Pokavaď jste četli zdejší recenzi na Necronomicon Gamebook: Dagon od vydavatelství Mytago, pravděpodobně víte, že jsem touto sérií vysílající hráče do omamného světa H. P. Lovecrafta zatím příliš okouzlený nebyl. I když základy byly položené dobře, z prvního dílu snad až příliš vyzařovalo, že jde spíše o výukový svazek než o plnohodnotné dobrodružství. Právě proto jsem doufal, že se to u druhého dílu jménem Carcosa zlomí. Přeci jen přísliby do budoucna tam rozhodně byly. A já jsem rád, že zlepšení skutečně přišlo.
Kingsport zase v ohrožení
Děj Carcosy se odehrává přesně rok po událostech jedničky. Vy, jakožto hlavní hrdina, jste se usídlil v domovině svých předků – Kingsportu. Zde máte relativně poklidný život, v podstatě se vám daří, a dokonce jste si i našli snoubenku. Jenomže to by nebyl kosmický horor, aby se pod povrchem zase nespřádaly nějaké nekalosti.
S blížícím se výročím přerušení rituálu zimního slunovratu začnete mít podivné pocity i sny. Hlavně se ale do vaší hlavy vkrade jakási předtucha, že se blíží něco zlého. A taky že ano! Netrvá ani pořádně dva odkazy a ve městě si začnete všímat dalších zvláštních situací, podezřelých lidí a nepříjemností. A jelikož jste „hrdina“, který před nějakým časem zabránil katastrofě, je na vás, abyste to zkusili znovu.
Tímto se rozjíždí příběh, který Valentino Sergi opět poslepoval z několika vybraných povídek a děl. Kromě H. P. Lovecrafta se bralo i od jeho „vrstevníků“ Ambrose Bierce a Roberta W. Chamberse. Specificky v gamebooku naleznete prvky z Nyarlathotep, The Haunter of the Dark, The Whisperer in Darkness, What the Moon Brings, The King in Yellow a An Inhabitant of Carcosa.
Vzhledem k tomu, že se kombinuje větší množství textů, navíc od většího počtu autorů, musel Sergi vyvinout trochu větší úsilí pro jejich spojení. Opět se mu to povedlo více než dobře a za sebe mohu říct, že je výsledek o něco kreativnější, čtivější a více vtahující než předchůdce. Atmosféra je hutnější, příběh konzistentnější a jednotlivé odkazy na sebe navazují organičtěji.
Střídmě dlouhý výlet
Také chválím větší rozsah. Zpracování zůstalo stejné (což dává smysl, když jde o sérii), takže pořád jde o sešit měkké vazby s lesklým papírem nižší gramáže. Nicméně z 90 odkazů se povyskočilo na 120, což je znát. Zároveň jsou odkazy povětšinou většího rozsahu a kniha je s ohledem na text o trochu „hustší“. Díky tomu se navýšila herní doba, která mi při prvním průchodu vystačila na necelé dvě hodiny a s dalšími dobrodružstvími jsem se celkově vyšplhal asi na 4 až 5 hodin zábavy.
Herně pak většina věcí zůstává při starém a jenom se v některých ohledech obohacuje. Tudíž opět je primární herní náplní vybírání cesty vpřed, občas doplněné o zkoušky, kde musíte s pomocí šestistěnné kostky přehodit/dorovnat danou hodnotu, a souboje (pro připomenutí fungují tak, že určíte vaši sílu (statistika + hod kostkou + síla zbraně), pak od ní odečtete sílu protivníka a výsledek porovnáte s tabulkou, která vám prozradí, kdo utrpěl kolik zranění).
Zároveň chválím, že autor konečně více využívá systém šílenství a snění. Obě jednotlivosti mají na vaše putování povážlivě větší vliv a konečně se jedná o proměnné, s nimiž skutečně musíte počítat. Jenom je škoda, že se opět autorovi nepovedlo zážitek více vyvážit. Sice úspěšně ubral ze soubojů, kterých v druhé půlce jedničky bylo příliš, ale na jejich místo dal právě snění se šílenstvím. Pořád se tedy nedaří trefit vyložený zlatý střed. Nicméně zlepšení to je určitě. Už jenom kvůli tomu, že konečně také došlo na zakomponování alespoň jednoho rébusu. Sice není těžký, ale herní náplň příjemně ozvláštní.
Zadarmo to nebude
Stejně tak musím pochválit zvýšení obtížnosti, a to docela výrazně. Takže zatímco byl Dagon procházkou „růžovou zahradou“, u Carcosy se občas dost zapotíte. A tak to má u díla inspirovaného Lovecraftem dle mého být. Jistě, sice vám občas nohy může podrazit náhoda a jediný špatný hod kostkou, ale upřímně, tohle mi k tomu tak nějak patří. Určitě budu raději za tento přístup než za absentující pocit hrozby.
Moc hezké mi rovněž přijde propojení s jedničkou. Nejen, že na ni příběh mnohokrát odkazuje a vytváří tak iluzi většího celku, ale kniha zároveň nabízí, aby si hráč s sebou do svého putování vzal předmět, který mohl v předchůdci ukořistit. Ten nositeli propůjčuje nezanedbatelné bonusy, s nimiž jsou zkoušky a střetnutí o něco jednodušší (nikoliv příliš).
Pokud jste ale snad Dagona nehráli, nemusíte zoufat. Jeho znalosti pro hraní Carcosy nejsou povinností a příběh si užijete i bez nich. Hra vám navíc na začátku dá dostatek zdrojů, abyste mohli uspět i tak. V konečném důsledku je ale nutné uznat, že propojení obou celků rozhodně přináší lepší pocity i zážitek. Tudíž osobně doporučuji, abyste si rovnou zakoupili oba díly a ideálně je propojili do jednoho herního večera. Z tohoto hlediska tak jistě uvítáte, že se prodává i výhodný balíček obou dílů dohromady.
Carcosa čeká
S ohledem na vizuál věci zůstaly při starém. Opět v knize narazíte na ilustrace, které vyhotovila dvojice Alberto Dal Lago a Jacopo Schiavo. Zdárně dokreslují atmosféru a jejich počet je natolik střídmý, aby nerušily plynulost hraní. Tu akorát komplikují občasné překlepy v českém překladu. Není jich mnoho a nejde o vyložený prohřešek, leč občas do očí praští.
Ani to však nezamezí tomu, abych se druhý díl ze série Necronomicon Gamebook už nebál doporučit. Jestli se z nějakého důvodu rozmýšlíte, po které ze dvou u nás vydaných knih sáhnout, určitě zvolte Carcosu. Nabízí promyšlenější a bohatší zážitek, který fanouškům Lovecrafta udělá radost. Ideálním řešením je ovšem koupit obě knihy dohromady a užít si s nimi jeden celistvý večer.