Kapitán John Silver se postavil do čela své posádky a důrazně pronesl: „Vy bando líných ovcí, ani nejste schopní pořádně nahodit kotvy. Jednou jsem vám to ukázal, tak se to koukejte naučit! Nemám čas ztrácet s vámi nervy. Víte, co máte dělat, tak to dělejte. Blížíme se k ostrovu Kostlivců. Kovadlina už je stará herka, ale pořád dokáže předvést, kdo je na moři královnou. Jakmile zakotvíme, vyrazíme.

Ostrov znám dobře, traduje se tam mnoho pověstí, ale jsou to jenom žvásty. Poklad dostanu zpátky. Samozřejmě, že platí dohoda, kterou jsme uzavřeli v přístavu Mohyly. Pojedeme fifty-fifty, ale jestli na mě ušijete nějakou boudu, budete žrát písek. Mapu ponesu já. Ty bereš velký kompas, ty ten menší. Dejte na ně bacha, protože bez nich jste mi k ničemu. Tamten vezme kružidlo. Budeš vodměřovat vzdálenosti, který ti nadiktuju. To nejdůležitější ponese támhle bručoun. S lopatou si bude rozumět.“

zdroj: Vlastní foto autora

Taky už se těšíte na výpravu na Ostrov pokladů? John je sice zkušený námořník, ale více pozitiv na jeho charakteru byste hledali jen těžko. On má totiž své vlastní cíle. Ale vám by se určitě nějaký ten zlaťák taky hodil, co?

Pojďte se přenést do role až čtyř pirátů a jednoho svéráze, který na ostrově z neznámých důvodů zanechal svůj poklad. On jediný ví, kde ho hledat, ale potřebuje posádku na špinavou práci. O jejich holé životy se po nalezení pokladu postarají supi a hyeny.

Jenom jeden vyhraje. Nebo se snad spojíme?

Jakmile se však posádka dozví o jeho plánech, Silver je okraden a vhozen do žaláře. Vzbouřenci se tak vydávají hledat poklad na vlastní pěst. I když vám to hra sama neřekne, může nabídnout dva režimy: Základní kompetitivní a do jisté míry i kooperativní (týmový), který nabízí odlišný průběh partie.

Galerie

John je v kooperativním režimu znevýhodněn, protože k sobě jako jediný nemá partnera. Mód lze totiž hrát pouze v plném počtu hráčů, kdy piráti mohou utvořit dvojice a sdílet mezi sebou informace o postupu. Šance na výhru pro kapitána se tím rapidně snižuje, ale v našem případě jsme si užívali domluvu mezi hráči i samotný vývoj hry, takže tento režim doporučuji alespoň vyzkoušet. Ve výsledku je ale nejlepší si výhru urvat jenom pro sebe, protože kdo by se chtěl dělit o obrovské bohatství?

Společně nebo každý sám za sebe se vydáváte na cestu neprozkoumaného Ostrova pokladů, který nám do češtiny lokalizovalo vydavatelství Albi. Hra je určená pro 2 až 5 příslušníků odvážné skupiny, přičemž jeden z nich se ve stínu kapitána Silvera snaží dostat k pokladu jako první.

Herní doba se odvíjí od vašich rozhodnutí, ale také od toho, jak vám to bude chtít vybraný hráč v roli Johna ztížit. Nedílnou součásti jeho hry je totiž i blafování. Nezoufejte, máte možnost jeho lži odhalit, i když jen v omezeném množství. Zbytek si budete muset vydedukovat. Rozhodně ale hra nepatří ke zdlouhavým, spíše naopak. Partie zabere okolo 60 minut.

zdroj: Vlastní foto autora

Věkové rozhraní dle krabice (10+) bych neměnil. Na základě rozhodnutí, která hráč udělá, by si měl do své mapy zakreslovat důležité body a oblasti. Je nutná dávka samostatnosti a přesnosti, ze které by pak měl tento člen výpravy vyhodnotit další průběh.

Jak na hledání pokladů

Samotný scénář hry můžeme rozdělit na dvě části. Tou první jsou jednotlivé kroky zúčastněných pirátů, kteří mají možnost využít portfolio několika akcí, včetně specifických pro jejich postavy. Řadíme zde klasické akce typu pohyb, prohledání oblasti či jejich kombinaci. Jsou zde i speciální akce, které může každý hráč použít jen v omezeném množství.

Hráči se v tazích rychle střídají a nedochází k větším prodlevám. Běžné akce jsou zakreslované na herní plán, takže se pořád něco děje a je co pozorovat i mimo svůj tah, což rozhodně řadím k plusům zážitku.

zdroj: Vlastní foto autora

Druhou část tvoří kroky samotného kapitána. Jeho role by se na první pohled mohla zdát jako méně důležitá. Nenechte se ale zmást, hraní za něj si užijete. John Silver se zpočátku moc neangažuje, zahajuje však události, které mohou být buď pravdivé, nebo nepravdivé.

Jeho cílem je zmást ostatní členy družiny, aby je navedl na slepou stopu a tím si uzmul čas pro svůj vstup do hry. Má k dispozici širokou škálu ukazatelů, kterými může hráče přinejmenším zpomalit při hledání pokladu.

Dochází tak k situacím, kdy hráč například využije jednu ze svých omezených akcí a při konfrontaci s Johnem dostane informaci, která je všem dávno známá. Pro dotyčného piráta to byla tedy úplná ztráta kola, což hraje do karet právě našemu kapitánovi.

Galerie

Kružidla, měřidla, mířidla...

V úvodu jsem naznačil jedinečnost komponentů a za tím si opravdu stojím. Je to i jeden z důvodů, proč bych Ostrov pokladů doporučil zařadit do vašich sbírek. V balení naleznete například malý a velký kompas a dřevěné kružítko upravené pro účely hry. Také zde najdete měřítko ve dvou variantách. No schválně, kolik her se může pochlubit takovým vybavením?

Ono celkově zakreslování ve hře hraje velice důležitou roli, ať už kreslíte na herní plán nebo vaši malou mapu ostrova. Má to ale své plusy i mínusy, které někdy rozhodují o průběhu partie a vaší náladě.

Mapa ostrova je veliká a barevná, což po vizuální stránce působí moc hezkým dojmem. Na začátku partie, kdy se do mapy zakreslují první vaše pokusy, vás hra vtáhne do větší hloubky a opravdu cítíte, že něco hledáte a objevujete. Vypadá to skvěle.

zdroj: Vlastní foto autora

Avšak s přibývajícími malůvkami od ostatních hráčů, kdy každý používá jinou barvu, se herní plán stává méně čitelným. Nejednou se mi stalo, že jsem hledal ve spleti barev svůj zakreslený křížek, případně oblast hledání pokladu. Nemluvě o tom, když jsem měl zrovna zpocené ruce a svými pohyby dokázal smýt již zakreslené tvary a obrazce.

Autoři a testeři se s tím asi taky setkávali, protože velké plus patří obrácené straně herního plánu, který se nese v duchu jednobarevnosti. Při zakreslování jsou dobře viditelné jednotlivé barvy a nestalo se nám, že bychom se ztráceli jako v případě barvami hrající strany. Ovšem i zde mám jednu výtku.

Malé mapy, které mají hráči u sebe za svými zástěnami, jsou barevné z obou stran. Problém tedy nastává, když si přenášíte informaci z velkého plánu na ten menší, kdy hned nevidíte, kde se nacházíte. Jednobarevnou variantu jsme nakonec používali v pěti a čtyřech hráčích, zatímco barevná strana je fajn v nižším počtu.

zdroj: Vlastní foto autora

Johoho, vyplouváme!

Po celkové produkční stránce se Ostrov pokladů povedl. Když pominu specifické komponenty popsané výše, za zmínku stojí určitě ještě jednotlivé zástěny hráčů. Ty obsahují panoramatické vyobrazení postav, krátký náhled do příběhu postavy a přehled všech akcí, které můžete vykonávat. To vše je doplněné konkrétní figurkou.

Pravidla jsou stručná a přehledná, vracel jsem se k nim jen párkrát. Je fajn, že obsahují podrobnější přehled událostí, protože jsem ze začátku trochu tápal, zda byla z mé strany událost dobře pochopená.

Zarazila mě však absence hadříku nebo jiné pomůcky, kterou by šlo efektivně a rychle smývat popsané mapy. Stávalo se nám, že dříve zakreslené objekty zaschly a museli jsme vynaložit více síly pro dosažení výchozího stavu. Snad si tím v budoucnu nepoškodíme povrch plánů.

To jsou však jen maličkosti, které na průběh partie nemají vliv. Samotná hra se povedla, pirátská tématika jí sedí a mechanismy jsou originální. Překvapilo mě, že někdo vůbec přišel s takovým nápadem a převedl ho do deskové podoby. Za mě palec nahoru.