Jooo, pravěk, to byla doba, co? Myslím ten pravý, nefalšovaný… Takový ten, kde lidé poprvé vzali do rukou nejen svůj osud, ale také pořádný kyj s pazourkem na jeho špičce. To se tehdy žilo! Žádné účty za elektřinu, žádné nákupy zbytečností, prostě život osekaný na jeho holou podstatu. Ne jako dnešní doba, to naše pohodlíčko… Pralidem stačil jen kyj, něco na sebe a pořádný steak z mamuta. Stejně si ale říkám, že byli chudáci, když si nemohli zahrát Paleo.

Galerie

Zpátky do školních lavic

Nejde se pustit do deskové hry Paleo, aniž bychom si nezopakovali ty nejzásadnější informace, které ke hře potřebujete. Teď nemyslím ty zbytečné, jako že jde hrát od jednoho do čtyř hráčů nebo že je na šedesát minut. Ne ne, pěkně si řekneme, že se nacházíme v době kamenné, a to přesně v paleolitickém období.

A ano, vychází to z řeckých slov, jenž tuto dobu označují jako starý kámen. A ono to kupodivu sedí nejen na tu dobu, ale také na naši vytouženou deskovku. Hráči se totiž ujmou kmene pralidí, kteří bojují o svůj život, a i přesto, že mají práce nad hlavu, stále se snaží posunout své lidství zase o kousek dále směrem k nám.

Aby za ten den zvládli vše, co potřebují, prozkoumávají své okolí, loví divokou zvěř, nebo jsou pro změnu lovení divou zvěří oni a občas jen tak sedí u ohně a vyrábí předměty ke zlepšení svého života. Takto by se dalo ve zkratce popsat dění v paleolitické době, která ve vývoji člověka zatím zabrala jen nějakých 99 % z času, co tu na planetě jsme.

zdroj: Vlastní foto autora

Boj o přežití má svá pravidla

Nechci vám popisovat každý detail, jak se Paleo hraje. Chci především napsat, že se vše točí kolem vašich pralidí a jejich života, ale také kolem vás, jakožto hráčů, kteří rozhodují, co vaši lidé budou dělat a zda si budou navzájem pomáhat. A věřte mi, že bez vzájemné pomoci by to náš druh měl opravdu spočítané. 

Takže, po přípravě hry si ještě musíte zvolit scénář, který budete hrát. Možná bych asi ani nepoužíval slovo scénář, protože v krabici naleznete celkem 10 modulů, které můžete mezi sebou libovolně kombinovat. Všechny moduly jsou opatřené písmenem od A po J a vy vždy k základním kartám okolí přidáte dva jejich balíčky. Je tedy jen na vás, zda zvolíte předpřipravené scénáře, nebo si sami vytvoříte kombinaci dvou balíčků.

Osobně se přikláním k tomu, abyste začali pěkně od prvního scénáře až po závěr, protože se vám pak lépe učí další a další pravidla (nebojte, není jich hodně), a navíc jsou v některých kombinacích i zajímavé příběhy. 

zdroj: Vlastní foto autora

Každý den je příběh

Když autor hry Peter Rustemeyer přemýšlel, jakou hru chce udělat a co se tam bude dít, netušil, že jedno sezení nad hrou This War of Mine bude právě to osudové. V této hře se totiž hráči večer vždy vydají rabovat do svého okolí a podle velikosti balíčku karet prohledávání se snaží najít co nejvíc věcí a přijít domů s plným batohem (a ideálně bez dýky v zádech).

Ale každá akce, každý průzkum nebo událost vyžaduje odhození několika karet z balíčku a hráči tak ztrácejí čas na úkor nějakého zisku. A voilà! Máme tu hru Paleo právě s tímto mechanismem, který tvoří celé srdce hry.

Již výše jsem psal, že si vytváříte balíček svého okolí, a právě takto pak funguje jeho hraní. Jednoduše zamícháte všechny karty dohromady a pak je rovnoměrně rozdáte hráčům. Vzniklé balíčky představují jejich možné aktivity během dne a jakmile dojdou, jde se spát. Tedy vlastně se nejdříve jí, udělají domácí úkoly a pak se teprve jde spát. 

Galerie

A pozor, teď přichází ta genialita – hráči totiž vybírají své akce na základě rubu karet. Nemají přesné tušení, co tam bude, ale pokud mají na rubu obrázek hor, lesů nebo řeky, pak asi tuší, že najdou nějaké suroviny nebo třeba narazí na zvěř, kterou budou moct ulovit. Ne vždy je vše takto poklidné a je možné, že v horách narazíte na padající kamení nebo na rozzuřeného vlka, který po vás půjde a vy tak čelíte krizi.

Některé karty vám dokonce maličko napovídají i při pohledu na rub, kdy třeba na běžném rubu vidíte vyobrazeného mamuta nebo jedovaté houby. Díky tomu si umíte upravit náhodu a více omezit riziko, které by vás jinak potkalo.

Smrt na každém kroku

U balíčku karet ještě chvíli zůstaneme. Je tam totiž něco, co mě ohromně baví a o čem vám chci povídat. Jsou to karty nebezpečí, které na rubu nesou trnitý keř se sytě červenou barvou. Hned na první pohled víte, že to nebude dobré, v hlavě přemýšlíte, zda to budou vlci nebo zda si třeba nezlomíte nohu. Chcete se jim prostě vyhnout.

zdroj: Vlastní foto autora

Záludnost není jen v tom, co na vás může vyskočit po zvolení této karty (občas prostě nemáte jinou možnost), ale také v tom, že když díky nějakému efektu musíte odebrat určitý  počet karet ze svého balíku, tak za každou takto vyhozenou červenou kartu hned dostanete jedno zranění. Takže se vám může stát, že sice vyrazíte třeba do lesa na dřevo, ale asi se vám tam nevedlo tak dobře a při sběru se váš člověk zranil.

Z toho vyplývá, že takové karty potřebujete dostat z balíku pryč. Nejlepší cestou je jim přímo čelit, čímž většina takových karet odchází na hřbitov. Případně můžete využívat různé vyrobené předměty, které také dovolí se nebezpečí vyhnout. Zranění je sice nepříjemné, ale řešení problémů vám pomáhá v budoucích dnech mít kolem sebe bezpečnější okolí, a navíc se mnohdy díky překročením krize posouváte v malbě, tedy k cíli hry. 

Úkoly, výroba, přežití, je toho prostě moc

Ne, to není stížnost, mám rád hry, kde je toho hodně co dělat a Paleo se k tomu velmi blíží. Jak ve dne, kdy se rozhodujete, kam půjdete a co vše chcete sehnat, tak i večer, kdy se už jen věnujete činnostem ve svém domově, tedy že se najíte a plníte úkoly dané scénářem. Jednou musíte vytvářet pasti proti vlkům, jindy zase krmíte cizince a pokud na to nemáte zdroje, nebo jste nevyrobili příslušný předmět, dostáváte žetony lebek.

zdroj: Vlastní foto autora

Žeton lebky si vysloužíte i v případě, že se někdo z vás nenají. Žetony pokládáte na desku noci a stačí jich mít na desce pět a hned prohráváte hru. A to si pište, že se nám stalo, že nám hlad vymlátil celý kmen a hra tak okamžitě skončila.

Abych nebyl jen pozitivní, častokrát se stane, že při otočení karty okolí najednou zjistíte, že nemáte na to, abyste kartu využili a pak máte jedinou možnost – pomoct kamarádovi v jeho činnosti. Tedy pokud vás vůbec potřebuje, případně zda není ve stejné situaci, jako jste vy. 

Každá karta má totiž jednu nebo více akcí, které můžete dělat: Třeba zahodit z balíčku tři karty a vzít si dřevo nebo využít svého pračlověka a vyrobit předmět atd. Pokud to udělat nemůžete, máte na výběr další akce, kde už třeba splníte požadavky, ale pokud ani u další akce nejste úspěšní, pak máte možnost jen pomoct kolegovi. 

Galerie

Může se tedy stát, že nemáte zdroje, schopnosti nebo předměty na vykonání nějaké z uvedených akcí, kdy můžete tak akorát ignorovat kartu, odhodit ji a jdete na další výběr karet. Stává se to často na začátku hry, kdy je kmen ještě slabý a čeká teprve na své zbraně, předměty či na pomoc jiných hráčů. 

Alfa samec je prostě king

No jo, musíme popsat i tohoto chlapáka nebo sekernici, co vládne celému kmenu bez ohledu na přání spoluhráčů. Je to takový nešvar všech kooperativek, které hrají s otevřenými informacemi a hráči tak nemohou tajit své možnosti. Pokud máte v týmu dominantního hráče, který rád o všem rozhoduje, dejte si u Palea pozor, aby vám všem neříkal, co máte dělat, kam chodit a celkově z vás neudělal jen další karty pralidí na stole.

Oproti hrám, kde si hráči schovávají akce v ruce, zde není jiné pomoci, než občas popadnout kyj a takového hráče vzít „obrazně“ přes palici. Jen se toho nebojte! Ukažte, že máte místo v kmeni a že s vámi musí počítat. A pokud mu to nepomůže, pak je na čase mu dát červenou kartu a příště hrát bez něj.

zdroj: Vlastní foto autora

Vzhůru do doby kamenné 

Když v roce 2020 ve světě vyšla hra Paleo, okem jsem zaznamenal kladné ohlasy a nadšení nad originalitou hry, ale v době pandemie jsem to moc neřešil a pro mě se po hře slehla zem. Takže jsem neměl moc velké očekávání, když krabice od Albi mířila k nám domů na náš herní stůl.

A ejhle! Od prvního scénáře jsme si hru začali užívat, a dokonce prvních pár hraní jsem těžko hledal mínusy. A ani po dalším a dalším hraní mě moc nenapadá, co bych hře vytknul, krom větší míry náhody a rizika špatného setupu. Ale nebudu daleko od pravdy, pokud k tomu napíši, že mi to nevadí. Beru to jako špatný start mého kmene a snažím se z toho pak dostat. 

Používání svého balíčku okolí (průzkumu) považuji za to nejlepší, co hra nabízí a co dělá z Palea opravdu kvalitní titul, který bude bavit mnoho hráčů a hráček. Já osobně vím, že tuhle hru i po recenzi budu dál prolézat a často hrát. Říkat hned, že je v žebříčku nejlepších her tohoto roku, je pro mě předčasné (dovolil jsem si to jen u hry Heat), ale mám takové tušení, že bude šplhat hodně vysoko. No nic, přestanu už hru vychvalovat a jdu si ji zase zahrát, protože to je nejlepší, co s ní můžete udělat.