Když umřela prateta Elvíra, moc jsem nesmutnil, spíš naopak. Protože, ačkoliv jsem ji vlastně ani neznal a naposled ji viděl jako malé škvrně, odkázala mi svůj starý lihovar. A tak jsem se vybavil rodinným receptem na slivovici a vydal se budovat vlastní podnikání.
Desková hra Palírna nabízí strategickou karetní zábavu s neotřelým tématem výroby alkoholu. Buď sami, nebo až se čtyřmi dalšími přáteli se každý ujmete řízení své destilérky s cílem stát se slavným mistrem lihovarníkem (tedy mít na konci sedmi kol nejvíce bodů). A k tomu budete potřebovat nově vybavit továrnu, nakoupit ty nejlepší sudy a nejchutnější suroviny, ale hlavně vypálit ten nejlepší alkohol.
zdroj:
Vlastní foto autora
Ztracený mezi kotli a baňkami
Ilustrace na krabici stylizovaná do lehce karikaturního komixového stylu a lesklý název hry na ní jsou sice milé, ale co mi jako první vyrazilo dech při jejím spatření, byla její velikost. Opravdu jsem nečekal, že krabice se hrou je velká a těžká jako bečka kvasu. Není divu, když kromě pěti plat žetonů, herních desek a pár dřevěných komponent je v ní přes 420 karet!
Všechny komponenty se krásně narovnají do luxusních insertů, z nichž některé mají tvar sudů. Pravda, na to, jak je tam pohodlně naskládat, si musíte přijít sami, protože jediné, co vám pravidla poradí, je, abyste nevyhazovali prázdná plata od žetonů a vypodložili jimi insert a krabice tak hezky těsnila. A funguje to. Skoro nic se nerozsype, ani pokud hru přenášíte nebo máte v polici na stojáka.
A co všechno by se vám mohlo rozsypat? Je tady ta zmiňovaná hromada karet, které jsou samozřejmě různých typů. Jsou tu karty alkoholu, příchutí, surovin, předmětů a vylepšení a také karty lihovarníků. Všechny karty jsou stejně jako krabice ilustrované v komixovém stylu a obrázky na nich mají dost prostoru. Možná víc než by si zasloužily, protože až tak pěkné a zajímavé mi nepřipadají.
Mnohem poutavější jsou za mě ilustrace na velkých hráčských deskách, které představují jednotlivé lihovary i se sklepy a kanceláří. Ty se navíc mezi sebou liší jak v rozdílných barvách doplňků, tak hlavně různými ilustracemi vybavení samotné destilérky a na každé také najdete jiného domácího mazlíčka. Stejně tak mému oku velice lahodí počítadlo bodů ve formě polic s rozličnými sklenicemi a dřevěné figurky hráčů, na kterých jsou vyobrazené různé části destilačního aparátu.
Mince ani dřevěné kostky receptů nijak zvlášť nezaujmou, ale musím pochválit dvouvrstvé desky s recepty, protože dvouvrstvé desky obecně jsou velice uspokojivé, když do nich zapadne kostka. Ještě zmíním velké žetony ocenění a desky kamionu a základní nabídky, které ohraničují hlavní hrací pole, než se vrhnu na poslední a nejzábavnější komponentu hry – etikety.
Tyto malé žetonky představují patnáct různých druhů alkoholu, které budete vyrábět. Jsou stylizované jako skutečné etikety lahví a díky kvalitnímu kartonu je s nimi radost manipulovat. Ano, vše je vyrobené ve skvělé kvalitě – veškerý karton je tlustý aspoň jako dva pivní podtácky a i karty a samotná pravidla mají luxusní povrchovou úpravu. Vše prostě vypadá moc pěkně! A je radost s komponenty manipulovat.
zdroj:
Vlastní foto autora
Zakládání kvasu
Hlavní hrací plochou je nabídka karet – vedle odpovídajících balíčků jsou vždy vyložené 4 karty vylepšení, 4 karty prémiových surovin a 4 karty prémiových předmětů. Napravo od této nabídky dáte desku náklaďáku sloužící jako prostor pro odhozené karty. Nalevo pak je bodovací deska a zespodu nabídku doplňuje deska se základními surovinami a předměty.
Pak připravíte etikety podle toho, jakou z osmi variant ochutnávkových listů si zvolíte. Dle této varianty se odvíjí i nabídka postav, která je pro každý ochutnávkový list jiná. Z těchto postav dostane každý hráč na výběr ze dvou. Postavy se liší regionem, z nějž pocházejí, speciálními schopnostmi a prostředky, které dostanou na začátku hry. Každá z nich také umí jedinečný rodinný recept.
Kromě vybrané postavy a rodinného receptu dostane každý hráč odpovídající rodinnou přísadu a hromadu dalších věcí: Hrací desku, ukazatel bodů, základní sud a základní láhev, startovní suroviny, peníze ,desku s ochutnávkovým listem, tři karty soukromých cílů a přehledovou kartu.
zdroj:
Vlastní foto autora
No je toho vážně víc než dost a přehledové karty zmiňuji proto, že jsou jedny z nejlépe provedených, co jsem kdy viděl. Nejenže obsahují přehled bodování, ale také všechny symboly používané ve hře a je na nich velice srozumitelně popsaný celý průběh kola.
Pane, pojďte pálit pálenku
Poté co se vyřeší efekty karet dávající různé výhody na začátku kola, se můžete vrhnout na fázi nákupů. Jeden po druhém si každý hráč vybere jednu z bohaté nabídky karet. Celkově si jich může koupit více, ale musí si počkat, až na něj znovu přijde řada. Může si koupit vybavení do lihovaru, které mu bude od té chvíle přinášet významné bonusy. Nebo může sáhnout po prémiových surovinách, které mu pomohou vytvořit hodnotnější lihoviny. Jsou tu i prémiové sudy či lahve, v nichž budete alkohol prodávat.
Jelikož však peněz na začátku hry není nazbyt, bude vás více zajímat nabídka základních předmětů, které jsou levnější, dokonce v případě kvasnic naopak při jejich pořízení jednu minci dostanete. Proto si ze základní nabídky můžete vzít maximálně dvě karty za kolo. Kromě karet si můžete také koupit recepty na různé pálenky, protože vedle vašeho receptu na začátku hry umíte vyrobit pouze obyčejnou vodku nebo samohonku.
Jak skončíte s nákupy, nastává čas vrhnout se na to hlavní: destilaci. Teda nepředbíhejme, první je potřeba připravit kvalitní kvas. Do kvasného tanku, tedy prostoru nalevo od vaší hráčské desky, naskládáte všechny potřebné suroviny. Pro výrobu alkoholu jsou potřeba 3 věci: voda, kvasnice a cukr. Zdroje cukru jsou ve hře pak tří typů: ovocné cukry, rostlinné cukry a slad. Ač můžete nechat v tanku zkvasit libovolné cukry, většina receptů po vás bude chtít, abyste se drželi jen jednoho druhu.
Za každou kartu v tanku do něj přidáte kartu alkoholu a pak všechny karty důkladně zamícháte. V té chvíli se z vašich rukou stává destilační kotel a magický proces destilace provedete tak, že ze zamíchaného balíčku ve vašich rukách odhodíte vrchní a spodní kartu, které vrátíte zpět do spižírny na vaší desce. Tyhle karty představují aromatické a jedovaté alkoholy oddělované od pálenky na začátku a konci destilace. Zbylé karty představují váš výsledný destilát.
To jediné, na čem záleží, je, jaký zbyl ve vašem destilátu cukr. Pokud tam žádný nezbyl, tak jste vyrobili samohonku. Z jakékoliv kombinace cukrů pak můžete vždycky vyrobit vodku. Pro jiné alkoholy, jejichž recept jste se dříve naučili, potřebujete, aby vám v destilátu zůstal pouze jeden druh cukru alespoň v takovém počtu, jaký uvádí recept.
zdroj:
Vlastní foto autora
Recept také uvádí, do jakého typu sudu je třeba alkohol stočit. Jakmile přidáte správnou kartu sudu, získáte také etiketu daného destilátu, pokud je k dispozici. Etiket je totiž omezené množství a i když jde vyrobit nápoj i bez nich, hráč tak přijde o značné bonusy při prodeji – body, peníze nebo karty či recepty zdarma.
Pak ještě podle toho, jestli se jedná o zrající či nezrající alkohol, jej buď uložíte na jedno ze dvou míst ve sklepě, nebo prodáte. Při prodeji k balíčku karet představujícímu vámi vyrobený destilát přidáte ještě láhev a dostanete za něj body a peníze uvedené vedle daného receptu a také všechny body a peníze uvedené na kartách. Veškeré karty pak odhodíte či vrátíte do nabídky, teda až na lahve, z nichž si děláte vlastní sbírku.
Zrající destiláty musí alespoň kolo ležet ve sklepě, ale můžete je tam klidně nechat ležet déle. S každým kolem totiž získají kartu příchutě, která je činí hodnotnější jak z hlediska bodů, tak z hlediska peněz. Pokud v kole neprodáte žádný destilát, můžete se rozhodnout proměnit až čtyři své body na mince. Není to vůbec výhodný obchod, ale jak jsem zmiňoval, peněz zde je pomálu.
zdroj:
Vlastní foto autora
A to je celé kolo. Vše výše zmíněné se opakujete sedmkrát, přičemž se každé kolo posouvá role začínajícího hráče po směru hry a jak jsem psal v úvodu, kdo má na konci nejvíce bodů, vyhrává. Kromě prodejů destilátů se body získávají za plnění osobních cílů, veřejných ocenění a sbírku lahví.
Možná jste z vysvětlení pravidel trochu zmateni, přece jen se toho ve hře děje hodně. Oni se i tvůrci uvědomili, že takto vysvětlené mohou zmást, a tak hra nabízí kromě pravidel i o něco tenčí příručku pro první hru, která vás provede krok za krokem prvním kolem modelové hry, aby se vám pravidla dostala do krve stejně rychle jako sklenka aperitivu. A opravdu, veškeré systémy člověk rychle vstřebá a nejpozději ve třetím kole hra teče plynule.
Buket uzrálého destilátu
Když opomeneme hlavní mechanismus destilace, tak je Palírna poměrně standardní euro hrou, kde plníte recepty a měníte peníze na body. K tomu si stavíte malý engine z vybavení své palírny. Avšak vzhledem k tomu, že karty vybavení můžete mít jen tři, není to nijak velký engine. V půlce hry jste s ním hotoví a pak už jen jedete vlastně pořád to samé. Je to příjemně oddechové, ale nijak extra záživné.
Konflikt s ostatními hráči je zejména při závodění o to, komu se podaří split jaké veřejné ocenění a o etikety, kterých je omezené množství. A tak musíte sledovat, kdo se učí jaké recepty a raději se pustit do výroby jiných lihovin než všichni ostatní. Také je tu „boj“ o karty z nabídky, avšak vzhledem k limitovaným financím se rozhodně nepustíte cestou, že byste naschvál brali něco, co chce jiný hráč, pokud pro to sami nemáte užitek. Takže také nic, co bychom neviděli jinde.
Stejně jako u jiných eurovek si hru nejlépe vychutnáte ve třech hráčích. I čtyři nejsou špatní, ale v pěti se u stolu budete po většinu času nudit a ve dvou je dynamika hry výrazně horší. Je zde přítomný i poměrně chytrý sólo mód, který vám postupně představuje nové a nové výzvy, které musíte do konce hry pokořit stejně jako určené skóre.
Originální neotřelou příchuť tomuto euro mixu dává právě až mechanismus destilace, který přidává do hry pěknou porci náhody. Ta se sice dá různě mitigovat pomocí správně zvoleného vybavení, ale po většinu času budete při přípravě destilátů pokoušet své štěstí, jestli vám ve výsledném produktu zbydou správné karty.
zdroj:
Vlastní foto autora
Ač jsem si tento mechanismus oblíbil, tak je pravda, že dokáže být podlý, zejména když vezmeme v potaz „závod“ o etikety a ocenění. Pokud vám štěstí ukáže záda, zatímco na soupeře, kterému jde o stejný cíl, se usměje, tak se můžete rozloučit s myšlenkami na výhru.
Což je sice mrzuté, ale není to za mě špatně v takto jednoduché a poměrně svižné hře, jakou Palírna je. Ono i přes své fyzické rozměry a téma jde vlastně skoro o rodinnou hru, kterou si užijete, když se k ní postavíte s nadsázkou a s lehkostí si budete užívat její téma… No, ale právě k tématu, které mě na hře nejvíce lákalo, bych měl pár výčitek.
Na výrobu tequily ve hře potřebujete dřevěný sud a alespoň tři rostlinné cukry ve výsledném destilátu. A je celkem jedno, že ty cukry budou brambory, třtina a badyán, což nejenže zní jako velice nechutná kombinace, ale navíc ani neobsahuje agáve, ze které se tequila vyrábí. Ze stejných surovin můžete stejně tak vyrobit rum. Nebo, pokud výsledný nápoj dáte do plechového sudu, můžete jej prohlásit za aquavit, cachacu, lambanog nebo vodku. Ve výsledku se stejně rozhodnete jen podle toho, jaké máte k dispozici recepty a co vám přinese nejvíce bodů.
zdroj:
Vlastní foto autora
Stejně tak mi přišly netematické mechaniky ohledně surovin. „Čím více toho nacpete do destilátu, tím hodnotnější bude,“ je podivná korelace. Ještě podivnější je, že suroviny, které kupujete, vás stojí více peněz, než kolik vám ve finále vynese jejich přítomnost v destilátu. Abyste měli přístup k penězům, tak existují suroviny zdarma a příjem peněz ze získaných kvasnic a ono to nějak mechanicky funguje. Ale tematicky je to poměrně bizarní.
Když jsem se nad tématem zamýšlel, přišlo mi, že největší chybou bylo se zaměřit na destilaci obecně, namísto toho, aby se jednalo jen třeba o hru o pálení whisky či ovocných destilátů. Pak by se dalo téma mnohem lépe a věrněji uchopit a třeba vzít i více do hloubky. Asi by se jednalo o trochu složitější hru, ale mnohem více bych si ji užil.
Co mě ale tematicky přišlo pěkně udělané, jsou karty příchutí, které dostávají zrající destiláty. Jelikož je ke svým nápojům přidáváte lícem dolů, tak teprve až po prodeji zjistíte, jaké vůně a chutě se z vašeho díla linou. Vaše speciální brandy může mít vlivem náhody nádech karamelu a skořice stejně jako pach pneumatik a sportovní tašky. Ač prodej – stejně jako destilace – můžou hráči provádět současně, tak prodej zrajících destilátů je vždy zábava sledovat. Je proto škoda, že se s touto mechanikou ve hře ani nemusíte potkat, pokud se rozhodnete vařit jen nezrající destiláty. A i tak se vyskytuje jen v pár případech.
Nejvíce tématu tak můžete načerpat na flavor textech na kartách a v pravidlech, kde jsou nejen zajímavé faktické poznámky, ale i krátké popisy všech zastoupených alkoholů. Nechápu ale, proč tyhle tematické příspěvky jsou v pravidlech tou nejvýraznější věcí tahající oči od zbytku textu. Přijde mi to jako školácká chyba, tak snad se do budoucna Paverson Games, původní výrobce této hry, poučí. Přece jen je to jejich prvotina.
To že se jedná o prvotinu, je důležitá zmínka stejně jako fakt, že se jedná o hru, která si prošla Kickstarterem. Ono to všechno na stole hezky vypadá, ale hra si ve své pompézní produkci občas šlape na nohy a občas upadne. Jak jsem výše zmiňoval, že herně není moc rozdílů mezi výrobou různých alkoholů, tak si mezi těmito 15 nerozdílnými věcmi můžete vybrat osm různých kombinací, s kterými budete hrát. Při hraní jsem mezi nimi nenašel znatelný rozdíl, tedy vliv na hru to moc nemá.
18 různých hratelných postav je aspoň o osm víc, než by bylo třeba. Navíc, ač jsou pro různé degustační listy přesně určené sety postav, není to na jejich kartách nijak označené. takže musíte při přípravě hry konzultovat s pravidly. Setup dokáže celkově být poměrně zdlouhavý.
zdroj:
Vlastní foto autora
Desky hráčů jsou sice moc hezké a z velké části taky užitečné, ale stále jim chybí pár věcí. Třeba vyznačené místo, kam byste si odložili aktuálně nakoupené základní karty, protože je potřeba sledovat, abyste si nekoupili více než dvě za kolo. Není tu ani prstor, kam dát mince a vaši sbírku lahví. Mohlo by být fajn, že na desce vidíte, kolik bodů vám přinese určitý počet karet příchutí u zrajících destilátů, kdyby tento destilát svými kartami tuto nápovědu nezakrýval...
Okolo vaší velké hráčské desky tak máte ještě několik dalších odkladišť a hra tak celkově zabírá tolik místa, že ve čtyřech či pěti se na průměrně velký herní stůl pomalu nevejdete. A tak místo abyste se kochali krásou hry, vymýšlíte, jak si poskládat věci, abyste si navzájem nepřekáželi.
Kdyby se omezil počet komponent, karty se zmenšily na polovinu a uhladila se produkce, byl by za mne zážitek z Palírny mnohem příjemnější. Navíc by se krabice s hrou dala vzít v pohodě do hospody s kamarády, nestrhli byste si pod její vahou záda a zůstalo vám místo na sklenice na stole. V duchu hry bych Palírnu označil za obyčejnou vodku v broušené křišťálové lahvi s ostrou nahořklou pachutí Kickstarteru.