V roce 2019 vydalo studio Stonemaier Games prvotinu Elizabeth Hargrave s názvem Wingspan, kterou později lokalizoval Mindok jako Na křídlech. Z ní se stala stálice mezi rodinnými tituly a zaujala i mnohé euro stratégy. Však i v češtině jsme se dočkali několika tisků a všech rozšíření a to už je co říct. Ve stejném roce Elizabeth vyšla drobná karetka Tussie Mussie, kterou později Mindok též lokalizoval jako Řekni to květinou. Bohužel, jejích rozšíření jsme se v češtině již nedočkali. I přes další tituly autorky, kterými byly Mariposas či The Fox Experiment, hra Na křídlech zůstala její zdaleka nejúspěšnějším titulem.
A tak se v roce 2024 dostalo pod taktovkou Connie Vogelmann na předělávku Wyrmspan, tedy Na křídlech draků. A v roce 2025 se z ptáků a draků staly ryby ve Finspanu, a právě na titul Na ploutvích od Davida Gordona, spoluautora Opičího paláce, a Michaela O'Connella se podíváme dnes. Ilustracemi hru doprovodily Ana Maria Martinez Jaramillo, Catalina Martínez a Mesa Schumacher.
Hra Na ploutvích přichází s jednoduššími pravidly než dva předešlé tituly a také méně okázalou produkcí. Plastová vejce jsou nahrazená kartonovými žetony a nehraje se na horizontální biotopy, nýbrž na vertikální ponorné sloupce. Ovšem, jakožto i předchozí tituly, sloupce a řádky zde tvoří jakousi mřížku o konkrétních podmínkách a bonusech.
Obejdeme se tu také bez házecí kostky a žetonů potravy. Některé biologické skutečnosti byly zjednodušené pro herní účely, ale to vůbec nevadí. Hra je to opravdu pěkná a jednoduchá – do hodiny od rozbalení krabice jste s přečtením pravidel a vyloupáním kartonu schopni se pustit na první lov pod mořskou hladinu.
Není ryba jako pták
Partie se hraje na čtyři týdny (kola) po šesti tazích, během nichž se hráči snaží na svou desku oceánu uspořádat karty ryb tak, aby jim to hodilo co nejvíce bodů. Jak jsme si již řekli, hráčův oceán je rozdělený na tři ponorné sloupce a horizontální biotopy – zónu osluněnou (9 slotů), soumračnou (3 sloty) a půlnoční (6 slotů).
Ve svém tahu volíte mezi dvěma akcemi – vypátráním konkrétního živočicha (vyložením karty ryby) a ponorem za ním (aktivací vyložených karet). Disponujete vlastním odhazovacím balíčkem a také kartami na ruce, které máte ale veřejně vyložené lícem nahoru vedle svojí desky. Kdo má které ryby je proto všem známo.
Při vyložení karty přesunete ze své zásoby jednoho ze svých potápěčů na pobřežní šedý sloupek, vyložíte kartu a zaplatíte její náklady, čímž může být odložení jiné karty na ruce, žetonu vajíčka či potěru, či splnění podmínky vykládanou kartou překrýt (sníst) jinou dříve vyloženou rybu (nově vykládaná musí být delší než ta původní).
Dalšími požadavky může být konkrétní sloupec (určující vzdálenost od pobřeží), zóna, či dokonce konkrétní řádek. Následně vyhodnotíte efekt ryby při vyložení, ryba však může namísto toho disponovat efektem při ponoru či při vyhodnocení partie.
Při ponoru ze šedého sloupku přesunete svého potápěče do jednoho z ponorných sloupců a v něm postupně aktivujete všechny ryby s efektem ponoru včetně bonusu předtištěného na dně sloupce. Podobný bonus vyhodnocujete i při vstupu do každé zóny ponorného sloupce, máte-li v dané oblasti nějakého ploutvemi oplývajícího kámoše.
Po odehraných šesti tazích hráči dostanou prémiové body za splnění úkolu týdne. Pokud ale hrajete s destičkami úkolů namísto těch předtištěných, nejúspěšnější hráč týdne dostane ještě bonus 3 bodů.
V závěru čtvrtého týdne namísto úkolu vyhodnotíte konec partie – aktivují se žluté efekty spjaté s koncem měsíce, rozdají se body za ryby v oceánu, po bodu za každou snědenou (překrytou) rybu, vajíčko či potěr, a také 6 bodů za každý žeton hejna.
Během partie hráči efekty přivozují svým kartám zisk žetonu vajíčka, které může být na každé rybě pouze jedno. Z vajíček je možné vylíhnout potěr, kterého smí být na kartě neomezeně. Ovšem každé tři potěry jsou směněné za žeton hejna, čímž pádem hráčovo žetonové aktivum okamžitě nabyde na hodnotě o 3 body. Tyto žetony je navíc možné jinými efekty mezi rybami přesouvat.
Samotářské dobrodružství
V solitérní variantě živý hráč čelí automatizovanému Nemovi, který hraje bez své desky oceánu, vytváří si specifickým způsobem svoji sbírku karet ryb a žetonů a trochu jinak na něj působí efekty vztahující se na živé hráče. Podle zvolené pětistupňové obtížnosti Nemo získává určitý počet bodů za každou rybu či žeton. Váš protivník je odměňován i za úkoly a to podle mírnějšího režimu Bezvětří či brutální Bouře.
Nemo, který se řídí balíčkem svých šesti karet (sedmá je pro kolo vždy odložená stranou), otočí svou kartu pokynů a buď zahraje kartu ryby, nebo vývoj žetonů (proměna vajíček na potěry a potěrů na hejna). Automa získává čtyři vajíčka pokaždé, když živý potápěč zahraje kartu ryby s efektem pro ostatní hráče při vyložení, či vajíčko při každém hromadném efektu ponoru.
Nemo též přesouvá sem tam svoje potápěče mezi deskou úspěchů a zásobou, jejich počet na konci kola určuje jeho úspěšnost v týdenním úkolu, kterou by živý hráč měl překonat. Vše si lze ještě ztížit užitím módu Šmodrch, který automě přihrává body navíc podle toho, kam na své desce oceánu umístíte karty ryb.
Potřetí stejná řeka?
Hra Na ploutvích není jen vytěžováním staré značky, nejsou to jen stejné mechanismy s mořskými obrázky. Ano, vše je jednodušší a mohlo by se zdát, že titul nepřináší herně nic nového. Ale mně tato verze sedla a mohu ji doporučit jako oddechový puzzle pro rodiny. Vše je srozumitelné a vysvětlitelné během pár minut. Poté stačí zkoumat karty a rozhodnout se, na co budu hrát, jak co zkombinuji.
Pokud máte doma rádi ryby a paryby více než ptactvo, neuděláte chybu, když sáhnete po této variantě. Vše se odvíjí od kombinací karet a žetonů a přemýšlení nad kartami ryb. Velkou část hry tvoří rozvaha nad náklady ryb – sice získáváte často bonusy, ale vykládání ryb je mastnější než makrela.
Je škoda, že zde označená specifika a kategorie ryb se nepojí s konkrétním unikátním efektem. Potkáme tu predátory, světélkující ryby, mimikry či tvory s elektrolokací, což ale bohužel není do hry mechanicky propsáno. I v plném počtu s pravidly obeznámených hráčů byste měli být schopní vše odehrát do hodiny a půl.
Svou podstatou je Na ploutvích multiplayer-solitér, protože přítomná interakce tkví v uplatnění efektů na všechny hráče a vrchol škození je sebrání potápěčů preferované barvy soupeřovi pod nosem, ještě než potápění samotné započne. Sólo mohu doporučit, ale neříkám, že se se Šmodrchem a některou vyšší obtížností v tom neoprenu nezapotíte.
Na, Na, nebo snad Na?
A jak si co stojí v drobném porovnání tří -span titulů, které jsou všechny pro 1 až 5 hráčů? Nejjednodušší je určitě Na ploutvích, které zvládnou děti od 8 až 10 let s partií v čase 45 až 75 minut. Následuje Na křídlech pro kohokoliv od 10 let s dotací 45 až 90 minut. Pro děti od 10 až 12 let tu pak je varianta Na křídlech draků s minimálním časem na partii 60 až 90 minut.
Ptačí a dračí varianta zahrnuje práci s dalšími žetony a s rostoucí obtížností klesá počet slotů na hráčově desce – 12 dračích jeskynní, 15 políček voliér a 18 oblastí ponorných zón. U dračí varianty je též třeba připravit dračí sluje vyložením karet jeskyň; voliéry a ponorné zóny připravovat netřeba. Co do variability a počtu karet (nehledě na karty startovní) se můžete vydat zkoumat 183 karet draků a dráčat, 170 karet ptáků či 125 karet ryb.
Nezbývá než zahodit ornitologické příručky a v záplavě nedávných titulů (Abyss, Aqua, Atol, Dominant Species: Mořská říše, Olejovky, Štycholov, Zachraňte korály...) aspirovat Na ploutvích na ichtyologa roku. A komu by nestačila oficiální pravidla a opravdu pořádný balík ryb a paryb, ten si na BGG profilu hry může stáhnout několik fanouškovských rozšíření.