Všichni to buď vědí, nebo to neví nikdo. MIND je agentura, nebo to je naše mysl, organizace, či společnost plná agentů, kteří ji slouží. Nikdo neutíká, nikdo neodpadává… Je-li to mysl, žádný agent není. Tak proč po tom všem čekat normální recenzi? Proč vám psát něco normálně, když už nyní vím, že to normální není nebo se to minimálně normální nezdá?
Než rozbalíš, zastav, AGENTE!
Dej si kafe… nebo čaj! To je jedno, protože i sklenice vody by ti stačila při rozbalení hry MIND MGMT. A proč? Protože to bude na dlouho, budeš rozbalovat možná dvacet minut, možná i hodinu. Po sundání fólie totiž budeš hledět na krabici a číst každý zvláštní řádek, každý lesklý odraz a hledat stopy i na prázdném místě s nadějí, že ti obal, insert nebo plato žetonů prozradí něco víc.
A taky že prozradí, ale musíš pořádně hledat, Agente, a ano, i ty, který jsi opustil naše řady. Ale nemysli si, běžný soupis komponentů je správný a vše sedí. Jak mapa Zanzibaru, kde je přímo ráj pro nabírání agentů do našich řad, tak i všechny různé karty, figurky, žetony chaosu, mazatelné fixy a neboj, je tu i tajná mapa. Ale co je nejdůležitější z komponentů? Přece žeton času!
Jen si ho pěkně vezmi do ruky a přilož ten červený zázrak k oku. Máš? Pak se podívej na různé texty na krabici, na žetonech, nebo dokonce i v pravidlech. Pěkné, co? To jsou nám ale věci, co se díky tomu nedozvíme. A jakmile to víš, budeš se tím řídit? Budeš věrný organizaci?
Jsi s organizací MIND, nebo proti ní?
Než si začneme spolu povídat o hře MIND MGMT, je potřeba si společně vyjasnit pár drobností. Předně jde hlavně o to, na jaké straně stojíš, Agente. Budou lidé, kteří ti budou tvrdit, že naše organizace je špatná, zlá a stojí za vším, co se nyní v tom mizerném světě děje. Já ale tvrdím, že pokud vůbec MIND existuje, pak dělá vše pro to, aby tento svět nebyl ještě horší, než opravdu je.
Není pak ušlechtilé, statečné, ba dokonce i nutné, aby se její řady rozšiřovaly? To je totiž hlavním úkolem náboráře – zajistit dostatečný přísun nových sil. Hledá v Zanzibaru lidi, kteří se nebojí s tímto světem něco udělat. Ale má to těžké, protože pár zbabělců, mohu-li to tak napsat, se rozhodlo, že mi nábor překazí. Prý je naše organizace zlo!
Jasně, každá strana to vidí po svém, ale abych poslouchal, že jsme zavinili krizi na Balkáně nebo nedej bože díky nám došlo k výbuchu v Černobylu, to je přece jen na jednoho moc. Oni ale tuší, kde operuji, a tak mě nahánějí po městě, hledají a pátrají po mé osobě. Chtějí mě dostat a zabránit mi v dalším verbování. Přiznám se, že jsou mnohdy velmi urputní a využívají mnoho svých schopností, aby mě dopadli dříve, než naplním svůj seznam.
Ano, ano – máme v rukou deskovou hru se skrytým pohybem, která je ale už od prvního pohledu jiná než ostatní. A to nejen svou myšlenkou bláznivé špionážní hry, ale také díky ilustracím, které vycházejí z amerického seriálového komiksu MIND MGMT od Matta Kindta.
Výcvik! To jest cesta k Agentům!
Toto nahánění náboráře, resp. hledání nových agentů má samozřejmě svá pravidla. Každá hra má svá pravidla a není pěkné, pokud je někdo porušuje. Aby se to nestalo, hráči dostávají do rukou příručku, s níž si mohou zahrát výukovou misi a teprve až poté, co vše důkladně pochopí a procvičí, přejdou na plnou hru.
Jako správný náborář musím napsat, že pokud s vámi bude sedět alespoň jeden člověk, který už MIND MGMT hrál, můžete rovnou skočit do plné hry. Těch pravidel navíc není až tolik a jak jsou role rozdělené, není problém pohlídat si to své.
Není to nicméně jako ve hře Detektiv: Město andělů, kde loutkář hlídá i pravidla ostatních. Zde totiž náborář utíká před svými protihráči, ale i přesto může zkušenější náborář ledacos pohlídat za ostatní a pomoct jim se zasvěcením do této hry.
Myslíte si, že výcvikem to končí?
Ne ne, nenechte se ukolébat myšlenkou, že po výcviku budete plnohodnotní agenti, nebo dokonce nejlepší náborář. Cesta totiž není tak přímočará, jak se na první pohled může zdát. Z každé chyby se poučíte a každá prohra vás posune dál, přímo k jednomu neskutečně pěknému aspektu hry MIND MGMT. Pokud prohrajete, máte možnost si otevřít příslušnou krabičku.
Každá strana má své, a proto vždy záleží, kdo prohraje. MIND MGMT tak pěkně pomáhá do dalších her hráčům, kterým se moc nedaří a mají tak v rukou nové možnosti, jak porazit soupeře. Obsah krabiček je tajný, takže tu nemohu nic moc prozradit, ale každopádně vás každé otevření bude hodně bavit. Nejenže na vás vypadne kus příběhu, ale také nové herní komponenty a nová pravidla.
Mnohdy budete muset nahrazovat staré komponenty novými nebo jen přidáte další možnosti k vaší už známé hře. Hodně se mi líbí, že se jedná o postupné začleňování nového obsahu zábavným stylem. Nemusíte se před každou partií drtit pravidla, nemusíte kvůli tomu načítat další řádky v příručce. Prostě pěkně a v klidu hru postupně obohacujete. Zde je prostě a jednoduše vidět, že tvůrci Sen-Foong Lim a Jay Cormier opravdu chtěli posunout klasickou hru se skrytým pohybem někam výš a musím říct, že se jim to povedlo.
K srdci celé operace
Pojďme se podívat, jak se vlastně tahle špionážní hra hraje. Jak už bylo několikrát zmíněno, hráči se rozdělí na odpadlé agenty a jednoho náboráře. Tyto strany stojí proti sobě a celý jejich konflikt, tedy spíš lov se odehrává na herní mapě Zanzibaru. Mapa je rozdělená na čtverce, po nichž se pohybují nejen agenti, ale pomyslně i náborář (jeho pohyb ostatní nevidí). Každý čtverec obsahuje nějaké zajímavosti, podle kterých se orientují jak agenti, tak i náborář.
Náborář na začátku hry dostane tři karty zajímavostí, na kterých dokáže verbovat své nové duše. Zajímavosti si nepředstavujte jako něco speciálního, ale spíš jako symboly, vývěsní cedule, billboardy, skupiny osob atd. Zkrátka místa, kam musí náborář dojít, aby někoho naverboval.
Tím, jak odpadlí agenti pátrají po náboráři, postupně odhalují stopy (a mnohdy i časy), kdy na kterém místě náborář byl. Tím se mohou dopátrat, jaké karty zajímavostí má náborář v ruce a buď ho vyhmátnout a ulovit, nebo mu je postupně z ruky vyhazovat a díky tomu mu zabránit v dalším rekrutování.
Ale nebojte, náboráře není tak lehké doběhnout, protože mu zároveň pomáhají aktivní agenti, kterým se říká nemrtví, a ti nejenže otravují protistranu, ale dokáží také verbovat. Jen to není tak tajné a elegantní, jako to umí sám náborář.
A to je k obecným principům MIND MGMT vše. Mnoho mechanismů mohou hráči znát z jiných her, v nichž se vyskytuje skrytý pohyb hráče, jako jsou třeba Bestie, Běsnění Drákuly či Narcos, ale různí agenti, nemrtví a postupné otevírání krabiček tomu dává opravdu šmrnc.
Vždy plný počet Agentů?
Jistě vás zajímá, jak se hra vlastně chová, když u stolu není plný počet zájemců o lov náboráře. Přece jen jde hrát jak v jednom, tak i v pěti hráčích a bez ohledu na počet hráčů jsou ve hře vždy čtyři odpadlí agenti. Takže pokud hrajete v menším počtu, musíte se smířit s tím, že ovládáte víc postav najednou. Osobně mi to nijak nevadilo a i ve třech se hra dala pěkně zahrát a díky střídání tahů vše pěkně odsýpalo.
Zde bych se rád zastavil i u možnosti hrát v jednom hráči. Tato možnost tu je především díky aplikaci, kterou si můžete nainstalovat a vesele hrát proti ní (klidně i ve víc lidech).
Aplikace vše řídí a u toho přehrává příjemnou atmosférickou hudbu. Mnohdy jsme ji měli zapnutou jen kvůli hudbě a hráli podle běžných pravidel bez ní. Pokud aplikace v deskových hrách rádi nemáte, tak si sólo nezahrajete, ale jinak vás její existence nemusí vůbec trápit.
Chytnete náboráře, nebo ne?
Mě naštěstí nemusí nikdo mučit a nahánět, abych prozradil, že nejsem úplně zapáleným hráčem pro hry se skrytým pohybem. Ne, že bych se jim stranil, ale vyzkoušel jsem jich pár a vždy se našel spoluhráč, kterému tahle mechanika moc nesedla. Svoje hledání jsem však nevzdával, a proto jsem rád, že Liška vydala MIND MGMT, která naši herní skupinu baví z her se stejnou mechanikou nejvíc.
Boj agentů je mnohem čitelnější než nahánění bestie po lese nebo známého zabijáka po Londýně. Neříkám, že by to tématem bylo jinde, ale prostě nám to sedlo mnohem víc. Možná to bude i tou ulítlou grafikou a tím, jak se hra od začátku prezentuje a jak hráči musejí hledat stopy i ve stopách.
Rozhodně bych při volbě hry se skrytým pohybem hlavně zjišťoval, zda to obecně bude bavit vaši skupinu. Ne každý hráč najde zalíbení v pronásledování „nikoho“ na herní ploše, ne každý chce dedukovat a hádat pozici, kde se protihráč nachází. Navíc se zde musíte opravdu naučit spolupracovat a vhodně využívat své dovednosti, aby bylo vaše hledání co nejefektivnější. A to ne každý považuje za srandu a zábavu. Věřím, že to bylo právě to, co nakonec odlákalo mé spoluhráče od jiných takových her.
Velkým plusem hry MIND MGMT je herní doba. Naše chytrá aplikace tvrdí, že se téměř vždy vše krásně stihlo do 45 minut, maximálně do hodiny. Navíc se během hry hráči opravdu museli dohodnout, jak budou dál pokračovat a poslouchat jejich rozhovory a to, jak přicházejí na různé poznatky, bylo velmi zábavné.
Ano, určitě bych řekl, že náborář si hru užije mnohem víc než odpadlí agenti, ale tak to cítím snad u každé hry se skrytý pohybem. Je dobré si občas prohodit role a díky herní době se to někdy stihne otočit několikrát i během jednoho večera.