objevily v hojném množství velmi brzy po začátku partie.

Nadšeně, s rozvahou, a pak SPRINT!

Lovci relikvií mají velmi zajímavou dynamiku partie. Cca v úvodní třetině prozkoumáváte mapu, sbíráte bonusy, nakupujete nové karty a celkově si frčíte na vlně ve stylu „to to valí, to bude za chvilku konec, ne?“. Hra v tu chvíli připomíná spíše jednoduchý závod. Jenže pak přituhne, terén se stane obtížnější, vaše výpravy se co chvíli budou vracet do tábora a původně hladce fungující balíček začne narážet na své limity.

Takže ho musíte začít plnit silnými kartami a zároveň i čistit, tedy přijde větší důraz právě na prvek deckbuildingu. I tato fáze ale v jednu chvíli skončí a vy se v závěrečné části hry najednou umíte v jednom tahu dostat z tábora až na hranici oblasti výskytu relikvií a opět se do hry dostane závodění.

zdroj: Vlastní foto autora

Tvůrce hry Jason Lee naštěstí dobře zvolil způsob ukončení partie, tedy ziskem dvou relikvií. Ty je nejprve nutné objevit a poté vykopat. Může se tak stát, že relikvii objeví jeden hráč, ale získá ji další hráč. Ten, kdo již relikvii získal, si pak povinně musí vzít do balíčku dvě zdržovací karty, které umožní ostatním hráčům dohnat lídra. Tím se závěr hry stane lehce nepředvídatelnějším, napínavějším a zábavnějším.

Svoji roli při partii hraje i náhoda, kterou nejvíce pocítíte při odhalování hexů. Jednomu hráči mohou přicházet samé bonusy, jiný zase vždy objeví akorát novou možnost pro všechny hráče. Stejně tak musíte počítat s tím, že když někomu přijdou ze začátku dobrá komba díky kartám, které se dobře sešly, získá daný hráč velkou vzpruhu a tím i výhodu do zbytku partie.

Znovuhratelnosti se Lovci relikvií snaží dosáhnout modulární mapou, která se liší pro různé počty hráčů, celkový tvar si pak hráči určují částečně sami. Za mě to funguje a hra mi při každé partii nabízí něco nového. K příjemnému dojmu pak přispívá i přístupnost hry a svižný průběh partií, který se moc nemá kde zaseknout, sem tam se mohou přihodit delší tahy, ale díky přímočarosti není moc nad čím spekulovat.

Produkčně je hra zvládnutá naprosto adekvátně, vizuální stránka je univerzálně atraktivní a ergonomicky vše funguje na jedničku (jen doporučuji nechávat si mezi hexy menší mezery, aby je šlo lépe otáčet). Celkově vzato se Lovci relikvií povedli a hru bych se nebál doporučit hráčům, kteří s kombinací deckbuildingu a pohybu po mapě ještě nepřišli do styku.