Po listopadové návštěvě víkendového herního festivalu Hratislava jsme započali spolupráci s jedničkou na slovenském trhu, tedy iHRYskem. Ta dlouhodobě spolupracuje s německým vydavatelstvím Queen Games, které již 32 let cílí na lehké, leč velké deskové rodinné hry, které provází produkce kvalitního kartonu a dřeva.

A právě v iHRYsku se rozhodli do slovenského jazyka přenést dva roky starou queenovku ze starého Londýna – Old London Bridge. Proč právě ji? Tak třeba proto, že za ní stojí dvojice autorů nedávno recenzované pecky Klání klanů, tedy Gabriele Bubola a Leo Colovini. O grafickou stránku se zase postarali Markus Erdt a Patricia Limberger.

Old London Bridge nás zavádí do roku 1176, kdy je třeba po dlouhém plánování postavit kamenný most nahrazující předešlý dřevěný, který v Londýně shořel roku 1136. Sice se dokončení stavby v roce 1209 její projektant Peter de Colechurch nedožil, ale můžete mu udělat radost tím, že ten most postavíte namísto něj co nejlépe.

On to totiž nebyl obyčejný most průchoďák. Byly na něm stavěny obytné domy, kaple, trhy, řemeslné dílny... A tušíte správně, jedná se o lehké euro a kdo nejlépe vše zkombinuje a postaví tak, aby byl nejbohatší, vítězí.

zdroj: Vlastní foto autora

Postup plánovaných prací

Na počátku partie hráči obdrží dva kartonové mosty po šesti slotech, figurku stavitele, pět liber a umístí dva žetony na stupnici kaple přinášející peníze a stupnici strážní brány přinášející bonusy.

Partie se obvykle hraje na 12 kol a každé kolo se skládá ze tří fází – přípravy kola, určení pořadí hráčů a samotné stavby budov. Nejprve je na základě podmostní destičky pootočen rondel. Určení tahů probíhá tak, že hráči souběžně zahrají a odhodí jednu kartu hodnoty 0 až 4 ze své ruky, kdy nejvyšší číslo vítězí a další hráči se dostanou na řadu dle sestupného pořadí. Případnou remízu, ostatně jako všechny ve hře, řeší pořadí hráčů na stupnici kaple s pohřbeným Colechurchem.

Ve třetí fázi hráč zvolí políčko na rondelu, které obsadí svou figurkou. Jedná-li se o pole obvodové, získá z banku příslušné libry a vezme si budovu z vrchu přiléhajícího balíčku. Může však figurkou obsadit i střed, zaplatit 2 libry a zvolit si jakoukoliv budovu. Jelikož každé políčko smí být obsazené jedinou figurkou, připadá tato volba vúvahu ve chvíli, kdy je pole obsazené nebo při touze po budově s křížkovaným polem – přilehlé budovy jsou jinak pro dané kolo nedostupné.

zdroj: Vlastní foto autora

Dobranou budovu hráč ihned postaví. Pro stavbu musí dodržet pravidlo sestupnosti, tedy že nově stavěná budova má číslo nižší než budova předcházející. Rozpětí čísel je 1 až 60 a pak tu máme nečíslované parky, které umožňují začít novou řadu s jakkoliv vysokým číslem. Mimochodem, hráč může jakoukoliv svou budovu zbourat a nahradit ji novou budovou za předpokladu dodržení pravidla sestupnosti.

Po postavení budovy hráč okamžitě aktivuje její efekt, který má sílu podle počtu stejnobarevných erbů na mostě. Pokud tedy hráč postaví budovu se žlutým erbem a na mostě již tři žluté erby má, provede efekt daný druhem budovy o síle 4.

Galanterie dá hráči libry, kaple a strážní věž mu umožní posun po své stupnici, díky hostelu si hráč na ruku nabere nové karty postav pro licitování v součtu hodnot nepřevyšující sílu efektu. Park – jak už jsme si řekli – přeruší číselnou řadu a cechovní dům obsahuje erby všech čtyř barev. Nemá sice vlastní okamžitě uplatnitelný efekt, ale posiluje všechny efekty budoucích budov.

Bonusy ze stupnice strážní brány hráči používají k porušení pravidel rondelu, skoku po stupnici či posílení svých právě zahraných karet. V závěru partie proběhne bodování podle předtištěných svitků, ale hru si později můžete zpestřit bodovacími destičkami. Celkem tu hráči naleznou 20 úkolů, přičemž se vždy hraje na čtyři z nich. Tyto svitky cílí na umístění hráčů v jednotlivých úkolech v závěru hry či na průběžné vyhodnocování v závěru každého kola.

Co hru ale opravdu obohacuje, je třetí typ hlavního vyhodnocení, kdy se již nepaběrkuje v pár šilincích a pořádnou odměnu dostane ten, kdo dosáhl určitého požadavku na stupnicích, v sestavě karet či ve stavbě budov. Hráč s nejvíce librami vítězí.

Most, který přečká staletí?

Old London Bridge je jednoduchá, přímočará, pochopitelná hra s do slovenštiny dobře a srozumitelně přeloženými pravidly. Příprava první partie jednomu člověku ale hodinu dvě zabere. Je třeba nejen pročíst pravidla, ale i vyloupat tunu kartonu, a především sestavit osm mostů. Most má dvě kartonová patra pro zachycení budovy, což je skvělé rozhodnutí, neboť pak budova víceméně stojí zpříma, neviklá se a nepadá.

zdroj: Vlastní foto autora

Díky tomu, že destičky budov neleží na stole, všichni hráči vidí, kam se zřejmě budou ubírat kroky jejich konkurentů. Avšak může přijít zvrat, když se soupeř rozhodne zbourat a nahradit budovu; to samozřejmě učiní kartou s vyšším číslem, než jste předpokládali, že si vezme z herního plánu. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout ostrost nože z fabriky, protože při tom množstvím kartonu by bylo utrpení vyplokávat špatně nařezané dílky. Insert přítomen není, ale vše se do krabice vměstná.

Po herní stránce lze Old London Bridge doporučit jako vstupní rodinnou hru a věřím, že se u ní nebudou nudit ani deskoherní veteráni, když si s ní občas zpestří večer mezi náročnějšími strategiemi. Alespoň my jsme se doma nenudili. Design celého titulu připomíná eurovky vycházející začátkem milénia, což ale nevnímám negativně. Děje se to u Queenů často, ale pro rodinnou cílovku naprosto vyhovující – hra o několika krocích bez komplikací a výjimek.

Titul je sice psaný pro děti od 10 let, ale vězte, že to i vaši osmileťáci zvládnou v pohodě a s přehledem. Mechanismy zde použité působí povědomě, ale přesto jsou smíchané v něco nového, funkčního a svižného. Hra vás navíc neustále odměňuje. Tah odehrajete vážně snadno, nejsou tu tedy žádné prostoje a čekání. Celou partii pakzvládnete ve stanoveném čase do 45 minut i v plném počtu čtyř hráčů.

zdroj: Vlastní foto autora

Bavilo mě rozvažovat nad pořízením určité budovy na základě čísla, efektu a barevného erbu v souvislosti s již dříve postavenými budovami. Taktéž oceňuji bodovací destičky rozšíření Zkušených stavitelů, které opravdu dokáží změnit dynamiku hry. Co naopak shledávám nedodělaným, je úprava hry pro dva hráče, která je minimální. Chtělo by to více boje, nějaký ten systém navíc. Jednoduchost hry schovávající se za konkurenční boj ve více hráčích tu totiž vynikne.

Na pár partií zabaví i jako dvojkovka, ale stejně je největší zábava hrát Old London Bridge ve třech či čtyřech hráčích, kdy je boj v kartách o výhodné místo na rondelu. Ve dvou hráčích oba soupeři zahrají po dvou kartách a hrají v pořadí podle jejich jednotlivých hodnot. Zahraje-li tedy modrý hráč 1 a 4 a červený 2 a 3, odehraje červený hráč dva tahy po sobě po prvním tahu modrého a před jeho druhým tahem.

Při hře dvou hráčů se rovněž figurky v rámci dvoutahového kola přemisťují po rondelu a blokují tak jedno místo. Hráč má tedy k dispozici pouze tři pole rondelu ze šesti (jedno je zakázané, druhé zablokované soupeřovou figurkou a na třetím aktuálně stojí hráčův stavitel a musí se přemístit). Navíc v duelu snadno usledujete budovy v nabídce, na hráčově mostě i pozice žetonů na stupnicích.

Old London Bridge je pohodová dvojkovka, ale je cítit, že tomu něco chybí. Řekněme, že ve více hráčích přítomný tlak a dělení pozornosti plně vytíží hráčovu mysl a přitom vše zůstává plynoucí rodinnou hrou. Ve dvou hráčích je to až příliš jednoduché a chybí nějaká další rovina konfliktu či vrstva ke kombinování.

Osobně queenovky nezavrhuji a rád se k nim občas vracím. Pro hru s dětmi mi přijdou opravdu jako dělané a konkrétně Old London Bridge, na jehož zahrání jsem čekal dva roky, mě nezklamal a rád si ho kdykoliv zahraji znovu. Sice bych uvítal, kdyby nepostrádal nějakou další rozšiřující variantu pro zvýšení obtížnosti, ale i takto pozitivně překvapí a zabaví. Mohu ho tak doporučit i ostříleným veteránům pro odlehčení.