Všichni se oháněli atomovými zbraněmi, hrozili lidstvu zkázou a slibovali vítězství pro svou stranu. Však jich se dopady těchto smrticích zbraní až tolik nedotknou. Mají systémy, mají obranné počítače a střely, které jim zajistí přežití. Jak úsměvné, když teď víme, že přes hlavní myšlenku na svou zem zapomněli myslet na svoji planetu. Pár z nás přežilo, ale planeta se zahalila do ledové zimy a nabídla nám jedinou možnost: Zalézt do podzemí a přežívat. Povrch už není pro nás, ani pro naše děti. 

Galerie

Bože, to je drobností!

Proč to nenapsat hned na začátek recenze? Ten jednoduchý fakt, že člověk při obdržení hry Obleva od Mindoku má pocit, že za málo peněz dostává hodně muziky? Já ten pocit měl ještě dřív, než jsem hru rozbalil. Váha krabice je totiž úctyhodná a úplně jsem se tetelil, kolik věcí na mě vypadne.

Abych neošidil čtenáře o malé detaily, tak počítejte se mnou: jeden herní plán, čtyři dvouvrstvé desky hráčů a pak v součtu 77 karet, 208 kartonových dílků, 179 dřevěných dílků a další drobnosti.

Ten výčet zní opravdu našlapaně, co? Na druhou stranu jsem si říkal, to bude zase jednou vydřený setup. A taky že ano! Připravovat deskovou hru Obleva, to je takové malé peklíčko. A ve chvíli, kdy naplníte herní mapu destičkami oblastí a rozmístíte žetony velkých artefaktů, si uvědomíte, že vás čeká ještě příprava hráčských desek...

zdroj: Vlastní foto autora

Ne, ty nejsou jen o tom, že si vyberete frakce a dáte si je před sebe a už přemýšlíte nad hrou. To byste přeskočili „zábavnou“ část skládání dalších dřevěných koleček na každé volné místo na desce. A že jich je! A tím to nekončí, protože si ještě hezky vyrovnejte žetony strojů, žetony zásuvných modulů a vytvořte nabídky karet. A to by snad mohlo stačit. 

Berte to celé maličko s nadsázkou. Obzvlášť pokud vám při přípravě hry ostatní pomohou, tak se jedná sice stále o delší přípravu, ale vzhledem k tomu, co vás čeká po ní, je to snesitelná oběť.

Obleva? To bude něco s kytkou…

Podíváte-li se na krásnou obálku hry Obleva, jistě vás zaujme rozkvetlá květina v tající krajině s polární září na nebi. Naprosto idylický a překrásně čistý dojem má jasně naznačovat, že se přírodě bez lidí žije dobře. Jenže lidé začínají vylézat z děr a znovu osidlovat dávno zapomenutou krajinu. Je totiž pět tisíc let po katastrofě, kterou si lidstvo způsobilo samo, ale kromě zvěstí už nikdo přesně neví, jak se to celé událo. 

zdroj: Vlastní foto autora

Příběh je jedna věc, jenže k hraní potřebujete nějaká ta pravidla, a především herní mechanismy. Dalo by se říct, že se zde schází hned několik zásadních prvků, jako je třeba engine-building (postupné vylepšování a posilování akcí), area control (ovládání území) a pak špetka deckbuildingu (zvyšování a úprava herního balíčku karet). A málem bych zapomněl na draft karet během přípravy hry. Ale nechce se mi takto suše Oblevu odbít, takže si to řekněme lidsky. 

Hráče zde čeká postupné objevování světa, který leží kolem jejich „jeskyně“, z níž se rozhodli vystoupit. Postupně tak objevují (odkrývají) herní mapu, do prázdných měst posílají obyvatele, aby je osídlili, zároveň si staví vlastní městečka a díky tomu využívají zdroje z mapy.

To vše si pěkně zaznamenávají na své herní desce, kde nejenže postupně odemykají technologický strom, ale také zlepšují a zdokonalují své stroje, které jim pomáhají být ještě efektivnější. A tomu všemu vládnou karty, tedy obyvatelé poskytující vám různé dovednosti a suroviny,. 

Galerie

Jo, příběh, to je taky základ hry!

Poslední dobou mám docela rád, když si o hře nic dopředu nezjišťuji. Neříkám, že nesleduji novinky, ale nejdu víc do hloubky. Nekoukám na videa, nečtu recenze, první dojmy ani designérské deníky. Zjistím jen nutné minimum, na jehož základě se rozhodnu, zda hru zkusím, nebo ne. A proč?

Kvůli překvapení! Chci být překvapený obsahem i zpracováním. Chci objevovat nové věci, a to jsem zde zažíval už při rozbalování. Nejen velikostí obsahu, ale také grafikou a především… příběhovým balíčkem! Wau! Tak to jsem opravdu nečekal.

Tohle mám rád, to tajemno, které mě čeká při hraní hry a objevování nových věcí. Autoři hry to dotáhli tak daleko, že při vylupování kartonu narazíte na archy, kde na vás svítí velká červená STOPka, kdy se tyto dílky vyloupávají až během kampaně. A člověk si řekne znova wau! Očkem přejedete po dílcích dvou nových kmenů a říkáte si, tohle na nás prostě čeká.

zdroj: Vlastní foto autora

Z příběhu vám nic prozrazovat nechci, ale také z toho nebudu dělat velkou záležitost, jako je třeba Tainted Grail nebo This War of Mine, kde příběh hraje hlavní roli. V případě Oblevy jde o způsob, jak hráče naučit další pravidla. Tedy spíš, jak hráčům ukázat celou a kompletní hru se vším, na co je možné v ní natrefit. 

Už dost bylo tmy, jdeme ven! A jsme jiní než ti před námi

Je jedno, v jaké části příběhu se budete nacházet, zda stále budete objevovat nová pravidla během kampaně, nebo již máte vše objevené. Vždy budete začínat uprostřed herní desky, ale co rozhodně nebude stejné, jsou kmeny, které si hráči mohou zvolit při přípravě hry. 

Tohle bych tu chtěl hodně pochválit, protože každý kmen má svoji schopnost a unikátnost nejen ve své kmenové dovednosti, ale také v technologickém stromu. A kdyby šlo jen o maličkosti... On se každý kmen během hraní i chová jinak a je z nich víc cítit jejich smýšlení a pohled na nový svět.

zdroj: Vlastní foto autora

Třeba Nádair, kteří hodně uctívají přírodu, se snaží zalesňovat plochu a získávají díky tomu další suroviny. Můj oblíbený kmen Formiky zase rozšiřuje své dílny a díky tomu jsou jeho činnosti kolem dílny mnohem levnější a atraktivnější.

Autoři šli ale ještě o krok dál, protože se rozhodli, že ke kmenové desce budou připojené velké (opravdu VELKÉ) desky hráče. Nechci se do toho moc zamotat, ale ty hráč využívá k zaznamenání svého pokroku a zároveň si otevírá různé odměny v podobě speciálních nástrojů, artefaktů a nových strojů. 

Tyto všechny nuance dělají každé hraní jiné a pokaždé jsem měl pocit, že volím maličko jinou strategii, nebo dokonce hraji úplně jinak díky změně klanu. Takže pokud hledáte hru s různě fungujícími stranami, pak Obleva splní vaše požadavky.

Galerie

Jó, energie, to je základ každé etapy lidstva

Výše jsem zmínil hráčskou desku, nějaké stroje a žetony energií a myslím si, že je potřeba přece jen jít víc do hloubky a popsat, jak to je vše provázané. Pokud se podíváte na fotky okolo a v galerii, kde se objevuje hráčská deska, můžete si všimnout, že jsou tři druhy strojů a jejich barva koresponduje s krajinou. Máte tedy celkem tři možné cesty, jak si postupně odemykat již existující stroje nebo místo pro stroj, který si sami vyberete z nabídky. 

Kouzlo tohoto aspektu hry je v tom, že máte k dispozici žeton energie (v průběhu hry jich budete mít víc a víc), který můžete umístit právě na dostupný stroj a provést tzv. volnou akci. Takže ještě než odehrajete své akce a na řadě bude váš protivník, získáváte další zdroje nebo schopnosti. 

Můžete si třeba vyměnit různé suroviny a dostat se k těm, které potřebujete nebo si zlevňovat akce, které chcete provést. Je toho opravdu hodně a je jen na vás, jak podchytíte schopnosti svého kmene nebo situaci u stolu a budete se snažit vyždímat ze svých strojů víc než ostatní.

zdroj: Vlastní foto autora

Pro mě to je jedna z hlavních myšlenek hraní během sezení, kdy mě opravdu baví hledat různé kombinace volné akce s normální akcí a ždímat ze svého tahu maximum. Na druhou stranu chápu, že tento tlak na efektivitu může pro někoho být naopak odrazující.

Jak dnes říkají firmy: Lidé jsou naším nejdůležitějším zdrojem

Kdo pracoval ve velké firmě, jistě to slyšel. Občas to je pravda, občas vám tímto věší bulíky na nos. Ale pokud si zahrajete Oblevu, pak zjistíte, že se vše opravdu točí kolem vašich lidí. Přece jen máte do začátku šest karet obyvatel a je jen na vás, zda využijete horní polovinu karty, nebo tu spodní. Každá vám dává rozdílné suroviny nebo výhody, a právě díky tomu pak můžete objevit nový díl mapy nebo třeba osídlit opuštěné město. 

S kartami je spojeno víc věcí. Především tu jsou tzv. zásuvné moduly, které vás odmění dalšími surovinami za použití karty, tedy pokud má správnou barvu jako zásuvný modul. Zároveň máte různé volné akce, které vám umožní spouštět efekty karet, které jste už použili, nebo zdarma použít kartu, aniž by zabrala místo ve slotu a tak dále.

zdroj: Vlastní foto autora

Určitě bych nechtěl zapomenout na důležitý moment ve hře, kdy si vaši lidé musí odpočinout, jít se pěkně prospat a uvolnit svá místa dalším pracovníkům. Řekl bych, že se jedná o takovou obměnu herního balíku, kterou musíte jednou za čas udělat.   

Všichni ale ví, že nejdůležitější jsou artefakty

V průběhu prozkoumávání, osidlování a dalších aktivit se budete soustředit na to, abyste získali prastaré artefakty. Jejich význam není jen v tom, že jejich dobráním nastává konec hry, ale jde především o to, že čím více jich máte, tím více vítězných bodů na závěr získáte.

Vše už začíná na začátku hry, kdy hráči dostanou kartu artefaktů a na ní se dozvědí, z čeho jim kápnou extra vítězné body. Pro znalce hry je i volitelné pravidlo, že si mohou vybrat ze dvou karet, což rozhodně oceňuji a je vidět, že Obleva počítá s tím, že musíte znát svůj kmen a jeho přednosti. 

Galerie

Počet artefaktů ve hře je daný počtem hráčů, zároveň existují ve třech barvách. Takže když se podíváte na svou kartu artefaktů, máte u každé barvy vyobrazeno, za co a kolik dostanete bodů. Jednou to je za počet vlastněné energie, počet obyvatel atd. Takže se podíváte na svou kartu kmene, pak na dostupné artefakty a jedete si svou cestou. 

A tady se dostáváme ke zvláštnímu zápasu o to, kdo zvolí správnou strategii a ještě stihne „vyžrat“ příslušné artefakty v potřebné barvě. Ač mám během hry pocit malého závodu, tak tady mi to přijde zbytečné a takové… netematické. Určitě je dobře, že hráči mají i možnost sbírat tajně body, ale přílišné soustředění na příslušnou barvu artefaktu mi úplně nešlo pod kůži. 

Celkový pohled na tající sníh

Psaní této recenze nebyl žádný med. Ať píšu zleva doprava nebo obráceně, stále mám pocit, že jsem nedokázal popsat vše, co na hráče čeká. Ve hře Obleva je tolik věcí, že by jejich popis byl spíš únavný než přínosný. A to nemyslím špatně.

zdroj: Vlastní foto autora

Hlavním dojmem ze hry je pro mě zábava a pocit provázanosti. Vše na sebe navazuje, vše se doplňuje, a především díky herní mapě opravdu objevujete tající svět. Zároveň stále cítíte, že musíte být někde první. Nejde jen o prozkoumání dílku, ale být zároveň připravený ho ihned osídlit a postavit tam třeba velké město. Nebo být první, kdo získá nějakou výhodu z herní desky, třeba nový zásuvný modul nebo bednu, která vám něco dá atd.

Jsem moc rád, že Obleva není v kategorii her, která by vytvářela nepříjemný tlak na hráče a tvrdě ho trestala za to, že někde není a měl tam být. Takže když se stalo, že mě někdo předběhl, začal jsem koukat po nějakém lepším místě nebo si ho díky objevu vytvořil sám.

Co je podle mě před hráči maličko skryté, ale přitom je to velkým plusem, je to, že ač se nám tu schází větší skupina různých herních mechanik, žádná nepřevyšuje jinou a celkově do sebe dobře zapadají. Všeho je tam přesně tak akorát, ať už v pomalém rozrůstání obyvatel v podobě deckbuildingu nebo třeba v závodě, kdo bude ovládat jaké území.

Na závěr bych si z tohoto hlediska dovolil malé srovnání s Dunou: Impérium, kde se také propojuje dekcbuilding s workerplacementem, ale osobně tam mám pocit, že druhý utiskuje toho prvního. Tady se mi to prostě neděje a jde spíš o postupné vychutnávání celkového dojmu ze hry, který je jednoduše skvělý.